Dějepis na lyceu

Úvod do gymnaziálního dějepisu: žáci charakterizují historii jako neuzavřené a proměnlivé poznání, pracují s periodizací a zdůvodní význam historického vědění pro současnost.

Žáci rozlišují typy historických informací, způsob jejich získávání a úskalí interpretace a propojují je s metodou práce historika včetně pomocných věd (paleografie a další nástroje ověřování pramenů).

Materiální a duchovní život v paleolitu, mezolitu a neolitu; pojem archeologické kultury a neolitická revoluce jako zlom k cílevědomému zemědělství a řemeslu.

Eneolit, doba bronzová a železná: technologie kovů, pravěké památky a časové i prostorové zařazení hlavních archeologických kultur.

Staroorientální státy Předního východu a Egypta: civilizační přínos (písmo, právo, státnost), určující procesy a osobnosti; židovství jako monoteistický systém a jeho vazba ke křesťanství v kořenech evropské civilizace.

Indie a Čína jako staroorientální civilizace: státní útvary, kulturní a náboženské systémy mimo evropský okruh a jejich místo ve starověkých dějinách.

Utváření středověké Evropy po pádu Západořímské říše: stěhování národů, christianizace, Francká říše a Vikingové i vztah světské a církevní moci v raně středověkých státech.

Specifika islámské oblasti a arabské říše, kontinuita Byzance a Kyjevská Rus: východní kulturní okruh, církevní moc a počátky státnosti ve východní Evropě.

Vývoj na našem území od prvních státních útvarů po přemyslovská knížata: christianizace, Velká Morava a konstituování českého knížectví v raném středověku.

Hospodářské a politické uspořádání Evropy 11.–15. století, papežství a císařství, křížové výpravy a stoletá válka; venkov, kolonizace, města a románské i gotické umění jako obraz středověké společnosti, vzdělanosti a církve.

Vývoj českého státu ve vrcholném středověku od posledních Přemyslovců po Lucemburky: vzestup království, Karel IV. a místo zemí Koruny české v Evropě.

Husitství jako projev kacířství i české politiky, husitské války a nástup Jiřího z Poděbrad a Jagellonců v pozdním středověku na našem území.

Téma probírá myšlenky osvícenství a jejich uplatnění v habsburské monarchii: školské, správní a náboženské reformy Marie Terezie a Josefa II. jako příklad osvícenského absolutismu na prahu moderní společnosti.

Téma sleduje americkou revoluci od koloniálního konfliktu s Británií po nezávislost, Deklaraci nezávislosti a ústavu USA jako první moderní ústavní republiku založenou na principech přirozených práv a dělby moci.

Téma probírá francouzskou revoluci 1789–1799 od stavovské krize a Deklarace práv člověka a občana přes jakobínskou diktaturu a Teror až k Direktoriu a ukazuje rozklad starého režimu i zrod moderní ústavy a občanských práv.

Téma mapuje napoleonské války, šíření zákoníku a správních reforem, pád císařství a Vídeňský kongres: restauraci, rovnováhu velmocí a Svatou alianci jako pokus udržet předrevoluční pořádek.

Téma charakterizuje přechod od agrární k průmyslové společnosti: mechanizaci, továrny, železnici a urbanizaci, sociální důsledky i ekologická rizika a rozdílné tempo modernizace Evropy a světa.

Téma vymezuje utváření českého novodobého národa v předbřeznové době: jazykové, vědecké a politické obrození, emancipační hnutí vrstev a srovnání s formováním slovenského, německého a italského národa.

Příčiny a průběh první světové války, české země a první odboj včetně legionářů a vyústění ve vznik Československa roku 1918.

Revoluce v Rusku, upevnění bolševické moci a versailleský systém po vyčerpání Evropy, vzestupu USA a novém mocenském obraze světa.

První republika od vzniku státu po 30. léta: ústavní poměry, národnostní otázka, hospodářství a osobnosti; život v moderní společnosti první poloviny 20. století včetně masové kultury, sportu a proměn životního stylu.

Světová hospodářská krize, radikalizace a střet demokracie s fašismem, nacismem a stalinismem; Evropa a svět ve 20. a 30. letech včetně válečných ohnisek.

Mnichovská dohoda, odstoupení pohraničí a druhá republika: mezinárodní souvislosti, důsledky pro ČSR a cesta k okupaci v březnu 1939.

Globální průběh druhé světové války od příčin po kapitulace: spojené fronty, politika spojenců i Osy, hospodářský ráz války a poválečné důsledky včetně norimberských procesů.