Sjednocení Itálie a Německa
Téma probírá sjednocení Itálie a Německa v 19. století jako dovršení národních hnutí: Cavour, Garibaldi a Bismarck, války a ústavy nových států a dopad na rovnováhu evropských velmocí.
Průvodce tématem Sjednocení Itálie a Německa v předmětu Dějepis pro III. ročník: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.
Připravit hodinu Všechny formáty
Klikněte a tvořte
Získejte přípravu zdarma
Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Sjednocení Itálie a Německa (III. ročník) — ScioBot ho připraví za vás.
Další formáty na jedno kliknutí
- Vytvořit: Pracovní list
- Vytvořit: Písemka
- Vytvořit: Aktivita
- Vytvořit: Prezentace
- Vytvořit: Kartičky
- Vytvořit: QR hra
Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.
Sjednocení Itálie a Německa v 19. století dovršilo národní hnutí, která po Vídeňském kongresu narážela na rozdrobenost poloostrova a Německého spolku i na zájmy Rakouska, Francie a dalších velmocí. V Itálii se spojilo diplomatické úsilí sardinského premiéra Camilla Cavoura s vojenskými výpravami Giuseppe Garibaldiho; výsledkem bylo Italské království s ústavním rámcem odvozeným od sardinského Statuto Albertino. V německých zemích sjednocení provedlo Prusko pod Ottou von Bismarckem sérií válek a vznikem Německého císařství s říšskou ústavou a spolkovým uspořádáním.
Nové státy změnily rovnováhu evropských velmocí: Rakousko ztratilo vliv v Itálii i v Německém spolku, Francie utrpěla porážku v prusko-francouzské válce a vznikla velmoc sjednoceného Německa. Téma navazuje na revoluce 1848 a národní emancipační hnutí a připravuje výklad imperialismu a napětí před první světovou válkou. Žák na tomto příkladu posoudí, jak se rozkládají staré systémy, jakou roli má ústava a parlamentní uspořádání a jak se utvářejí novodobé italské a německé národní společnosti.
Předpoklady
- Vídeňský kongres, restaurace a rovnováha velmocí jako východisko evropského uspořádání po napoleonských válkách.
- Revoluce 1848: neúspěch velkoněmeckého a maloněmeckého řešení i italských povstání jako předstupeň sjednocení „shora“.
- Národní emancipační hnutí a utváření novodobých národů v 19. století.
Klíčové pojmy
- Risorgimento
- Italské národní hnutí za sjednocení a osvobození od cizí nadvlády; spojuje liberalismus, dynastickou politiku Sardinie-Piemontu a lidové výpravy.
- Cavour a realpolitik
- Camillo Cavour využil spojenectví s Francií, diplomatický tlak a válku s Rakouskem (1859), aby připojil severní Itálii k Sardinskému království.
- Garibaldi a tažení Tisíce
- Dobrovolnická výprava na Sicílii a do Neapole (1860) umožnila připojení jihu; sjednocení se dokončilo připojením Benátska a Říma později.
- Maloněmecké sjednocení
- Sjednocení německých států bez Rakouska pod vedením Pruska; kontrast k velkoněmecké představě z roku 1848.
- Bismarckovy války
- Dánská válka, prusko-rakouská válka (1866, zánik Německého spolku, Severoněmecký spolek) a prusko-francouzská válka vedly k vyhlášení císařství v roce 1871.
- Ústavy nových států
- Italské království navázalo na sardinskou ústavu a konstituční monarchii; Německé císařství mělo říšský sněm, spolkové státy a silné postavení císaře a kancléře.
- Změna velmocenské rovnováhy
- Oslabení Rakouska a Francie a vznik sjednoceného Německa přeuspořádaly Evropu a otevřely cestu k soupeření velmocí v následujících desetiletích.
Časté miskoncepce
Častá chyba
Žáci slučují Garibaldiho a Cavoura v jednu postavu („Garibaldi sjednotil Itálii diplomacií“).
Jak na to
Na tabuli dvě sloupce: Cavour — diplomacie, spojenectví, Piemont; Garibaldi — dobrovolníci, jih, předání moci Viktoru Emanuelovi II. Nechat žáky přiřadit tři události ke každému.
Častá chyba
„Německo sjednotil Bismarck lidovým hlasováním / revolucí 1848.“
Jak na to
Porovnat frankfurtský parlament 1848/49 s válkami 1864–1871: kdo rozhodoval, kdo byl vyloučen (Rakousko). Krátká osa: neúspěch 1848 → sjednocení shora.
Častá chyba
Záměna maloněmeckého a velkoněmeckého řešení („císařství zahrnovalo i Rakousko“).
Jak na to
Dvě mapy nebo náčrt: Německý spolek s Rakouskem vs. císařství 1871 bez habsburských zemí. Otázka: proč Habsburkové nemohli být součástí Bismarckova státu.
Častá chyba
„Itálie byla po 1861 hotová včetně Říma a Benátek.“
Jak na to
Časová osa 1859–1870: království 1861, Benátsko po 1866, Řím po odchodu francouzské posádky. Žáci doplní chybějící území na slepé mapě.
Jak učit
2–3 hodiny
- Evokace: mapa Evropy po Vídeňském kongresu — kde je „Itálie“ a „Německo“ jako státy a kde jen jako kulturní prostory.
- Jádro: paralelní linie Itálie (Cavour–Garibaldi–ústava) a Německo (1848–Bismarck–ústava 1871) a dopad na Rakousko a Francii.
- Reflexe: žáci v jedné větě formulují, čím se sjednocení „shora“ liší od programu revoluce 1848 a jak to mění rovnováhu velmocí.
Nápady na aktivity
- Práce ve dvojicích: přiřadit citáty/události k Cavour, Garibaldi, Bismarck, Viktor Emanuel II., Vilém I. a zdůvodnit typ moci (diplomacie, vojsko, dynastie).
- Srovnávací tabulka ústav: kdo volí, kdo vládne, postavení panovníka a parlamentu v Italském království a v Německém císařství (G-DEJ-06-003).
Hodnocení
Žák na příkladu Itálie a Německa ukáže rozklad starých systémů a vznik nových států (G-DEJ-06-002) a uvede základní rysy jejich ústavního uspořádání (G-DEJ-06-003).
Žák vymezí italské a německé národní hnutí v rámci emancipace národů 19. století a odliší je od českého kontextu (G-DEJ-06-004, G-DEJ-06-011).
Související témata
- Napoleonské války a Vídeňský kongres
- Národní obrození
- Revoluce 1848
- Imperialismus a expanze velmocí
- České země ve 2. polovině 19. století
- Svět před první světovou válkou
Zdroje
Co pro vás ScioBot připraví k tématu Sjednocení Itálie a Německa
Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Sjednocení Itálie a Německa jedním klikem.
Základní materiály
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Kartičky
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
QR hra
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Interaktivní aktivity 14
-
Křížovka s tajenkou
Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.
10–20 min
-
Kartičky
Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.
5–20 min
-
Pexeso a spojovačka
Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.
10–25 min
-
Rozhodovačka
Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.
5–12 min
-
Otázky
Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.
5–15 min
-
Vpisování
Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.
5–15 min
-
Rozřazovačka
Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.
5–15 min
-
Rozbory
Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.
10–20 min
-
Označování
Žáci označují správná slova přímo v textu.
5–15 min
-
Doplňování textu
Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.
5–15 min
-
Krok po kroku
Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.
5–15 min
-
Popis obrázku
Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.
5–15 min
-
Přesouvání
Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.
5–15 min
-
Čtení s porozuměním
Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.
10–25 min
K tisku a rozstříhání 8
-
Páry
Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.
10–20 min
-
Výběr z možností (s tajenkou)
Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.
10–20 min
-
Doplňování do vět
Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.
10–20 min
-
Hra Riskuj
Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.
15–30 min
-
Hra AZ kvíz
28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.
15–35 min
-
Označ správnou možnost
Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).
10–20 min
-
Já mám, kdo má …?
Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.
10–25 min
-
Hádej, kdo jsem
Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.
10–25 min
Hry pro celou třídu 4
-
AZ kvíz
28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.
15–35 min
-
Riskuj
Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.
15–40 min
-
Pexeso
Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.
10–25 min
-
Šarády
Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.
15–30 min
Očekávané výstupy
- G-DEJ-06-002 žák na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení
- G-DEJ-06-003 žák posoudí význam ústavy a nové organizace státu, uvede základní typy parlamentních státních systémů
- G-DEJ-06-004 žák vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů
- G-DEJ-06-011 utváření novodobých národních společností (české, slovenské, německé, italské); emancipační hnutí sociálních skupin
Učíte Sjednocení Itálie a Německa trochu jinak?
Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.
Související témata
-
Druhá světová válka
Globální průběh druhé světové války od příčin po kapitulace: spojené fronty, politika spojenců i Osy, hospodářský ráz války a poválečné důsledky včetně norimberských procesů.
-
Studená válka a bipolární svět
Vznik a vývoj bipolárního světa po roce 1945: OSN, východní blok, euroatlantická spolupráce, USA a SSSR a život na obou stranách železné opony.
-
Hospodářská krize a totalitní ideologie
Světová hospodářská krize, radikalizace a střet demokracie s fašismem, nacismem a stalinismem; Evropa a svět ve 20. a 30. letech včetně válečných ohnisek.
-
Raný středověk v Evropě
Utváření středověké Evropy po pádu Západořímské říše: stěhování národů, christianizace, Francká říše a Vikingové i vztah světské a církevní moci v raně středověkých státech.
-
Římská republika
Od královského Říma k republice: instituce, expanze a punské války, krize pozdní republiky a triumviráty jako určující procesy a osobnosti.
-
Vrcholný středověk, církev a společnost
Hospodářské a politické uspořádání Evropy 11.–15. století, papežství a císařství, křížové výpravy a stoletá válka; venkov, kolonizace, města a románské i gotické umění jako obraz středověké společnosti, vzdělanosti a církve.
-
První světová válka a vznik ČSR
Příčiny a průběh první světové války, české země a první odboj včetně legionářů a vyústění ve vznik Československa roku 1918.
-
České země v raném středověku
Vývoj na našem území od prvních státních útvarů po přemyslovská knížata: christianizace, Velká Morava a konstituování českého knížectví v raném středověku.