Český jazyk – 8. třída
Žáci rozlišují vztahy mezi větami v souvětí a sledují, jak se přejatá slova skloňují v češtině. Při psaní líčení vybírají detaily pro zachycení nálady a v Erbenově Kytici pozorují jednání postav i nadpřirozené motivy.
Nejčastější témata. Nové nápady do výuky.
7. třída
-
Větné členy
Větné členy určujeme podle jejich úlohy ve větě a vztahů k ostatním slovům; otázku vždy spojujeme s významem a řídícím výrazem.
-
Význam slov
Význam slova upřesňuje kontext; při porovnávání slov rozlišujeme významovou podobnost, protiklad, víceznačnost a shodu podoby u různých slov.
-
Charakteristika postavy
Charakteristika postavy vystihuje její povahu pomocí přesných pojmenování a příkladů jednání, řeči i vztahů k ostatním postavám.
-
Velká písmena
Psaní velkých písmen vychází z rozlišení obecných označení a vlastních jmen; u víceslovných názvů záleží také na druhu pojmenování.
-
Druhy přísudku
Druh přísudku určujeme podle toho, jak je vyjádřen; rozlišujeme především přísudek slovesný a jmenný a sledujeme, která slova tvoří jeden celek.
-
Popis pracovního postupu
Popis pracovního postupu zachycuje činnosti v potřebném pořadí a s takovou přesností, aby podle něj mohl práci provést další člověk.
-
Životopis
Životopis zachycuje podstatné údaje o životě člověka; jejich výběr, uspořádání a způsob podání se řídí účelem textu.
-
Příslovce
Příslovce upřesňují okolnosti děje nebo míru vlastnosti; při jejich určování pomáhá význam, vztah k ostatním slovům a neohebnost.
-
Mluvnické kategorie sloves
Osoba, číslo, čas, způsob, slovesný rod a vid pomáhají popsat význam slovesného tvaru; při jejich určování záleží na celém tvaru i na větě.
-
Psaní velkých písmen
Psaní velkých písmen závisí na významu pojmenování i na typu názvu; přehled se zaměřuje na vlastní jména, víceslovné názvy a rozlišování podle kontextu.
-
Slovotvorba
Slovotvorba vysvětluje, jak vznikají nová slova odvozováním, skládáním a zkracováním a jak jejich podoba souvisí s významem.
-
Ohebné slovní druhy
Podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa tvoří skupinu ohebných slovních druhů; při jejich určování pomáhá význam ve větě i porovnání tvarů.
-
Slovesný rod
Slovesný rod vyjadřuje vztah mezi podmětem a dějem; při rozlišování činného a trpného rodu pomáhá sledovat, kdo děj vykonává a koho nebo co zasahuje.
-
Příslovečné určení
Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje nebo míru vlastnosti; při jeho určování rozhoduje význam a vztah k řídícímu slovu.
-
Rozvíjející větné členy
Předmět, přívlastek, příslovečné určení a doplněk rozlišujeme podle toho, ke kterým slovům se ve větě vztahují a jaký význam doplňují.
-
Podmět
Podmět určujeme podle vztahu k přísudku; může být vyjádřený různými slovními druhy, nevyjádřený nebo několikanásobný.
-
Souvětí
Souvětí spojuje více vět do jednoho celku; porozumění jejich vztahům pomáhá rozlišit věty hlavní a vedlejší, volit spojovací výrazy a zdůvodňovat čárky.
-
Metafora a metonymie
Metafora přenáší pojmenování na základě podobnosti, metonymie na základě věcné souvislosti; rozdíl poznáme podle vztahu mezi původním a zamýšleným významem.
-
Synonyma, antonyma a homonyma
Synonyma, antonyma a homonyma rozlišujeme podle vztahu mezi podobou a významem slov; při jejich určování i použití rozhoduje kontext.
-
Fantasy literatura
Fantasy literatura vytváří světy s nadpřirozenými prvky; při četbě sledujeme, jak jejich pravidla ovlivňují děj a rozhodování postav.
-
Spojky
Spojky propojují větné členy nebo věty a vyjadřují vztahy mezi nimi; jejich volba ovlivňuje význam sdělení.
-
Popis uměleckého díla
Popis uměleckého díla zachycuje jeho podobu v přehledném pořadí a odlišuje viditelné znaky od osobního dojmu či výkladu.
-
Tvorba slov
Odvozování, skládání a zkracování vytvářejí nová pojmenování; při jejich rozpoznávání pomáhá sledovat, z čeho slovo vzniklo a jak se změnil jeho význam.
-
Druhy vět podle postoje mluvčího
Rozlišení vět oznamovacích, tázacích, rozkazovacích a přacích podle postoje mluvčího se opírá o význam, větnou stavbu, intonaci a komunikační situaci.
-
Charakteristika osoby
Charakteristika osoby vystihuje povahu pomocí přesných pojmenování vlastností a příkladů jednání, které čtenáři umožňují vytvořit si o člověku představu.
-
Věta jednočlenná a dvojčlenná
Jednočlennou a dvojčlennou větu rozlišujeme podle stavby jejího základu; dvojčlenná věta může mít i nevyjádřený podmět.
-
Žádost
Písemná žádost srozumitelně sděluje, kdo o co žádá a proč; její podoba a jazyk odpovídají adresátovi a způsobu doručení.
-
Synonyma, homonyma a antonyma
Synonyma, homonyma a antonyma vyjadřují různé vztahy mezi podobou a významem slov; při jejich rozlišování i výběru vhodného výrazu rozhoduje kontext.
-
Román
Román rozvíjí příběh v širších souvislostech; při čtení sledujeme návaznost událostí, vztahy postav a jejich proměny.
-
Větný rozbor
Větný rozbor ukazuje, jak spolu souvisejí slova ve větě a věty v souvětí; určení jednotlivých částí se opírá o jejich význam a vztah k ostatním.
-
Drama
Drama zachycuje děj prostřednictvím promluv a jednání postav; při čtení sledujeme jejich záměry, konflikt a vztah textu k divadelnímu provedení.
-
Určování slovních druhů
Slovní druh určujeme podle významu slova, jeho tvarů a zapojení do věty; otázky pomáhají, ale samy o zařazení nerozhodují.
-
Rod činný a trpný
Slovesný rod ukazuje vztah podmětu k ději; při rozlišování činného a trpného rodu pomáhá sledovat, kdo děj vykonává a koho nebo čeho se týká.
-
Tvůrčí psaní
Tvůrčí psaní propojuje hledání námětu, zkoušení různých podob textu a úpravy podle toho, co má čtenář pochopit nebo si představit.
-
Práce s informacemi
Práce s informacemi spojuje výběr údajů podle otázky, posouzení jejich opory ve zdrojích a přesné shrnutí se zachováním původního významu.
-
Přívlastek shodný a neshodný
Shodný a neshodný přívlastek rozlišíme podle vztahu k řídícímu podstatnému jménu; pomůže změna jeho pádu a sledování tvaru přívlastku.
-
Literární druhy a formy
Rozlišení epiky, lyriky a dramatu a jejich vztahu k próze a verši na krátkých literárních ukázkách.
-
Slovo a sousloví
Jednoslovné pojmenování, sousloví a volné spojení slov rozlišujeme podle toho, jak pojmenovávají skutečnost a jak ustálený význam mají.
-
Příslovečná určení
Příslovečné určení upřesňuje okolnosti děje nebo míru vlastnosti; při jeho určování rozhoduje význam a vztah k rozvíjenému slovu.
-
Druhy podmětu
Podmět rozlišujeme podle toho, zda je ve větě vyjádřený a koho označuje, i podle jeho stavby; při určování pomáhá přísudek a kontext.
-
Určování větných členů
Větné členy určujeme podle jejich vztahů ve větě; otázku vždy spojujeme s řídícím výrazem a ověřujeme ji významem sdělení.
-
Vedlejší věty příslovečné
Vedlejší věty příslovečné vyjadřují okolnosti děje; jejich druh určujeme podle významového vztahu k řídící větě, nikoli pouze podle spojovacího výrazu.
-
Obrazná pojmenování
Obrazná pojmenování přenášejí význam na základě podobnosti nebo věcné souvislosti; při čtení sledujeme, co vyjadřují a jak ovlivňují představu o popisované situaci.
-
Jednočlenné a dvojčlenné věty
Jednočlenné a dvojčlenné věty rozlišujeme podle stavby jejich základu; rozhodující je také odlišit větu bez podmětu od věty s podmětem nevyjádřeným.
-
Frazémy
Frazémy jsou ustálená spojení, jejichž význam a vhodné použití žáci rozpoznávají v kontextu a vysvětlují pomocí neutrálního vyjádření.
-
Sci-fi literatura
Sci-fi literatura rozvíjí představy o vědě, technice či odlišných světech a zkoumá, jak tyto podmínky ovlivňují jednání postav a podobu společnosti.
-
Slovesný rod činný a trpný
Slovesný rod vyjadřuje vztah mezi podmětem a dějem; při rozlišování činného a trpného rodu pomáhá určit, kdo děj vykonává a koho nebo co zasahuje.
-
Literatura faktu
Literatura faktu spojuje poznávání skutečných událostí a osobností s poutavým podáním; při četbě rozlišujeme doložené údaje, autorův výklad a domněnky.
-
Jednoznačné a mnohoznačné výrazy
Jednoznačné výrazy mají jeden ustálený význam, mnohoznačné několik souvisejících významů; při čtení rozhoduje o jejich výkladu kontext.
-
Částice
Částice vyjadřují postoj mluvčího nebo naznačují, jak má být výpověď chápána; při jejich určování rozhoduje funkce slova v konkrétní větě.
-
Sousloví
Sousloví je ustálené víceslovné pojmenování; při jeho rozpoznávání rozhoduje význam celého spojení a rozdíl oproti volnému spojení slov.
-
Příslovečné spřežky
Příslovečné spřežky se píší jako jedno slovo; od podobných předložkových spojení je rozlišujeme podle významu v celé větě.
-
Zájmeno jenž
Zájmeno jenž připojuje vztažnou vedlejší větu; jeho správný tvar vybíráme podle rodu a čísla rozvíjeného jména a podle pádu vyžadovaného ve vedlejší větě.
-
Popis obrázku
Popis obrázku zachycuje hlavní motiv, podstatné detaily a jejich prostorové vztahy v pořadí, které čtenáři umožní představit si zobrazenou scénu.
-
Větný člen předmět
Předmět určujeme podle vztahu k řídícímu slovesu nebo přídavnému jménu; pádová otázka pomáhá, ale sama jej neodliší od příslovečného určení.
-
Rčení
Rčení je ustálené obrazné spojení, jehož význam vykládáme jako celek a při použití zohledňujeme situaci i tón sdělení.
-
Skládání slov
Skládáním vznikají slova ze dvou nebo více slovních základů; jejich rozpoznání pomáhá vysvětlit význam složeniny a odlišit skládání od odvozování.
-
Jmenné tvary přídavných jmen
Jmenné tvary jako zdráv, zdráva či spokojen odlišujeme od složených tvarů přídavných jmen a používáme je ve shodě s podmětem.
-
Slovní zásoba a její obohacování
Slovní zásobu obohacuje tvoření slov, přejímání z jiných jazyků, vznik nových významů i ustálených víceslovných pojmenování.
-
Historismy, archaismy a neologismy
Historismy pojmenovávají zaniklé skutečnosti, archaismy ustoupily jiným výrazům a neologismy přinášejí nová pojmenování nebo významy.
-
Jednočlenná, dvojčlenná věta a větný ekvivalent
Rozlišení jednočlenné a dvojčlenné věty a větného ekvivalentu podle stavby sdělení, s důrazem na věty s nevyjádřeným podmětem.
-
Balada
Balada vypráví zhuštěný příběh s napětím a často tragickým vyústěním; její verše zároveň vytvářejí výraznou náladu.
-
Cestopis
Žáci čtou cestopisný text, rozlišují věcná tvrzení a osobní líčení a sledují, jak autor výběrem detailů zachycuje cestu i svůj prožitek.
-
Doplněk ve větě
Doplněk vyjadřuje vlastnost nebo stav podmětu či předmětu v souvislosti s dějem; žáci jej odlišují od přívlastku, jmenné části přísudku a vedlejší věty doplňkové.
-
Druhy příslovečného určení
Žáci rozlišují, jak příslovečné určení vyjadřuje místo, čas, způsob, míru, příčinu, účel, podmínku a přípustku, a svou volbu zdůvodňují podle významu věty.
-
Jak napsat výklad
Žáci se učí uspořádat informace a srozumitelně vysvětlit odbornější téma čtenáři, který je dosud nezná.
-
Jak poznat druh vedlejší věty
Žáci určují druh vedlejší věty podle jejího vztahu k větě řídící a rozlišují věty podmětné, přísudkové, předmětné, přívlastkové, doplňkové a příslovečné.
-
Jak vystihnout povahu člověka
Žáci vybírají podstatné vlastnosti osoby, dokládají je jejím jednáním a učí se z těchto postřehů napsat výstižnou charakteristiku.
-
Kam patří čárky v podřadném souvětí
Žáci určují hranice vět v podřadném souvětí a podle jejich vztahů zapisují čárky také u vložených vět a vedlejších vět spojených spojkami a nebo nebo.
-
Obrazná pojmenování, zvuk a stavba textu
Žáci zkoumají, jak obrazná pojmenování, zvuk a uspořádání uměleckého textu utvářejí jeho význam a působí na čtenáře.
-
Ověřování informací a rozpoznávání manipulace
Žáci zjišťují původ a věrohodnost informací, zvažují jejich sdílení a rozpoznávají nátlak v reklamě i běžné komunikaci.
-
Porozumění naučnému textu
Žáci v naučném textu rozlišují hlavní myšlenky a podpůrné informace a volí způsob čtení podle toho, co potřebují zjistit.
-
Povídka
Žáci čtou povídku jako celek, sledují vypravěče a jednání postav, vykládají účinek zakončení a vyjadřují svůj čtenářský prožitek.
-
Předmět ve větě
Žáci poznávají předmět podle jeho vztahu k řídícímu slovu, určují jeho pád a rozlišují ho od příslovečného určení a vedlejší věty předmětné.
-
Připravený mluvený projev
Žáci si připraví krátký projev pro určité posluchače, srozumitelně jej přednesou a podle zpětné vazby zhodnotí, co se jim dařilo.
-
Příslovce místa, času, způsobu a dalších významů
Žáci rozlišují příslovce podle významu a používají je k přesnějšímu vyjádření okolností děje.
-
Přívlastek a jeho druhy
Žáci rozlišují druhy přívlastků podle jejich vztahu ke jménu a učí se zdůvodnit čárky u volného přívlastku a přístavku.
-
Přivlastňovací přídavná jména
Žáci tvoří a skloňují přivlastňovací přídavná jména podle vzorů otcův a matčin, rozlišují je od přivlastňovacích zájmen a správně píší jejich tvary.
-
Slovesné třídy a vzory
Žáci porovnávají tvary sloves v přítomném čase, zařazují je ke třídám a vzorům a využívají vzory při tvoření spisovných tvarů.
-
Souvětí podřadné
Žáci poznávají souvětí podřadné, rozlišují větu hlavní a vedlejší a sledují, jak spojovací výraz vyjadřuje vztah mezi nimi.
-
Věty s podmětem, bez podmětu a větné ekvivalenty
Žáci rozlišují dvojčlenné a jednočlenné věty i větné ekvivalenty podle jejich stavby a vysvětlují, kdy lze určit podmět.
-
Vznik nových slov
Žáci poznávají odvozování, skládání a zkracování slov a sledují, jak význam nových pojmenování pomáhá zpřesnit výklad.
8. třída
-
Druhy vedlejších vět
Druh vedlejší věty určujeme podle její funkce vůči větě řídící; spojovací výraz a vhodně položená otázka pomáhají tento vztah rozpoznat.
-
Obohacování slovní zásoby
Slovní zásoba se rozšiřuje tvořením a přejímáním slov, vznikem nových významů i ustálených víceslovných pojmenování.
-
Vedlejší věty
Vedlejší věty plní úlohu větných členů; jejich druh určujeme podle vztahu k řídící větě, významu a vhodně položené otázky.
-
Líčení
Líčení zachycuje osobní dojem z prostředí pomocí vybraných detailů, smyslových vjemů a jazykových prostředků, které vytvářejí náladu textu.
-
Charakteristika literární postavy
Charakteristika literární postavy vystihuje její povahu, motivy a vztahy na základě toho, co o ní text říká a co lze vyvodit z jejího jednání.
-
Národní obrození
Národní obrození posílilo postavení češtiny v literatuře, vzdělávání a veřejném životě; slovníky, překlady, noviny a divadlo přitom plnily různé úlohy.
-
Slovesný vid
Slovesný vid vyjadřuje, zda mluvčí podává děj v jeho průběhu, nebo jako ohraničený celek; jeho rozlišení pomáhá porozumět významu vět i tvoření budoucího času.
-
Výklad
Výklad srozumitelně vysvětluje poznatky a vztahy mezi nimi; při jeho tvorbě záleží na uspořádání informací, přesnosti pojmů a návaznosti vět.
-
Čtenářská dílna
Čtenářská dílna propojuje samostatné čtení vybrané knihy se sdílením čtenářských postřehů a jejich zdůvodňováním pomocí textu.
-
Slovanské jazyky
Slovanské jazyky spojuje společný původ; přehled vysvětluje jejich tři větve, postavení češtiny a rozdíl mezi jazykovou příbuzností, srozumitelností a písmem.
-
Charakteristika
Charakteristika vystihuje povahu člověka nebo literární postavy pomocí přesných pojmenování vlastností a příkladů jednání, které je dokládají.
-
Reportáž
Reportáž přibližuje skutečné dění prostřednictvím ověřených informací, pozorovaných detailů a výpovědí účastníků; osobní pohled autora se opírá o doložitelnou skutečnost.
-
Věta hlavní a vedlejší
Hlavní a vedlejší větu rozlišujeme podle mluvnické závislosti; pořadí vět ani důležitost sdělení o jejich zařazení nerozhodují.
-
Poměry mezi větami hlavními
Šest významových poměrů mezi větami hlavními rozlišujeme podle vztahu jejich obsahů; spojovací výrazy pomáhají tento vztah vyjádřit a rozpoznat.
-
Karel Jaromír Erben
Karel Jaromír Erben čerpal z lidové slovesnosti; četba balad z Kytice umožňuje sledovat, jak jednání postav, nadpřirozené motivy a básnický jazyk vytvářejí tragický příběh.
-
Výtah
Výtah stručně zachycuje hlavní myšlenky výchozího textu a jejich souvislosti; při zkracování zachovává význam a odděluje sdělení autora od vlastních názorů.
-
Souvětí souřadné a podřadné
O druhu souvětí rozhoduje počet hlavních vět: souřadné obsahuje alespoň dvě, podřadné jednu hlavní a alespoň jednu vedlejší.
-
Barokní literatura
Barokní literatura zachycuje pomíjivost života, vztah člověka k Bohu a hledání jistoty; její obraznost lze přiblížit na textech Bedřicha Bridela a Jana Amose Komenského.
-
Jazyková kultura
Jazyková kultura zahrnuje péči o správnost, srozumitelnost a přiměřenost vyjadřování i ohled na adresáta.
-
Skladba věty
Skladba věty zachycuje vztahy mezi větnými členy; jejich rozpoznání pomáhá vysvětlit význam věty a upravit nejasné vyjádření.
-
Věty vedlejší
Vedlejší větu určujeme podle její závislosti na větě řídící a podle toho, jaký větný člen zastupuje; spojovací výraz slouží jako vodítko.
-
Lakomec
Molièrův Lakomec ukazuje, jak Harpagonova posedlost penězi zasahuje do rodinných vztahů a jak komedie odhaluje lidské vady prostřednictvím nadsázky a nedorozumění.
-
Skloňování cizích vlastních jmen
Skloňování cizích osobních a zeměpisných jmen vychází z jejich rodu, výslovnosti a zakončení; u některých jmen se podoba v jednotlivých pádech nemění.
-
Přístavek
Přístavek pojmenovává jinými slovy tutéž osobu, věc nebo skutečnost; při jeho určování sledujeme význam spojení a hranice výrazu oddělovaného čárkami.
-
Vztahy mezi větami
Věty v souvětí mohou být spojeny souřadně nebo podřadně; rozpoznání jejich závislosti pomáhá vysvětlit stavbu i význam sdělení.
-
Recenze
Recenze představuje dílo a zdůvodňuje jeho hodnocení pomocí příkladů, aby se čtenář mohl rozhodnout, zda ho zaujme.
-
Skloňování přejatých slov
Přejatá podstatná jména se mohou skloňovat podle českých vzorů, při skloňování měnit základ nebo zůstávat nesklonná; vhodný tvar vybíráme podle jejich zapojení do věty.
-
Subjektivně zabarvený popis
Subjektivně zabarvený popis zachycuje místo, předmět nebo přírodní jev prostřednictvím autorových dojmů; výběrem detailů a jazykových prostředků vytváří určitou náladu.
-
Souvětí souřadné
Souvětí souřadné obsahuje alespoň dvě věty hlavní; jejich významový vztah pomáhá volit spojovací výrazy i správně psát čárky.
-
Slova přejatá
Slova přejatá obohacují českou slovní zásobu; jejich původ, význam a míra přizpůsobení češtině pomáhají vysvětlit jejich pravopis, výslovnost i tvary.
-
Faust
Goethův Faust zpracovává příběh učence, jehož touha po poznání a naplnění života vede k dohodě s Mefistofelem a k rozhodnutím s důsledky pro druhé.
-
Přejatá slova
Přejatá slova rozšiřují českou slovní zásobu; jejich původ, míra zdomácnění a význam pomáhají vysvětlit, jak je v češtině používáme.
-
Pravopis českého jazyka
Český pravopis propojuje ustálenou podobu slov s jejich významem, tvarem a vztahy ve větě; při psaní pomáhá rozlišit, podle čeho zápis zdůvodnit a kdy jej ověřit v příručce.
-
Věta jednočlenná, dvojčlenná a větný ekvivalent
Rozlišení tří typů výpovědí podle jejich mluvnické stavby, se zvláštním důrazem na nevyjádřený podmět a rozdíl mezi určitým slovesným tvarem a infinitivem.
-
Základní literární pojmy
Literární pojmy pomáhají rozlišit druh, žánr a formu díla a popsat, kdo v textu promlouvá a jak text vytváří význam.
-
Národní obrození v literatuře
Národní obrození spojovalo péči o češtinu s rozvojem literatury, novin a divadla, které rozšiřovaly české čtenářské a divácké publikum.
-
Osvícenství v literatuře
Osvícenská literatura využívá příběh, satiru a ironii ke zkoumání lidského jednání, kritice předsudků a obhajobě rozumu a tolerance.
-
Čárka ve větě jednoduché
Čárka ve větě jednoduché vyznačuje vztahy mezi větnými členy a odděluje oslovení či volně připojené výrazy; její zápis vychází ze stavby a významu věty.
-
Práce s odborným textem
Porozumění odbornému textu zahrnuje rozlišení hlavních tvrzení a příkladů, objasnění termínů a vytvoření výtahu, který zachovává souvislosti i podmínky platnosti.
-
Přivlastňovací zájmena
Přivlastňovací zájmena vyjadřují, komu něco patří nebo k někomu náleží; při jejich užití rozhoduje vztah k podmětu i tvar doprovázeného podstatného jména.
-
Poměry mezi hlavními větami
Poměr mezi hlavními větami vystihuje, jak spolu jejich sdělení významově souvisejí; při jeho určení pomáhá spojovací výraz i smysl celého souvětí.
-
Tvoření nových slov
Odvozování, skládání a zkracování umožňují vytvářet nová pojmenování; při jejich rozpoznávání pomáhá porovnat stavbu slova s jeho významem.
-
Realismus v české literatuře
Český literární realismus zachycuje člověka v souvislosti s prostředím, majetkem a společenskými vztahy; jeho postupy lze poznávat na próze i dramatu.
-
Druhy vět vedlejších
Druh vedlejší věty určujeme podle toho, jakou větněčlenskou úlohu plní vůči větě řídící; pomáhá otázka, význam souvětí a případná náhrada větným členem.
-
Významové poměry
Významové poměry vyjadřují vztahy mezi souřadně spojenými větami či větnými členy; jejich určení vychází ze smyslu sdělení a pomáhá při volbě spojovacích výrazů i psaní čárek.
-
Neverbální komunikace
Gesta, mimika, pohled a držení těla doplňují řeč; jejich význam posuzujeme podle situace a dalších projevů mluvčího.
-
Přívlastek volný a těsný
Rozlišení volného a těsného přívlastku vychází z významu věty: přívlastek buď doplňuje informaci, nebo vymezuje, o kterých osobách či věcech mluvíme; tomu odpovídá psaní čárek.
-
Základní literární druhy a žánry
Rozlišení lyriky, epiky a dramatu a základních literárních žánrů podle znaků textu, s důrazem na zdůvodnění zařazení.
-
Babička
Babička Boženy Němcové spojuje obraz venkovského života s idealizovanou postavou babičky; při četbě sledujte, jak její povahu odhalují činy, řeč a vztahy k ostatním.
-
Indoevropské jazyky
Indoevropské jazyky spojuje společný původ; přehled jejich větví pomáhá zařadit češtinu a rozlišit jazykovou příbuznost od zeměpisné blízkosti.
-
Mluvený projev
Srozumitelný mluvený projev spojuje přehledné uspořádání myšlenek, práci s hlasem a schopnost reagovat na posluchače.
-
Národní divadlo
Vznik Národního divadla v Praze spojuje úsilí o českou divadelní scénu, veřejné sbírky a umění, které vyjadřovalo národní sounáležitost.
-
Autoři a podoby české literatury 19. století
Čeští autoři 19. století a jejich díla přibližují romantismus, tvorbu májovců i realistickou prózu prostřednictvím krátkých ukázek.
-
Běžná a odborná pojmenování
Žáci porovnávají běžná a odborná pojmenování v naučných a publicistických textech a volí slova podle významu, účelu textu a jeho čtenářů.
-
Čárky mezi souřadně spojenými větami
Žáci rozhodují o čárkách mezi souřadně spojenými větami podle jejich významového vztahu a způsobu spojení, a to i v delších souvětích.
-
Diskuse a obhajoba názoru
Žáci se učí vyjádřit a zdůvodnit názor, vyslechnout námitku a věcně na ni reagovat. Zároveň posuzují, zda je sdělení podložené a zda se je nesnaží ovlivnit manipulací.
-
Dokonavá a nedokonavá slovesa
Žáci rozlišují dokonavá a nedokonavá slovesa a sledují, jak volba vidu vyjadřuje průběh, opakování nebo dovršení děje.
-
Funkční styly v komunikaci
Žáci poznávají, jak účel sdělení, adresát a situace ovlivňují podobu textu, a učí se podle nich volit jazykové prostředky.
-
Infinitiv, příčestí a přechodníky
Žáci rozlišují infinitiv, příčestí a přechodníky, poznávají jejich úlohu ve větě a u přechodníků posuzují vztah obou dějů i vhodnost užití v textu.
-
Jak volit jazyk podle situace
Spisovné a nespisovné prostředky, citově zabarvená slova i výslovnost ovlivňují, jak sdělení působí na různé adresáty.
-
Odchylky ve větné stavbě
Elipsa, vsuvka, osamostatněný větný člen a příznakový slovosled pomáhají zkrátit sdělení nebo zdůraznit informaci; žáci posuzují jejich účinek v kontextu.
-
Psaní a výslovnost přejatých slov
Žáci poznávají ustálené české podoby přejatých slov, ověřují jejich pravopis a výslovnost a používají je v mluveném i písemném projevu.
-
Publicistické texty
Žáci poznávají zprávu, reportáž, interview a komentář a sledují, jak účel textu, práce se zdroji a jazykové prostředky ovlivňují jeho vyznění a důvěryhodnost.
-
Realismus v literatuře
Realistická literatura zachycuje život postav v konkrétním prostředí; žáci v českých i světových ukázkách sledují jejich vztahy, porovnávají způsob zobrazení s romantismem a své čtení opírají o text.
-
Romantismus a realismus ve světové literatuře
Na ukázkách světové literatury 19. století žáci poznávají rysy romantismu a realismu, porovnávají způsob zobrazení postav a prostředí a sdílejí čtenářské prožitky.
-
Romantismus v literatuře
Romantická literatura zachycuje silné city, touhu po svobodě i střet přání se skutečností; žáci tyto motivy hledají v českých a světových ukázkách a vyjadřují, jak na ně text působí.
-
Tvorba krátkého uměleckého textu
Žáci píší krátkou prózu, báseň nebo scénku, volí jazyk podle zamýšleného vyznění a při úpravách zjišťují, jak jejich volby působí na čtenáře.
-
Úvaha
Žáci se učí promýšlet otázku, zdůvodnit vlastní stanovisko a uspořádat myšlenky do srozumitelného textu.
-
Vyhledávání a zpracování informací
Žáci vyhledávají a ověřují informace, využívají je při tvorbě digitálního textu a hodnotí, které dovednosti při práci potřebují dál rozvíjet.
-
Výklad uměleckého textu
Žáci zkoumají, jak motivy, jazyk a stavba básně či prózy utvářejí její význam, a své čtenářské dojmy i výklad opírají o text.
-
Významové vztahy mezi hlavními větami
Žáci rozlišují šest významových poměrů mezi hlavními větami a volí spojovací výrazy tak, aby souvětí vyjadřovalo zamýšlený vztah.
9. třída
-
Pravopis
Při psaní a kontrole textu pomáhá rozlišovat pravopis slov, jejich koncovek a větných vztahů a podle toho volit pravidlo nebo jazykovou příručku.
-
Literární pojmy
Literární pojmy pomáhají popsat stavbu, způsob vyprávění a jazyk díla a vysvětlit jejich účinek na konkrétní ukázce.
-
Přísloví
Přísloví stručně vyjadřuje zobecněnou zkušenost nebo radu; jeho smysl a vhodnost použití posuzujeme podle situace.
-
Slohové útvary
Slohové útvary se liší účelem, stavbou a výběrem informací; jejich znaky pomáhají rozpoznat text a zvolit vhodnou podobu vlastního sdělení.
-
Vývoj českého jazyka
Vývoj češtiny od praslovanského základu ke spisovnému jazyku lze sledovat na proměnách slov, mluvnických tvarů a pravopisu i na rozšiřování oblastí jejího užívání.
-
Fejeton
Fejeton vychází z drobné situace, kterou osobitým jazykem a často s humorem proměňuje v zamyšlení nad lidským jednáním.
-
Osvobozené divadlo
Osvobozené divadlo spojovalo slovní humor, hereckou souhru a hudbu; tvorba Voskovce, Wericha a Ježka ukazuje, jak může komedie kritizovat společnost a varovat před diktaturou.
-
Český pravopis
Český pravopis propojuje znalost slov, jejich tvarů a větných vztahů; při kontrole textu je třeba rozpoznat, podle čeho o zápisu rozhodnout.
-
Interpunkce
Interpunkční znaménka vyznačují stavbu a významové vztahy ve výpovědi; při jejich volbě rozhoduje zejména spojení vět a větných členů.
-
Slohové postupy
Slohové postupy určují, jak autor uspořádá sdělení: zda podává informace, zachycuje děj, popisuje, vysvětluje souvislosti nebo zvažuje stanoviska.
-
Proslov
Proslov je kratší řeč při určité příležitosti; jeho obsah, stavba i přednes vycházejí z toho, ke komu řečník mluví a co chce sdělit.
-
Útvary českého jazyka
Spisovná čeština, obecná čeština, nářečí a skupinové výrazivo se liší svými prostředky i užitím; jejich vhodnost posuzujeme podle adresáta a účelu sdělení.
-
Pravopisné jevy
Souhrnné opakování pravopisných jevů propojuje správný zápis slov a vět s rozpoznáním pravidla, jeho zdůvodněním a kontrolou textu.
-
Přímá a nepřímá řeč
Přímá řeč zachycuje promluvu v podobě slov mluvčího, nepřímá řeč zprostředkovává její obsah; při převodu je třeba zachovat význam a upravit větnou stavbu i interpunkci.
-
Literatura
Čtení literatury propojuje porozumění příběhu či básni s pozorností k jazyku, způsobu vyprávění a významům, které lze doložit textem.
-
Farma zvířat
Orwellova Farma zvířat zachycuje proměnu vzpoury proti útlaku v novou diktaturu; při četbě sledujte, jak změny pravidel a manipulace jazykem upevňují moc prasat.
-
Pravopis velkých písmen
Psaní velkých písmen závisí na významu pojmenování i na typu názvu; přehled se zaměřuje na víceslovná vlastní jména a jejich odlišení od obecných označení.
-
Meziválečná literatura
Meziválečná literatura zachycuje zkušenost první světové války, sociální rozdíly i ohrožení svobody a zároveň hledá nové způsoby básnického a prozaického vyjádření.
-
Slohové postupy a útvary
Slohový postup určuje způsob zpracování sdělení, zatímco slohový útvar je ustálený typ textu; jejich volba vychází z účelu a adresáta.
-
Komplexní jazykový rozbor
Komplexní jazykový rozbor propojuje význam slov, jejich stavbu a tvary s větnými vztahy a pomáhá zdůvodnit pravopis i volbu jazykových prostředků v textu.
-
Literární druhy, formy a žánry
Literární druh, forma a žánr popisují různé stránky díla; jejich rozlišení se opírá o způsob podání, uspořádání textu a žánrové znaky.
-
Jednočlenná a dvojčlenná věta
Rozlišení jednočlenné a dvojčlenné věty podle stavby větného základu se zaměřením na rozdíl mezi větou bez podmětu a větou s podmětem nevyjádřeným.
-
Skladba
Skladba vysvětluje vztahy mezi větnými členy a mezi větami v souvětí; jejich rozpoznání pomáhá přesně formulovat sdělení a zdůvodnit interpunkci.
-
Větná skladba
Větná skladba vysvětluje vztahy mezi větnými členy a větami v souvětí; jejich rozpoznání pomáhá přesně formulovat sdělení a zdůvodňovat interpunkci.
-
Archaismy, historismy a neologismy
Rozlišení archaismů, historismů a neologismů podle toho, zda se mění pojmenování, označovaná skutečnost, nebo vzniká nový výraz.
-
Rozvrstvení slovní zásoby
Slova se liší spisovností, stylovým zabarvením i prostředím užití; jejich vhodnost posuzujeme podle významu, adresáta a účelu sdělení.
-
Jazykový rozbor
Jazykový rozbor propojuje význam a stavbu slov, jejich tvary a vztahy ve větě; každé určení se opírá o konkrétní text.
-
Literatura první poloviny 20. století
Česká i světová literatura první poloviny 20. století zachycuje zkušenost války, společenské konflikty i radost z moderního života a zkouší nové způsoby vyprávění a básnického vyjádření.
-
Bílá nemoc
Čapkovo drama Bílá nemoc staví lékařovu snahu zastavit válku proti politické moci a otevírá otázku, zda lze záchranu nemocného podmínit požadavkem míru.
-
Čárky ve složitějších souvětích
Žáci určují hranice vět ve složitějších souvětích, doplňují čárky podle vztahů mezi větami a své rozhodnutí zdůvodňují.
-
Čeština k přijímací zkoušce: opakování
Žáci při řešení úloh propojují znalosti tvarosloví, skladby a pravopisu, ověřují odpovědi podle textu a zjišťují, co potřebují procvičit.
-
Čtení světové literatury 20. století
Žáci čtou vybraná díla světové literatury 20. století, všímají si jejich témat a způsobů vyprávění a sdílejí své čtenářské prožitky.
-
Jak jsou uspořádána složitější souvětí
Žáci rozpoznávají vztahy mezi větami ve složitějším souvětí a využívají je k přesnému a srozumitelnému vyjádření.
-
Literární směry při výkladu díla
Žáci rozlišují literární druh, žánr a směr a při výkladu díla ukazují, které jeho znaky jejich závěry podporují.
-
Pravopis při psaní a úpravě textu
Žáci při psaní a úpravě souvislého textu uplatňují pravidla pro i/y, velká písmena a interpunkci.
-
Proměny české literatury ve 20. století
Ukázky české literatury 20. století pomáhají žákům vnímat proměny tvorby, vyjádřit čtenářský prožitek a podložit výklad díla textem.
-
Sebehodnocení jazykových dovedností
Žáci hodnotí své jazykové a komunikační dovednosti podle ukázek vlastní práce a volí, na co se zaměří při dalším učení.
-
Tvarosloví v souvislém textu
Žáci určují slovní druhy a mluvnické kategorie v souvislém textu a vybírají tvary slov podle jejich významu a funkce ve větě.
-
Větné členy a vztahy v souvětí
Žáci propojují rozbor věty jednoduché s rozborem souvětí a využívají větné vztahy k porozumění textu i přesnému vyjadřování.
-
Význam slov a jejich tvoření
Žáci zkoumají význam a stavbu slov a při mluvení i psaní volí výrazy, které odpovídají sdělení a jeho adresátovi.
Co se žáci naučí.
Očekávané výstupy
Jazyk a jazyková komunikace · Český jazyk a literatura
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-001 Dorozumívá se kultivovaně, výstižně, s jasným komunikačním záměrem a jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-002 Vyslovuje v souladu s jazykovou normou česká a běžně užívaná cizí slova a užívá je vhodně vzhledem ke komunikační situaci.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-003 Rozvíjí své znalosti o tvarosloví a funkčně je využívá.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-004 Funkčně využívá znalosti o slovní zásobě a tvoření slov.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-005 Rozvíjí své znalosti o skladbě a funkčně je využívá.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-006 Vytvoří po formální i obsahové stránce funkční písemný projev s využitím znalostí pravidel pravopisu.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-007 Zhodnotí aktuální úroveň svých jazykových a komunikačních znalostí a dovedností s ohledem na své další jazykové vzdělávání.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-008 Využívá elektronické prostředky a informační zdroje ke tvorbě textu.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-009 Vyhledá, kriticky posoudí a sdílí informace a další obsah, k tomu volí etické postupy, způsoby a prostředky odpovídající konkrétní situaci.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-010 Rozlišuje komunikační funkce výpovědi a porozumí smyslu konkrétního neuměleckého textu.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-011 Využívá poznatky o komunikaci, jazyce a stylu k mluvenému nebo písemnému projevu přiměřenému situaci.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-012 Používá záměrně a promyšleně postupy a strategie umožňující vnímat, chápat a interpretovat text.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-013 Rozpoznává manipulaci v komunikaci, zaujímá k ní kritický postoj a přiměřeně reaguje.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-014 Vyjadřuje svoje prožitky literárního, divadelního a audiovizuálního díla.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-015 Interpretuje literární díla a díla z oblasti dalších druhů umění.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-016 Tvoří umělecký text podle svých schopností, reflektuje tvorbu uměleckého textu a z reflexe vyvozuje poznatky.
Připravte vaši hodinu.
Mějte příští hodinu připravenou už dnes. ScioBot vám vytvoří plán, pracovní listy i prezentaci k vašemu tématu. Klidně i z vašich podkladů.
Vytvořit materiál
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Tisknutelné materiály
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
Interaktivní hry
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Rámce
-
RVP ZV (revize 2025)
Povinný náběh 1. a 6. ročník 2028, všechny ročníky 2032.