Sjednocování národů v 19. století

Cavour, Garibaldi a Bismarck skládají Itálii a Německo; žáci sledují východní Evropu a vývoj po roce 1848 na mapě nových politických útvarů.

Průvodce tématem Sjednocování národů v 19. století v předmětu Dějepis pro 8. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.

Připravit hodinu Všechny formáty

Klikněte a tvořte

Získejte přípravu zdarma

Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Sjednocování národů v 19. století (8. třída) — ScioBot ho připraví za vás.

Připravit hodinu

Další formáty na jedno kliknutí

Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.

Po revolucích roku 1848 zůstaly Itálie a Německo roztříštěné: na Apeninském poloostrově vedle sebe stály sardinsko-piemontské království, papežský stát, rakouské državy v Lombardii a Benátsku i jižní Království obojí Sicílie; v německém prostoru vedle sebe stály Prusko, Rakousko a desítky dalších států. Žáci na mapě sledují, jak se z těchto částí skládají dva nové politické útvary — Italské království a Německá říše — a zároveň si všímají východní Evropy, kde habsburská monarchie, Osmanská říše a carské Rusko drží mnoho národů bez vlastního státu.

Klíčovými postavami sjednocení jsou Camillo Cavour (diplomacie a spojenectví Piemontu), Giuseppe Garibaldi (tažení „tisíce“ na jih) a Otto von Bismarck (prusko-dánská, prusko-rakouská a prusko-francouzská válka a vznik říše „shora“). Výstupy CAS-DEJ-001-ZV9-004 a CAS-DEJ-001-ZV9-009 se tu potkávají: mapa ukáže proměnu politických útvarů a sídel, rozbor válek a dohod ukáže příčiny, podobu i důsledky konfliktů i spolupráce.

Sjednocení není jen „vítězství národa“: nový stát často vzniká dynastickou válkou, anexí a kompromisem s papežem nebo s jižními knížaty. Ve východní Evropě stejné století přináší jiný obraz — Poláci bez státu po děleních, uherský dualismus 1867, balkánské krize — proto žáci srovnávají Západ, kde vznikají národní říše, s Východem, kde hranice říší dlouho převažují nad hranicemi národů.

Předpoklady

Klíčové pojmy

Sjednocení „shora“
Stát vzniká rozhodnutím panovníka, vlády a armády (Piemont, Prusko), ne lidovým sněmem jako v roce 1848.
Cavour a Piemont
Sardinsko-piemontský premiér slučuje sever Itálie spojenectvím s Francií a anexemi, ne jen vlasteneckými projevy.
Garibaldi a jih
Dobrovolnické tažení ovládne Sicílii a Neapol; výsledek odevzdá Viktoru Emanuelovi II., čímž vzniká Italské království (1861), Řím později.
Bismarck a „železo a krev“
Pruský ministerský předseda sjednocuje Německo třemi válkami a vyloučením Rakouska z německého prostoru (maloněmecká cesta).
Maloněmecké řešení
Německá říše (1871) bez Rakouska; císařem je pruský král, ne habsburský císař.
Mapa po roce 1848
Nové hranice Itálie a Německa, dualistické Rakousko-Uhersko, přetrvávající osmanská a ruská nadvláda na východě a jihovýchodě.
Konflikt a spolupráce
Sjednocení stojí na válkách (Solferino, Königgrätz/Hradec Králové, Sedan) i na spojenectvích (Piemont–Francie, pruské spolky).

Časté miskoncepce

  • Častá chyba

    „Itálii sjednotil Garibaldi a Cavour jen přihlížel.“

    Jak na to

    Na tabuli rozdělte sloupce: diplomacie/anexe severu (Cavour) × tažení na jih (Garibaldi) × král jako hlava státu. Žáci přiřadí události k osobě, ne k jednomu hrdinovi.

  • Častá chyba

    „Německo sjednotil Bismarck mírovými řečmi v parlamentu.“

    Jak na to

    Tři války (Dánsko, Rakousko, Francie) zakreslete na časovou osu s roky; u každé napište, co se změnilo na mapě. Řeči bez mapy nenechte projít.

  • Častá chyba

    „Po sjednocení Itálie a Německa vznikly národní státy i ve východní Evropě.“

    Jak na to

    Vedle mapy 1871 položte mapu Rakouska-Uherska, Polska pod třemi říšemi a Balkánu. Žáci označí, kde národní stát je a kde není.

  • Častá chyba

    „Sjednocení = všichni Italové/Němci hlasovali a chtěli tentýž stát.“

    Jak na to

    Krátký úryvek o odporu papežského státu / jihu Itálie / jihoněmeckých států; žáci napíší jednu větu: kdo získal a kdo ztratil.

Jak učit

2–3 hodiny

  1. Evokace: slepá mapa Itálie a Německa před sjednocením — žáci odhadnou, kolik barev (států) na ní uvidí.
  2. Jádro: tři postavy a tři války na jedné ose; současně druhá mapa východní Evropy po roce 1848.
  3. Reflexe: žáci jednou větou porovnají „shora“ (Bismarck/Cavour) s neúspěchem 1848 a ukážou nový útvar prstem na mapě.

Nápady na aktivity

  • Práce ve dvojicích: karta události (Solferino, Garibaldiho vylodění, Hradec Králové, Sedan, vyhlášení říše ve Versailles) → žáci ji položí na mapu a napíší důsledek pro hranice.
  • Srovnávací tabulka Západ / Východ: Itálie–Německo versus Poláci, Uhři, Balkán — kdo má stát, kdo autonomii, kdo jen kulturní hnutí.

Hodnocení

CAS-DEJ-001-ZV9-004: žák na dvou mapách (před/po) popíše vznik Italského království a Německé říše a alespoň jeden přetrvávající mnohonárodní útvar na východě.

CAS-DEJ-001-ZV9-009: žák u jedné války (italské nebo německé) rozliší příčinu, průběh a důsledek a uvede příklad spolupráce (spojenectví).

Související témata

Zdroje

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Sjednocování národů v 19. století

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Sjednocování národů v 19. století jedním klikem.

Základní materiály

Interaktivní aktivity 14

K tisku a rozstříhání 8

Hry pro celou třídu 4

Očekávané výstupy

  • CAS-DEJ-001-ZV9-004 Specifikuje proměnu politických útvarů, krajiny a lidských sídel od pravěku po současnost pomocí map a dalších informačních zdrojů.
  • CAS-DEJ-001-ZV9-009 Rozliší příčiny, důsledky a podobu konfliktů a spolupráce v minulosti.

Učíte Sjednocování národů v 19. století trochu jinak?

Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

Napsat ScioBotu

Související témata