Druhá světová válka

Žáci rozliší příčiny, klíčové fronty a důsledky druhé světové války a na časové ose ukážou, jak se totální válka dotkla civilního obyvatelstva i českých zemí.

Průvodce tématem Druhá světová válka v předmětu Dějepis pro 9. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.

Připravit hodinu Všechny formáty

Klikněte a tvořte

Získejte přípravu zdarma

Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Druhá světová válka (9. třída) — ScioBot ho připraví za vás.

Připravit hodinu

Další formáty na jedno kliknutí

Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.

Druhá světová válka je v 9. ročníku výstupem CAS-DEJ-001-ZV9-009: žáci rozlišují příčiny, podobu a důsledky konfliktu i spolupráce (spojenectví, okupace, odboj). Navazuje na první světovou válku, meziválečnou Evropu a rozpad Československa; navazující témata plánu (holocaust, protektorát) se zde jen zasazují do časové osy, nerozebírají se jako samostatný blok.

Na ose 1939–1945 žáci sledují klíčové fronty (Polsko, západní Evropa, východní fronta, Pacifik) a totální válku: bombardování měst, totální nasazení, hlad, evakuace, cenzura. České země se objevují jako Protektorát Čechy a Morava, Slovensko jako samostatný stát spojený s Německem, odboj a osvobození 1945.

Cílem není memorovat všechny bitvy, ale umět oddělit příčinu (expanze, Mnichov, pakt o neútočení) od průběhu (fronty, totální válka) a od důsledku (oběti, posun hranic, bipolarita, odsuny). Pramenem může být mapa, vyhláška, vzpomínka nebo fotografie — vždy s otázkou, kdo ji vytvořil a k čemu sloužila.

Předpoklady

Klíčové pojmy

Příčiny války
Agresivní expanze Německa, Itálie a Japonska, nespokojenost s versailleským pořádkem, selhání kolektivní bezpečnosti a politika ústupků; bezprostředně přepadení Polska 1. září 1939.
Osa a Spojenci
Německo, Itálie a Japonsko proti Velké Británii, Francii, později SSSR a USA; spojenectví se měnila (např. pakt Molotov–Ribbentrop a pozdější napadení SSSR).
Fronty totální války
Evropské bojiště (západ, východ, Středomoří) a tichomořské; totální válka zasahuje výrobu, dopravu i civilisty, nejen vojáky v poli.
České země 1939–1945
Protektorát Čechy a Morava pod německou správou, perzekuce, totální nasazení, odboj; Slovensko jako spojenec Německa — podrobnosti patří k tématu protektorátu.
Civilisté a zločiny proti lidskosti
Bombardování, evakuace, hlad, nucené práce; systematické vyhlazování Židů a dalších skupin se v plánu probírá v tématu holocaustu, zde se jen časově zařadí.
Konec války a důsledky
Kapitulace Německa a Japonska 1945, desítky milionů mrtvých, posuny hranic, odsuny, vznik OSN a zárodek studené války.

Časté miskoncepce

  • Častá chyba

    Žáci řeknou, že válka začala až napadením SSSR v roce 1941, protože „to byla ta velká fronta“.

    Jak na to

    Na ose označte 1. 9. 1939 (Polsko) a 22. 6. 1941 zvlášť; nechte je přiřadit, která událost otevírá evropskou válku a která mění spojenectví.

  • Častá chyba

    Část třídy tvrdí, že „u nás se nebojovalo, jen se čekalo na konec“.

    Jak na to

    Ukázka z protektorátu: totální nasazení, Heydrich a odplata, Lidice/Ležáky jako jména na ose — odkažte detail na téma protektorátu, ale vyvraťte představu klidu.

  • Častá chyba

    Žáci slučují Spojence od začátku: „USA, SSSR a Británie byly vždycky spolu.“

    Jak na to

    Tři karty: 1939 pakt SSSR–Německo, 1941 napadení SSSR, 1941 Pearl Harbor; seřaďte, kdo s kým kdy skutečně bojoval.

  • Častá chyba

    Po „osvobození 1945“ žáci automaticky doplní „a hned byl mír a demokracie všude“.

    Jak na to

    Jedna mapa Evropy 1945: okupační zóny, odsuny, hranice Polska; otázka, co skončilo (boje v Evropě) a co teprve začíná (dělení sfér).

Jak učit

3–4 hodiny

  1. Evokace: na slepé ose 1938–1945 žáci umístí tři karty (Mnichov, 1. 9. 1939, květen 1945) a řeknou, co už vědí z rodinných příběhů bez hodnocení pravdivosti.
  2. Jádro: společná osa front + dvojice pramenů (mapa tažení a jeden civilní dokument); oddělte příčinu, průběh a důsledek baremí značkou.
  3. Reflexe: každý žák napíše jednu větu „totální válka znamenala pro civilisty…“ a jednu „pro české země…“ s odkazem na konkrétní bod osy.

Nápady na aktivity

  • Skupiny dostanou sadu osmi událostí (Polsko, Bitva o Británii, Barbarossa, Pearl Harbor, Stalingrad, vylodění v Normandii, osvobození Osvětimi, kapitulace Japonska) a seřadí je; spor řeší atlasem, ne hlasováním.
  • Dvojice porovná vyhlášku o zatemnění nebo nasazení s krátkou vzpomínkou pamětníka: kdo mluví, co chybí, co z toho nelze vyvodit o „celé zemi“.

Hodnocení

Žák na ose označí začátek války v Evropě, napadení SSSR a konec bojů v Evropě a ke každému přiřadí jednu příčinu nebo důsledek (CAS-DEJ-001-ZV9-009).

Krátký text: na základě mapy a jednoho pramene popíše, jak totální válka zasáhla civilisty, a oddělí to od situace v protektorátu bez záměny s holocaustem jako samostatným tématem.

Související témata

Zdroje

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Druhá světová válka

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Druhá světová válka jedním klikem.

Základní materiály

Interaktivní aktivity 14

K tisku a rozstříhání 8

Hry pro celou třídu 4

Očekávané výstupy

  • CAS-DEJ-001-ZV9-009 Rozliší příčiny, důsledky a podobu konfliktů a spolupráce v minulosti.

Učíte Druhá světová válka trochu jinak?

Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

Napsat ScioBotu

Související témata