Dějepis na lyceu
Vyberte ročník a období — od pravěku po soudobé dějiny — nebo popište hodinu. ScioBot zná očekávané výstupy dějepisu v RVP ZV i RVP G, cvičí historické myšlení, práci s pramenem a multiperspektivitu a připraví přípravu, pracovní list, test i prezentaci. Materiál přizpůsobí žákům se SVP.
Vytvořit materiál Procházet témata
Témata podle ročníků
Okruhy učiva v souladu s novým RVP. ScioBot z nich připraví přípravu — i z tématu, které tu zatím není.
I. ročník (10)
-
Smysl historického poznání
Úvod do gymnaziálního dějepisu: žáci charakterizují historii jako neuzavřené a proměnlivé poznání, pracují s periodizací a zdůvodní význam historického vědění pro současnost.
-
Historické prameny a pomocné vědy
Žáci rozlišují typy historických informací, způsob jejich získávání a úskalí interpretace a propojují je s metodou práce historika včetně pomocných věd (paleografie a další nástroje ověřování pramenů).
-
Doba kamenná a neolitická revoluce
Materiální a duchovní život v paleolitu, mezolitu a neolitu; pojem archeologické kultury a neolitická revoluce jako zlom k cílevědomému zemědělství a řemeslu.
-
Doba bronzová a železná
Eneolit, doba bronzová a železná: technologie kovů, pravěké památky a časové i prostorové zařazení hlavních archeologických kultur.
-
Mezopotámie, Egypt a židovství
Staroorientální státy Předního východu a Egypta: civilizační přínos (písmo, právo, státnost), určující procesy a osobnosti; židovství jako monoteistický systém a jeho vazba ke křesťanství v kořenech evropské civilizace.
-
Starověká Indie a Čína
Indie a Čína jako staroorientální civilizace: státní útvary, kulturní a náboženské systémy mimo evropský okruh a jejich místo ve starověkých dějinách.
-
Antické Řecko
Antické Řecko: polis, klasické období, hellénismus, kultura a osobnosti, jejichž civilizační přínos tvoří jeden ze základů evropské tradice.
-
Římská republika
Od královského Říma k republice: instituce, expanze a punské války, krize pozdní republiky a triumviráty jako určující procesy a osobnosti.
-
Římské císařství a křesťanství
Principát a dominát, římská říše a křesťanství jako civilizační fenomény, z nichž spolu s antikou vyrůstá evropská civilizace.
-
Naše země a Evropa v době římské
Naše země a ostatní Evropa v době římské: kontakt s impériem, civilizovanost a barbarství a limes romanus jako civilizační hranice.
II. ročník (12)
-
Raný středověk v Evropě
Utváření středověké Evropy po pádu Západořímské říše: stěhování národů, christianizace, Francká říše a Vikingové i vztah světské a církevní moci v raně středověkých státech.
-
Islám, Byzanc a východní Evropa
Specifika islámské oblasti a arabské říše, kontinuita Byzance a Kyjevská Rus: východní kulturní okruh, církevní moc a počátky státnosti ve východní Evropě.
-
České země v raném středověku
Vývoj na našem území od prvních státních útvarů po přemyslovská knížata: christianizace, Velká Morava a konstituování českého knížectví v raném středověku.
-
Vrcholný středověk, církev a společnost
Hospodářské a politické uspořádání Evropy 11.–15. století, papežství a císařství, křížové výpravy a stoletá válka; venkov, kolonizace, města a románské i gotické umění jako obraz středověké společnosti, vzdělanosti a církve.
-
České země za Přemyslovců a Lucemburků
Vývoj českého státu ve vrcholném středověku od posledních Přemyslovců po Lucemburky: vzestup království, Karel IV. a místo zemí Koruny české v Evropě.
-
Husitství a pozdní středověk
Husitství jako projev kacířství i české politiky, husitské války a nástup Jiřího z Poděbrad a Jagellonců v pozdním středověku na našem území.
-
Mongolská a osmanská expanze
Důsledky tatarských a tureckých nájezdů pro jižní a východní Evropu: mongolský vpád, osmanská expanze na Balkán a zánik byzantské říše.
-
Renesance, humanismus a věda
Nové filozofické a vědecké myšlenky 14.–17. století, renesance a humanismus a jejich praktické dopady na vzdělanost, umění i obraz člověka a světa.
-
Zámořské objevy
Zámořské plavby a jejich hospodářské i mocensko-politické důsledky: posun obchodu, koloniální rivalita a proměna raně novověké Evropy i mimoevropského světa.
-
Reformace a protireformace
Základní rysy reformace a protireformace, rozkol západního křesťanství a důsledky pro další evropský i světový vývoj včetně českých zemí.
-
Stavovství, třicetiletá válka a české země
Stavovství a absolutismus v raném novověku, anglická revoluce a rivalita velmocí; postavení českého státu v habsburském soustátí, předbělohorská doba, stavovské povstání a třicetiletá válka jako evropský i český konflikt.
-
Baroko a pobělohorská doba
Barokní kultura, politika a náboženství po třicetileté válce: pobělohorské poměry, upevnění habsburského absolutismu a sociální i kulturní proměna českých zemí.
III. ročník (12)
-
Osvícenství a tereziánské reformy
Téma probírá myšlenky osvícenství a jejich uplatnění v habsburské monarchii: školské, správní a náboženské reformy Marie Terezie a Josefa II. jako příklad osvícenského absolutismu na prahu moderní společnosti.
-
Americká revoluce a vznik USA
Téma sleduje americkou revoluci od koloniálního konfliktu s Británií po nezávislost, Deklaraci nezávislosti a ústavu USA jako první moderní ústavní republiku založenou na principech přirozených práv a dělby moci.
-
Velká francouzská revoluce
Téma probírá francouzskou revoluci 1789–1799 od stavovské krize a Deklarace práv člověka a občana přes jakobínskou diktaturu a Teror až k Direktoriu a ukazuje rozklad starého režimu i zrod moderní ústavy a občanských práv.
-
Napoleonské války a Vídeňský kongres
Téma mapuje napoleonské války, šíření zákoníku a správních reforem, pád císařství a Vídeňský kongres: restauraci, rovnováhu velmocí a Svatou alianci jako pokus udržet předrevoluční pořádek.
-
Průmyslová revoluce a modernizace
Téma charakterizuje přechod od agrární k průmyslové společnosti: mechanizaci, továrny, železnici a urbanizaci, sociální důsledky i ekologická rizika a rozdílné tempo modernizace Evropy a světa.
-
Národní obrození
Téma vymezuje utváření českého novodobého národa v předbřeznové době: jazykové, vědecké a politické obrození, emancipační hnutí vrstev a srovnání s formováním slovenského, německého a italského národa.
-
Revoluce 1848
Téma srovnává revoluce roku 1848 v Evropě a v českých zemích: požadavky ústavy a parlamentu, národní programy, porážku revoluce a důsledky pro habsburskou monarchii i emancipaci národů.
-
Sjednocení Itálie a Německa
Téma probírá sjednocení Itálie a Německa v 19. století jako dovršení národních hnutí: Cavour, Garibaldi a Bismarck, války a ústavy nových států a dopad na rovnováhu evropských velmocí.
-
Imperialismus a expanze velmocí
Téma vysvětluje expanzi velmocí v 19. století: koloniální politiku, nástup Ruska, modernizaci Japonska a Asii pod tlakem Západu jako příčiny střetů na okraji Evropy i mimo ni.
-
USA v 19. století
Téma sleduje vnitřní vývoj USA do předvečera první světové války: expanzi na západ, otroctví, občanskou válku, rekonstrukci a proměnu země ve velmoc s ústavním a parlamentním rámcem.
-
České země ve 2. polovině 19. století
Téma mapuje české země po porážce roku 1848: Bachův absolutismus, obnovu ústavnosti v 60. letech, průmyslový růst, politické strany a národnostní napětí v Předlitavsku na konci století.
-
Svět před první světovou válkou
Téma uzavírá dlouhé 19. století: soupeření velmocí, spojenecké bloky a koloniální konflikty v předvečer války, zároveň životní styl, vzdělanost a kulturu belle époque — bez průběhu první světové války.
IV. ročník (14)
-
První světová válka a vznik ČSR
Příčiny a průběh první světové války, české země a první odboj včetně legionářů a vyústění ve vznik Československa roku 1918.
-
Rusko 1917 a versailleský systém
Revoluce v Rusku, upevnění bolševické moci a versailleský systém po vyčerpání Evropy, vzestupu USA a novém mocenském obraze světa.
-
Meziválečné Československo a masová společnost
První republika od vzniku státu po 30. léta: ústavní poměry, národnostní otázka, hospodářství a osobnosti; život v moderní společnosti první poloviny 20. století včetně masové kultury, sportu a proměn životního stylu.
-
Hospodářská krize a totalitní ideologie
Světová hospodářská krize, radikalizace a střet demokracie s fašismem, nacismem a stalinismem; Evropa a svět ve 20. a 30. letech včetně válečných ohnisek.
-
Mnichovská krize
Mnichovská dohoda, odstoupení pohraničí a druhá republika: mezinárodní souvislosti, důsledky pro ČSR a cesta k okupaci v březnu 1939.
-
Druhá světová válka
Globální průběh druhé světové války od příčin po kapitulace: spojené fronty, politika spojenců i Osy, hospodářský ráz války a poválečné důsledky včetně norimberských procesů.
-
Holocaust, Protektorát a druhý odboj
Holocaust, Protektorát Čechy a Morava a druhý odboj: rasová politika, každodennost okupace a domácí i zahraniční odboj.
-
Studená válka a bipolární svět
Vznik a vývoj bipolárního světa po roce 1945: OSN, východní blok, euroatlantická spolupráce, USA a SSSR a život na obou stranách železné opony.
-
Československo 1948–1968
Československo od osvobození přes únor 1948 a 50. léta k Pražskému jaru 1968 a srpnové okupaci v souvislostech východního bloku.
-
Normalizace
Normalizace po roce 1969: politické čistky, šedá zóna, disidentství a každodenní život v nedemokratickém Československu 70. a 80. let.
-
Sametová revoluce
Sametová revoluce 1989, pád komunistického režimu v Československu a přechod k demokracii v širším kontextu pádu železné opony.
-
Dekolonizace a Blízký východ
Dekolonizace, třetí svět a konflikty na Blízkém východě včetně vzniku Izraele; význam islámské a židovské kultury v poválečném světě.
-
Pád komunismu a soudobý svět
Pád komunistických režimů, sjednocující se Evropa, lidská práva a globální problémy soudobého světa na přelomu tisíciletí.
-
Souhrn gymnaziálního dějepisu
Souhrnné opakování gymnaziálního dějepisu od antiky a středověku přes moderní revoluce po dvě světové války, bipolární svět a otevřené otázky soudobých dějin před maturitou.
Nástroje ScioBotu pro předmět Dějepis
Funkce, které se hodí právě v tomto předmětu. Každou si vyzkoušíte jedním klikem – zadání předvyplníme.
Dějiny českého státu
Interaktivní osa osmi zastávek od Cyrila a Metoděje po sametovou revoluci. Události přetáhnete na správný letopočet a příběh se odtajní.
Řešení: osm zastávek českých dějin v pořadí.
-
863
Cyril a Metoděj
Na pozvání knížete Rostislava přicházejí na Velkou Moravu bratři Cyril a Metoděj. Přinášejí hlaholici a staroslověnštinu — jazyk, kterému lidé rozuměli. Křesťanství se tak poprvé šíří v řeči Slovanů, ne v latině.
Zahari Zograf · Public domain
-
1348
Karel IV. a univerzita
Karel IV. mění Prahu v srdce říše. Zakládá první univerzitu ve střední Evropě a s ní i Nové Město pražské. Praha se stává císařským sídlem a střediskem vzdělanosti.
Okruh Mistra Theodorika · Public domain
-
1415
Jan Hus
Kazatel Jan Hus kritizuje bohatství církve a volá po nápravě. V Kostnici je odsouzen a upálen; jeho smrt spouští husitské války a z jeho odkazu vyrůstá česká reformace.
dřevoryt, Praha 1563 · Public domain
-
1620
Bitva na Bílé hoře
Na Bílé hoře se stavovská armáda střetává s císařským vojskem a prohrává. Následuje pobělohorská doba: odcházejí protestantští vzdělanci, země se rekatolizuje a na dvě století ztrácí samostatnost.
Peter Snayers · Public domain
-
1781
Josef II.
Josef II. ruší nevolnictví a tolerančním patentem povoluje i jiné víry než katolickou. Lidé se mohou stěhovat a studovat; reformy otevírají cestu národnímu obrození.
Anton von Maron · Public domain
-
1918
Vznik Československa
28. října 1918 se na Václavském náměstí lidé dozvídají, že vzniká samostatný stát. Po staletích pod habsburskou monarchií se rodí Československá republika s prezidentem Masarykem v čele.
Rudolf Bruner-Dvořák · Public domain
-
1938
Mnichovská dohoda
V Mnichově se čtyři velmoci dohodnou o pohraničí Československa — bez účasti československých zástupců. Země ztrácí Sudety a s nimi opevnění i důvěru v západní spojence.
Bundesarchiv · CC BY-SA 3.0 de
-
1989
Sametová revoluce
Po studentské demonstraci 17. listopadu se země během několika dní mění. Lidé zvoní klíči na Václavském náměstí, režim padá a Václav Havel se stává prezidentem.
Pavel L. · CC BY-SA 4.0
Příklad zadání: Připrav mi časovou osu k dějinám českého státu pro 9. třídu.
České dějiny 20. století
Mermaid timeline 1918–1993: vznik státu, Mnichov, únor, 1968, listopad, rozdělení. Osy jsou čitelnější než seznam dat.
Příklad zadání: Udělej časovou osu českých dějin 20. století pro 9. třídu.
Příčiny první světové války
Flowchart nacionalismus, imperialismus, spojenectví, Sarajevo. Žáci vidí, že příčin je víc než atentát.
Příklad zadání: Nakresli schéma příčin první světové války a přidej krátký výklad.
Dobová fotografie
Najde ověřenou historickou fotografii. Není to AI rekonstrukce — žáci pracují s pramenem.
Příklad zadání: Najdi fotografii listopadu 1989 a připrav pět otázek k prameni.
Rozhodovačka letopočty
Žáci potvrzují nebo vyvracejí tvrzení o datech. Rychlá kontrola před písemkou.
Příklad zadání: Připrav rozhodovačku k 20. století, 10 tvrzení pro 9. třídu.
RVP / ŠVP kompetence
Vyhledá oficiální očekávané výstupy pro předmět a ročník. Učitel dostane kódy a znění, ne neoficiální PDF z webu.
Příklad zadání: Najdi výstupy RVP ZV pro zlomky v 6. ročníku a napiš k nim cíle hodiny.
Co pro vás ScioBot připraví
Jeden předmět, řada formátů. Vyberte typ materiálu a doplňte téma nebo ročník.
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Kartičky
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
QR hra
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Související předměty
Učíte něco, co tu není?
Témata na této stránce jsou příklady. Napište ScioBotu, co v předmětu Dějepis učíte a pro koho – materiál připraví i mimo uvedené okruhy.
Časté dotazy
- Podle jakého RVP jsou témata řazena?
- RVP G (gymnázia) platí od 1. 9. 2022. Čtyřleté gymnázium = I.–IV. ročník. Šestiletá a osmiletá gymnázia mapují své poslední čtyři ročníky identicky. Aktualizace informatiky září 2022, opatření MSMT-24248/2021-2 (úplné znění, Praha září 2021).
- Kolik očekávaných výstupů má Dějepis na gymnáziu?
- V datech je 35 očekávaných výstupů, 41 položek učiva.
- Ve kterých ročnících se Dějepis učí?
- V katalogu je předmět pokryt v I.–IV. ročníku.
Rámce
-
RVP G (gymnázia)
Čtyřleté gymnázium = I.–IV. ročník. Šestiletá a osmiletá gymnázia mapují své poslední čtyři ročníky identicky. Aktualizace informatiky září 2022, opatření MSMT-24248/2021-2 (úplné znění, Praha září 2021).
https://edu.gov.cz/dokumenty/rvp-ramcove-vzdelavaci-programy/rvp-g-ramcove-vzdelavaci-programy-pro-gymnazia/ · https://edu.gov.cz/wp-content/uploads/2021/09/001_RVP_GYM_uplne_zneni.pdf