Dějepis pro učitele
Vyberte ročník a období — od pravěku po soudobé dějiny — nebo popište hodinu. ScioBot zná očekávané výstupy dějepisu v RVP ZV i RVP G, cvičí historické myšlení, práci s pramenem a multiperspektivitu a připraví přípravu, pracovní list, test i prezentaci. Materiál přizpůsobí žákům se SVP.
Vytvořit materiál Procházet témata
Témata podle ročníků
Okruhy učiva v souladu s novým RVP. ScioBot z nich připraví přípravu — i z tématu, které tu zatím není.
6. třída (17)
-
Časová osa a epochy
Žáci umístí pravěk a starověk na časovou osu, rozliší století od tisíciletí a na mapě přiřadí první politické útvary i sídla k epoše.
-
Práce s prameny
Porovnají hmotný nález, písemný pramen a sekundární výklad a posoudí, co zdroj říká jistě a kde je mezera, omyl nebo zaujatost.
-
Pomocné vědy a archeologie
Seznámí se s archeologií, chronologií a dalšími pomocnými vědami a ukážou, jak vykopávka nebo datování mění obraz pravěku.
-
Doba kamenná
Sledují přechod od lovu a sběru k zemědělství a prvním stálým sídlištím a na mapě ukážou, kde se v Evropě i u nás usazovali lidé doby kamenné.
-
Technologie pravěku
Vysvětlí, jak opracování kamene, oheň, hrnčířství a tkalcovství změnily každodenní hospodářství i kulturní projevy pravěkých komunit.
-
Doba bronzová a železná
Porovnají bronz a železo jako hospodářskou i vojenskou změnu, na mapě ukážou hradiště a obchodní cesty a přiřadí keramiku či šperk k epoše.
-
Pravěké památky a sídla
Přiřadí megality, jeskynní malby a domácí naleziště k epoše, čtou je jako pramen a na mapě spojí památku s krajinou a sídlem.
-
Staroorientální despocie
Na mapě Mezopotámie a Předního východu vysvětlí despocie u řek, zavlažovací hospodářství a vliv chrámů i zákoníků na jednání lidí.
-
Starověký Egypt
Umístí Egypt na Nil, popíší zemědělství a stavby pyramid, čtou hieroglyfy jako pramen a doloží roli náboženství ve správě státu.
-
Starověká Čína
Na mapě říčních údolí ukážou vznik čínského státu, hedvábnou stezku a písmo a přiřadí hedvábí, porcelán i zeď k epoše a hospodářství.
-
Řecká polis a společnost
Porovnají Athény a Spartu jako obce s různou správou i ekonomikou, na mapě ukážou kolonizaci a vysvětlí, čím se polis liší od despocie.
-
Řecké náboženství a kultura
Přiřadí chrámy, olympijské hry, mýty a sochařství k epoše a doloží, jak olympští bohové ovlivňovali veřejný i soukromý život Řeků.
-
Řecké války a Makedonie
Rozliší příčiny a důsledky řecko-perských válek, peloponéské války a tažení Alexandra a odliší střet od dočasné spolupráce obcí.
-
Řím od království k republice
Na mapě Apeninského poloostrova sledují vznik Říma, přechod od království k republice, punské války i krizi triumvirátů a hospodářství založené na půdě, obchodu a otrocích.
-
Římské císařství a každodennost
Přiřadí stavby, právo a městský život k císařské epoše a vysvětlí, jak principát proměnil hospodářství i síť měst v říši.
-
Křesťanství a zánik západní říše
Doloží šíření křesťanství v říši a rozliší vnitřní i vnější příčiny rozpadu Západořímské říše od pokračování východní části.
-
Vlastní výstup: k čemu je dějepis
Z kriticky posouzených pramenů sestaví krátký vlastní výstup o pravěku nebo starověku a v modelové situaci ukážou, k čemu je historické poznání dnes.
7. třída (18)
-
Stěhování národů
Žáci na mapě sledují přesuny germánských a slovanských kmenů po rozpadu západořímské říše a rozliší příčiny i důsledky stěhování národů pro Evropu.
-
Raný středověk v Evropě
Žáci vymezí raný středověk na časové ose, lokalizují první křesťanské státy, vikinské výpravy i vznik Anglie a doloží, jak šíření křesťanství měnilo politické útvary.
-
Byzantská a Francká říše
Žáci porovnají Byzantskou a Franckou říši jako dvě centra raně středověké Evropy: správu, křesťanství a vliv na sousední národy.
-
Arabové a islám
Žáci na mapě vymezí expanzi islámu v raném středověku a doloží, jak víra a obchod ovlivnily jednání lidí od Pyrenejí po Blízký východ.
-
Sámova říše a Velká Morava
Žáci porovnají Sámovu říši a Velkou Moravu jako první státní útvary na našem území, spojí je s byzantskou misí a posoudí, jak se tyto tradice připomínají dodnes.
-
Přemyslovská knížata
Žáci na časové ose a mapě sledují vznik přemyslovského knížectví, pokřesťanštění Čech a vysvětlí, jak se svatý Václav stal součástí české identity.
-
Románský sloh
Žáci přiřadí románské stavby a výzdobu k ranému středověku a rozpoznají typické znaky slohu na příkladech z českých zemí i Evropy.
-
Prameny ke středověku
Žáci posoudí informační hodnotu kronik, legend a hmotných památek raného středověku a rozliší, čím se liší svědectví Kosmy od lidové tradice.
-
Vrcholný středověk
Žáci vysvětlí kolonizaci, města, řemesla a obchod vrcholného středověku a na mapě spojí tyto hospodářské změny s mongolskými vpády do Evropy.
-
Křížové výpravy
Žáci rozliší příčiny, podobu a důsledky křížových výprav a doloží vliv náboženství na jednání lidí v latinském i islámském světě.
-
Poslední Přemyslovci
Žáci sledují vzestup přemyslovského království od Přemysla Otakara II. po vymření dynastie a lokalizují klíčové konflikty i změny území na mapě.
-
Lucemburkové a Karel IV.
Žáci vysvětlí, jak lucemburská vláda a Karel IV. proměnili České království, a posoudí, jak se jejich odkaz připomíná v tradicích i ve veřejném prostoru.
-
Gotický sloh
Žáci přiřadí gotické katedrály, hrady a výzdobu k vrcholnému středověku a porovnají je s románským slohem na konkrétních stavbách.
-
Život ve středověku
Žáci porovnají každodennost poddaných, měšťanů, šlechty a církve a vysvětlí, jak feudální hospodářství určovalo život ve středověké vsi i městě.
-
Husitské války
Žáci vysvětlí příčiny husitství, podobu válek i jejich důsledky a posoudí, jak se husitská tradice podílí na české identitě.
-
Jiří z Poděbrad a Jagellonci
Žáci srovnají vládu Jiřího z Poděbrad a jagellonských králů, lokalizují České království v pozdně středověké Evropě a posoudí pokusy o mírovou spolupráci.
-
Pozdní středověk: Byzanc, Osmané a stoletá válka
Žáci na mapě sledují zánik Byzance, osmanský postup na východě a stoletou válku na západě a rozliší příčiny i důsledky těchto pozdně středověkých konfliktů.
-
Středověké památky ve veřejném prostoru
Žáci vyjádří, jaký význam mají středověké hrady, kláštery a chrámy v jejich okolí, a navrhnou, jak se podílet na připomínání regionální památky.
8. třída (21)
-
Zámořské objevy
Kolumbus, Vasco da Gama a Magalhães otevírají oceánské cesty; žáci porovnají motivy objevů s dopadem na říše Inků, Aztéků a Mayů i na evropské hospodářství a mapu světa.
-
Renesance a humanismus
Žáci přiřadí renesanční umění, humanismus a nový obraz člověka k přelomu středověku a novověku a odliší je od gotiky na příkladech staveb, obrazů a tisku.
-
Reformace a protireformace
Luther, Kalvín a Tridentský koncil rozdělují západní křesťanstvo; žáci vysvětlí, jak víra měnila politiku, každodennost i konflikty v Evropě 16. století.
-
Raný novověk v Evropě
Od španělské a habsburské nadvlády po anglickou revoluci žáci sledují nové formy moci, obchodu a náboženských válek v Evropě 16. a 17. století.
-
Stavovské povstání a Bílá hora
Od jagellonské a habsburské stavovské monarchie k defenestraci 1618 a Bílé hoře: žáci rozliší příčiny, průběh a důsledky stavovského povstání pro české země i říši.
-
Třicetiletá válka
Od české fáze po vestfálský mír a pobělohorské konfiskace: žáci posoudí náboženské i mocenské příčiny války a dopad na české země i střední Evropu.
-
Baroko a rekatolizace
Barokní kostely, poutě a jezuitské školství jako kulturní projev protireformace; žáci přiřadí sloh k epoše a doloží vliv náboženství na jednání lidí.
-
Absolutismus a osvícenství
Od vestfálského míru k Ludwigovi XIV. a osvícenským kritikům moci: žáci porovnají absolutismus s parlamentní cestou a vysvětlí nové pojetí státu a práva.
-
Marie Terezie a Josef II.
Osvícenský absolutismus v habsburské monarchii: školství, robotní patenty, tolerance a josefínské reformy mění správu, náboženství i hospodářství českých zemí.
-
Vznik Spojených států
Osvícenské myšlenky, válka za nezávislost a ústava USA ukazují nový politický útvar; žáci porovnají příčiny konfliktu s britskou korunou a podobu spolupráce kolonistů.
-
Průmyslová revoluce
Pára, textilky a železnice mění práci i města; žáci posoudí přínosy a stíny industrializace pro různé vrstvy a vysvětlí proměnu hospodářství v 18. a 19. století.
-
Velká francouzská revoluce
Od generálních stavů po jakobínský teror a direktorium žáci rozliší příčiny, fáze a důsledky revoluce pro politické útvary a ideje občanských práv v Evropě.
-
Napoleonské války a Vídeňský kongres
Napoleonovo tažení, kontinentální blokáda a Vídeňský kongres přeskupují mapu Evropy i světa; žáci odliší válečné důsledky od restaurace po roce 1815.
-
Národní obrození
Jazyk, noviny a Palackého dějiny v předbřeznových Čechách budují moderní národ; žáci odliší vyprávění od literatury a médií a popíší cenzuru i počátky průmyslu před rokem 1848.
-
Revoluce 1848 v Evropě
Jaro národů od Paříže po Vídeň a Budapešť: žáci porovnají požadavky liberalizmu a nacionalizmu a vysvětlí, proč revoluce v jednotlivých zemích dopadly různě.
-
Revoluce 1848 v českých zemích
Svatováclavské lázně, Slovanský sjezd a svatodušní bouře: žáci rozliší české, německé a vídeňské požadavky a důsledky porážky revoluce v monarchii.
-
Sjednocování národů v 19. století
Cavour, Garibaldi a Bismarck skládají Itálii a Německo; žáci sledují východní Evropu a vývoj po roce 1848 na mapě nových politických útvarů.
-
České země v 19. století
Bachův absolutismus, dualismus 1867, Národní divadlo a průmyslové Čechy: žáci sledují politické útvary, industrializaci a společnost od 50. let do konce století.
-
Svět v 19. století
USA mezi expanzí a občanskou válkou a další mimoevropské dějiny dlouhého 19. století; žáci porovnají hospodářské a politické proměny mimo evropský kontinent.
-
Kolonialismus a imperialismus
Dělení Afriky a Asie, Meidži v Japonsku a svět těsně před rokem 1914: žáci posoudí dopady kolonialismu a imperialismu na ovládané i metropole, bez výkladu světové války.
-
Genderové role od renesance po 19. století
Od rodiny a cechu raného novověku po salony, tovární práci a první emancipační požadavky 19. století žáci určí, co se v genderových rolích měnilo a co zůstávalo.
9. třída (19)
-
První světová válka
Žáci rozliší příčiny, průběh a důsledky první světové války a na mapě i vybraných pramenech ukážou, jak totální konflikt přetvořil Evropu a otevřel cestu ke vzniku Československa.
-
Vznik Československa
Žáci vysvětlí okolnosti vzniku Československa v roce 1918, úlohu zahraničního odboje a legionářů a posoudí, co nový stát sliboval obyvatelům českých zemí i Slovenska.
-
Meziválečné Československo
Žáci porovnají demokratický vývoj první republiky s krizí 30. let a Mnichovem a posoudí, jak se měnily každodennost, národnostní otázka i limity demokracie v meziválečném Československu.
-
Meziválečná Evropa
Žáci propojí versailleský řád, hospodářskou krizi a vzestup diktatur v meziválečné Evropě a posoudí, proč se z poválečného uspořádání zrodily nové konflikty i autoritativní režimy.
-
Druhá světová válka
Žáci rozliší příčiny, klíčové fronty a důsledky druhé světové války a na časové ose ukážou, jak se totální válka dotkla civilního obyvatelstva i českých zemí.
-
Holocaust a diktatury
Žáci diskutují o povaze nacistické a dalších moderních diktatur, o příčinách a průběhu holocaustu a o tom, proč připomínání těchto zločinů ovlivňuje identitu lidí dnes.
-
Protektorát Čechy a Morava
Žáci popíší život v Protektorátu Čechy a Morava: okupační správu, perzekuci, odboj i kolaboraci a posoudí, jak se válečná diktatura projevila v každodennosti.
-
Studená válka
Žáci vysvětlí vznik a podoby studené války, soupeření bloků a život za železnou oponou a rozliší příčiny i důsledky konfliktů, které zůstaly pod prahem třetí světové války.
-
Svět po roce 1945 a dekolonizace
Žáci posoudí poválečné uspořádání světa, Norimberk a rozpad koloniálních říší a ukážou, jaké dopady měly kolonialismus, imperialismus a dekolonizace na různé skupiny lidí.
-
Československo po roce 1945
Žáci popíší cestu od osvobození k únoru 1948 a k budování komunistického režimu v 50. a 60. letech a posoudí, jak se diktatura dotkla každodennosti, práva i paměti.
-
Pražské jaro a normalizace
Žáci vysvětlí cíle pražského jara, srpnovou okupaci 1968 a podobu normalizace a posoudí, jak se společnost vyrovnávala s obnovenou diktaturou, emigrací i disidentstvím.
-
Sametová revoluce a soudobé dějiny
Žáci vysvětlí pád komunistického režimu v roce 1989, rozpad Československa a proměny 90. let a posoudí, jak se sametová revoluce připomíná a jak formuje občanskou identitu.
-
Média a umělá inteligence o minulosti
Žáci porovnají zobrazení minulosti v dějepisectví, filmu, literatuře a nových médiích včetně výstupů umělé inteligence a posoudí důvěryhodnost i manipulační rizika takových obrazů.
-
Vlastní dějepisný výstup
Žáci sestaví vlastní dějepisný výstup k tématu 20. století: vyberou a kriticky posoudí prameny, formulují otázku a obhájí závěr před spolužáky.
-
Paměťová instituce
Žáci připraví vlastní výstup z návštěvy muzea, archivu, památníku nebo jiného edukačního programu v paměťové instituci a propojí ho s tím, jak se události připomínají.
-
Historie ve veřejném prostoru
Žáci ve veřejném prostoru najdou pomník, název ulice nebo jiný historický motiv a vyjádří, jakou funkci má připomínání minulosti v obci a jak ovlivňuje identitu lidí.
-
Klima a prostředí v minulosti
Žáci na příkladech z 20. století i starších epoch zhodnotí zamýšlené i nezamýšlené důsledky lidského jednání pro životní prostředí a klima — od industriálních krajin po válečné škody.
-
K čemu je dějepis dnes
Žáci v modelové situaci předvedou, k čemu je historické poznání v současném životě: při čtení zpráv, v polemice o minulosti ve škole i při rozhodování o veřejné věci.
-
Souhrn dějepisu 9. ročníku
Žáci propojí osu 20. století od první světové války po současnost, zopakují klíčové pojmy a události a ukážou, jak jim dějepis pomáhá rozumět dnešku.
I. ročník (10)
-
Smysl historického poznání
Úvod do gymnaziálního dějepisu: žáci charakterizují historii jako neuzavřené a proměnlivé poznání, pracují s periodizací a zdůvodní význam historického vědění pro současnost.
-
Historické prameny a pomocné vědy
Žáci rozlišují typy historických informací, způsob jejich získávání a úskalí interpretace a propojují je s metodou práce historika včetně pomocných věd (paleografie a další nástroje ověřování pramenů).
-
Doba kamenná a neolitická revoluce
Materiální a duchovní život v paleolitu, mezolitu a neolitu; pojem archeologické kultury a neolitická revoluce jako zlom k cílevědomému zemědělství a řemeslu.
-
Doba bronzová a železná
Eneolit, doba bronzová a železná: technologie kovů, pravěké památky a časové i prostorové zařazení hlavních archeologických kultur.
-
Mezopotámie, Egypt a židovství
Staroorientální státy Předního východu a Egypta: civilizační přínos (písmo, právo, státnost), určující procesy a osobnosti; židovství jako monoteistický systém a jeho vazba ke křesťanství v kořenech evropské civilizace.
-
Starověká Indie a Čína
Indie a Čína jako staroorientální civilizace: státní útvary, kulturní a náboženské systémy mimo evropský okruh a jejich místo ve starověkých dějinách.
-
Antické Řecko
Antické Řecko: polis, klasické období, hellénismus, kultura a osobnosti, jejichž civilizační přínos tvoří jeden ze základů evropské tradice.
-
Římská republika
Od královského Říma k republice: instituce, expanze a punské války, krize pozdní republiky a triumviráty jako určující procesy a osobnosti.
-
Římské císařství a křesťanství
Principát a dominát, římská říše a křesťanství jako civilizační fenomény, z nichž spolu s antikou vyrůstá evropská civilizace.
-
Naše země a Evropa v době římské
Naše země a ostatní Evropa v době římské: kontakt s impériem, civilizovanost a barbarství a limes romanus jako civilizační hranice.
II. ročník (12)
-
Raný středověk v Evropě
Utváření středověké Evropy po pádu Západořímské říše: stěhování národů, christianizace, Francká říše a Vikingové i vztah světské a církevní moci v raně středověkých státech.
-
Islám, Byzanc a východní Evropa
Specifika islámské oblasti a arabské říše, kontinuita Byzance a Kyjevská Rus: východní kulturní okruh, církevní moc a počátky státnosti ve východní Evropě.
-
České země v raném středověku
Vývoj na našem území od prvních státních útvarů po přemyslovská knížata: christianizace, Velká Morava a konstituování českého knížectví v raném středověku.
-
Vrcholný středověk, církev a společnost
Hospodářské a politické uspořádání Evropy 11.–15. století, papežství a císařství, křížové výpravy a stoletá válka; venkov, kolonizace, města a románské i gotické umění jako obraz středověké společnosti, vzdělanosti a církve.
-
České země za Přemyslovců a Lucemburků
Vývoj českého státu ve vrcholném středověku od posledních Přemyslovců po Lucemburky: vzestup království, Karel IV. a místo zemí Koruny české v Evropě.
-
Husitství a pozdní středověk
Husitství jako projev kacířství i české politiky, husitské války a nástup Jiřího z Poděbrad a Jagellonců v pozdním středověku na našem území.
-
Mongolská a osmanská expanze
Důsledky tatarských a tureckých nájezdů pro jižní a východní Evropu: mongolský vpád, osmanská expanze na Balkán a zánik byzantské říše.
-
Renesance, humanismus a věda
Nové filozofické a vědecké myšlenky 14.–17. století, renesance a humanismus a jejich praktické dopady na vzdělanost, umění i obraz člověka a světa.
-
Zámořské objevy
Zámořské plavby a jejich hospodářské i mocensko-politické důsledky: posun obchodu, koloniální rivalita a proměna raně novověké Evropy i mimoevropského světa.
-
Reformace a protireformace
Základní rysy reformace a protireformace, rozkol západního křesťanství a důsledky pro další evropský i světový vývoj včetně českých zemí.
-
Stavovství, třicetiletá válka a české země
Stavovství a absolutismus v raném novověku, anglická revoluce a rivalita velmocí; postavení českého státu v habsburském soustátí, předbělohorská doba, stavovské povstání a třicetiletá válka jako evropský i český konflikt.
-
Baroko a pobělohorská doba
Barokní kultura, politika a náboženství po třicetileté válce: pobělohorské poměry, upevnění habsburského absolutismu a sociální i kulturní proměna českých zemí.
III. ročník (12)
-
Osvícenství a tereziánské reformy
Téma probírá myšlenky osvícenství a jejich uplatnění v habsburské monarchii: školské, správní a náboženské reformy Marie Terezie a Josefa II. jako příklad osvícenského absolutismu na prahu moderní společnosti.
-
Americká revoluce a vznik USA
Téma sleduje americkou revoluci od koloniálního konfliktu s Británií po nezávislost, Deklaraci nezávislosti a ústavu USA jako první moderní ústavní republiku založenou na principech přirozených práv a dělby moci.
-
Velká francouzská revoluce
Téma probírá francouzskou revoluci 1789–1799 od stavovské krize a Deklarace práv člověka a občana přes jakobínskou diktaturu a Teror až k Direktoriu a ukazuje rozklad starého režimu i zrod moderní ústavy a občanských práv.
-
Napoleonské války a Vídeňský kongres
Téma mapuje napoleonské války, šíření zákoníku a správních reforem, pád císařství a Vídeňský kongres: restauraci, rovnováhu velmocí a Svatou alianci jako pokus udržet předrevoluční pořádek.
-
Průmyslová revoluce a modernizace
Téma charakterizuje přechod od agrární k průmyslové společnosti: mechanizaci, továrny, železnici a urbanizaci, sociální důsledky i ekologická rizika a rozdílné tempo modernizace Evropy a světa.
-
Národní obrození
Téma vymezuje utváření českého novodobého národa v předbřeznové době: jazykové, vědecké a politické obrození, emancipační hnutí vrstev a srovnání s formováním slovenského, německého a italského národa.
-
Revoluce 1848
Téma srovnává revoluce roku 1848 v Evropě a v českých zemích: požadavky ústavy a parlamentu, národní programy, porážku revoluce a důsledky pro habsburskou monarchii i emancipaci národů.
-
Sjednocení Itálie a Německa
Téma probírá sjednocení Itálie a Německa v 19. století jako dovršení národních hnutí: Cavour, Garibaldi a Bismarck, války a ústavy nových států a dopad na rovnováhu evropských velmocí.
-
Imperialismus a expanze velmocí
Téma vysvětluje expanzi velmocí v 19. století: koloniální politiku, nástup Ruska, modernizaci Japonska a Asii pod tlakem Západu jako příčiny střetů na okraji Evropy i mimo ni.
-
USA v 19. století
Téma sleduje vnitřní vývoj USA do předvečera první světové války: expanzi na západ, otroctví, občanskou válku, rekonstrukci a proměnu země ve velmoc s ústavním a parlamentním rámcem.
-
České země ve 2. polovině 19. století
Téma mapuje české země po porážce roku 1848: Bachův absolutismus, obnovu ústavnosti v 60. letech, průmyslový růst, politické strany a národnostní napětí v Předlitavsku na konci století.
-
Svět před první světovou válkou
Téma uzavírá dlouhé 19. století: soupeření velmocí, spojenecké bloky a koloniální konflikty v předvečer války, zároveň životní styl, vzdělanost a kulturu belle époque — bez průběhu první světové války.
IV. ročník (14)
-
První světová válka a vznik ČSR
Příčiny a průběh první světové války, české země a první odboj včetně legionářů a vyústění ve vznik Československa roku 1918.
-
Rusko 1917 a versailleský systém
Revoluce v Rusku, upevnění bolševické moci a versailleský systém po vyčerpání Evropy, vzestupu USA a novém mocenském obraze světa.
-
Meziválečné Československo a masová společnost
První republika od vzniku státu po 30. léta: ústavní poměry, národnostní otázka, hospodářství a osobnosti; život v moderní společnosti první poloviny 20. století včetně masové kultury, sportu a proměn životního stylu.
-
Hospodářská krize a totalitní ideologie
Světová hospodářská krize, radikalizace a střet demokracie s fašismem, nacismem a stalinismem; Evropa a svět ve 20. a 30. letech včetně válečných ohnisek.
-
Mnichovská krize
Mnichovská dohoda, odstoupení pohraničí a druhá republika: mezinárodní souvislosti, důsledky pro ČSR a cesta k okupaci v březnu 1939.
-
Druhá světová válka
Globální průběh druhé světové války od příčin po kapitulace: spojené fronty, politika spojenců i Osy, hospodářský ráz války a poválečné důsledky včetně norimberských procesů.
-
Holocaust, Protektorát a druhý odboj
Holocaust, Protektorát Čechy a Morava a druhý odboj: rasová politika, každodennost okupace a domácí i zahraniční odboj.
-
Studená válka a bipolární svět
Vznik a vývoj bipolárního světa po roce 1945: OSN, východní blok, euroatlantická spolupráce, USA a SSSR a život na obou stranách železné opony.
-
Československo 1948–1968
Československo od osvobození přes únor 1948 a 50. léta k Pražskému jaru 1968 a srpnové okupaci v souvislostech východního bloku.
-
Normalizace
Normalizace po roce 1969: politické čistky, šedá zóna, disidentství a každodenní život v nedemokratickém Československu 70. a 80. let.
-
Sametová revoluce
Sametová revoluce 1989, pád komunistického režimu v Československu a přechod k demokracii v širším kontextu pádu železné opony.
-
Dekolonizace a Blízký východ
Dekolonizace, třetí svět a konflikty na Blízkém východě včetně vzniku Izraele; význam islámské a židovské kultury v poválečném světě.
-
Pád komunismu a soudobý svět
Pád komunistických režimů, sjednocující se Evropa, lidská práva a globální problémy soudobého světa na přelomu tisíciletí.
-
Souhrn gymnaziálního dějepisu
Souhrnné opakování gymnaziálního dějepisu od antiky a středověku přes moderní revoluce po dvě světové války, bipolární svět a otevřené otázky soudobých dějin před maturitou.
Nástroje ScioBotu pro předmět Dějepis
Funkce, které se hodí právě v tomto předmětu. Každou si vyzkoušíte jedním klikem – zadání předvyplníme.
Dějiny českého státu
Interaktivní osa osmi zastávek od Cyrila a Metoděje po sametovou revoluci. Události přetáhnete na správný letopočet a příběh se odtajní.
Řešení: osm zastávek českých dějin v pořadí.
-
863
Cyril a Metoděj
Na pozvání knížete Rostislava přicházejí na Velkou Moravu bratři Cyril a Metoděj. Přinášejí hlaholici a staroslověnštinu — jazyk, kterému lidé rozuměli. Křesťanství se tak poprvé šíří v řeči Slovanů, ne v latině.
Zahari Zograf · Public domain
-
1348
Karel IV. a univerzita
Karel IV. mění Prahu v srdce říše. Zakládá první univerzitu ve střední Evropě a s ní i Nové Město pražské. Praha se stává císařským sídlem a střediskem vzdělanosti.
Okruh Mistra Theodorika · Public domain
-
1415
Jan Hus
Kazatel Jan Hus kritizuje bohatství církve a volá po nápravě. V Kostnici je odsouzen a upálen; jeho smrt spouští husitské války a z jeho odkazu vyrůstá česká reformace.
dřevoryt, Praha 1563 · Public domain
-
1620
Bitva na Bílé hoře
Na Bílé hoře se stavovská armáda střetává s císařským vojskem a prohrává. Následuje pobělohorská doba: odcházejí protestantští vzdělanci, země se rekatolizuje a na dvě století ztrácí samostatnost.
Peter Snayers · Public domain
-
1781
Josef II.
Josef II. ruší nevolnictví a tolerančním patentem povoluje i jiné víry než katolickou. Lidé se mohou stěhovat a studovat; reformy otevírají cestu národnímu obrození.
Anton von Maron · Public domain
-
1918
Vznik Československa
28. října 1918 se na Václavském náměstí lidé dozvídají, že vzniká samostatný stát. Po staletích pod habsburskou monarchií se rodí Československá republika s prezidentem Masarykem v čele.
Rudolf Bruner-Dvořák · Public domain
-
1938
Mnichovská dohoda
V Mnichově se čtyři velmoci dohodnou o pohraničí Československa — bez účasti československých zástupců. Země ztrácí Sudety a s nimi opevnění i důvěru v západní spojence.
Bundesarchiv · CC BY-SA 3.0 de
-
1989
Sametová revoluce
Po studentské demonstraci 17. listopadu se země během několika dní mění. Lidé zvoní klíči na Václavském náměstí, režim padá a Václav Havel se stává prezidentem.
Pavel L. · CC BY-SA 4.0
Příklad zadání: Připrav mi časovou osu k dějinám českého státu pro 9. třídu.
České dějiny 20. století
Mermaid timeline 1918–1993: vznik státu, Mnichov, únor, 1968, listopad, rozdělení. Osy jsou čitelnější než seznam dat.
Příklad zadání: Udělej časovou osu českých dějin 20. století pro 9. třídu.
Příčiny první světové války
Flowchart nacionalismus, imperialismus, spojenectví, Sarajevo. Žáci vidí, že příčin je víc než atentát.
Příklad zadání: Nakresli schéma příčin první světové války a přidej krátký výklad.
Dobová fotografie
Najde ověřenou historickou fotografii. Není to AI rekonstrukce — žáci pracují s pramenem.
Příklad zadání: Najdi fotografii listopadu 1989 a připrav pět otázek k prameni.
Rozhodovačka letopočty
Žáci potvrzují nebo vyvracejí tvrzení o datech. Rychlá kontrola před písemkou.
Příklad zadání: Připrav rozhodovačku k 20. století, 10 tvrzení pro 9. třídu.
RVP / ŠVP kompetence
Vyhledá oficiální očekávané výstupy pro předmět a ročník. Učitel dostane kódy a znění, ne neoficiální PDF z webu.
Příklad zadání: Najdi výstupy RVP ZV pro zlomky v 6. ročníku a napiš k nim cíle hodiny.
Co pro vás ScioBot připraví
Jeden předmět, řada formátů. Vyberte typ materiálu a doplňte téma nebo ročník.
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Kartičky
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
QR hra
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Související předměty
Učíte něco, co tu není?
Témata na této stránce jsou příklady. Napište ScioBotu, co v předmětu Dějepis učíte a pro koho – materiál připraví i mimo uvedené okruhy.
Časté dotazy
- Podle jakého RVP jsou témata řazena?
- RVP ZV (revize 2025) platí od 1. 9. 2025. Povinný náběh 1. a 6. ročník 2028, všechny ročníky 2032.
- Kolik očekávaných výstupů má Dějepis na základní škole?
- V datech je 18 očekávaných výstupů.
- Ve kterých ročnících se Dějepis učí?
- V katalogu je předmět pokryt v 6.–9. ročníku.
- Kolik očekávaných výstupů má Dějepis na 2. stupni?
- Na 2. stupni (6.–9. ročník) je 18 očekávaných výstupů.
Rámce
-
RVP G (gymnázia)
Čtyřleté gymnázium = I.–IV. ročník. Šestiletá a osmiletá gymnázia mapují své poslední čtyři ročníky identicky. Aktualizace informatiky září 2022, opatření MSMT-24248/2021-2 (úplné znění, Praha září 2021).
https://edu.gov.cz/dokumenty/rvp-ramcove-vzdelavaci-programy/rvp-g-ramcove-vzdelavaci-programy-pro-gymnazia/ · https://edu.gov.cz/wp-content/uploads/2021/09/001_RVP_GYM_uplne_zneni.pdf
-
RVP ZV (revize 2025)
Povinný náběh 1. a 6. ročník 2028, všechny ročníky 2032.