Český jazyk pro učitele
Vyberte ročník a složku — jazyk, sloh, nebo literaturu — nebo popište hodinu. ScioBot zná očekávané výstupy Českého jazyka a literatury v RVP ZV i RVP G, pracuje s pravopisem, slohovými útvary a čtenářskou gramotností a připraví přípravu, diktát, pracovní list, test i prezentaci. Úlohy umí diferencovat pro SVP. Pomůžeme i s výukou češtiny pro cizince.
Vytvořit materiál Procházet témata
Témata podle ročníků
Okruhy učiva v souladu s novým RVP. ScioBot z nich připraví přípravu — i z tématu, které tu zatím není.
1. třída (21)
-
Orientace v knize a na stránce
Prvňáci se učí obracet stránky, sledovat řádky zleva doprava a rozlišovat tvary; uvolňovacími tahy se připravují na psaní.
-
Hlásky ve slovech
Prvňáci poslouchají mluvená slova, určují jejich první a poslední hlásku a učí se krátká slova rozkládat na hlásky a skládat zpět.
-
Mluvení a naslouchání ve třídě
Prvňáci se učí srozumitelně mluvit v běžných školních situacích, vyslechnout druhého a reagovat na jeho otázku nebo pokyn.
-
Poslech pohádky a říkanky
Žáci poslouchají pohádku nebo říkanku, mluví o tom, co je zaujalo a jak na ně text působil, a své dojmy vyjadřují také kresbou nebo dramatizací.
-
Slova ze školy a domova, názvy částí těla
Prvňáci pojmenovávají známé věci a části těla, spojují slova s obrázky, třídí je podle tématu a používají v krátkých větách.
-
První česká slova
Prvňáci, kteří se češtinu teprve učí, spojují běžná slova s jejich významem a postupně poznávají jejich zvukovou i psanou podobu.
-
Písmena a hlásky
Prvňáci poznávají malá a velká tiskací písmena a spojují je s hláskami, které slyší na začátku známých slov.
-
Samohlásky a souhlásky
Prvňáci rozlišují samohlásky a souhlásky ve slyšených hláskách i psaných slabikách a propojují hlásky s písmeny.
-
Krátké a dlouhé samohlásky
Žáci rozlišují délku samohlásek ve slyšených a psaných slovech, poznávají zápis ú a ů a všímají si, že délka může změnit význam slova.
-
Slabiky ve slovech
Žáci slyší slabiky ve známých slovech, čtou otevřené slabiky a skládají z nich první slova.
-
Psaní písmen
Prvňáci se učí psát čitelné tvary tiskacích a psacích písmen, vést tahy podle vzoru a umístit písmena na linku.
-
Od slabik ke slovům
Prvňáci spojují známé slabiky do slov, čtou slova jako celek a ověřují si, co znamenají.
-
Chybějící písmeno ve slově
Prvňáci doplňují písmeno do známého slova podle jeho výslovnosti a po přečtení ověřují, zda vzniklo zamýšlené slovo.
-
Psaní slabik a slov
Prvňáci zapisují slabiky a krátká známá slova, hlídají pořadí písmen a při zápisu více slov mezi nimi nechávají mezery.
-
Od slov k větám
Prvňáci čtou krátké věty ze známých slov, spojují jejich význam a poznávají začátek a konec věty.
-
Začátek a konec oznamovací věty
Prvňáci poznávají začátek a konec oznamovací věty, píší velké písmeno a tečku a při čtení podle nich oddělují věty.
-
Čtení delších slov po slabikách
Prvňáci čtou delší slova po slabikách, spojují je do celku a ověřují si, zda rozumějí jejich významu.
-
Čtení a psaní dě, tě, ně
Prvňáci čtou a píší známá slova se skupinami dě, tě, ně a porovnávají je se slovy, v nichž se píše de, te, ne.
-
Jak rozumět větám a krátkým textům
Prvňáci čtou věty a velmi krátké texty, zjišťují, o kom či o čem se píše, a hledají odpovědi na jednoduché otázky.
-
Moje první věta
Prvňáci ústně vytvoří krátkou větu o sobě nebo o obrázku, zapíší ji a přečtením ověří, zda sděluje to, co chtěli říct.
-
Když si nejsme jistí, zeptáme se dospělého
Prvňáci se učí pozorně vyslechnout, co jim někdo říká, a při nejistotě popsat situaci dospělému, kterému důvěřují.
2. třída (15)
-
Plynulé čtení slov
Žáci spojují slabiky do slov a procvičují srozumitelné čtení známých i delších slov zapsaných malými a velkými písmeny.
-
Znělé a neznělé párové souhlásky
Žáci porovnávají znělé a neznělé souhlásky v párových dvojicích a ve známých slovech spojují slyšenou hlásku s jejím zápisem.
-
I a y po měkkých a tvrdých souhláskách
Žáci se učí psát i/í po měkkých a y/ý po tvrdých souhláskách a rozlišovat slabiky di, ti, ni a dy, ty, ny.
-
Velké písmeno ve větě a ve jménech
Žáci píšou velké písmeno na začátku věty a ve jménech lidí, zvířat a míst, která znají.
-
Slova opačného a podobného významu a skupiny slov
Žáci hledají slova opačného a podobného významu, řadí slova do významových skupin a učí se je vhodně používat ve větách.
-
Podstatná jména ve větách
Žáci hledají ve větách slova pojmenovávající osoby, zvířata a věci a rozlišují u nich jednotné a množné číslo.
-
Jak se ptát na podstatná jména ve větě
Žáci v krátkých větách rozlišují 1. a 4. pád podstatných jmen podle pádové otázky a významu věty.
-
Poznáváme slovesa ve větě
Žáci poznávají slovesa jako slova vyjadřující děj nebo stav, hledají je ve větách a používají je ve vlastních krátkých sděleních.
-
Oznámení a otázky
Žáci rozlišují, kdy větou něco sdělují a kdy se ptají, a podle toho volí při psaní tečku nebo otazník.
-
Úvod do vyjmenovaných slov
Žáci poznávají obojetné souhlásky a na známých slovech zjišťují, proč při psaní i/y nestačí poslouchat výslovnost.
-
Jak rozumět krátkému textu
Žáci čtou krátké souvislé texty, vyhledávají v nich informace, sledují pořadí děje a u příběhu říkají, co je zaujalo.
-
Naslouchání a vhodná odpověď
Žáci pozorně vyslechnou krátké sdělení, vystihnou jeho smysl a odpoví podle toho, co mluvčí říká a v jaké situaci.
-
Krátká písemná sdělení
Druháci píší srozumitelné vzkazy, pozdravy a přání pro konkrétního čtenáře a několika větami zachycují svůj zážitek.
-
Jak na nás působí příběh
Žáci po čtení nebo poslechu příběhu pojmenují svůj dojem a ukážou, která událost nebo slova postavy ho vyvolaly.
-
Tvoření z básní, říkadel a pohádek
Žáci navazují vlastním nápadem na báseň, říkadlo nebo pohádku: doplňují text, mění závěr příběhu, ztvárňují postavu nebo kreslí scénu.
3. třída (17)
-
Kdy psát ě a kdy je
Žáci si upevňují psaní dě, tě, ně a ve známých slovech rozlišují zápis bě, vě od bje, vje; osvojený pravopis používají ve větách a vlastních sděleních.
-
Párové souhlásky na konci slov a počáteční s, z
Žáci ověřují zápis párových souhlásek na konci slov změnou tvaru a procvičují pravopis slov začínajících na s nebo z.
-
Vyjmenovaná slova po B, L, M, P, S, V a Z
Žáci poznávají vyjmenovaná slova a slova příbuzná a při psaní i/y po obojetných souhláskách se opírají o význam a stavbu slov.
-
Rod a číslo podstatných jmen
Žáci ve větách vyhledávají podstatná jména, u známých slov určují rod podle základního tvaru a číslo podle tvaru ve větě.
-
Pádové otázky u podstatných jmen
Žáci se učí určit pád podstatného jména podle jeho vztahu k ostatním slovům ve větě a všímají si, jak se mění jeho tvar.
-
Předložky a pády
Žáci poznávají předložky ve spojení se jmény, všímají si jejich významu a pádu a učí se je správně používat a psát ve větách.
-
Osoba, číslo a čas sloves
Žáci ve větách určují osobu, číslo a čas sloves a používají odpovídající tvary při mluvení a psaní.
-
Přídavná jména ve větě
Žáci poznávají přídavná jména podle toho, jak blíže určují podstatná jména, a používají je při čtení i psaní vět.
-
Poznáváme slovní druhy ve větě
Žáci v krátkých větách poznávají podstatná jména, slovesa, přídavná jména a předložky a vysvětlují, podle čeho je určili.
-
Kořen slova a předpony
Žáci hledají společný kořen příbuzných slov, rozpoznávají předpony a využívají příbuznost slov při práci s jejich významem a pravopisem.
-
Věty podle záměru mluvčího
Žáci rozlišují věty oznamovací, tázací, rozkazovací a přací podle toho, co jimi mluvčí vyjadřuje, a tomu přizpůsobují koncové znaménko i intonaci.
-
Čárky ve výčtu
Žáci se učí psát čárky mezi položkami výčtu a rozpoznat, kdy poslední dvě položky spojuje spojka a.
-
Kde píšeme velká písmena?
Žáci píší velká písmena na začátku vět a ve jménech lidí, zvířat, míst a svátků; pravidla používají ve vlastním krátkém textu.
-
Kdy mluvíme spisovně
Žáci poznávají spisovné a nespisovné podoby slov a zkoušejí volit vyjadřování podle toho, komu a v jaké situaci něco sdělují.
-
Čtení odstavců a krátkých příběhů
Žáci zjišťují, co odstavec nebo krátký příběh sděluje, hledají oporu pro své odpovědi a čtou také text na obrazovce.
-
Vypravování
Žáci vyprávějí a píší krátký příběh, v němž události srozumitelně navazují a děj má začátek, hlavní část a závěr.
-
Hry se slovy a jazyky
Žáci si hrají se zvukem a významem slov, tvoří hádanky a porovnávají, jak známá slova znějí v češtině a dalších jazycích.
4. třída (15)
-
Z čeho se skládá slovo
Žáci poznávají kořen, předponu, příponu a koncovku, hledají příbuzná slova a rozlišují nové slovo od jiného tvaru téhož slova.
-
Podstatná jména podle vzorů
Žáci podle rodu a pádových tvarů přiřazují podstatná jména ke vzorům, které jim pomáhají při skloňování a psaní koncovek.
-
Koncovky podstatných a přídavných jmen
Žáci ve větách a vlastním psaní volí koncovky podstatných jmen podle vzoru a pádu a koncovky přídavných jmen podle shody s podstatným jménem.
-
Jak se přídavné jméno shoduje s podstatným
Žáci poznávají přídavná jména, sledují jejich shodu s podstatnými jmény v rodě, čísle a pádě a vybírají výstižná slova pro popis.
-
Zájmena v textu
Žáci v souvislém textu poznávají osobní a přivlastňovací zájmena, zjišťují, ke komu odkazují, a používají jejich běžné tvary ve vlastním psaní.
-
Číslovky pro počet a pořadí
Žáci ve větách poznávají číslovky vyjadřující počet a pořadí a učí se volit jejich správný tvar při psaní.
-
Ohebné slovní druhy ve větě
Žáci v textu rozpoznávají podstatná a přídavná jména, slovesa, zájmena a číslovky a své určení vysvětlují podle významu slova ve větě.
-
Podmět a přísudek ve větě
Žáci ve větě jednoduché určují podmět a přísudek, poznávají jejich rozvití a zjišťují, že jejich pořadí ve větě se může měnit.
-
Shoda přísudku s podmětem v minulém čase
Žáci volí koncovku příčestí minulého podle rodu a čísla podmětu a kontrolují ji při psaní vlastních vět.
-
Věta jednoduchá a souvětí
Žáci podle přísudků rozlišují větu jednoduchou a souvětí a při psaní se učí spojovat věty a oddělovat je čárkou.
-
Přímá řeč
Žáci poznávají přímou řeč ve vypravování a učí se ji zapisovat s uvozovkami a správnými znaménky při různém umístění uvozovací věty.
-
Popis osoby a předmětu
Žáci píší popis osoby nebo předmětu, uspořádají informace od celku k detailům a vybírají slova, která čtenáři pomohou představit si popisovaný vzhled.
-
Zpráva a oznámení
Žáci píší zprávu o události a oznámení o chystané akci, vybírají údaje důležité pro čtenáře a kontrolují srozumitelnost i pravopis.
-
Jak číst naučný text
Žáci v naučném textu vyhledávají důležité informace, objasňují neznámá slova a vysvětlují, co se z textu dozvěděli.
-
Jak rozumět sdělení a vhodně odpovědět
Žáci rozpoznávají, co chce mluvčí sdělit, a volí odpověď, která navazuje na jeho slova a odpovídá situaci.
5. třída (12)
-
Jak spolu souvisejí slova
Žáci poznávají vztahy mezi významy slov a při čtení i vlastním vyjadřování volí výrazy, které odpovídají kontextu.
-
Koncovky přídavných jmen podle vzorů mladý a jarní
Žáci rozlišují tvrdá a měkká přídavná jména a podle vzorů mladý a jarní volí správné tvary a koncovky při psaní vět.
-
Příslovce ve větě a stupňování
Žáci rozpoznávají příslovce podle významu a užití ve větě, odlišují je od přídavných jmen a používají běžné stupňované tvary.
-
Zájmena v textu: druhy a správné tvary
Žáci rozlišují běžné druhy zájmen, volí jejich tvary podle větné vazby a používají je ve vlastních krátkých sděleních.
-
Druhy a tvary číslovek
Žáci rozlišují číslovky podle významu a při psaní používají správné tvary základních i řadových číslovek.
-
Průběh a dokončení děje u sloves
Žáci rozlišují, zda sloveso vyjadřuje děj v průběhu, nebo jako dokončený celek, a porovnávají dvojice jako psát a napsat.
-
Podmět, přísudek a shoda
Žáci poznávají různé podoby podmětu, určují přísudek a při psaní kontrolují jejich shodu, zejména zakončení příčestí minulého.
-
Předmět a přívlastek
Žáci poznávají, které slovo ve větě rozvíjí předmět a které přívlastek, a rozlišují přívlastek shodný a neshodný.
-
Spojování vět v souvětí souřadném
Žáci poznávají souvětí souřadné podle přísudků a učí se psát čárky mezi větami v základních případech.
-
Čárka u oslovení, vsuvky a výčtu
Žáci poznávají, kdy čárka ve větě odděluje oslovení, vsuvku nebo položky výčtu, a používají tato pravidla ve vlastním textu.
-
Dopis, charakteristika a úvaha
Žáci píší dopis, charakteristiku osoby a krátkou úvahu; učí se přizpůsobit obsah účelu sdělení a kontrolovat osvojený pravopis.
-
Jak poznat manipulaci v komunikaci
Žáci rozpoznávají nátlak a nepodložené sliby v reklamě i běžném rozhovoru a učí se na ně bezpečně reagovat.
6. třída (8)
-
Volba slov podle situace
Žáci přizpůsobují své vyjadřování adresátovi a účelu sdělení, procvičují výslovnost běžných přejatých slov a hodnotí vlastní mluvený projev.
-
Osoba, číslo, čas a způsob sloves v textu
Žáci určují mluvnické kategorie určitých slovesných tvarů v souvislém textu a využívají je při tvoření a úpravě vět.
-
Neohebné slovní druhy
Žáci rozlišují neohebné slovní druhy podle jejich funkce ve větě a procvičují stupňování příslovcí i užití předložek.
-
Vypravování a popis
Žáci píší příběh a popis osoby, věci nebo děje; učí se uspořádat informace, volit výstižná slova a při úpravě textu využívat pravopisná pravidla.
-
Psaní textu podle online zdrojů
Žáci píší krátký text podle elektronických zdrojů, ověřují převzaté údaje a zvažují, zda je vhodné obsah sdílet.
-
Říkadla, hádanky, přísloví, pohádky a pověsti
Žáci poznávají útvary ústní lidové slovesnosti podle jejich znaků a při četbě či poslechu vyjadřují, jak na ně text působí.
-
Pohádky, pověsti a báje
Žáci čtou pohádky, pověsti a báje, rozlišují jejich znaky a porovnávají lidovou pohádku s autorskou.
-
Čtenářské prožitky a vlastní tvorba
Žáci sdílejí dojmy z četby a dalších podob příběhu, opírají je o dílo a zkoušejí napsat a zhodnotit vlastní krátký umělecký text.
7. třída (21)
-
Slovesné třídy a vzory
Žáci porovnávají tvary sloves v přítomném čase, zařazují je ke třídám a vzorům a využívají vzory při tvoření spisovných tvarů.
-
Přivlastňovací přídavná jména
Žáci tvoří a skloňují přivlastňovací přídavná jména podle vzorů otcův a matčin, rozlišují je od přivlastňovacích zájmen a správně píší jejich tvary.
-
Příslovce místa, času, způsobu a dalších významů
Žáci rozlišují příslovce podle významu a používají je k přesnějšímu vyjádření okolností děje.
-
Vznik nových slov
Žáci poznávají odvozování, skládání a zkracování slov a sledují, jak význam nových pojmenování pomáhá zpřesnit výklad.
-
Přívlastek a jeho druhy
Žáci rozlišují druhy přívlastků podle jejich vztahu ke jménu a učí se zdůvodnit čárky u volného přívlastku a přístavku.
-
Předmět ve větě
Žáci poznávají předmět podle jeho vztahu k řídícímu slovu, určují jeho pád a rozlišují ho od příslovečného určení a vedlejší věty předmětné.
-
Druhy příslovečného určení
Žáci rozlišují, jak příslovečné určení vyjadřuje místo, čas, způsob, míru, příčinu, účel, podmínku a přípustku, a svou volbu zdůvodňují podle významu věty.
-
Doplněk ve větě
Doplněk vyjadřuje vlastnost nebo stav podmětu či předmětu v souvislosti s dějem; žáci jej odlišují od přívlastku, jmenné části přísudku a vedlejší věty doplňkové.
-
Věty s podmětem, bez podmětu a větné ekvivalenty
Žáci rozlišují dvojčlenné a jednočlenné věty i větné ekvivalenty podle jejich stavby a vysvětlují, kdy lze určit podmět.
-
Souvětí podřadné
Žáci poznávají souvětí podřadné, rozlišují větu hlavní a vedlejší a sledují, jak spojovací výraz vyjadřuje vztah mezi nimi.
-
Jak poznat druh vedlejší věty
Žáci určují druh vedlejší věty podle jejího vztahu k větě řídící a rozlišují věty podmětné, přísudkové, předmětné, přívlastkové, doplňkové a příslovečné.
-
Kam patří čárky v podřadném souvětí
Žáci určují hranice vět v podřadném souvětí a podle jejich vztahů zapisují čárky také u vložených vět a vedlejších vět spojených spojkami a nebo nebo.
-
Jak vystihnout povahu člověka
Žáci vybírají podstatné vlastnosti osoby, dokládají je jejím jednáním a učí se z těchto postřehů napsat výstižnou charakteristiku.
-
Jak napsat výklad
Žáci se učí uspořádat informace a srozumitelně vysvětlit odbornější téma čtenáři, který je dosud nezná.
-
Porozumění naučnému textu
Žáci v naučném textu rozlišují hlavní myšlenky a podpůrné informace a volí způsob čtení podle toho, co potřebují zjistit.
-
Ověřování informací a rozpoznávání manipulace
Žáci zjišťují původ a věrohodnost informací, zvažují jejich sdílení a rozpoznávají nátlak v reklamě i běžné komunikaci.
-
Připravený mluvený projev
Žáci si připraví krátký projev pro určité posluchače, srozumitelně jej přednesou a podle zpětné vazby zhodnotí, co se jim dařilo.
-
Povídka
Žáci čtou povídku jako celek, sledují vypravěče a jednání postav, vykládají účinek zakončení a vyjadřují svůj čtenářský prožitek.
-
Balada
Balada vypráví zhuštěný příběh s napětím a často tragickým vyústěním; její verše zároveň vytvářejí výraznou náladu.
-
Cestopis
Žáci čtou cestopisný text, rozlišují věcná tvrzení a osobní líčení a sledují, jak autor výběrem detailů zachycuje cestu i svůj prožitek.
-
Obrazná pojmenování, zvuk a stavba textu
Žáci zkoumají, jak obrazná pojmenování, zvuk a uspořádání uměleckého textu utvářejí jeho význam a působí na čtenáře.
8. třída (19)
-
Významové vztahy mezi hlavními větami
Žáci rozlišují šest významových poměrů mezi hlavními větami a volí spojovací výrazy tak, aby souvětí vyjadřovalo zamýšlený vztah.
-
Čárky mezi souřadně spojenými větami
Žáci rozhodují o čárkách mezi souřadně spojenými větami podle jejich významového vztahu a způsobu spojení, a to i v delších souvětích.
-
Odchylky ve větné stavbě
Elipsa, vsuvka, osamostatněný větný člen a příznakový slovosled pomáhají zkrátit sdělení nebo zdůraznit informaci; žáci posuzují jejich účinek v kontextu.
-
Běžná a odborná pojmenování
Žáci porovnávají běžná a odborná pojmenování v naučných a publicistických textech a volí slova podle významu, účelu textu a jeho čtenářů.
-
Jak volit jazyk podle situace
Spisovné a nespisovné prostředky, citově zabarvená slova i výslovnost ovlivňují, jak sdělení působí na různé adresáty.
-
Dokonavá a nedokonavá slovesa
Žáci rozlišují dokonavá a nedokonavá slovesa a sledují, jak volba vidu vyjadřuje průběh, opakování nebo dovršení děje.
-
Infinitiv, příčestí a přechodníky
Žáci rozlišují infinitiv, příčestí a přechodníky, poznávají jejich úlohu ve větě a u přechodníků posuzují vztah obou dějů i vhodnost užití v textu.
-
Psaní a výslovnost přejatých slov
Žáci poznávají ustálené české podoby přejatých slov, ověřují jejich pravopis a výslovnost a používají je v mluveném i písemném projevu.
-
Funkční styly v komunikaci
Žáci poznávají, jak účel sdělení, adresát a situace ovlivňují podobu textu, a učí se podle nich volit jazykové prostředky.
-
Publicistické texty
Žáci poznávají zprávu, reportáž, interview a komentář a sledují, jak účel textu, práce se zdroji a jazykové prostředky ovlivňují jeho vyznění a důvěryhodnost.
-
Úvaha
Žáci se učí promýšlet otázku, zdůvodnit vlastní stanovisko a uspořádat myšlenky do srozumitelného textu.
-
Diskuse a obhajoba názoru
Žáci se učí vyjádřit a zdůvodnit názor, vyslechnout námitku a věcně na ni reagovat. Zároveň posuzují, zda je sdělení podložené a zda se je nesnaží ovlivnit manipulací.
-
Vyhledávání a zpracování informací
Žáci vyhledávají a ověřují informace, využívají je při tvorbě digitálního textu a hodnotí, které dovednosti při práci potřebují dál rozvíjet.
-
Romantismus v literatuře
Romantická literatura zachycuje silné city, touhu po svobodě i střet přání se skutečností; žáci tyto motivy hledají v českých a světových ukázkách a vyjadřují, jak na ně text působí.
-
Realismus v literatuře
Realistická literatura zachycuje život postav v konkrétním prostředí; žáci v českých i světových ukázkách sledují jejich vztahy, porovnávají způsob zobrazení s romantismem a své čtení opírají o text.
-
Autoři a podoby české literatury 19. století
Čeští autoři 19. století a jejich díla přibližují romantismus, tvorbu májovců i realistickou prózu prostřednictvím krátkých ukázek.
-
Romantismus a realismus ve světové literatuře
Na ukázkách světové literatury 19. století žáci poznávají rysy romantismu a realismu, porovnávají způsob zobrazení postav a prostředí a sdílejí čtenářské prožitky.
-
Výklad uměleckého textu
Žáci zkoumají, jak motivy, jazyk a stavba básně či prózy utvářejí její význam, a své čtenářské dojmy i výklad opírají o text.
-
Tvorba krátkého uměleckého textu
Žáci píší krátkou prózu, báseň nebo scénku, volí jazyk podle zamýšleného vyznění a při úpravách zjišťují, jak jejich volby působí na čtenáře.
9. třída (11)
-
Tvarosloví v souvislém textu
Žáci určují slovní druhy a mluvnické kategorie v souvislém textu a vybírají tvary slov podle jejich významu a funkce ve větě.
-
Význam slov a jejich tvoření
Žáci zkoumají význam a stavbu slov a při mluvení i psaní volí výrazy, které odpovídají sdělení a jeho adresátovi.
-
Jak jsou uspořádána složitější souvětí
Žáci rozpoznávají vztahy mezi větami ve složitějším souvětí a využívají je k přesnému a srozumitelnému vyjádření.
-
Větné členy a vztahy v souvětí
Žáci propojují rozbor věty jednoduché s rozborem souvětí a využívají větné vztahy k porozumění textu i přesnému vyjadřování.
-
Čárky ve složitějších souvětích
Žáci určují hranice vět ve složitějších souvětích, doplňují čárky podle vztahů mezi větami a své rozhodnutí zdůvodňují.
-
Pravopis při psaní a úpravě textu
Žáci při psaní a úpravě souvislého textu uplatňují pravidla pro i/y, velká písmena a interpunkci.
-
Proměny české literatury ve 20. století
Ukázky české literatury 20. století pomáhají žákům vnímat proměny tvorby, vyjádřit čtenářský prožitek a podložit výklad díla textem.
-
Čtení světové literatury 20. století
Žáci čtou vybraná díla světové literatury 20. století, všímají si jejich témat a způsobů vyprávění a sdílejí své čtenářské prožitky.
-
Literární směry při výkladu díla
Žáci rozlišují literární druh, žánr a směr a při výkladu díla ukazují, které jeho znaky jejich závěry podporují.
-
Sebehodnocení jazykových dovedností
Žáci hodnotí své jazykové a komunikační dovednosti podle ukázek vlastní práce a volí, na co se zaměří při dalším učení.
-
Čeština k přijímací zkoušce: opakování
Žáci při řešení úloh propojují znalosti tvarosloví, skladby a pravopisu, ověřují odpovědi podle textu a zjišťují, co potřebují procvičit.
I. ročník (16)
-
Obecné poučení o jazyce
Žáci rozlišují jazyk a řeč, jazykovědné obory a úlohu jazykové kultury a používají je jako východisko další práce s češtinou na gymnáziu.
-
Útvary národního jazyka
Žáci odlišují spisovnou češtinu, obecnou češtinu, nářečí a další variety národního jazyka a volí je podle komunikační situace.
-
Vývoj češtiny
Žáci na vybraných textech popíší základní rysy češtiny, její historický vývoj od praslovanštiny po současnost a aktuální vývojové tendence.
-
Zvuková stránka jazyka
Žáci uplatňují zásady spisovné výslovnosti, modulují sílu, výšku a tempo řeči a vhodně doplňují mluvený projev nonverbálními prostředky.
-
Pravopis a grafická stránka
Žáci dodržují principy českého pravopisu včetně odchylek, využívají grafické členění textu a s oporou příruček řeší složitější pravopisné jevy.
-
Pravopis přejatých slov
Žáci píší přejatá slova podle současné normy, rozlišují zdomácnělé a cizí podoby a ověřují pravopis samohlásek i souhlásek v přejaté slovní zásobě.
-
Slovní zásoba
Žáci rozlišují významové vztahy mezi slovy, pracují s frazémy a odbornými pojmy a cíleně rozšiřují slovní zásobu podle komunikačního záměru.
-
Tvoření slov
Žáci určují stavbu slova, tvoří slova odvozováním, skládáním a zkracováním a vysvětlí, jak tvoření slov rozšiřuje slovní zásobu.
-
Tvarosloví
Žáci určují slovní druhy a mluvnické kategorie, tvoří správné tvary a využívají tvarosloví při rozboru i ve vlastním projevu.
-
Přechodníky
Žáci rozpoznají přítomný a minulý přechodník, tvoří tvary a posoudí jejich funkci v odborném i uměleckém textu.
-
Úvod do literární vědy
Žáci rozliší umělecký text od neuměleckého a osvojí si základy literární teorie, historie, kritiky a poetiky včetně funkce literatury.
-
Literární druhy a žánry
Žáci rozlišují epiku, lyriku a drama, přiřazují texty k žánrům a používají tyto pojmy při čtení a interpretaci.
-
Prostředky výstavby díla
Žáci rozpoznají základní tropy, figury, rým a kompoziční postupy a vysvětlí jejich funkci při výstavbě literárního díla.
-
Starověká literatura
Žáci charakterizují starověkou literaturu od Orientu po antiku, uvedou klíčová díla a vysvětlí jejich význam pro pozdější evropskou tradici.
-
Středověká literatura
Žáci vystihnou rysy středověké literatury v Evropě i v českých zemích a interpretují vybrané texty od duchovní lyriky po kroniky.
-
Humanismus a renesance
Žáci charakterizují humanismus a renesanci v evropské i české literatuře, uvedou hlavní autory a posoudí přínos období pro vývoj literárního myšlení.
II. ročník (15)
-
Skladba věty jednoduché
Žáci určují větné členy včetně doplňku a příslovečného určení, rozlišují větu jednočlennou, dvojčlennou a větný ekvivalent a uplatňují tvarosloví i syntax ve vlastním projevu. Nejde o tvarosloví 1. ročníku ani o souvětí.
-
Souvětí a vedlejší věty
Žáci rozlišují souvětí souřadné a podřadné, určují druhy vedlejších vět a poměry mezi větami hlavními i vedlejšími. Není to skladba věty jednoduché ani interpunkční nácvik.
-
Rozbory a grafy souvětí
Žáci provádějí syntaktický rozbor souvětí, sestavují grafy vztahů mezi větami a uplatňují valenční pohled na stavbu výpovědi. Nejde o určování druhů vedlejších vět bez rozboru.
-
Aktuální členění a textová syntax
Žáci využívají aktuální členění výpovědi a prostředky textového navazování, aby sdělení bylo srozumitelné, přehledné a logicky členěné. Nejde o funkční styly ani o rétoriku 3. a 4. ročníku.
-
Interpunkce v souvětí
Žáci kladou čárky v souvětí s více větami, ve vložených vedlejších větách a ve speciálních případech a odůvodňují je skladbou. Nejsou to čárky ve větě jednoduché z 1. ročníku.
-
Výpisky a konspekty
Žáci pořizují z odborného i literárního textu výpisky, výtah a konspekt a oddělují podstatné informace od vedlejších. Není to slohový výklad funkčních stylů vyšších ročníků.
-
Fikce a realita v literárním textu
Žáci objasňují rozdíl mezi fikčním a reálným světem a sledují, jak se skutečnost promítá do textů od baroka po realismus. Nejde o interpretaci moderny a 20. století.
-
Básnický jazyk
Žáci na básních baroka, romantismu a 19. století popisují tropy, figury a zvukové prostředky a vysvětlují jejich funkci v textu. Není to moderna ani avantgarda.
-
Jednotky vyprávění
Žáci rozlišují časoprostor, vypravěče a postavy v próze romantismu a realismu a hodnotí jejich funkci i účinek na čtenáře. Nejde o experimentální vyprávění 20. století.
-
Typy promluv a vyprávěcí způsoby
Žáci rozeznávají typy promluv a vyprávěcí způsoby včetně přímé a nepřímé řeči a posuzují jejich funkci v textech 18. a 19. století.
-
Baroko
Žáci charakterizují baroko v české i světové literatuře, uvádějí představitele a uzavírají české období do 18. století. Není to středověk 1. ročníku ani klasicismus.
-
Klasicismus a osvícenství
Žáci vystihují rysy klasicismu a osvícenství, uvádějí autory a vykládají počátky národního obrození v evropském kontextu. Nejde o baroko ani o romantismus.
-
Romantismus
Žáci charakterizují romantismus v české i světové literatuře, interpretují klíčová díla a vztahují je k dobovému myšlení. Není to realismus ani moderna 3. ročníku.
-
Realismus a světová literatura 19. století
Žáci charakterizují realismus a další směry světové literatury 19. století, uvádějí představitele a porovnávají je s českým vývojem. Nejde o modernu ani o 20. století.
-
Česká literatura 19. století
Žáci vykládají českou literaturu 19. století od obrození po realismus, uvádějí autory a její místo ve světovém kontextu. Není to moderna, avantgarda ani 20. století.
III. ročník (14)
-
Funkční styly
Žáci rozlišují funkční styly a jejich realizaci v textech, přiřadí projev ke stylu a zdůvodní volbu výrazových prostředků podle záměru a situace.
-
Slohotvorní činitelé
Žáci vysvětlí objektivní a subjektivní slohotvorné činitele a ukážou, jak prostředí, adresát a záměr ovlivňují styl a výstavbu textu.
-
Výstavba textu a textové navazování
Žáci uplatní prostředky textového navazování, členění a tematické posloupnosti tak, aby byl text koherentní, přehledný a logicky souvislý.
-
Výrazové prostředky podle záměru
Žáci volí výrazové prostředky podle funkce, sdělovacího záměru, situace a adresáta a odůvodní význam slov v daném kontextu.
-
Komunikační strategie a manipulace
Žáci popíší komunikační situaci, volí strategii vůči partnerovi a publiku, posoudí účinek textu a rozeznají manipulaci, jíž se argumentačně brání.
-
Rétorika
Žáci uplatní základní principy rétoriky při přípravě a realizaci řečnického vystoupení a rozliší druhy řečnických projevů.
-
Monolog a dialog
Žáci porovnají monolog a dialog, popíší výstavbu dialogu a narativní postupy (řeč přímá, nepřímá, polopřímá) v uměleckém i neuměleckém textu.
-
Informační zdroje
Žáci samostatně využívají slovníky, encyklopedie a internet, ověřují informace a volí zdroj přiměřený komunikačnímu úkolu.
-
Korektury oficiálních a osobních sdělení
Žáci upraví oficiální i osobní sdělení tak, aby odpovídalo situaci, adresátovi a slohovému útvaru, a opraví jazykové i stylové nedostatky.
-
Moderna, symbolismus a dekadence
Žáci charakterizují modernu, symbolismus a dekadenci, uvedou představitele a na básních popíší tropy, figury i zvukové prostředky básnického jazyka moderny.
-
Avantgarda
Žáci vystihnou rysy avantgardních směrů (futurismus, dadaismus, surrealismus, poetismus) a uvedou jejich představitele v české i světové literatuře.
-
Česká literatura 1. poloviny 20. století
Žáci se orientují v české literatuře 1. poloviny 20. století, uvedou autory a díla a vyloží jejich místo v kontextu světové literatury.
-
Světová literatura 1. poloviny 20. století
Žáci charakterizují hlavní směry a autory světové literatury 1. poloviny 20. století a interpretují vybraná díla v dobovém kulturním kontextu.
-
Interpretace moderního textu
Žáci interpretují moderní prózu a poezii: uplatní jednotky vyprávění, typy promluv i žánrové termíny, postihnou smysl a všimnou si citátu, aluze či parodie jako vstupu k intertextualitě.
IV. ročník (13)
-
Česká próza 50. a 60. let
Žáci čtou poválečnou českou prózu 50. a 60. let: socialistický realismus, tání, Škvoreckého, Hrabala, Kundery a Lustiga v dobovém i světovém kontextu.
-
Oficiální literatura, samizdat a exil
Žáci rozlišují oficiální, samizdatovou a exilovou literaturu 70. a 80. let a vykládají, jak cenzura a emigrace měnily žánry, témata i čtenářské okruhy.
-
Česká literatura po roce 1989
Žáci mapují českou prózu, poezii a drama po listopadu 1989 až po současnost: návrat exilu, nové žánry, knižní trh a klíčová díla k maturitní četbě.
-
Česká poezie a drama po roce 1950
Žáci charakterizují českou poezii a drama od 50. let po současnost — od Holuba a Šiktance po Havla — a spojují jevištní text s pozdější filmovou adaptací.
-
Světová literatura 2. poloviny 20. století
Žáci vystihují směry a autory 2. poloviny 20. století: existencialismus, absurdní drama, beat generation a poválečný román v americké, evropské i jiné tradici.
-
Postmoderna a současná světová literatura
Žáci vykládají magický realismus, postmodernu a současnou světovou prózu, porovnávají klíčová díla a sledují, čím se liší od středního proudu a braku.
-
Česká literatura ve světovém kontextu
Žáci vyloží specifičnost české literatury po roce 1950 vůči světové: vzájemnou inspiraci, překlady, příbuznost a odlišnosti podle zemí a směrů.
-
Intertextualita a intertextové žánry
Žáci identifikují motto, citát, aluzi, parodii, travestii i plagiát a objasní, jak jeden text vstupuje do jiného a jaký má účinek na čtenáře.
-
Interpretace a dezinterpretace
Žáci postihnou smysl textu, porovnají různé interpretace téhož díla, odhalí dezinterpretaci a uplatní popsané metody výkladu při ústní maturitě.
-
Literatura vážná, střední proud a brak
Žáci rozliší literaturu vážnou, střední proud a literární brak, svůj úsudek zdůvodní znaky textu a diskutují hranice populární a umělecké četby.
-
Adaptace: drama, film a televize
Žáci samostatně interpretují dramatické, filmové a televizní zpracování literárního díla a porovnávají, co adaptace zachovává, škrtá nebo přepisuje.
-
Kritika, recenze a anotace
Žáci píší anotaci, recenzi a kritiku, tvoří osobní záznam i polemiku a kriticky třídí informace z odborné literatury, tisku a internetu.
-
Souhrnné opakování českého jazyka a literatury
Žáci v mixu úloh opakují jazykovou komunikaci i literaturu 2. poloviny 20. století a současnosti a procvičují interpretaci, styl a práci se zdroji k maturitě.
Nástroje ScioBotu pro předmět Český jazyk
Funkce, které se hodí právě v tomto předmětu. Každou si vyzkoušíte jedním klikem – zadání předvyplníme.
Diktát
Diktát na vyjmenovaná slova s mezerami přímo v textu. Žák vybírá správnou variantu a hned vidí výsledek.
Na jaře roste na zahradě plevel. Včely sbírají z květů a v dutině buku bydlí sova. Ke svačině si dáme eidam. Po večeři musíme čistit nádobí a zítra chceme existovat u babičky.
Řešení: býlí, pyl, výr, sýr, mýt, být
Příklad zadání: Připrav diktát pro 5. třídu na vyjmenovaná slova po b, 8 mezer.
Stavba věty
Větné členy jako skládačka: žák přetáhne slova do podmětu, přísudku, předmětu a příslovečného určení.
Žáci čtou knihu v knihovně.
- Podmět — Žáci
- Přísudek — čtou
- Předmět — knihu
- Příslovečné určení — v knihovně
Děti malují obrázky ve třídě.
- Podmět — Děti
- Přísudek — malují
- Předmět — obrázky
- Příslovečné určení — ve třídě
Příklad zadání: Připrav interaktivní rozbor věty „Žáci čtou knihu v knihovně.“
Srovnej větu
Rozsypaná věta: žák přetáhne slova do správného pořadí a ověří slovosled.
- Veverka sbírá oříšky na stromě.
- Ráno chodíme do lesa pěšky.
- Tatínek opravil staré kolo v garáži.
Příklad zadání: Vytvoř cvičení, kde žáci srovnávají slova do správného slovosledu, 5 vět.
Doplňování
Aktivita doplnovani-textu: žáci doplní vynechaná slova v souvislém textu. Hodí se na pravopis i slovní zásobu.
Příklad zadání: Připrav doplňování i/y v souvislém textu pro 6. třídu, 12 mezer.
Kartičky pojmů
Pár termín / definice. Typ flashcards, 10–12 karet na stanoviště nebo domácí opakování.
Příklad zadání: Udělej 12 kartiček: slovní druh a krátká definice.
Ukázka z četby
Katalog knih najde dílo a u volných děl i úryvek. Není to webové shrnutí z paměti modelu.
Příklad zadání: Najdi v knihovně Babičku a připrav čtení s porozuměním k jedné kapitole.
Co pro vás ScioBot připraví
Jeden předmět, řada formátů. Vyberte typ materiálu a doplňte téma nebo ročník.
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Kartičky
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
QR hra
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Související předměty
Učíte něco, co tu není?
Témata na této stránce jsou příklady. Napište ScioBotu, co v předmětu Český jazyk učíte a pro koho – materiál připraví i mimo uvedené okruhy.
Časté dotazy
- Podle jakého RVP jsou témata řazena?
- RVP ZV (revize 2025) platí od 1. 9. 2025. Povinný náběh 1. a 6. ročník 2028, všechny ročníky 2032.
- Kolik očekávaných výstupů má Český jazyk na základní škole?
- V datech je 25 očekávaných výstupů.
- Ve kterých ročnících se Český jazyk učí?
- V katalogu je předmět pokryt v 1.–9. ročníku.
- Kolik očekávaných výstupů má Český jazyk na 2. stupni?
- Na 2. stupni (6.–9. ročník) je 16 očekávaných výstupů.
Rámce
-
RVP G (gymnázia)
Čtyřleté gymnázium = I.–IV. ročník. Šestiletá a osmiletá gymnázia mapují své poslední čtyři ročníky identicky. Aktualizace informatiky září 2022, opatření MSMT-24248/2021-2 (úplné znění, Praha září 2021).
https://edu.gov.cz/dokumenty/rvp-ramcove-vzdelavaci-programy/rvp-g-ramcove-vzdelavaci-programy-pro-gymnazia/ · https://edu.gov.cz/wp-content/uploads/2021/09/001_RVP_GYM_uplne_zneni.pdf
-
RVP ZV (revize 2025)
Povinný náběh 1. a 6. ročník 2028, všechny ročníky 2032.