Čtení světové literatury 20. století

Světovou literaturu 20. století žáci na konci základní školy poznávají na vybraných dílech a autorech. Na četbě přiměřené 9. ročníku, například úryvků, kratší prózy nebo adaptací, sledují, jak historické a společenské proměny ovlivnily literární témata a způsoby vyprávění. Rozvíjejí přitom výstupy JJK-CJL-001-ZV9-014 a JJK-CJL-001-ZV9-015: formulují vlastní prožitek z textu, filmu nebo divadla a pokoušejí se o jednoduchou interpretaci.

Ve srovnání s realismem 19. století si žáci všímají nových způsobů vyprávění, například narušení chronologie nebo subjektivního pohledu, i témat, jako jsou odcizení, vina, svoboda a moc státu nad člověkem. Stačí několik opěrných jmen (například Kafka, Hemingway, Orwell, Camus, Saint-Exupéry) a jeden společně čtený úryvek, který lze srovnat s textem z české literatury téhož století.

Cílem je, aby žák dokázal text zasadit do základního historického a společenského kontextu, všiml si jeho odlišností i návazností na literaturu 19. století a vlastními slovy vysvětlil, co na něj působí a proč. Nemusí zpaměti vyjmenovat všechny literární směry.

Předpoklady

• Světová literatura 19. století: romantismus a realismus jako východisko ke srovnání
• Realismus: všední hrdina, společenská kritika a chronologické vyprávění
• Interpretace uměleckého textu: téma, vypravěč, motiv a vlastní stanovisko
• Povídka jako žánr vhodný k četbě úryvků

Klíčové pojmy

Modernismus

Souhrnné označení pro různorodé směry a postupy, které na přelomu 19. a 20. století přinášely nové způsoby vyprávění. V próze se může projevit například narušenou chronologií, subjektivním pohledem nebo nejistým vypravěčem.

Proud vědomí

Způsob vyprávění, který zachycuje proud myšlenek, představ a vjemů postavy. Může narušovat obvyklý časový sled; žáci ho mohou zkoumat na krátkém úryvku.

Existencialismus v literatuře

Literární směr spojený s otázkami lidské svobody, odpovědnosti, viny a smyslu života. Postava může čelit obtížné volbě nebo absurdní situaci; samotný smutek k určení tématu nestačí.

Antiutopie (dystopie)

Obraz fiktivní společnosti, v níž moc omezuje svobodu lidí, například dohledem, zákazem knih nebo překrucováním minulosti. Takové dílo může upozorňovat na rizika mocenských praktik.

Literatura a světové války

Zkušenosti války, holocaustu a okupace se v literatuře promítají do témat, postav i způsobu vyprávění; v některých textech se uplatňuje například zkratka, ironie, mlčení nebo dokumentární tón.

Světový autor a národní literatura

Zařazení autora souvisí s jazykem a kulturním prostředím jeho tvorby; samo místo narození nestačí. Franz Kafka psal německy a žil v Praze.

Interpretace a prožitek

Při interpretaci žák vychází z konkrétního místa v díle, například obrazu, repliky nebo situace, a vysvětluje jeho význam i vlastní stanovisko. Podobně může uvažovat o filmu nebo divadelní inscenaci.

Časté miskoncepce

• Častá chyba

  „Orwell a Huxley píší sci-fi jako vesmírné dobrodružství, takže jejich knihy k literatuře 20. století nepatří.“

  Jak na to

  U úryvku z románu 1984 nebo podobného díla nechte žáky vyhledat pravidla fiktivního státu a ukázat, jak souvisejí s dohledem, jazykem nebo přepisováním minulosti.

• Častá chyba

  „Kafka je český autor stejně jako Hašek, protože se narodil v Praze.“

  Jak na to

  Připravte sloupce „jazyk tvorby“, „místo života“ a „literární zařazení“; žáci do nich doplní Kafku a českého prozaika téhož století a vysvětlí, proč samotné místo narození o zařazení nerozhoduje.

• Častá chyba

  „Moderní literatura znamená všechno, co je právě populární, třeba fantasy a seriály.“

  Jak na to

  Nechte třídu rozlišit, kdy dílo vzniklo a kdy se stalo populárním; u titulů ze seznamu četby žáci určí desetiletí vzniku.

• Častá chyba

  „Existencialismus znamená, že je hrdina smutný nebo má depresi.“

  Jak na to

  U krátké situace, v níž postava čelí volbě, vině nebo nesmyslnému příkazu, se ptejte, o čem musí rozhodnout a co riskuje. Samotný smutek jako důkaz nestačí.

Jak učit

3–4 vyučovací hodiny

1. Evokace: žáci přiřadí známé obálky nebo citáty (například Malého prince, román 1984 nebo Proměnu) k tématům války, moci či odcizení, která v dílech hledají.
2. Uvědomění: společně přečtěte úryvek, vyhledejte vypravěče a výrazný obraz a srovnejte je s úryvkem z 19. století nebo s českým textem téhož období.
3. Reflexe: žák jednou větou vyjádří svůj prožitek (JJK-CJL-001-ZV9-014) a druhou vysvětlí význam konkrétního místa v textu (JJK-CJL-001-ZV9-015).

Nápady na aktivity

• Stanoviště „Stejné téma, jiné vyprávění“: dvojice porovná úryvek ze světové a české literatury 20. století, například s tématem odcizení, války nebo totality, a zaznamená jeden společný motiv a jeden rozdíl ve vyprávění.
• Minidebata o filmové nebo rozhlasové adaptaci příběhu: žáci popíší, co adaptace přidala nebo vynechala a jak se tím mění prožitek díla.

Hodnocení

Žák ústně nebo písemně interpretuje úryvek: uvede jeho téma, odkáže na konkrétní místo v textu a vyjádří vlastní prožitek (JJK-CJL-001-ZV9-014, JJK-CJL-001-ZV9-015).

Krátké ověření: žák rozliší literaturu 19. a 20. století a vysvětlí, proč místo narození samo neurčuje literární zařazení autora.

Zdroje

• RVP — prohlížeč kurikula
• Otevřená data NPI
• Project Gutenberg — volné texty
• Wolne Lektury — volné texty

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Čtení světové literatury 20. století

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Čtení světové literatury 20. století jedním klikem.

Základní materiály

• Příprava na hodinu

  Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.

• Pracovní list

  List s úlohami, klíčem a variantou.

• Písemka

  Časovaná písemka s body a variantami.

• Aktivita

  Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.

• Prezentace

  Sada slajdů k výkladu a procvičení.

• Kartičky

  Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).

• QR hra

  Interaktivní hra k procvičení tématu.

Interaktivní aktivity 15

• Křížovka s tajenkou

  Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.

  10–20 min

• Kartičky

  Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.

  5–20 min

• Pexeso a spojovačka

  Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.

  10–25 min

• Poslechové cvičení

  Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.

  5–30 min

• Rozhodovačka

  Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.

  5–12 min

• Otázky

  Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.

  5–15 min

• Vpisování

  Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.

  5–15 min

• Rozřazovačka

  Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.

  5–15 min

• Rozbory

  Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.

  10–20 min

• Označování

  Žáci označují správná slova přímo v textu.

  5–15 min

• Doplňování textu

  Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.

  5–15 min

• Krok po kroku

  Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.

  5–15 min

• Popis obrázku

  Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.

  5–15 min

• Přesouvání

  Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.

  5–15 min

• Čtení s porozuměním

  Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.

  10–25 min

K tisku a rozstříhání 8

• Páry

  Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.

  10–20 min

• Výběr z možností (s tajenkou)

  Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.

  10–20 min

• Doplňování do vět

  Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.

  10–20 min

• Hra Riskuj

  Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.

  15–30 min

• Hra AZ kvíz

  28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.

  15–35 min

• Označ správnou možnost

  Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).

  10–20 min

• Já mám, kdo má …?

  Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.

  10–25 min

• Hádej, kdo jsem

  Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.

  10–25 min

Hry pro celou třídu 4

• AZ kvíz

  28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.

  15–35 min

• Riskuj

  Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.

  15–40 min

• Pexeso

  Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.

  10–25 min

• Šarády

  Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.

  15–30 min

Očekávané výstupy