Mnichovská krize

Mnichovská krize (1938) je vyvrcholením tlaku nacionálněsocialistického Německa na Československo: sudetoněmecká otázka, anšlus Rakouska a politika appeasementu Francie a Velké Británie vedly k Mnichovské dohodě (29.–30. 9. 1938). ČSR nebylo k jednání přizváno; pohraniční území s opevněním, průmyslem a dopravními uzly bylo odstoupeno Německu, části území připadly také Polsku a Maďarsku.

Druhá republika (říjen 1938 – březen 1939) znamenala územní okleštění, vnitřní politickou krizi, autonomii Slovenska a Podkarpatské Rusi a oslabení spojeneckého systému. 14. 3. 1939 vyhlásilo Slovensko samostatnost, 15. 3. 1939 německá vojska obsadila české země; 16. 3. byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava.

Výstup G-DEJ-07-011 vyžaduje porozumět mezinárodním souvislostem, důsledkům pro ČSR a cestě k okupaci — ne jen datu dohody. Žáci rozlišují diplomatický nátlak, vojenskou kapitulaci bez boje a následný rozklad státu.

Předpoklady

• Meziválečné Československo: národnostní složení, spojenectví s Francií a Malou dohodou, obranný systém
• Hospodářská krize, nástup nacismu v Německu a politika appeasementu
• Versailleský systém a jeho slabiny v 30. letech

Klíčové pojmy

Sudetoněmecká otázka

Německá menšina v pohraničí ČSR; SdP (Henlein) stupňovala požadavky od autonomie k odtržení, v součinnosti s Berlínem.

Appeasement

Politika ústupků Německu ze strany Británie a Francie s cílem vyhnout se válce; v Mnichově se projevila obětováním spojence.

Mnichovská dohoda

Dohoda Německa, Itálie, Británie a Francie o odstoupení pohraničí ČSR; československá vláda ji přijala pod nátlakem spojenců.

Odstoupení pohraničí

Ztráta opevnění, průmyslu, surovin a dopravních spojení; demografický i strategický zásah, který ČSR vojensky ochromil.

Druhá republika

Okleštěný stát po Mnichově: změna politického režimu, autonomie Slovenska a PR, hledání nového mezinárodního postavení.

Vídeňská arbitráž

Listopad 1938: další územní ztráty ve prospěch Maďarska na jižním Slovensku a Podkarpatské Rusi.

15. březen 1939

Obsazení českých zemí wehrmachtem a zřízení Protektorátu; faktický konec samostatného státu před vypuknutím světové války.

Časté miskoncepce

• Častá chyba

  „Mnichov byl kapitulace armády — vojáci nechtěli bojovat.“

  Jak na to

  Na mapě opevnění a mobilizace 1938 ukázat připravenost armády; oddělit politické rozhodnutí vlády pod tlakem spojenců od nálady vojáků a veřejnosti.

• Častá chyba

  „Mnichov = hned Protektorát, všechno se stalo v září 1938.“

  Jak na to

  Časová osa na tabuli: 29.–30. 9. dohoda → říjen odstoupení → druhá republika → 14.–16. 3. 1939; žáci zařadí tři karty událostí.

• Častá chyba

  „ČSR v Mnichově jednalo a podepsalo jako rovný partner.“

  Jak na to

  Krátký pramen: delegace čekala mimo jednací sál; žáci formulují, kdo rozhodoval a kdo jen přijímal výsledek.

• Častá chyba

  „Po Mnichově zůstaly hranice, jen se vzdalo Sudet Německu.“

  Jak na to

  Mapa ztrát: Německo, Tesínsko Polsku, Vídeňská arbitráž Maďarsku; žáci vybarví tři směry záborů.

Jak učit

2–3 hodiny

1. Evokace: mapa ČSR 1937 vs. podzim 1938 — žáci odhadnou, co stát ztratil vojensky a hospodářsky.
2. Jádro: chronologie krize (anšlus, karlovarské požadavky, mobilizace, Mnichov, druhá republika, březen 1939) + role velmocí.
3. Reflexe: jedna věta — proč Mnichov otevřel cestu k okupaci, aniž by hned znamenal Protektorát.

Nápady na aktivity

• Skupinová práce se čtyřmi rolemi (Praha, Berlín, Londýn/Paříž, Moskva): každá skupina zdůvodní svůj postup v září 1938 a porovná ho s fakty.
• Řazení pramenných citátů a mapových výřezů na společnou osu od jara 1938 do 16. 3. 1939.

Hodnocení

Žák na mapě a ose vysvětlí Mnichov, územní ztráty a rozdíl mezi druhou republikou a Protektorátem (G-DEJ-07-011).

Krátký komentář: proč přijetí dohody neznamenalo konec státu v září 1938, ale oslabilo ho před březnem 1939.

Související témata

• Meziválečné Československo a masová společnost
• Hospodářská krize a totalitní ideologie
• Rusko 1917 a versailleský systém
• Druhá světová válka
• Holocaust, Protektorát a druhý odboj
• První světová válka a vznik ČSR

Zdroje

• RVP — prohledávání kurikula
• MŠMT — vzdělávací dokumenty
• NPI — otevřená data

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Mnichovská krize

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Mnichovská krize jedním klikem.

Základní materiály

• Příprava na hodinu

  Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.

• Pracovní list

  List s úlohami, klíčem a variantou.

• Písemka

  Časovaná písemka s body a variantami.

• Aktivita

  Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.

• Prezentace

  Sada slajdů k výkladu a procvičení.

• Kartičky

  Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).

• QR hra

  Interaktivní hra k procvičení tématu.

Interaktivní aktivity 14

• Křížovka s tajenkou

  Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.

  10–20 min

• Kartičky

  Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.

  5–20 min

• Pexeso a spojovačka

  Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.

  10–25 min

• Rozhodovačka

  Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.

  5–12 min

• Otázky

  Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.

  5–15 min

• Vpisování

  Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.

  5–15 min

• Rozřazovačka

  Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.

  5–15 min

• Rozbory

  Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.

  10–20 min

• Označování

  Žáci označují správná slova přímo v textu.

  5–15 min

• Doplňování textu

  Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.

  5–15 min

• Krok po kroku

  Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.

  5–15 min

• Popis obrázku

  Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.

  5–15 min

• Přesouvání

  Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.

  5–15 min

• Čtení s porozuměním

  Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.

  10–25 min

K tisku a rozstříhání 8

• Páry

  Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.

  10–20 min

• Výběr z možností (s tajenkou)

  Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.

  10–20 min

• Doplňování do vět

  Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.

  10–20 min

• Hra Riskuj

  Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.

  15–30 min

• Hra AZ kvíz

  28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.

  15–35 min

• Označ správnou možnost

  Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).

  10–20 min

• Já mám, kdo má …?

  Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.

  10–25 min

• Hádej, kdo jsem

  Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.

  10–25 min

Hry pro celou třídu 4

• AZ kvíz

  28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.

  15–35 min

• Riskuj

  Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.

  15–40 min

• Pexeso

  Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.

  10–25 min

• Šarády

  Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.

  15–30 min

Očekávané výstupy