Dějepis pro učitele
Vyberte ročník a období — od pravěku po soudobé dějiny — nebo popište hodinu. ScioBot zná očekávané výstupy dějepisu v RVP ZV i RVP G, cvičí historické myšlení, práci s pramenem a multiperspektivitu a připraví přípravu, pracovní list, test i prezentaci. Materiál přizpůsobí žákům se SVP.
Vytvořit materiál Procházet témata
Témata podle ročníků
Okruhy učiva v souladu s novým RVP. ScioBot z nich připraví přípravu — i z tématu, které tu zatím není.
6. třída (17)
-
Kdy a kde žili lidé v pravěku a starověku
Žáci řadí pravěké a starověké děje na časovou osu, čtou letopočty a na mapě hledají oblasti prvních měst a států.
-
Jak poznáváme minulost z pramenů
Žáci zkoumají hmotné a písemné prameny, porovnávají je s pozdějším výkladem a rozlišují, co zdroje dokládají a co zůstává domněnkou.
-
Archeologie a další obory při poznávání minulosti
Archeologické nálezy a metody datování pomáhají poznávat pravěk; jejich výklad závisí na místě nálezu a může se s novými důkazy měnit.
-
Od lovu a sběru k zemědělství
V době kamenné se vedle lovu a sběru postupně rozšířilo zemědělství, které změnilo způsob obživy, podobu sídel i využívání krajiny.
-
Oheň, nástroje a řemesla v pravěku
Oheň, kamenné nástroje, keramika a tkaniny pomáhají poznat každodenní život pravěkých lidí i proměny jejich obživy.
-
Bronz a železo v pravěku
Výroba bronzových a železných předmětů proměňovala řemesla a směnu; archeologické nálezy a mapy pomáhají poznávat život lidí v těchto obdobích.
-
Pravěká sídla a památky v krajině
Pravěká sídla a památky pomáhají poznávat život lidí v různých obdobích pravěku i proměny krajiny, v níž žili.
-
Města a říše v Mezopotámii
Řeky a zavlažování podporovaly v Mezopotámii zemědělství a růst měst; život jejich obyvatel utvářely také vláda, náboženství a obchod.
-
Život ve starověkém Egyptě
Život v údolí Nilu utvářely záplavy, zemědělství, vláda faraonů i náboženské představy, o nichž svědčí stavby a dochované prameny.
-
Čína ve starověku
Řeky a zemědělství ovlivnily vznik raných čínských států; písmo, hedvábí a obchod přibližují jejich kulturu a hospodářství.
-
Život v řeckých městských státech
Athény a Sparta ukazují, jak se řecké městské státy lišily správou, postavením obyvatel a hospodařením; mapa přibližuje zakládání dalších řeckých obcí.
-
Bohové a kultura starověkého Řecka
Chrámy, mýty, sochy a olympijské hry přibližují kulturu starověkého Řecka i vliv víry v bohy na život lidí a obcí.
-
Války řeckých obcí a vzestup Makedonie
Řecké obce se spojily proti Persii, později bojovaly mezi sebou a nakonec se dostaly pod nadvládu Makedonie.
-
Řím od králů k občanským válkám
Řím se z města u Tiberu stal středomořskou mocností; jeho územní růst, války a proměny hospodářství postupně prohlubovaly krizi republiky.
-
Římská říše za císařů: města a život lidí
Města, stavby a obchod ukazují, jak fungovala římská říše za císařů a jak se život jejích obyvatel lišil podle místa a společenského postavení.
-
Křesťanství a zánik západořímské říše
Šíření křesťanství změnilo život v římské říši; oslabení západního císařství vedlo k jeho zániku, zatímco říše na Východě pokračovala.
-
Jak vytvořit dějepisný výstup a využít poznatky o minulosti
Žáci zpracují otázku z pravěku nebo starověku s oporou ve zdrojích a vyzkoušejí si, jak historické poznání pomáhá posoudit dnešní tvrzení o minulosti.
7. třída (18)
-
Stěhování národů a proměna Evropy
Přesuny germánských skupin a pozdější osídlování Slovany pomáhají vysvětlit, jak se v pozdní antice měnila politická mapa Evropy.
-
Evropa po pádu západořímské říše
Po zániku západořímské říše se v Evropě utvářela království, šířilo se křesťanství a vikinské výpravy přinášely nájezdy, obchod i osidlování.
-
Byzantská a Francká říše: moc a křesťanství
Byzantská a Francká říše utvářely raně středověkou Evropu svou mocí, správou i šířením křesťanství.
-
Vznik islámu a rozšíření kalifátů
Vznik islámu na Arabském poloostrově a rozšíření kalifátů ukazují, jak se v raném středověku měnila politická mapa a jak víra ovlivňovala jednání lidí.
-
Sámův svaz a Velká Morava
Sámův svaz a Velká Morava vznikly v různých obdobích raného středověku; jejich srovnání ukazuje proměny moci ve střední Evropě i význam cyrilometodějské mise.
-
Počátky přemyslovských Čech
První Přemyslovci utvářeli knížectví v Čechách; jeho podobu ovlivnilo šíření křesťanství a vzpomínka na knížete Václava.
-
Románské stavby a jejich znaky
Žáci poznávají románské stavby podle jejich znaků, zařazují je do středověku a uvažují o někdejší i dnešní funkci vybrané památky.
-
Co nám říkají prameny raného středověku
Kroniky, legendy a hmotné památky přinášejí různé informace o raném středověku; žáci zkoumají, co z nich lze doložit a jak okolnosti jejich vzniku ovlivňují jejich výpověď.
-
Rozvoj měst a obchodu, mongolský vpád
Kolonizace, vznik měst a rozvoj obchodu proměňovaly krajinu vrcholně středověké Evropy; do téhož období spadá mongolský vpád do střední Evropy.
-
Křížové výpravy a jejich důsledky
Křížové výpravy spojovaly náboženské cíle s politickými a osobními zájmy a proměnily vztahy mezi západní Evropou, Byzancí a islámským světem.
-
Poslední přemyslovští králové
Od vlády Přemysla Otakara II. po smrt Václava III. se měnily državy českých králů i jejich postavení ve střední Evropě.
-
České království za Jana a Karla IV.
Jan Lucemburský a Karel IV. upevnili postavení Českého království; jejich vláda proměnila Prahu a zanechala památky, které připomínáme dodnes.
-
Gotické stavby ve středověku
Gotické kostely, hrady a městské stavby pomáhají žákům poznat kulturu středověku i význam památek v dnešním veřejném prostoru.
-
Každodenní život ve středověku
Život na středověké vsi, ve městě, na šlechtickém sídle i ve farnosti se lišil podle způsobu obživy, majetku a společenského postavení lidí.
-
Husité a husitské války
Husitské hnutí spojilo požadavky na nápravu církve s politickými spory; jeho války proměnily české země a pozdější připomínání husitství ovlivňuje obraz české minulosti.
-
České království za Jiřího z Poděbrad a Jagellonců
Po husitských válkách se čeští králové vyrovnávali s náboženskými spory, rostoucím vlivem stavů a proměnami vztahů k okolním zemím.
-
Byzanc, osmanská expanze a stoletá válka
Žáci sledují proměny Byzantské říše, osmanský postup na Balkáně a stoletou válku mezi Anglií a Francií; pomocí map a dalších zdrojů rozlišují příčiny a důsledky obou konfliktů.
-
Středověké památky v okolí
Žáci zkoumají původní a dnešní funkci středověkých staveb v okolí a uvažují, proč a jak je místní lidé připomínají.
8. třída (21)
-
Zámořské výpravy a jejich důsledky
Výpravy na přelomu 15. a 16. století propojily kontinenty novými námořními trasami a zahájily evropskou kolonizaci Ameriky s rozdílnými důsledky pro její obyvatele i evropské hospodářství.
-
Renesance a humanismus
Žáci poznávají renesanční umění a humanismus, porovnávají vybrané kulturní projevy s gotikou a sledují, jak knihtisk pomáhal šířit texty.
-
Reformace a katolická obnova
Reformace a katolická obnova proměnily západní křesťanství a ovlivnily život lidí, vztahy mezi panovníky i náboženské konflikty v Evropě 16. století.
-
Mocenské soupeření v Evropě 16. a 17. století
Moc Habsburků, zámořský obchod a spory o vyznání i vládu proměňovaly Evropu 16. a 17. století od nizozemského povstání po anglickou revoluci.
-
Stavovské povstání a bitva na Bílé hoře
Stavovské povstání v českých zemích vyrostlo ze sporů o náboženská a politická práva; porážka na Bílé hoře otevřela cestu k zásadním změnám vlády i vyznání.
-
Třicetiletá válka
Třicetiletá válka spojila náboženské spory s mocenským soupeřením evropských států a výrazně změnila poměry v českých zemích i ve Svaté říši římské.
-
Baroko a rekatolizace v českých zemích
Barokní umění a rekatolizace v českých zemích ukazují, jak se náboženství promítalo do kultury i rozhodování lidí.
-
Absolutismus a osvícenství
Na příkladech Francie a Anglie žáci poznávají různé podoby panovnické moci, osvícenské názory na vládu a souvislost mezi státní politikou a hospodářstvím.
-
Reformy Marie Terezie a Josefa II.
Marie Terezie a Josef II. měnili správu habsburské monarchie, školství, postavení církví i povinnosti poddaných; jejich reformy zasáhly stát i každodenní život.
-
Od britských kolonií ke Spojeným státům
Spor britských kolonií s korunou, válka za nezávislost a hledání společných pravidel ukazují, jak vznikly Spojené státy a jakou roli v tom hrála spolupráce kolonií.
-
Průmyslová revoluce
Průmyslová revoluce proměnila výrobu, dopravu i města a různým způsobem zasáhla do života podnikatelů, dělníků a řemeslníků.
-
Francouzská revoluce (1789–1799)
Francouzská revoluce proměnila monarchii v republiku, vyvolala střety o podobu vlády a rozšířila po Evropě myšlenky svobody a občanských práv.
-
Napoleonovy války a uspořádání Evropy ve Vídni
Napoleonovy války změnily politickou mapu Evropy; Vídeňský kongres pak upravil hranice a nastavil spolupráci velmocí po Napoleonově porážce.
-
Čeština, tisk a národní obrození
Od konce 18. století se v českých zemích rozvíjela spisovná čeština, tisk a zájem o české dějiny; zároveň se měnilo hospodářství i podoba sídel.
-
Evropské revoluce roku 1848
Revoluce roku 1848 spojovaly požadavky na občanská práva, ústavu a národní sebeurčení, ale v jednotlivých částech Evropy měly různý průběh i výsledek.
-
Revoluční rok 1848 v českých zemích
Revoluční rok 1848 přinesl českým zemím požadavky na občanské svobody a politické změny, spory o jejich postavení v monarchii i pražské povstání.
-
Sjednocování Itálie a Německa
Žáci na mapách sledují vznik Itálie a Německé říše, poznávají úlohu válek a spojenectví a srovnávají jejich vývoj s postavením národů v mnohonárodnostních říších.
-
České země ve druhé polovině 19. století
Po roce 1848 se v českých zemích měnila vláda, národní život i hospodářství; průmysl a železnice proměňovaly krajinu a život různých společenských vrstev.
-
Mimoevropské státy v 19. století
USA, státy Latinské Ameriky a vybrané asijské říše se v 19. století měnily pod vlivem územní expanze, hospodářského rozvoje, válek a reforem.
-
Kolonialismus a soupeření velmocí
Evropské mocnosti soupeřily o území v Africe a Asii, zatímco Japonsko posilovalo svůj vliv; žáci sledují příčiny expanze a její rozdílné dopady na lidi.
-
Role žen a mužů v novověku
Od raného novověku do 19. století se měnily možnosti žen a mužů v práci, vzdělávání a veřejném životě, zatímco některá očekávání spojená s jejich rolemi přetrvávala.
9. třída (19)
-
První světová válka
První světová válka změnila život na frontě i v zázemí a po jejím skončení také mapu Evropy; žáci rozlišují její příčiny, podobu a důsledky.
-
Cesta ke vzniku Československa
Vznik Československa v roce 1918 souvisel s rozpadem Rakouska-Uherska, domácím a zahraničním odbojem i spoluprací se spojenci; nový stát zároveň řešil své hranice a postavení obyvatel.
-
Československo mezi válkami
První republika spojovala demokratické instituce s národnostními a sociálními spory; hospodářská krize a tlak nacistického Německa vyústily v roce 1938 v Mnichovskou dohodu.
-
Evropa mezi válkami: mírový řád a diktatury
Poválečné uspořádání Evropy, hospodářská krize a nástup diktatur pomáhají vysvětlit napětí mezi státy i proměny života jejich obyvatel.
-
Druhá světová válka
Příčiny, průběh a důsledky druhé světové války ukazují, jak se měnila spojenectví a jak válka zasáhla civilisty i české země.
-
Nacistická diktatura a holokaust
Nacistická diktatura, její rasová politika a holokaust ukazují důsledky extremistické ideologie i význam připomínání obětí.
-
Život v Protektorátu Čechy a Morava
Okupační správa zasahovala do života v českých zemích; lidé čelili perzekuci, zapojovali se do odboje nebo spolupracovali s okupanty.
-
Svět rozdělený studenou válkou
Poválečné soupeření USA a Sovětského svazu rozdělilo Evropu, ovlivnilo život v Československu a vyvolalo krize i ozbrojené konflikty v dalších částech světa.
-
Svět po válce a konec koloniálních říší
Po druhé světové válce vznikaly nové mezinárodní instituce a rozpadaly se koloniální říše; změny přinášely nezávislost, vyjednávání i konflikty.
-
Od poválečné republiky ke komunistické diktatuře
Československo prošlo od poválečné obnovy přes únor 1948 k vládě KSČ, která proměnila politiku, hospodářství i každodenní život.
-
Pražské jaro, okupace a normalizace
Pražské jaro, srpnová okupace a normalizace ukazují, jak reformní pokus vystřídala obnova stranické kontroly a jak na ni lidé různě reagovali.
-
Listopad 1989 a změny v Československu
Pád komunistického režimu otevřel cestu k demokracii, proměnil každodenní život a předcházel rozdělení Československa; připomínání listopadu 1989 ovlivňuje i dnešní pohled na minulost.
-
Jak film, média a umělá inteligence zobrazují minulost
Žáci porovnávají historický výklad s filmem, literaturou a novými médii včetně výstupů umělé inteligence a zkoumají, čím jsou jejich tvrzení podložena.
-
Vlastní dějepisný výstup
Žáci zpracují otázku z dějin 20. století, posoudí zdroje a představí závěr, který z nich mohou doložit.
-
Paměťové instituce a připomínání minulosti
Muzea, archivy a památníky pomáhají poznávat minulost; žáci využijí zkušenost z edukačního programu k vlastnímu výstupu a zkoumají význam veřejných připomínek.
-
Připomínky minulosti ve veřejném prostoru
Pomníky, pamětní desky, názvy ulic a slavnosti připomínají vybrané části minulosti a mohou mít pro různé lidi odlišný význam.
-
Jak lidé měnili krajinu v dějinách
Na příkladech od počátků zemědělství po 20. století žáci zkoumají, proč lidé zasahovali do krajiny a jaké to mělo zamýšlené i nezamýšlené důsledky.
-
K čemu nám pomáhá znalost minulosti
Historické souvislosti pomáhají posoudit dnešní zprávy, spory o připomínání minulosti i rozhodnutí ve veřejném prostoru.
-
Od první světové války po současnost
Události od první světové války po současnost žáci propojují v čase, vysvětlují příčiny a důsledky konfliktů a využívají historické poznání k porozumění dnešním otázkám.
I. ročník (10)
-
Smysl historického poznání
Úvod do gymnaziálního dějepisu: žáci charakterizují historii jako neuzavřené a proměnlivé poznání, pracují s periodizací a zdůvodní význam historického vědění pro současnost.
-
Historické prameny a pomocné vědy
Žáci rozlišují typy historických informací, způsob jejich získávání a úskalí interpretace a propojují je s metodou práce historika včetně pomocných věd (paleografie a další nástroje ověřování pramenů).
-
Doba kamenná a neolitická revoluce
Materiální a duchovní život v paleolitu, mezolitu a neolitu; pojem archeologické kultury a neolitická revoluce jako zlom k cílevědomému zemědělství a řemeslu.
-
Doba bronzová a železná
Eneolit, doba bronzová a železná: technologie kovů, pravěké památky a časové i prostorové zařazení hlavních archeologických kultur.
-
Mezopotámie, Egypt a židovství
Staroorientální státy Předního východu a Egypta: civilizační přínos (písmo, právo, státnost), určující procesy a osobnosti; židovství jako monoteistický systém a jeho vazba ke křesťanství v kořenech evropské civilizace.
-
Starověká Indie a Čína
Indie a Čína jako staroorientální civilizace: státní útvary, kulturní a náboženské systémy mimo evropský okruh a jejich místo ve starověkých dějinách.
-
Antické Řecko
Antické Řecko: polis, klasické období, hellénismus, kultura a osobnosti, jejichž civilizační přínos tvoří jeden ze základů evropské tradice.
-
Římská republika
Od královského Říma k republice: instituce, expanze a punské války, krize pozdní republiky a triumviráty jako určující procesy a osobnosti.
-
Římské císařství a křesťanství
Principát a dominát, římská říše a křesťanství jako civilizační fenomény, z nichž spolu s antikou vyrůstá evropská civilizace.
-
Naše země a Evropa v době římské
Naše země a ostatní Evropa v době římské: kontakt s impériem, civilizovanost a barbarství a limes romanus jako civilizační hranice.
II. ročník (12)
-
Raný středověk v Evropě
Utváření středověké Evropy po pádu Západořímské říše: stěhování národů, christianizace, Francká říše a Vikingové i vztah světské a církevní moci v raně středověkých státech.
-
Islám, Byzanc a východní Evropa
Specifika islámské oblasti a arabské říše, kontinuita Byzance a Kyjevská Rus: východní kulturní okruh, církevní moc a počátky státnosti ve východní Evropě.
-
České země v raném středověku
Vývoj na našem území od prvních státních útvarů po přemyslovská knížata: christianizace, Velká Morava a konstituování českého knížectví v raném středověku.
-
Vrcholný středověk, církev a společnost
Hospodářské a politické uspořádání Evropy 11.–15. století, papežství a císařství, křížové výpravy a stoletá válka; venkov, kolonizace, města a románské i gotické umění jako obraz středověké společnosti, vzdělanosti a církve.
-
České země za Přemyslovců a Lucemburků
Vývoj českého státu ve vrcholném středověku od posledních Přemyslovců po Lucemburky: vzestup království, Karel IV. a místo zemí Koruny české v Evropě.
-
Husitství a pozdní středověk
Husitství jako projev kacířství i české politiky, husitské války a nástup Jiřího z Poděbrad a Jagellonců v pozdním středověku na našem území.
-
Mongolská a osmanská expanze
Důsledky tatarských a tureckých nájezdů pro jižní a východní Evropu: mongolský vpád, osmanská expanze na Balkán a zánik byzantské říše.
-
Renesance, humanismus a věda
Nové filozofické a vědecké myšlenky 14.–17. století, renesance a humanismus a jejich praktické dopady na vzdělanost, umění i obraz člověka a světa.
-
Zámořské objevy
Zámořské plavby a jejich hospodářské i mocensko-politické důsledky: posun obchodu, koloniální rivalita a proměna raně novověké Evropy i mimoevropského světa.
-
Reformace a protireformace
Základní rysy reformace a protireformace, rozkol západního křesťanství a důsledky pro další evropský i světový vývoj včetně českých zemí.
-
Stavovství, třicetiletá válka a české země
Stavovství a absolutismus v raném novověku, anglická revoluce a rivalita velmocí; postavení českého státu v habsburském soustátí, předbělohorská doba, stavovské povstání a třicetiletá válka jako evropský i český konflikt.
-
Baroko a pobělohorská doba
Barokní kultura, politika a náboženství po třicetileté válce: pobělohorské poměry, upevnění habsburského absolutismu a sociální i kulturní proměna českých zemí.
III. ročník (12)
-
Osvícenství a tereziánské reformy
Téma probírá myšlenky osvícenství a jejich uplatnění v habsburské monarchii: školské, správní a náboženské reformy Marie Terezie a Josefa II. jako příklad osvícenského absolutismu na prahu moderní společnosti.
-
Americká revoluce a vznik USA
Téma sleduje americkou revoluci od koloniálního konfliktu s Británií po nezávislost, Deklaraci nezávislosti a ústavu USA jako první moderní ústavní republiku založenou na principech přirozených práv a dělby moci.
-
Velká francouzská revoluce
Téma probírá francouzskou revoluci 1789–1799 od stavovské krize a Deklarace práv člověka a občana přes jakobínskou diktaturu a Teror až k Direktoriu a ukazuje rozklad starého režimu i zrod moderní ústavy a občanských práv.
-
Napoleonské války a Vídeňský kongres
Téma mapuje napoleonské války, šíření zákoníku a správních reforem, pád císařství a Vídeňský kongres: restauraci, rovnováhu velmocí a Svatou alianci jako pokus udržet předrevoluční pořádek.
-
Průmyslová revoluce a modernizace
Téma charakterizuje přechod od agrární k průmyslové společnosti: mechanizaci, továrny, železnici a urbanizaci, sociální důsledky i ekologická rizika a rozdílné tempo modernizace Evropy a světa.
-
Národní obrození
Téma vymezuje utváření českého novodobého národa v předbřeznové době: jazykové, vědecké a politické obrození, emancipační hnutí vrstev a srovnání s formováním slovenského, německého a italského národa.
-
Revoluce 1848
Téma srovnává revoluce roku 1848 v Evropě a v českých zemích: požadavky ústavy a parlamentu, národní programy, porážku revoluce a důsledky pro habsburskou monarchii i emancipaci národů.
-
Sjednocení Itálie a Německa
Téma probírá sjednocení Itálie a Německa v 19. století jako dovršení národních hnutí: Cavour, Garibaldi a Bismarck, války a ústavy nových států a dopad na rovnováhu evropských velmocí.
-
Imperialismus a expanze velmocí
Téma vysvětluje expanzi velmocí v 19. století: koloniální politiku, nástup Ruska, modernizaci Japonska a Asii pod tlakem Západu jako příčiny střetů na okraji Evropy i mimo ni.
-
USA v 19. století
Téma sleduje vnitřní vývoj USA do předvečera první světové války: expanzi na západ, otroctví, občanskou válku, rekonstrukci a proměnu země ve velmoc s ústavním a parlamentním rámcem.
-
České země ve 2. polovině 19. století
Téma mapuje české země po porážce roku 1848: Bachův absolutismus, obnovu ústavnosti v 60. letech, průmyslový růst, politické strany a národnostní napětí v Předlitavsku na konci století.
-
Svět před první světovou válkou
Téma uzavírá dlouhé 19. století: soupeření velmocí, spojenecké bloky a koloniální konflikty v předvečer války, zároveň životní styl, vzdělanost a kulturu belle époque — bez průběhu první světové války.
IV. ročník (14)
-
První světová válka a vznik ČSR
Příčiny a průběh první světové války, české země a první odboj včetně legionářů a vyústění ve vznik Československa roku 1918.
-
Rusko 1917 a versailleský systém
Revoluce v Rusku, upevnění bolševické moci a versailleský systém po vyčerpání Evropy, vzestupu USA a novém mocenském obraze světa.
-
Meziválečné Československo a masová společnost
První republika od vzniku státu po 30. léta: ústavní poměry, národnostní otázka, hospodářství a osobnosti; život v moderní společnosti první poloviny 20. století včetně masové kultury, sportu a proměn životního stylu.
-
Hospodářská krize a totalitní ideologie
Světová hospodářská krize, radikalizace a střet demokracie s fašismem, nacismem a stalinismem; Evropa a svět ve 20. a 30. letech včetně válečných ohnisek.
-
Mnichovská krize
Mnichovská dohoda, odstoupení pohraničí a druhá republika: mezinárodní souvislosti, důsledky pro ČSR a cesta k okupaci v březnu 1939.
-
Druhá světová válka
Globální průběh druhé světové války od příčin po kapitulace: spojené fronty, politika spojenců i Osy, hospodářský ráz války a poválečné důsledky včetně norimberských procesů.
-
Holocaust, Protektorát a druhý odboj
Holocaust, Protektorát Čechy a Morava a druhý odboj: rasová politika, každodennost okupace a domácí i zahraniční odboj.
-
Studená válka a bipolární svět
Vznik a vývoj bipolárního světa po roce 1945: OSN, východní blok, euroatlantická spolupráce, USA a SSSR a život na obou stranách železné opony.
-
Československo 1948–1968
Československo od osvobození přes únor 1948 a 50. léta k Pražskému jaru 1968 a srpnové okupaci v souvislostech východního bloku.
-
Normalizace
Normalizace po roce 1969: politické čistky, šedá zóna, disidentství a každodenní život v nedemokratickém Československu 70. a 80. let.
-
Sametová revoluce
Sametová revoluce 1989, pád komunistického režimu v Československu a přechod k demokracii v širším kontextu pádu železné opony.
-
Dekolonizace a Blízký východ
Dekolonizace, třetí svět a konflikty na Blízkém východě včetně vzniku Izraele; význam islámské a židovské kultury v poválečném světě.
-
Pád komunismu a soudobý svět
Pád komunistických režimů, sjednocující se Evropa, lidská práva a globální problémy soudobého světa na přelomu tisíciletí.
-
Souhrn gymnaziálního dějepisu
Souhrnné opakování gymnaziálního dějepisu od antiky a středověku přes moderní revoluce po dvě světové války, bipolární svět a otevřené otázky soudobých dějin před maturitou.
Nástroje ScioBotu pro předmět Dějepis
Funkce, které se hodí právě v tomto předmětu. Každou si vyzkoušíte jedním klikem – zadání předvyplníme.
Dějiny českého státu
Interaktivní osa osmi zastávek od Cyrila a Metoděje po sametovou revoluci. Události přetáhnete na správný letopočet a příběh se odtajní.
Řešení: osm zastávek českých dějin v pořadí.
-
863
Cyril a Metoděj
Na pozvání knížete Rostislava přicházejí na Velkou Moravu bratři Cyril a Metoděj. Přinášejí hlaholici a staroslověnštinu — jazyk, kterému lidé rozuměli. Křesťanství se tak poprvé šíří v řeči Slovanů, ne v latině.
Zahari Zograf · Public domain
-
1348
Karel IV. a univerzita
Karel IV. mění Prahu v srdce říše. Zakládá první univerzitu ve střední Evropě a s ní i Nové Město pražské. Praha se stává císařským sídlem a střediskem vzdělanosti.
Okruh Mistra Theodorika · Public domain
-
1415
Jan Hus
Kazatel Jan Hus kritizuje bohatství církve a volá po nápravě. V Kostnici je odsouzen a upálen; jeho smrt spouští husitské války a z jeho odkazu vyrůstá česká reformace.
dřevoryt, Praha 1563 · Public domain
-
1620
Bitva na Bílé hoře
Na Bílé hoře se stavovská armáda střetává s císařským vojskem a prohrává. Následuje pobělohorská doba: odcházejí protestantští vzdělanci, země se rekatolizuje a na dvě století ztrácí samostatnost.
Peter Snayers · Public domain
-
1781
Josef II.
Josef II. ruší nevolnictví a tolerančním patentem povoluje i jiné víry než katolickou. Lidé se mohou stěhovat a studovat; reformy otevírají cestu národnímu obrození.
Anton von Maron · Public domain
-
1918
Vznik Československa
28. října 1918 se na Václavském náměstí lidé dozvídají, že vzniká samostatný stát. Po staletích pod habsburskou monarchií se rodí Československá republika s prezidentem Masarykem v čele.
Rudolf Bruner-Dvořák · Public domain
-
1938
Mnichovská dohoda
V Mnichově se čtyři velmoci dohodnou o pohraničí Československa — bez účasti československých zástupců. Země ztrácí Sudety a s nimi opevnění i důvěru v západní spojence.
Bundesarchiv · CC BY-SA 3.0 de
-
1989
Sametová revoluce
Po studentské demonstraci 17. listopadu se země během několika dní mění. Lidé zvoní klíči na Václavském náměstí, režim padá a Václav Havel se stává prezidentem.
Pavel L. · CC BY-SA 4.0
Příklad zadání: Připrav mi časovou osu k dějinám českého státu pro 9. třídu.
České dějiny 20. století
Mermaid timeline 1918–1993: vznik státu, Mnichov, únor, 1968, listopad, rozdělení. Osy jsou čitelnější než seznam dat.
Příklad zadání: Udělej časovou osu českých dějin 20. století pro 9. třídu.
Příčiny první světové války
Flowchart nacionalismus, imperialismus, spojenectví, Sarajevo. Žáci vidí, že příčin je víc než atentát.
Příklad zadání: Nakresli schéma příčin první světové války a přidej krátký výklad.
Dobová fotografie
Najde ověřenou historickou fotografii. Není to AI rekonstrukce — žáci pracují s pramenem.
Příklad zadání: Najdi fotografii listopadu 1989 a připrav pět otázek k prameni.
Rozhodovačka letopočty
Žáci potvrzují nebo vyvracejí tvrzení o datech. Rychlá kontrola před písemkou.
Příklad zadání: Připrav rozhodovačku k 20. století, 10 tvrzení pro 9. třídu.
RVP / ŠVP kompetence
Vyhledá oficiální očekávané výstupy pro předmět a ročník. Učitel dostane kódy a znění, ne neoficiální PDF z webu.
Příklad zadání: Najdi výstupy RVP ZV pro zlomky v 6. ročníku a napiš k nim cíle hodiny.
Co pro vás ScioBot připraví
Jeden předmět, řada formátů. Vyberte typ materiálu a doplňte téma nebo ročník.
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Kartičky
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
QR hra
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Související předměty
Učíte něco, co tu není?
Témata na této stránce jsou příklady. Napište ScioBotu, co v předmětu Dějepis učíte a pro koho – materiál připraví i mimo uvedené okruhy.
Časté dotazy
- Podle jakého RVP jsou témata řazena?
- RVP ZV (revize 2025) platí od 1. 9. 2025. Povinný náběh 1. a 6. ročník 2028, všechny ročníky 2032.
- Kolik očekávaných výstupů má Dějepis na základní škole?
- V datech je 18 očekávaných výstupů.
- Ve kterých ročnících se Dějepis učí?
- V katalogu je předmět pokryt v 6.–9. ročníku.
- Kolik očekávaných výstupů má Dějepis na 2. stupni?
- Na 2. stupni (6.–9. ročník) je 18 očekávaných výstupů.
Rámce
-
RVP G (gymnázia)
Čtyřleté gymnázium = I.–IV. ročník. Šestiletá a osmiletá gymnázia mapují své poslední čtyři ročníky identicky. Aktualizace informatiky září 2022, opatření MSMT-24248/2021-2 (úplné znění, Praha září 2021).
https://edu.gov.cz/dokumenty/rvp-ramcove-vzdelavaci-programy/rvp-g-ramcove-vzdelavaci-programy-pro-gymnazia/ · https://edu.gov.cz/wp-content/uploads/2021/09/001_RVP_GYM_uplne_zneni.pdf
-
RVP ZV (revize 2025)
Povinný náběh 1. a 6. ročník 2028, všechny ročníky 2032.