Dějepis pro učitele

Svatý Václav patří k symbolům české státnosti; svátek 28. září propojuje připomínku jeho života s dlouhou tradicí českého státu.

Pravěk přibližuje proměny lidského života od lovu a sběru k zemědělství a ukazuje, co o obživě, bydlení a nástrojích prozrazují archeologické nálezy.

Přemyslovci vládli v českých zemích jako knížata a později králové; jejich rod spojuje počátky českého státu s rozvojem středověkého království.

Kníže Václav patří k přemyslovským panovníkům 10. století; jeho život a pozdější uctívání přibližují rozdíl mezi historickou osobností a jejím obrazem v legendách a památkách.

Keltové obývali část Evropy včetně českých zemí; jejich sídla a nálezy nástrojů, šperků a mincí vypovídají o zemědělství, řemeslech i obchodu.

Velkomoravská říše spojovala vládu knížat, život na hradištích a šíření křesťanství, k němuž přispěla misie Konstantina a Metoděje.

Lidé ve starší době kamenné získávali potravu lovem a sběrem; jejich nástroje a pozůstatky tábořišť pomáhají poznat, jak se přizpůsobovali prostředí.

Marie Terezie vládla habsburské monarchii v letech 1740–1780 a reformami správy, vojska a školství posilovala stát i měnila život jeho obyvatel.

Jan Amos Komenský prosazoval srozumitelné vzdělávání přístupné všem; jeho učitelskou a spisovatelskou práci poznamenovalo náboženské pronásledování a život v exilu.

Marie Terezie a její syn Josef II. vládli habsburské monarchii; jejich rozhodnutí měnila školní vzdělávání, náboženské poměry i osobní svobodu poddaných.

Porážka stavovského vojska na Bílé hoře 8. listopadu 1620 umožnila Habsburkům upevnit vládu v českých zemích a prosadit změny náboženských poměrů.

Revoluce roku 1848 spojovaly požadavky na občanské svobody, změnu vlády a práva národů; v habsburské monarchii přinesly trvalé zrušení poddanství a roboty.

Habsburkové spojili české země s dalšími zeměmi pod vládou jednoho rodu; jejich panování přiblíží nástup Ferdinanda I., dvůr Rudolfa II. a reformy Marie Terezie a Josefa II.

Žáci řadí pravěké a starověké děje na časovou osu, čtou letopočty a na mapě hledají oblasti prvních měst a států.

Žáci zkoumají hmotné a písemné prameny, porovnávají je s pozdějším výkladem a rozlišují, co zdroje dokládají a co zůstává domněnkou.

Archeologické nálezy a metody datování pomáhají poznávat pravěk; jejich výklad závisí na místě nálezu a může se s novými důkazy měnit.

V době kamenné se vedle lovu a sběru postupně rozšířilo zemědělství, které změnilo způsob obživy, podobu sídel i využívání krajiny.

Oheň, kamenné nástroje, keramika a tkaniny pomáhají poznat každodenní život pravěkých lidí i proměny jejich obživy.

Výroba bronzových a železných předmětů proměňovala řemesla a směnu; archeologické nálezy a mapy pomáhají poznávat život lidí v těchto obdobích.

Přesuny germánských skupin a pozdější osídlování Slovany pomáhají vysvětlit, jak se v pozdní antice měnila politická mapa Evropy.

Po zániku západořímské říše se v Evropě utvářela království, šířilo se křesťanství a vikinské výpravy přinášely nájezdy, obchod i osidlování.

Byzantská a Francká říše utvářely raně středověkou Evropu svou mocí, správou i šířením křesťanství.

Vznik islámu na Arabském poloostrově a rozšíření kalifátů ukazují, jak se v raném středověku měnila politická mapa a jak víra ovlivňovala jednání lidí.

Sámův svaz a Velká Morava vznikly v různých obdobích raného středověku; jejich srovnání ukazuje proměny moci ve střední Evropě i význam cyrilometodějské mise.

První Přemyslovci utvářeli knížectví v Čechách; jeho podobu ovlivnilo šíření křesťanství a vzpomínka na knížete Václava.

Výpravy na přelomu 15. a 16. století propojily kontinenty novými námořními trasami a zahájily evropskou kolonizaci Ameriky s rozdílnými důsledky pro její obyvatele i evropské hospodářství.

Žáci poznávají renesanční umění a humanismus, porovnávají vybrané kulturní projevy s gotikou a sledují, jak knihtisk pomáhal šířit texty.

Reformace a katolická obnova proměnily západní křesťanství a ovlivnily život lidí, vztahy mezi panovníky i náboženské konflikty v Evropě 16. století.

Moc Habsburků, zámořský obchod a spory o vyznání i vládu proměňovaly Evropu 16. a 17. století od nizozemského povstání po anglickou revoluci.

Stavovské povstání v českých zemích vyrostlo ze sporů o náboženská a politická práva; porážka na Bílé hoře otevřela cestu k zásadním změnám vlády i vyznání.

Třicetiletá válka spojila náboženské spory s mocenským soupeřením evropských států a výrazně změnila poměry v českých zemích i ve Svaté říši římské.

První světová válka změnila život na frontě i v zázemí a po jejím skončení také mapu Evropy; žáci rozlišují její příčiny, podobu a důsledky.

Vznik Československa v roce 1918 souvisel s rozpadem Rakouska-Uherska, domácím a zahraničním odbojem i spoluprací se spojenci; nový stát zároveň řešil své hranice a postavení obyvatel.

První republika spojovala demokratické instituce s národnostními a sociálními spory; hospodářská krize a tlak nacistického Německa vyústily v roce 1938 v Mnichovskou dohodu.

Poválečné uspořádání Evropy, hospodářská krize a nástup diktatur pomáhají vysvětlit napětí mezi státy i proměny života jejich obyvatel.

Příčiny, průběh a důsledky druhé světové války ukazují, jak se měnila spojenectví a jak válka zasáhla civilisty i české země.

Nacistická diktatura, její rasová politika a holokaust ukazují důsledky extremistické ideologie i význam připomínání obětí.

Úvod do gymnaziálního dějepisu: žáci charakterizují historii jako neuzavřené a proměnlivé poznání, pracují s periodizací a zdůvodní význam historického vědění pro současnost.

Žáci rozlišují typy historických informací, způsob jejich získávání a úskalí interpretace a propojují je s metodou práce historika včetně pomocných věd (paleografie a další nástroje ověřování pramenů).

Materiální a duchovní život v paleolitu, mezolitu a neolitu; pojem archeologické kultury a neolitická revoluce jako zlom k cílevědomému zemědělství a řemeslu.

Eneolit, doba bronzová a železná: technologie kovů, pravěké památky a časové i prostorové zařazení hlavních archeologických kultur.

Staroorientální státy Předního východu a Egypta: civilizační přínos (písmo, právo, státnost), určující procesy a osobnosti; židovství jako monoteistický systém a jeho vazba ke křesťanství v kořenech evropské civilizace.

Indie a Čína jako staroorientální civilizace: státní útvary, kulturní a náboženské systémy mimo evropský okruh a jejich místo ve starověkých dějinách.

Utváření středověké Evropy po pádu Západořímské říše: stěhování národů, christianizace, Francká říše a Vikingové i vztah světské a církevní moci v raně středověkých státech.

Specifika islámské oblasti a arabské říše, kontinuita Byzance a Kyjevská Rus: východní kulturní okruh, církevní moc a počátky státnosti ve východní Evropě.

Vývoj na našem území od prvních státních útvarů po přemyslovská knížata: christianizace, Velká Morava a konstituování českého knížectví v raném středověku.

Hospodářské a politické uspořádání Evropy 11.–15. století, papežství a císařství, křížové výpravy a stoletá válka; venkov, kolonizace, města a románské i gotické umění jako obraz středověké společnosti, vzdělanosti a církve.

Vývoj českého státu ve vrcholném středověku od posledních Přemyslovců po Lucemburky: vzestup království, Karel IV. a místo zemí Koruny české v Evropě.

Husitství jako projev kacířství i české politiky, husitské války a nástup Jiřího z Poděbrad a Jagellonců v pozdním středověku na našem území.

Téma probírá myšlenky osvícenství a jejich uplatnění v habsburské monarchii: školské, správní a náboženské reformy Marie Terezie a Josefa II. jako příklad osvícenského absolutismu na prahu moderní společnosti.

Téma sleduje americkou revoluci od koloniálního konfliktu s Británií po nezávislost, Deklaraci nezávislosti a ústavu USA jako první moderní ústavní republiku založenou na principech přirozených práv a dělby moci.

Téma probírá francouzskou revoluci 1789–1799 od stavovské krize a Deklarace práv člověka a občana přes jakobínskou diktaturu a Teror až k Direktoriu a ukazuje rozklad starého režimu i zrod moderní ústavy a občanských práv.

Téma mapuje napoleonské války, šíření zákoníku a správních reforem, pád císařství a Vídeňský kongres: restauraci, rovnováhu velmocí a Svatou alianci jako pokus udržet předrevoluční pořádek.

Téma charakterizuje přechod od agrární k průmyslové společnosti: mechanizaci, továrny, železnici a urbanizaci, sociální důsledky i ekologická rizika a rozdílné tempo modernizace Evropy a světa.

Téma vymezuje utváření českého novodobého národa v předbřeznové době: jazykové, vědecké a politické obrození, emancipační hnutí vrstev a srovnání s formováním slovenského, německého a italského národa.

Příčiny a průběh první světové války, české země a první odboj včetně legionářů a vyústění ve vznik Československa roku 1918.

Revoluce v Rusku, upevnění bolševické moci a versailleský systém po vyčerpání Evropy, vzestupu USA a novém mocenském obraze světa.

První republika od vzniku státu po 30. léta: ústavní poměry, národnostní otázka, hospodářství a osobnosti; život v moderní společnosti první poloviny 20. století včetně masové kultury, sportu a proměn životního stylu.

Světová hospodářská krize, radikalizace a střet demokracie s fašismem, nacismem a stalinismem; Evropa a svět ve 20. a 30. letech včetně válečných ohnisek.

Mnichovská dohoda, odstoupení pohraničí a druhá republika: mezinárodní souvislosti, důsledky pro ČSR a cesta k okupaci v březnu 1939.

Globální průběh druhé světové války od příčin po kapitulace: spojené fronty, politika spojenců i Osy, hospodářský ráz války a poválečné důsledky včetně norimberských procesů.