Zeměpis pro učitele

Přehled hlavních českých pohoří, jejich polohy na mapě a rozdílu mezi pohořím, jednotlivou horou a jejím vrcholem.

Podnebné pásy ukazují, jak se od rovníku k pólům mění dlouhodobé teplotní podmínky a jak tyto rozdíly souvisejí s dopadem slunečního záření.

Země má přibližně kulovitý tvar; globus pomáhá vysvětlit zakřivení jejího povrchu i to, proč se nám okolní krajina jeví jako rovná.

Hlavní města Evropy propojujeme s příslušnými státy a polohou na mapě; jejich význam vyplývá z role ve správě státu, nikoli z velikosti.

Sopky vznikají v místech, kde magma vystupuje na zemský povrch; láva a další vyvržený materiál pak mění okolní krajinu.

Přehled hlavních českých pohoří, jejich polohy na mapě a rozdílu mezi pohořím, jednotlivým vrcholem a jeho nadmořskou výškou.

Počasí popisuje stav ovzduší v určitém místě a čase, zatímco podnebí vystihuje obvyklý průběh počasí a jeho proměnlivost za mnoho let.

Žáci zkoumají známá místa, jejich proměny a souvislosti mezi přírodními jevy a lidskou činností.

Žáci čtou značky, měřítko a světové strany na mapě a využívají je k orientaci ve škole, jejím okolí i v terénu.

Žáci podle vrstevnic čtou nadmořskou výšku a poznávají sklon svahu i tvary terénu, aby si dokázali lépe představit průběh trasy.

Žáci čtou tematické mapy pomocí názvu a legendy, porovnávají zobrazené hodnoty a vybírají mapu podle otázky, na kterou hledají odpověď.

Žáci čtou zeměpisnou síť na glóbu a v mapě, zapisují zeměpisnou šířku a délku a podle souřadnic vyhledávají místa.

Žáci v mapové aplikaci vyhledají známé místo, porovnají údaje v mapových vrstvách a použijí je při rozhodování o okolí školy.

Žáci načrtnou svou představu o poloze světadílů a oceánů, porovnají ji s atlasem a zpřesní vzájemné vztahy mezi místy.

Žáci si vytvářejí představu o poloze a rozloze světadílů a oceánů a na příkladu Eurasie rozlišují světadíl od kontinentu.

Žáci poznávají polohu a povrch Afriky, sledují její velké řeky a vysvětlují rozdíly mezi pouštěmi, savanami a rovníkovými lesy.

Žáci si na mapě vytvářejí představu o poloze vybraných afrických států a měst a spojují je s přírodními a společenskými podmínkami.

Žáci poznávají hlavní pohoří, plošiny, nížiny a řeky Asie a z mapy odvozují, jak přírodní podmínky souvisejí s životem v různých oblastech.

Žáci poznávají polohu vybraných asijských států a měst a na mapách porovnávají oblasti s rozdílnou hustotou zalidnění.

Žáci si vytvářejí představu o poloze Evropy a na mapě propojují evropské státy a jejich hlavní města s konkrétními místy.

Žáci vyhledávají na fyzické mapě evropská pohoří a nížiny, porovnávají jejich polohu a poznávají, jak povrch ovlivňuje osídlení a dopravu.

Žáci se orientují v evropských mořích a velkých řekách, určují směr odtoku a porovnávají, jak řeky propojují regiony a souvisejí s dopravou, zemědělstvím a sídly.

Žáci porovnávají podnebí a přírodní krajiny evropských regionů a vysvětlují, jak jejich rozdíly souvisejí s polohou, mořem, pohořími a životem lidí.

Žáci vymezují střední Evropu a podle polohy, přírodních podmínek a sídel porovnávají Česko s Německem, Rakouskem, Slovenskem, Polskem a Maďarskem.

Žáci se orientují v západní Evropě a porovnávají Francii, státy Beneluxu, Spojené království a Irsko podle přírodních podmínek, měst, jazyků a polohy vůči moři.

Přírodní podmínky a společenské poměry ovlivňují, kde lidé žijí, proč se stěhují a jak se mění počet i složení obyvatel.

Věkové, vzdělanostní a kulturní složení obyvatelstva i přírodní a společenské podmínky pomáhají vysvětlit, kde lidé žijí a jak se počet obyvatel mění.

Žáci porovnávají vesnice, města a městské aglomerace a zkoumají, jak poloha, funkce a rozšiřování zástavby ovlivňují jejich podobu a rozvoj.

Poloha, funkce a uspořádání sídla ovlivňují jeho podobu i možnosti dalšího rozvoje.

Světová města propojují vzdálené regiony; jejich poloha, funkce a uspořádání ovlivňují život obyvatel i rozvoj okolí.

Přírodní a společenské podmínky ovlivňují, kde se rozvíjejí různé hospodářské činnosti a jak mění okolní region.

Žáci porovnají postavení Země ve vesmíru a její podstatné vlastnosti s ostatními tělesy sluneční soustavy a vysvětlí tvar a pohyby Země, střídání dne a noci, roční období a časová pásma.

Žáci používají tištěné i digitální kartografické produkty, čtou mapu a určují polohu pomocí zeměpisných souřadnic. Geografický informační systém, dálkový průzkum Země a satelitní navigaci berou jako nástroje pro práci s daty; terénní orientace patří do pozdějších ročníků.

Žáci porovnají mechanismy endogenních procesů včetně deskové tektoniky a exogenních procesů a ukážou jejich vliv na utváření zemského povrchu a na život lidí.

Žáci objasní mechanismy globální cirkulace atmosféry a její důsledky pro vznik klimatických pásů a rozlišují počasí od klimatu.

Žáci objasní velký a malý oběh vody, rozliší složky hydrosféry a jejich funkci v krajině a hodnotí vodstvo jako základ života a zdroj rozvoje společnosti.

Žáci hodnotí pedosféru a půdní obal Země jako základ života a zdroj rozvoje společnosti a propojí vlastnosti půd s vodstvem a využitím krajiny.

Žáci čtou věkovou pyramidu, hrubou míru porodnosti a úmrtnosti a vysvětlí demografický přechod. Porovnají hustotu zalidnění, jádra a periferie osídlení a hospodářské důvody prostorového rozložení i zaměstnanosti na úrovni států a makroregionů.

Žáci rozliší vnitrostátní a mezinárodní migraci, push a pull faktory a na aktuálních tocích zhodnotí dopady na zdrojové i cílové regiony i na strukturu obyvatelstva.

Žáci porovnají jazykové, náboženské a etnické mapy světa a vysvětlí, jak kulturní specifika souvisejí se způsobem života a životní úrovní v jednotlivých regionech.

Žáci identifikují funkce vesnice a města, hierarchii sídelní sítě a rozdíly ve velikosti, vybavenosti a roli v regionu. Popíší urbanizaci, suburbanizaci a megalopole a zhodnotí aktuální tendence ve vývoji osídlení včetně růstu měst v rozvojových regionech.

Žáci vymezí světové hospodářství jako otevřený dynamický systém, lokalizační faktory a jádrové versus periferní oblasti. Rozliší primární až kvartérní sektor, porovnají sektorovou strukturu vyspělých a rozvojových států a přiřadí k nim typické aktivity.

Žáci zhodnotí rozmístění zemědělství, průmyslu a nerostných i energetických zdrojů a vysvětlí nerovnoměrné rozdělení surovin. Vyhledají hlavní oblasti cestovního ruchu, porovnají lokalizační faktory služeb a odliší terciér od ostatních sektorů na příkladech dopravy, obchodu a turismu.

Žáci rozlišují mikroregionální, regionální, státní, makroregionální a globální dimenzi a na mapách vymezí makroregiony světa podle zvolených přírodních, kulturních a hospodářských kritérií.

Žáci lokalizují rozvojová jádra a periferní oblasti světa, porovnají jejich hospodářské a politické postavení a vzájemně srovnají makroregiony podle přírodních, kulturních, politických a hospodářských vlastností.

Žáci zhodnotí polohu Evropy, přírodní poměry a zdroje a lokalizují pohoří, řeky a moře. Na politické mapě určí evropské státy a hlavní sídla a porovnají administrativní členění vybraných zemí.

Žáci vymezí makroregiony Evropy včetně Evropské unie, zhodnotí kulturní, politické a hospodářské vlastnosti a jádra i periferie kontinentu. Na modelových regionech rozeberou stárnutí, migraci, energetickou závislost a soudržnost EU.

Žáci lokalizují makroregiony Asie, vymezí jejich hranice a porovnají přírodní, kulturní, politické a hospodářské vlastnosti od východní Asie po jihozápadní Asii.

Žáci vymezí makroregiony Afriky, zhodnotí přírodní zdroje a socioekonomické kontrasty a porovnají jádra a periferie kontinentu na konkrétních územních příkladech.

Žáci hodnotí krajinu jako systém pevninské krajinné sféry, rozlišují přírodní a kulturní složky i typy krajiny a posuzují krajinný potenciál a vývoj ve využívání půdy.

Žáci zhodnotí rizika přírodních a společenských faktorů pro životní prostředí na lokální až globální úrovni a propojují je s limity prostředí, udržitelným rozvojem a nástroji ochrany přírody.

Žáci zhodnotí polohu České republiky, její přírodní poměry a zdroje a lokalizují povrch, pohoří, vodstvo, podzemí i chráněná území na mapách.

Žáci charakterizují obyvatelstvo a sídelní strukturu České republiky, včetně měst a transformačních procesů, a dávají je do souvislosti s postavením státu v Evropě.

Žáci popíší strukturu hospodářství České republiky, transformační ekonomické procesy a hospodářské i politické postavení státu v Evropě a ve světě.

Žáci rozlišují geografické dimenze od mikroregionu po stát, lokalizují jádra a periferie Česka a porovnávají kraje, města i okresy. Vymezí místní region podle bydliště nebo školy, zhodnotí jeho poměry a vazby k vyšším celkům i možnosti rozvoje a územního plánování.