Český jazyk – 3. třída
Děti zdůvodňují pravopis vyjmenovaných a příbuzných slov a pomocí pádových otázek určují pády podstatných jmen ve větách. Při čtení sledují jednání postav a ve vlastním vyprávění řadí události tak, aby na sebe srozumitelně navazovaly.
Nejčastější témata. Nové nápady do výuky.
2. třída
-
Čtení s porozuměním
Při čtení s porozuměním děti spojují informace z vět, vysvětlují smysl přečteného a hledají v textu oporu pro své odpovědi.
-
Abeceda
Abeceda určuje pořadí písmen, podle kterého lze řadit slova a hledat v seznamech; při shodném začátku rozhodují další písmena.
-
Druhy vět
Věty oznamovací, tázací, rozkazovací a přací rozlišujeme podle toho, co jimi mluvčí vyjadřuje; s jejich významem souvisí způsob čtení i znaménko na konci.
-
Tvrdé a měkké souhlásky
Rozlišení tvrdých a měkkých souhlásek pomáhá zdůvodnit psaní i, í a y, ý; zvláštní pozornost vyžadují slabiky di, ti, ni a dy, ty, ny.
-
Měkké a tvrdé souhlásky
Rozlišení měkkých a tvrdých souhlásek pomáhá zdůvodnit psaní i, í a y, ý; zvláštní pozornost patří čtení a zápisu slabik di, ti, ni.
-
Párové souhlásky
Párové souhlásky se liší znělostí; jejich zápis na konci slov a před některými souhláskami ověřujeme vhodným tvarem slova nebo slovem příbuzným.
-
Tvrdé souhlásky
Přehled tvrdých souhlásek h, ch, k, r, d, t, n a náměty, jak jejich rozpoznávání spojit s psaním y/ý ve známých českých slovech.
-
Synonyma
Synonyma jsou slova se stejným nebo podobným významem; při jejich výběru záleží na tom, zda se hodí do konkrétní věty.
-
Předložky
Předložky pomáhají vyjádřit vztahy mezi slovy; děti poznávají jejich význam na známých spojeních a učí se je psát odděleně.
-
Vlastní jména
Vlastní jména pojmenovávají konkrétní lidi, zvířata nebo místa; děti je odlišují od obecných označení a píší s velkým počátečním písmenem.
-
Tvrdé a měkké slabiky
Rozlišování tvrdých a měkkých slabik pomáhá dětem volit i, í, y a ý ve známých slovech a správně číst skupiny di, ti, ni.
-
Halloween
Halloweenský příběh nabízí ve druhé třídě příležitost číst s porozuměním, sledovat pořadí událostí a převyprávět děj s oporou v textu.
-
Řazení slov podle abecedy
Při řazení slov podle abecedy rozhoduje pořadí písmen; u slov se stejným začátkem postupujeme k dalším písmenům.
-
Porozumění textu
Porozumění textu zahrnuje hledání informací, spojování významu jednotlivých vět a zdůvodnění odpovědi pomocí toho, co je napsáno.
-
Samohlásky
Samohlásky poznáváme podle výslovnosti a sluchu; při čtení a psaní rozlišujeme hlásku od písmene, které ji zachycuje.
-
Spodoba znělosti
Sousední souhlásky se mohou ve výslovnosti přizpůsobit znělostí; při psaní proto pomáhá ověřit souhlásku jiným tvarem slova nebo slovem příbuzným.
-
Nadřazená a podřazená slova
Nadřazené slovo pojmenovává širší skupinu, podřazená slova označují její členy; děti hledají společné názvy a doplňují vhodné příklady.
-
Nadřazená, podřazená a souřadná slova
Nadřazená slova pojmenovávají širší skupiny, podřazená označují jejich členy a souřadná stojí v téže skupině na stejné úrovni.
-
Čtení
Čtení ve druhé třídě propojuje přesné rozpoznávání slov, plynulé čtení vět a porozumění tomu, co text sděluje.
-
Měkké souhlásky
Rozpoznávání měkkých souhlásek ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň a jejich spojení s psaním i/í ve známých českých slovech.
-
Antonyma
Antonyma jsou slova opačného významu; při jejich hledání pomáhá porovnávat stejnou vlastnost nebo děj a ověřovat význam ve větě.
-
Mnohoznačná slova
Mnohoznačná slova mají několik souvisejících významů; děti je rozlišují podle věty a hledají podobnost mezi tím, co slovo označuje.
-
Dělení slov na slabiky
Dělení slov na slabiky vychází z výslovnosti; děti rozpoznávají jednotlivé slabiky, určují jejich počet a vyznačují je v napsaných slovech.
-
Měkké a tvrdé slabiky
Rozlišování měkkých a tvrdých slabik pomáhá dětem spojit výslovnost se zápisem a rozhodovat o psaní i, í a y, ý ve známých slovech.
-
Podstatná jména a slovesa
Rozlišování podstatných jmen a sloves vychází z významu slov: co pojmenovávají a co vypovídají o činnosti nebo stavu.
-
Slova opačného významu
Slova opačného významu vyjadřují protiklad; děti hledají vhodné dvojice a ověřují jejich význam v krátkých větách.
-
Hlásky
Hlásky tvoří zvukovou podobu slov; jejich pořadí, záměna i délka samohlásky mohou rozhodovat o významu slova.
-
Souhlásky
Rozpoznávání souhlásek ve vyslovených slovech, spojování hlásek s písmeny a základní rozdělení souhlásek na tvrdé, měkké a obojetné.
-
Popis zvířete
Popis zvířete zachycuje jeho vzhled v přehledném pořadí a vybírá znaky, podle kterých si ho posluchač nebo čtenář dokáže představit.
-
Slova souznačná
Slova souznačná mají stejný nebo podobný význam; při jejich výběru záleží na tom, zda se hodí do konkrétní věty.
-
Čarodějnice
Čtení příběhu o čarodějnici nabízí příležitost rozlišit vzhled a povahu postavy a doložit její vlastnosti tím, co v příběhu udělala.
-
Protikladné slovní dvojice
Protikladné slovní dvojice vyjadřují opačné významy; při jejich tvoření pomáhá porovnávat stejnou vlastnost a ověřovat význam slov ve větě.
-
Dvojhlásky
Dvojhlásky ou, au a eu vyslovujeme v jedné slabice; při jejich rozpoznávání spojujeme poslech slova s jeho zápisem.
-
Abeceda a řazení slov podle abecedy
Abecední pořadí slov určujeme porovnáváním písmen od začátku slova; při shodě pokračujeme k dalšímu písmenu.
-
Znělé a neznělé souhlásky
Znělé a neznělé souhlásky se liší zapojením hlasivek; porovnávání jejich výslovnosti pomáhá rozlišit slyšenou hlásku od napsaného písmene.
-
Česká abeceda
Česká abeceda určuje pořadí písmen, které pomáhá řadit slova a hledat v seznamech; při shodném začátku slov rozhodují další písmena.
-
Dělení slov na konci řádku
Při dělení slov na konci řádku děti využívají rozpoznávání slabik a učí se zapsat rozdělené slovo tak, aby bylo zřejmé, kde pokračuje.
-
Abeceda a řazení slov
Abecední pořadí pomáhá uspořádat slova a hledat v seznamech; při shodném začátku rozhodují další písmena.
-
Psaní u, ú a ů
Při psaní u, ú a ů rozlišujeme délku samohlásky a u dlouhé samohlásky také její místo ve slově; ú a ů vyslovujeme stejně.
-
Čtení a psaní dě, tě, ně
Prvňáci čtou a píší známá slova se skupinami dě, tě, ně a porovnávají je se slovy, v nichž se píše de, te, ne.
-
Čtení delších slov po slabikách
Prvňáci čtou delší slova po slabikách, spojují je do celku a ověřují si, zda rozumějí jejich významu.
-
Chybějící písmeno ve slově
Prvňáci doplňují písmeno do známého slova podle jeho výslovnosti a po přečtení ověřují, zda vzniklo zamýšlené slovo.
-
I a y po měkkých a tvrdých souhláskách
Žáci se učí psát i/í po měkkých a y/ý po tvrdých souhláskách a rozlišovat slabiky di, ti, ni a dy, ty, ny.
-
Jak na nás působí příběh
Žáci po čtení nebo poslechu příběhu pojmenují svůj dojem a ukážou, která událost nebo slova postavy ho vyvolaly.
-
Jak rozumět krátkému textu
Žáci čtou krátké souvislé texty, vyhledávají v nich informace, sledují pořadí děje a u příběhu říkají, co je zaujalo.
-
Jak rozumět větám a krátkým textům
Prvňáci čtou věty a velmi krátké texty, zjišťují, o kom či o čem se píše, a hledají odpovědi na jednoduché otázky.
-
Jak se ptát na podstatná jména ve větě
Žáci v krátkých větách rozlišují 1. a 4. pád podstatných jmen podle pádové otázky a významu věty.
-
Když si nejsme jistí, zeptáme se dospělého
Prvňáci se učí pozorně vyslechnout, co jim někdo říká, a při nejistotě popsat situaci dospělému, kterému důvěřují.
-
Krátká písemná sdělení
Druháci píší srozumitelné vzkazy, pozdravy a přání pro konkrétního čtenáře a několika větami zachycují svůj zážitek.
-
Krátké a dlouhé samohlásky
Žáci rozlišují délku samohlásek ve slyšených a psaných slovech, poznávají zápis ú a ů a všímají si, že délka může změnit význam slova.
-
Mluvení a naslouchání ve třídě
Prvňáci se učí srozumitelně mluvit v běžných školních situacích, vyslechnout druhého a reagovat na jeho otázku nebo pokyn.
-
Moje první věta
Prvňáci ústně vytvoří krátkou větu o sobě nebo o obrázku, zapíší ji a přečtením ověří, zda sděluje to, co chtěli říct.
-
Naslouchání a vhodná odpověď
Žáci pozorně vyslechnou krátké sdělení, vystihnou jeho smysl a odpoví podle toho, co mluvčí říká a v jaké situaci.
-
Od slov k větám
Prvňáci čtou krátké věty ze známých slov, spojují jejich význam a poznávají začátek a konec věty.
-
Oznámení a otázky
Žáci rozlišují, kdy větou něco sdělují a kdy se ptají, a podle toho volí při psaní tečku nebo otazník.
-
Plynulé čtení slov
Žáci spojují slabiky do slov a procvičují srozumitelné čtení známých i delších slov zapsaných malými a velkými písmeny.
-
Podstatná jména ve větách
Žáci hledají ve větách slova pojmenovávající osoby, zvířata a věci a rozlišují u nich jednotné a množné číslo.
-
Poslech pohádky a říkanky
Žáci poslouchají pohádku nebo říkanku, mluví o tom, co je zaujalo a jak na ně text působil, a své dojmy vyjadřují také kresbou nebo dramatizací.
-
Poznáváme slovesa ve větě
Žáci poznávají slovesa jako slova vyjadřující děj nebo stav, hledají je ve větách a používají je ve vlastních krátkých sděleních.
-
První česká slova
Prvňáci, kteří se češtinu teprve učí, spojují běžná slova s jejich významem a postupně poznávají jejich zvukovou i psanou podobu.
-
Psaní slabik a slov
Prvňáci zapisují slabiky a krátká známá slova, hlídají pořadí písmen a při zápisu více slov mezi nimi nechávají mezery.
-
Samohlásky a souhlásky
Prvňáci rozlišují samohlásky a souhlásky ve slyšených hláskách i psaných slabikách a propojují hlásky s písmeny.
-
Slova opačného a podobného významu a skupiny slov
Žáci hledají slova opačného a podobného významu, řadí slova do významových skupin a učí se je vhodně používat ve větách.
-
Slova ze školy a domova, názvy částí těla
Prvňáci pojmenovávají známé věci a části těla, spojují slova s obrázky, třídí je podle tématu a používají v krátkých větách.
-
Tvoření z básní, říkadel a pohádek
Žáci navazují vlastním nápadem na báseň, říkadlo nebo pohádku: doplňují text, mění závěr příběhu, ztvárňují postavu nebo kreslí scénu.
-
Úvod do vyjmenovaných slov
Žáci poznávají obojetné souhlásky a na známých slovech zjišťují, proč při psaní i/y nestačí poslouchat výslovnost.
-
Velké písmeno ve větě a ve jménech
Žáci píšou velké písmeno na začátku věty a ve jménech lidí, zvířat a míst, která znají.
-
Začátek a konec oznamovací věty
Prvňáci poznávají začátek a konec oznamovací věty, píší velké písmeno a tečku a při čtení podle nich oddělují věty.
-
Znělé a neznělé párové souhlásky
Žáci porovnávají znělé a neznělé souhlásky v párových dvojicích a ve známých slovech spojují slyšenou hlásku s jejím zápisem.
3. třída
-
Vyjmenovaná slova
Vyjmenovaná slova pomáhají zdůvodnit psaní y/ý po obojetných souhláskách v kořenech slov; při jejich použití rozhoduje také význam a příbuznost slov.
-
Vyjmenovaná slova po B
Vyjmenovaná slova po B propojují zápis y/ý s významem slov; při jejich používání pomáhá hledání příbuzných slov a rozlišování dvojic být–bít a býlí–bílý.
-
Vyjmenovaná slova po L
Vyjmenovaná slova po L propojují zapamatování slovní řady s porozuměním významu a zdůvodněním y/ý ve slovech příbuzných.
-
Čtenářská gramotnost
Čtenářská gramotnost zahrnuje porozumění textu, propojování jeho informací a jejich využití; ve třetí třídě ji rozvíjí práce s příběhy, naučnými texty i návody.
-
Vyjmenovaná slova po M
Vyjmenovaná slova po M pomáhají zdůvodnit psaní y/ý; při jejich používání je třeba rozumět významu slov a poznat příbuzná slova.
-
Vyjmenovaná slova po V
Vyjmenovaná slova po V poskytují oporu pro psaní y/ý; při zdůvodňování pravopisu pomáhá význam slova, jeho příbuznost a rozpoznání předpony vy-/vý-.
-
Vyjmenovaná slova po P
Vyjmenovaná slova po P slouží jako opora pro psaní y/ý v jejich kořeni i ve slovech příbuzných; správný zápis pomáhá určit význam slova ve větě.
-
Vyjmenovaná slova po S
Vyjmenovaná slova po S a jejich význam tvoří oporu pro psaní y/ý v jejich kořeni i ve slovech příbuzných.
-
Pády podstatných jmen
Sedm pádů podstatných jmen poznáváme podle jejich použití ve větě; pádové otázky pomáhají určit pád a zvolit odpovídající tvar slova.
-
Slova příbuzná
Slova příbuzná mají společný kořen a souvisejí významem; při jejich hledání děti odlišují slovní příbuznost od pouhé podobnosti a od tvarů téhož slova.
-
Vyjmenovaná slova po Z
Vyjmenovaná slova po Z pomáhají zdůvodnit psaní y/ý; při jejich používání je třeba znát význam slov a rozpoznat příbuzné výrazy.
-
Pádové otázky
Přehled sedmi pádů a jejich otázek pomáhá určit pád podstatného jména ve větě; zvláštní místo má pátý pád, kterým oslovujeme.
-
Velikonoce
Čtení velikonoční koledy a krátkého textu o zvycích propojuje porozumění méně známým slovům s vyhledáváním informací a stručným převyprávěním.
-
Citově zabarvená slova
Citově zabarvená slova vyjadřují vztah mluvčího k tomu, co pojmenovává; při porovnávání s neutrálními výrazy děti poznávají, jak volba slova mění vyznění věty.
-
Svatý Václav
Čtení vyprávění o svatém Václavovi propojuje poznání českého knížete s porozuměním ději a rozlišením historické postavy od jejího zobrazení v legendě.
-
Vztahy mezi slovy
Slova porovnáváme podle významu: hledáme výrazy podobné a opačné i vztahy mezi společným názvem skupiny a jejími členy.
-
Podstatná a přídavná jména
Podstatná jména pojmenovávají osoby, zvířata, věci i další skutečnosti; přídavná jména jejich význam zpřesňují vyjádřením vlastnosti nebo přivlastnění.
-
Vyjmenovaná slova po B, L, M
Vyjmenovaná slova po B, L, M pomáhají odůvodnit psaní y/ý v kořeni slova; při jejich používání rozhoduje také význam a příbuznost slov.
-
Hans Christian Andersen
Seznamte děti s dánským spisovatelem Hansem Christianem Andersenem a na vybrané pohádce sledujte, jak jednání postav ovlivňuje příběh.
-
Vyjmenovaná slova po B a L
Psaní i, í a y, ý po B a L opřete o znalost vyjmenovaných slov, význam slov ve větě a rozpoznání příbuzných slov.
-
Rod podstatných jmen
Rod podstatných jmen určujeme pomocí základního tvaru a spojení se zájmeny ten, ta, to; při změně tvaru slova rod zůstává stejný.
-
Příbuzná slova
Příbuzná slova spojuje společný kořen a významová souvislost; při jejich hledání děti rozlišují také podobně znějící slova a různé tvary téhož slova.
-
Pozvánka
Pozvánka zve na určitou událost a poskytuje adresátovi údaje, podle kterých pozná, kam a kdy má přijít a kdo ho zve.
-
Pády
Sedm českých pádů pomáhá vyjadřovat vztahy mezi slovy; při určování pádu podstatného jména rozhoduje jeho použití ve větě a odpovídající pádová otázka.
-
Slova nadřazená a podřazená
Slova nadřazená pojmenovávají širší skupinu, slova podřazená označují to, co do ní významem patří.
-
Antonyma a synonyma
Rozlišování slov podobného a opačného významu a výběr vhodného slova podle smyslu věty.
-
Vyjmenovaná slova po B, L a M
Vyjmenovaná slova po B, L a M pomáhají rozhodovat o psaní i/í a y/ý v kořeni slova podle jeho významu a příbuznosti.
-
Věta, slovo, slabika a hláska
Rozlišení věty, slova, slabiky a hlásky propojuje porozumění sdělení s členěním řeči a pomáhá odlišit to, co vyslovujeme, od toho, co zapisujeme.
-
Advent
Čtení o adventu propojuje poznávání významu tohoto období s vysvětlováním slov a hledáním informací v textu.
-
Slova mnohoznačná
Slova mnohoznačná mají několik souvisejících významů; který z nich máme na mysli, poznáme ze spojení s dalšími slovy nebo ze situace.
-
Věta a souvětí
Rozlišování věty jednoduché a souvětí podle jejich stavby a spojování vět tak, aby vyjadřovaly srozumitelnou souvislost.
-
Psaní u, ú, ů
Rozlišení krátkého u a dlouhého ú, ů a volba zápisu podle polohy ve slově s upozorněním na slova jako trojúhelník a štrúdl.
-
Pád podstatných jmen
Pád podstatného jména určujeme podle jeho zapojení do věty pomocí pádových otázek; zvláštní místo má 5. pád, kterým oslovujeme.
-
Přirovnání
Přirovnání vystihuje vlastnost nebo děj pomocí podobnosti s něčím známým; děti hledají společný znak a zkoušejí jej vyjádřit ve vlastní větě.
-
Vyprávění o prázdninách
Vyprávění o jedné prázdninové příhodě staví na srozumitelném uvedení situace, časovém pořadí událostí a zakončení.
-
Čárky ve výčtu
Žáci se učí psát čárky mezi položkami výčtu a rozpoznat, kdy poslední dvě položky spojuje spojka a.
-
Čtení odstavců a krátkých příběhů
Žáci zjišťují, co odstavec nebo krátký příběh sděluje, hledají oporu pro své odpovědi a čtou také text na obrazovce.
-
Hry se slovy a jazyky
Žáci si hrají se zvukem a významem slov, tvoří hádanky a porovnávají, jak známá slova znějí v češtině a dalších jazycích.
-
Kde píšeme velká písmena?
Žáci píší velká písmena na začátku vět a ve jménech lidí, zvířat, míst a svátků; pravidla používají ve vlastním krátkém textu.
-
Kdy mluvíme spisovně
Žáci poznávají spisovné a nespisovné podoby slov a zkoušejí volit vyjadřování podle toho, komu a v jaké situaci něco sdělují.
-
Kdy psát ě a kdy je
Žáci si upevňují psaní dě, tě, ně a ve známých slovech rozlišují zápis bě, vě od bje, vje; osvojený pravopis používají ve větách a vlastních sděleních.
-
Kořen slova a předpony
Žáci hledají společný kořen příbuzných slov, rozpoznávají předpony a využívají příbuznost slov při práci s jejich významem a pravopisem.
-
Osoba, číslo a čas sloves
Žáci ve větách určují osobu, číslo a čas sloves a používají odpovídající tvary při mluvení a psaní.
-
Pádové otázky u podstatných jmen
Žáci se učí určit pád podstatného jména podle jeho vztahu k ostatním slovům ve větě a všímají si, jak se mění jeho tvar.
-
Párové souhlásky na konci slov a počáteční s, z
Žáci ověřují zápis párových souhlásek na konci slov změnou tvaru a procvičují pravopis slov začínajících na s nebo z.
-
Poznáváme slovní druhy ve větě
Žáci v krátkých větách poznávají podstatná jména, slovesa, přídavná jména a předložky a vysvětlují, podle čeho je určili.
-
Předložky a pády
Žáci poznávají předložky ve spojení se jmény, všímají si jejich významu a pádu a učí se je správně používat a psát ve větách.
-
Přídavná jména ve větě
Žáci poznávají přídavná jména podle toho, jak blíže určují podstatná jména, a používají je při čtení i psaní vět.
-
Rod a číslo podstatných jmen
Žáci ve větách vyhledávají podstatná jména, u známých slov určují rod podle základního tvaru a číslo podle tvaru ve větě.
-
Věty podle záměru mluvčího
Žáci rozlišují věty oznamovací, tázací, rozkazovací a přací podle toho, co jimi mluvčí vyjadřuje, a tomu přizpůsobují koncové znaménko i intonaci.
-
Vyjmenovaná slova po B, L, M, P, S, V a Z
Žáci poznávají vyjmenovaná slova a slova příbuzná a při psaní i/y po obojetných souhláskách se opírají o význam a stavbu slov.
-
Vypravování
Žáci vyprávějí a píší krátký příběh, v němž události srozumitelně navazují a děj má začátek, hlavní část a závěr.
4. třída
-
Slovní druhy
Přehled deseti slovních druhů s oporami pro jejich určování podle významu, tvarů a použití ve větě.
-
Vzory podstatných jmen
Vzory podstatných jmen pomáhají odvodit pádové tvary a jejich koncovky; při jejich určování rozhoduje rod a porovnání více tvarů slova.
-
Koncovky podstatných jmen
Psaní koncovek podstatných jmen opíráme o určení rodu, vzoru, pádu a čísla a o porovnání s odpovídajícím tvarem vzoru.
-
Skloňování podstatných jmen
Skloňování mění tvary podstatných jmen podle pádu a čísla; správný tvar vybíráme podle větné souvislosti a při psaní koncovek se opíráme o vzory.
-
Předložky a předpony
Předložka je samostatné slovo, předpona je součást slova; jejich rozlišení pomáhá rozhodnout, kde při psaní patří mezera.
-
Předpony a předložky
Předpona je součást slova, předložka je samostatné slovo; rozlišení podle významu a stavby pomáhá rozhodnout, kde psát mezeru.
-
Kořen slova
Kořen slova nese společný významový základ příbuzných slov; při jeho hledání pomáhá porovnat jejich stavbu i význam.
-
Význam slova
Význam slova určujeme podle toho, co označuje v dané větě; porovnáváme také slova podobného a opačného významu.
-
Nauka o slově
Význam slov, vztahy mezi nimi a rozlišení slov příbuzných pomáhají přesně pojmenovat skutečnost a vybrat vhodné slovo do věty.
-
Slova citově zabarvená
Slova citově zabarvená vyjadřují vztah mluvčího k tomu, co pojmenovává; jejich porovnání s neutrálními výrazy pomáhá volit slova podle situace.
-
Jednoznačná a mnohoznačná slova
Jednoznačná slova mají jeden význam, mnohoznačná několik souvisejících významů; konkrétní význam poznáme podle věty nebo situace.
-
Vzory podstatných jmen rodu středního
Vzory město, moře, kuře a stavení pomáhají skloňovat podstatná jména rodu středního a zdůvodňovat jejich koncovky podle pádu a čísla.
-
Předpony
Předpony stojí před kořenem a mění význam slova; jejich rozpoznání pomáhá tvořit příbuzná slova a odlišovat je od samostatně psaných předložek.
-
Časování sloves
Časování sloves znamená tvořit tvary podle osoby a čísla; při změnách vět žáci používají také odpovídající přítomné, minulé a budoucí tvary.
-
Staré pověsti české
Četba vybraných českých pověstí propojuje porozumění příběhu s rozlišováním skutečných míst, pověstných postav a vypravěčské fantazie.
-
Vzory rodu středního
Vzory město, moře, kuře a stavení pomáhají skloňovat podstatná jména rodu středního a zdůvodňovat jejich koncovky porovnáním odpovídajících pádových tvarů.
-
Vzory podstatných jmen rodu mužského
Přiřazování mužských podstatných jmen ke vzorům podle životnosti a pádových tvarů pomáhá zdůvodnit jejich koncovky.
-
Podstatná jména rodu středního
Střední rod určujeme pomocí spojení s ukazovacím zájmenem to v 1. pádě jednotného čísla; při skloňování pomáhají vzory město, moře, kuře a stavení.
-
Spisovná a nespisovná slova
Rozlišování spisovných a nespisovných slov spojuje hledání výrazů stejného významu s volbou slov podle adresáta a účelu sdělení.
-
Kořen, předpona a přípona
Kořen spojuje významově příbuzná slova; předpony a přípony se k němu připojují a podílejí se na tvoření slov s novým významem.
-
Vzory podstatných jmen rodu ženského
Vzory žena, růže, píseň a kost pomáhají určit správné pádové tvary podstatných jmen ženského rodu a zdůvodnit pravopis jejich koncovek.
-
Vzory rodu mužského
Vzory pán, hrad, muž, stroj, předseda a soudce pomáhají skloňovat podstatná jména rodu mužského a zdůvodňovat pravopis jejich koncovek.
-
Vzory rodu ženského
Vzory žena, růže, píseň a kost pomáhají určit tvary podstatných jmen ženského rodu a zdůvodnit pravopis jejich koncovek.
-
Psaní dopisu
Při psaní dopisu záleží na tom, komu a proč píšeme: podle toho volíme oslovení, potřebné informace i rozloučení.
-
Jednoznačné a mnohoznačné významy slov
Jednoznačné slovo má jeden význam, mnohoznačné více souvisejících významů; při čtení konkrétní význam rozpoznáváme podle okolních slov a situace.
-
Báseň
Báseň působí významem slov, jejich zvukem a členěním do veršů; při čtení děti hledají, jak tyto prostředky vytvářejí představu nebo náladu.
-
Podstatná jména rodu mužského
Určování mužského rodu, rozlišování životnosti podle tvarů slova a přiřazování ke vzorům jako opora pro psaní koncovek.
-
Minulý čas
Minulý čas vyjadřuje děj před okamžikem promluvy; při jeho tvoření a určování sledujeme celý slovesný tvar, například „četl jsem“ nebo „četla“.
-
Dílna čtení
Dílna čtení spojuje samostatnou četbu zvolené knihy se sdílením čtenářských postřehů, které žáci dokládají vybraným místem v textu.
-
Podstatná jména rodu ženského
Určování ženského rodu, přiřazování podstatných jmen ke vzorům žena, růže, píseň a kost a využití vzorů při psaní koncovek.
-
Skloňování podstatných jmen rodu mužského
Skloňování mužských podstatných jmen vychází z rozlišení životnosti a přiřazení ke vzoru, který pomáhá tvořit pádové tvary a zdůvodnit jejich pravopis.
-
Čtení s předvídáním
Při čtení s předvídáním čtenář odhaduje pokračování podle vodítek v textu a po přečtení další části svůj odhad ověřuje a upravuje.
-
Slova protikladná a souznačná
Slova souznačná mají stejný nebo podobný význam, slova protikladná vyjadřují významový opak; vhodnou dvojici vybíráme podle významu slova ve větě.
-
Základní skladebné dvojice
Základní skladebnou dvojici tvoří podmět a přísudek; při jejich určování pomáhá vztah mezi tím, o kom nebo o čem věta vypovídá, a tím, co o něm sděluje.
-
Stavba věty
Podmět a přísudek tvoří základní skladební dvojici; další slova větu rozvíjejí a zpřesňují její sdělení.
-
Skloňování podstatných jmen rodu středního
Vzory město, moře, kuře a stavení pomáhají tvořit a správně psát tvary podstatných jmen rodu středního podle pádu a čísla.
-
Popis hračky
Při popisu hračky vybíráme její podstatné znaky a řadíme je tak, aby si čtenář dokázal představit celek i jeho části.
-
Předpony vy- a vý
Rozpoznání předpon vy- a vý- podle stavby a významu slova pomáhá zdůvodnit psaní y, ý a odlišit je od slov začínajících na vi- nebo ví-.
-
Děti z Bullerbynu
Četba příběhů Astrid Lindgrenové se zaměřením na vypravěčku Lisu, vztahy mezi dětmi a vysvětlování jejich jednání s oporou v textu.
-
Kořen slova, předpona a přípona
Kořen spojuje příbuzná slova významem; předpony a přípony pomáhají tvořit další slova a měnit jejich význam.
-
Druhy slov
Deset slovních druhů rozlišujeme podle významu slov, jejich úlohy ve větě a možnosti měnit jejich tvar.
-
Slovo, slabika a hláska
Rozlišení slova, slabiky a hlásky vychází z poslechu řeči; porovnání výslovnosti se zápisem pomáhá odlišit hlásku od písmene.
-
Číslovky pro počet a pořadí
Žáci ve větách poznávají číslovky vyjadřující počet a pořadí a učí se volit jejich správný tvar při psaní.
-
Jak číst naučný text
Žáci v naučném textu vyhledávají důležité informace, objasňují neznámá slova a vysvětlují, co se z textu dozvěděli.
-
Jak rozumět sdělení a vhodně odpovědět
Žáci rozpoznávají, co chce mluvčí sdělit, a volí odpověď, která navazuje na jeho slova a odpovídá situaci.
-
Jak se přídavné jméno shoduje s podstatným
Žáci poznávají přídavná jména, sledují jejich shodu s podstatnými jmény v rodě, čísle a pádě a vybírají výstižná slova pro popis.
-
Koncovky podstatných a přídavných jmen
Žáci ve větách a vlastním psaní volí koncovky podstatných jmen podle vzoru a pádu a koncovky přídavných jmen podle shody s podstatným jménem.
-
Ohebné slovní druhy ve větě
Žáci v textu rozpoznávají podstatná a přídavná jména, slovesa, zájmena a číslovky a své určení vysvětlují podle významu slova ve větě.
-
Podmět a přísudek ve větě
Žáci ve větě jednoduché určují podmět a přísudek, poznávají jejich rozvití a zjišťují, že jejich pořadí ve větě se může měnit.
-
Podstatná jména podle vzorů
Žáci podle rodu a pádových tvarů přiřazují podstatná jména ke vzorům, které jim pomáhají při skloňování a psaní koncovek.
-
Popis osoby a předmětu
Žáci píší popis osoby nebo předmětu, uspořádají informace od celku k detailům a vybírají slova, která čtenáři pomohou představit si popisovaný vzhled.
-
Přímá řeč
Žáci poznávají přímou řeč ve vypravování a učí se ji zapisovat s uvozovkami a správnými znaménky při různém umístění uvozovací věty.
-
Shoda přísudku s podmětem v minulém čase
Žáci volí koncovku příčestí minulého podle rodu a čísla podmětu a kontrolují ji při psaní vlastních vět.
-
Věta jednoduchá a souvětí
Žáci podle přísudků rozlišují větu jednoduchou a souvětí a při psaní se učí spojovat věty a oddělovat je čárkou.
-
Z čeho se skládá slovo
Žáci poznávají kořen, předponu, příponu a koncovku, hledají příbuzná slova a rozlišují nové slovo od jiného tvaru téhož slova.
-
Zájmena v textu
Žáci v souvislém textu poznávají osobní a přivlastňovací zájmena, zjišťují, ke komu odkazují, a používají jejich běžné tvary ve vlastním psaní.
-
Zpráva a oznámení
Žáci píší zprávu o události a oznámení o chystané akci, vybírají údaje důležité pro čtenáře a kontrolují srozumitelnost i pravopis.
Co se žáci naučí.
Očekávané výstupy
Jazyk a jazyková komunikace · Český jazyk a literatura
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-001 V mluvené komunikaci používá osvojené jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru a dané komunikační situaci.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-002 Využívá znalosti o slovní zásobě a způsobech jejího rozšiřování v komunikaci a při práci s textem.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-003 Vytváří vlastní písemná sdělení s využitím osvojených mluvnických a pravopisných pravidel a znalosti vybraných slohových útvarů.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-004 Posoudí výpověď v konkrétní situaci a adekvátně reaguje.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-005 Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty včetně textů elektronických.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-006 Rozpozná manipulaci v komunikaci a dokáže reagovat přiměřeně svému věku.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-007 Experimentuje s jazyky a buduje si vztah k učení se jazykům.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-008 Vyjadřuje svoje prožitky ze čtení nebo poslechu uměleckého textu.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-009 Tvořivě pracuje s uměleckým textem.
Připravte vaši hodinu.
Mějte příští hodinu připravenou už dnes. ScioBot vám vytvoří plán, pracovní listy i prezentaci k vašemu tématu. Klidně i z vašich podkladů.
Vytvořit materiál
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Tisknutelné materiály
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
Interaktivní hry
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Rámce
-
RVP ZV (revize 2025)
Povinný náběh 1. a 6. ročník 2028, všechny ročníky 2032.