Načítání stránky…

Mechorosty

Připravit hodinu Všechny formáty

Mechorosty jsou stélkaté suchozemské rostliny bez pravých cévních svazků. Tělo tvoří stélka (u játrovek často lupenitá, u mechů rozlišená na lodyžku a lístky) a přichycení k podkladu zajišťují příchytná vlákna (rhizoidy), nikoli kořen. Vodu a živiny přijímají převážně povrchem těla, proto jsou vázány na vlhká stanoviště a při vyschnutí mnohé druhy přecházejí do klidového stavu.

Klikněte a tvořte

Získejte přípravu zdarma

Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Mechorosty (II. ročník) — ScioBot ho připraví za vás.

Připravit hodinu

Další formáty na jedno kliknutí

Téma si můžete upravit. Předmět a ročník už jsou vyplněné — stačí si vybrat, co chcete vytvořit.

O tématu

Charakteristická je rodozměna s převahou haploidního gametofytu. Na gametofytu vznikají pohlavní orgány; po oplození vyrůstá diploidní sporofyt (štět a tobolka), který je na gametofytu závislý a tvoří výtrusy. Tím se mechorosty zásadně liší od cévnatých rostlin, kde převažuje sporofyt s pravými orgány a vodivými pletivy.

Žáci porovnávají stélku a cévnatou stavbu, zařazují mechorosty do systému a evoluce rostlin a poznávají významné mechy a játrovky včetně ekologických nároků: rašeliník na rašeliništích, měřík a ploník v lesích, porostnice na vlhkých cestách.

Mechový porost s hnědými štěty a tobolkami
Rašeliník Sphagnum fallax
Ploník obecný v lesním podrostu
Tobolka játrovky porostnice
Rašeliniště s porosty rašeliníku
Játrovka Marchantia u vodní plochy
Zdroje obrázků
  1. Manfred Morgner (ka-em-zwei-ein) · CC BY-SA 3.0
  2. Christian Fischer · CC BY-SA 3.0 · Christian Fischer
  3. Sten Porse · CC BY-SA 3.0 · Sten
  4. Marchantia_polymorphaLamiotVosges4.jpg : Lamiot derivative work: Bff · CC BY 3.0
  5. Cephas · CC BY-SA 4.0
  6. MarchantiophytaSp.NonDéterminéeFL3.jpg : F. Lamiot derivative work: Bff · CC BY-SA 3.0

Předpoklady

Klíčové pojmy

Stélka mechorostů

Tělo bez pravých kořenů, stonků a listů; u mechů lodyžka s lístky a rhizoidy, u játrovek často lupenitá stélka. Není to cévnatá rostlina s orgány.

Rhizoidy

Jednoduchá příchytná vlákna. Drží rostlinu na podkladu, ale nečerpají vodu jako kořen s vodivými pletivy.

Gametofyt a sporofyt

Gametofyt (n) je zelená, samostatná, dominantní fáze. Sporofyt (2n) je štět s tobolkou, vyživovaný gametofytem; v tobolce vznikají výtrusy.

Rodozměna a oplození

Pohyblivé spermatozoidy potřebují vodu, aby doplavaly k vaječné buňce. Bez vodního filmu oplození neproběhne.

Mechy a játrovky

Mechy mají lodyžku a lístky v několika řadách, tobolku na štětu. Játrovky mají často lupenitou stélku nebo lístky ve dvou řadách a jiné postavení tobolky.

Rašeliník a rašeliniště

Rašeliník zadržuje vodu ve stélce, okyseluje prostředí a tvoří rašelinu. Typický druh rašelinišť, ne běžného suchého lesa.

Srovnání s cévnatými rostlinami

Cévnaté rostliny mají pravé orgány a vodivá pletiva, převažuje u nich sporofyt. Mechorosty jsou stélkaté, bez xylému a floému, převažuje gametofyt.

Ekologický význam

Mechorosty zadržují vodu, osídlují kůru, skály a tlející dřevo, tvoří podrost a rašeliniště. Druhy se liší nároky na vlhkost, světlo a pH.

Nápady na aktivity

  1. Popis obrázku

    Stavba mechové rostlinky

    Žáci přiřadí popisky k částem mechu, například k tobolce, štětu, lodyžce a lístkům. Na schématu rozliší také přichytná vlákna a vyznačí, které struktury patří ke sporofytu a které ke gametofytu.

  2. Postup

    Rodozměna mechu od výtrusu k výtrusu

    Žáci seřadí fáze rodozměny mechu od klíčení výtrusu přes prvoklíček a gametofyt až po vznik spor ve výtrusnici. Uspořádáním zachytí střídání generací.

  3. Rozřazování

    Mechorosty a cévnaté rostliny

    Žáci roztřídí znaky podle toho, zda platí pro mechorosty, cévnaté rostliny, nebo obě skupiny. Porovnají například vodivá pletiva, dominantní generaci a závislost oplození na vodě.

  4. Spojovačka

    Mechy a játrovky v jejich prostředí

    Žáci propojí vybrané mechy a játrovky s jejich určovacími znaky a ekologickými nároky. U dvojic vysvětlí, jak vlhkost, světlo nebo typ podkladu souvisí s místem výskytu.

  5. Kvíz

    Jak funguje tělo mechorostů

    Žáci odpoví na otázky o stavbě stélky, rozmnožování a ekologii mechorostů. U výběru odpovědi rozhodnou, které tvrzení odpovídá biologickým souvislostem, například proč je oplození vázáno na vodu.

  6. Logický řetěz

    Vlhkost a životní cyklus mechu

    Žáci navážou kartičky do řetězce příčin a důsledků: od vlhkého prostředí přes pohyb spermatozoidů a oplození až po vznik spor. Řetězec ukáže, jak ekologické podmínky ovlivňují rodozměnu.

Časté miskoncepce

  • Častá chyba

    Žáci označí lodyžku a lístky mechu za stonek a list a rhizoidy za kořen.

    Jak na to

    Na čerstvém mechu ukažte absenci pravých cév: přestřihněte lodyžku a porovnejte s řezem stonku cévnaté rostliny (nebo schématem). Řekněte: přichycení ≠ kořen, lístek ≠ list s žilnatinou.

  • Častá chyba

    Žáci považují zelený mech za sporofyt a hnědý štět s tobolkou za „květ“ nebo semeno.

    Jak na to

    Na plodném ploníku nebo měříku označte zelenou část jako gametofyt a štět s tobolkou jako sporofyt. Zeptejte se: kde vznikají výtrusy a kde pohlavní buňky?

  • Častá chyba

    Žáci tvrdí, že mechorosty nepotřebují vodu k rozmnožování, protože rostou na souši.

    Jak na to

    Nakreslete spermatozoid a vaječnou buňku a zdůrazněte vodní film na stélce. Porovnejte s kapradinami (stejná závislost oplození na vodě) a s krytosemennými (pylová láčka).

  • Častá chyba

    Žáci zamění rašeliník za „obyčejný lesní mech“ a lišejník na kůře za játrovku.

    Jak na to

    Dejte vedle sebe rašeliník ( palice, absence rhizoidů, nasáklá voda), ploník a lupenitou porostnici; lišejník ukažte jako houbu + řasu. Každý vzorek pojmenujte a uveďte stanoviště.

Úkoly pro žáky

  • Laboratorní pozorování stélky mechu a játrovky pod lupou a mikroskopem (lístky, rhizoidy, tobolka) a zápis do protokolu.

  • Terénní miniinventura: na školním pozemku nebo v parku zaznamenat druh/morphotyp, substrát (půda, kůra, kámen) a vlhkost stanoviště.

Hodnocení

Schéma rodozměny mechu: označit gametofyt, sporofyt, místo oplození a vznik výtrusů; krátce srovnat s cévnatou rostlinou.

Poznání 3–4 zástupců (rašeliník, ploník nebo měřík, porostnice) a uvedení jejich typického stanoviště.

Očekávané výstupy

  • RVP G žák porovná společné a rozdílné vlastnosti stélkatých a cévnatých rostlin
  • RVP G žák pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné rostlinné druhy a uvede jejich ekologické nároky

Zdroje

Učíte Mechorosty trochu jinak?

Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

Napsat ScioBotu

Prozkoumejte další témata