Čtení dat o ovzduší
Žáci analyzují veřejné údaje o ovzduší v Česku i ve svém okolí a rozlišují mezi přirozeným složením vzduchu a naměřenými koncentracemi sledovaných látek.
Průvodce tématem Čtení dat o ovzduší v předmětu Chemie pro 9. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.
Připravit hodinu Všechny formáty
Klikněte a tvořte
Získejte přípravu zdarma
Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Čtení dat o ovzduší (9. třída) — ScioBot ho připraví za vás.
Další formáty na jedno kliknutí
- Vytvořit: Pracovní list
- Vytvořit: Písemka
- Vytvořit: Aktivita
- Vytvořit: Prezentace
- Vytvořit: Kartičky
- Vytvořit: QR hra
Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.
Žáci v 9. ročníku navazují na poznatky o vzduchu jako směsi a o znečišťování ovzduší. V souvislosti s výstupem CAP-CHE-002-ZV9-006 analyzují dostupné údaje o ovzduší v Česku i ve svém okolí. Rozlišují přirozené hlavní složky vzduchu, jako jsou dusík, kyslík, argon, vodní pára a oxid uhličitý, od naměřených koncentrací sledovaných látek.
Při čtení dat sledují veličinu, jednotku, místo a čas měření. Mohou porovnat dostupné údaje ze stanice poblíž školy s údaji z jiné lokality nebo sledovat sezónní průběh některé látky, například prachových částic. Výsledky měření kvality ovzduší odlišují od tabulky průměrného složení suchého vzduchu a z jednotlivého výkyvu nevyvozují, že se změnilo hlavní složení atmosféry.
Cílem je umět údaje vyložit, ne zapamatovat si čísla z jedné tabulky. Žák vysvětlí, co daný údaj vyjadřuje, například koncentraci látky, imisní limit nebo průměr za určité období, a co z něj vyvodit nelze, například že ve vzduchu „není kyslík“.
Předpoklady
- Vzduch jako směs a přibližné objemové zastoupení hlavních složek
- Znečišťující látky, jejich zdroje a vliv na kvalitu ovzduší
- Směsi, jejich složky a význam koncentrace
- Kyslík a vodík jako prvky ve vzduchu a ve sloučeninách
Klíčové pojmy
- Přirozené složení vzduchu
- Suchý vzduch je směs, v níž převažuje dusík a kyslík; obsahuje také argon a stopové plyny včetně oxidu uhličitého. Podíl vodní páry se mění. Toto složení slouží jako rámec pro rozlišení hlavních složek vzduchu od údajů o znečišťujících látkách.
- Imise
- Koncentrace znečišťující látky v ovzduší na určitém místě a v určitém čase. Imise se měří v ovzduší; emise označuje vypouštění látek ze zdroje.
- Sledované látky a jednotky
- V údajích o kvalitě ovzduší se mohou objevit například PM₁₀, PM₂,₅, NO₂, SO₂, O₃, CO a benzo[a]pyren. Koncentrace těchto látek, uváděné například v µg/m³, nelze zaměňovat za objemové podíly dusíku a kyslíku.
- Imisní limit a jeho překročení
- Imisní limit je stanovená hodnota pro ochranu zdraví nebo ekosystémů. Překročení znamená, že naměřená koncentrace limit přesáhla; samo o sobě neznamená změnu hlavního složení vzduchu ani nedostatek kyslíku.
- Místo, čas a sezónnost
- Naměřené hodnoty se mohou lišit podle místa, například u silnice a mimo město, i podle období. U některých látek, například prachových částic, se mohou měnit také v průběhu roku. Srovnávat lze údaje se stejnou veličinou, jednotkou a srovnatelným časovým intervalem.
- Složení vzduchu a údaje o imisích
- Tabulka složení suchého vzduchu popisuje zastoupení jeho hlavních složek. Údaj o imisi vyjadřuje koncentraci konkrétní sledované látky v určitém místě a čase. Při analýze dat je důležité tyto dva typy údajů rozlišovat.
Časté miskoncepce
Častá chyba
Žák považuje imise a emise za totéž a údaj ze stanice popíše jako množství, které vypustila továrna.
Jak na to
Ukažte vztah zdroj → emise a měření látky v ovzduší → imise. Žák u vybraného údaje určí, ke kterému z nich se vztahuje.
Častá chyba
Žák z vysoké hodnoty PM₁₀ v zimě vyvodí, že ubylo kyslíku nebo že má vzduch v dané lokalitě jiné hlavní složení.
Jak na to
Porovnejte tabulku objemových podílů dusíku a kyslíku s údajem o PM₁₀ v µg/m³. Žák vysvětlí, co každá veličina popisuje a proč sezónní změna PM₁₀ sama o sobě neukazuje změnu hlavního složení vzduchu.
Častá chyba
Žák považuje CO₂ pouze za škodlivinu z dopravy a vynechá ho z přehledu přirozených složek vzduchu.
Jak na to
Žák zařadí CO₂ mezi přirozené stopové složky suchého vzduchu a zároveň rozliší jeho přirozenou přítomnost od emisí způsobených lidskou činností.
Častá chyba
Žák považuje jednorázové maximum za typický nebo celoroční stav ovzduší v obci.
Jak na to
Porovnejte pro stejnou stanici maximum, denní průměr a průměr za delší období. Žák vysvětlí, který údaj podporuje závěr o kvalitě ovzduší v konkrétním časovém úseku.
Jak učit
2–3 hodiny
- Evokace: žáci odhadnou podíl dusíku a kyslíku ve vzduchu a napíší, co podle nich měří stanice u silnice. Odhady zatím neopravujte.
- Uvědomění: společně prohlédněte dostupná veřejná data ze stanice v okolí školy nebo v kraji. Žáci určí veličinu, jednotku a období měření a odliší údaje o imisích od údajů o složení vzduchu.
- Reflexe: každý žák jednou větou porovná přirozené složení vzduchu s jedním naměřeným údajem a uvede, co z něj nelze vyvodit.
Nápady na aktivity
- Dvojice si vybere jednu stanici a jednu sledovanou látku. Z tabulky nebo grafu zapíše místo, období, jednotku a co údaj vyjadřuje. Druhá dvojice posoudí, zda nedošlo k záměně imise s emisí nebo koncentrace látky s objemovým podílem kyslíku.
- Miniúloha „škola a jiná lokalita“: žáci porovnají stejnou látku za stejné období ze dvou dostupných stanic a vysvětlí, jak se rozdíl naměřených koncentrací liší od změny hlavního složení suchého vzduchu.
Hodnocení
Žák u veřejně dostupného údaje o ovzduší z Česka nebo okolí školy určí veličinu, jednotku a to, co údaj popisuje. Odliší jej od údajů o složení vzduchu a uvede jedno zobecnění, které z něj nelze vyvodit (CAP-CHE-002-ZV9-006).
Žák porovná sezónní výkyv hodnoty jedné sledované látky se stálostí hlavních složek vzduchu a vysvětlí rozdíl s ohledem na jednotky a význam obou údajů.
Zdroje
Co pro vás ScioBot připraví k tématu Čtení dat o ovzduší
Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Čtení dat o ovzduší jedním klikem.
Základní materiály
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Kartičky
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
QR hra
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Interaktivní aktivity 15
-
Křížovka s tajenkou
Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.
10–20 min
-
Kartičky
Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.
5–20 min
-
Pexeso a spojovačka
Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.
10–25 min
-
Poslechové cvičení
Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.
5–30 min
-
Rozhodovačka
Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.
5–12 min
-
Otázky
Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.
5–15 min
-
Vpisování
Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.
5–15 min
-
Rozřazovačka
Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.
5–15 min
-
Rozbory
Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.
10–20 min
-
Označování
Žáci označují správná slova přímo v textu.
5–15 min
-
Doplňování textu
Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.
5–15 min
-
Krok po kroku
Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.
5–15 min
-
Popis obrázku
Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.
5–15 min
-
Přesouvání
Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.
5–15 min
-
Čtení s porozuměním
Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.
10–25 min
K tisku a rozstříhání 8
-
Páry
Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.
10–20 min
-
Výběr z možností (s tajenkou)
Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.
10–20 min
-
Doplňování do vět
Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.
10–20 min
-
Hra Riskuj
Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.
15–30 min
-
Hra AZ kvíz
28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.
15–35 min
-
Označ správnou možnost
Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).
10–20 min
-
Já mám, kdo má …?
Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.
10–25 min
-
Hádej, kdo jsem
Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.
10–25 min
Hry pro celou třídu 4
-
AZ kvíz
28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.
15–35 min
-
Riskuj
Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.
15–40 min
-
Pexeso
Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.
10–25 min
-
Šarády
Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.
15–30 min
Očekávané výstupy
- CAP-CHE-002-ZV9-006 Analyzuje a interpretuje dostupná data o složení ovzduší v ČR i ve svém okolí.
Učíte Čtení dat o ovzduší trochu jinak?
Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.
Související témata
-
Chemie v domácnosti
Žáci na čisticích prostředcích, kosmetice a rozpouštědlech zdůvodní limity využití běžných látek a zhodnotí rizika bezpečné práce s nimi.
-
Souhrn chemie 9. ročníku
Žáci propojí redox, organickou chemii, živiny a témata chemie planety i společnosti, navrhnou jednoduchý pokus nebo model a prezentují závěry.
-
Materiály, energetické suroviny a udržitelnost
Žáci zhodnotí využívání plastů, paliv a stavebních materiálů v kontextu udržitelnosti a porovnají přínosy i dopady těžby a spotřeby.
-
Bílkoviny
Žáci uvedou stavbu bílkovin z aminokyselin, jejich funkci v organismech a na příkladech potravin posoudí význam bílkovin ve vyvážené stravě.
-
Trávení živin a složení potravin
Žáci modelem popíší chemické přeměny sacharidů, tuků a bílkovin při trávení a posoudí kvalitu potravin podle živin a aditiv.
-
Tuky a lipidy
Žáci popíší složení a vlastnosti tuků a olejů, jejich funkci v organismech a posoudí kvalitu potravin podle typu a množství lipidů.
-
Sacharidy
Žáci rozliší monosacharidy, disacharidy a polysacharidy, uvedou jejich funkci jako zdroje energie v organismech a posoudí jejich podíl v běžných potravinách.
-
Uhlovodíky
Žáci rozliší alkany, alkeny, alkyny a jednoduché aromáty, spojí je se zdroji (ropa, zemní plyn) a uvedou využití i rizika hoření a znečištění.