Druhy příslovečného určení
Žáci rozlišují příslovečné určení místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu, podmínky a přípustky a určují jeho funkci ve větě.
Průvodce tématem Druhy příslovečného určení v předmětu Český jazyk pro 7. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.
Připravit hodinu Všechny formáty
Klikněte a tvořte
Získejte přípravu zdarma
Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Druhy příslovečného určení (7. třída) — ScioBot ho připraví za vás.
Další formáty na jedno kliknutí
- Vytvořit: Pracovní list
- Vytvořit: Písemka
- Vytvořit: Aktivita
- Vytvořit: Prezentace
- Vytvořit: Kartičky
- Vytvořit: QR hra
Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.
Příslovečné určení je rozvíjející větný člen, který vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu: kde, kdy, jak, do jaké míry, proč, za jakým účelem, za jaké podmínky nebo navzdory čemu se něco děje. V 7. ročníku žáci systematicky rozlišují jeho druhy a učí se je ve větě zdůvodnit. Tím postupně rozvíjejí znalosti o skladbě, které mohou využít při čtení i tvorbě vět, jak směřuje výstup JJK-CJL-001-ZV9-005.
Příslovečné určení se často vyjadřuje příslovcem, předložkovým pádem, infinitivem nebo vedlejší větou. Slovní druh a větný člen jsou různé kategorie: příslovce může mít ve větě různé funkce a příslovečné určení může být vyjádřeno i jinak než příslovcem. Při určování proto žáci sledují, na čem výraz ve větě závisí a jakou okolnost vyjadřuje; samotná otázka ani možnost výraz vypustit nemusejí vždy stačit.
Příslovečné určení se od předmětu a přívlastku liší především větnou funkcí: vyjadřuje okolnost děje nebo stavu, zatímco předmět doplňuje význam řídícího výrazu a přívlastek rozvíjí jméno. Otázky pomáhají člen rozpoznat, ale v nejednoznačných případech je třeba zohlednit i význam a stavbu celé věty. Příčinu, účel, podmínku a přípustku je vhodné porovnávat na krátkých větách, aby žáci dokázali svůj výběr zdůvodnit.
Předpoklady
- Podmět, přísudek a základní stavba věty
- Předmět jako větný člen a jeho otázky
- Přívlastek shodný a neshodný
- Příslovce a druhy příslovcí
Klíčové pojmy
- Příslovečné určení
- Rozvíjející větný člen, který vyjadřuje okolnost děje nebo stavu. Od předmětu a přívlastku ho odlišujeme podle jeho funkce ve větě, ne pouze podle otázky nebo možnosti vypuštění.
- Určení místa a času
- Místo odpovídá například na otázky kde, kam, odkud a kudy; čas na kdy, odkdy, dokdy a jak dlouho. Vyjádřit je mohou například předložkové pády (v parku, v pondělí) nebo příslovce (dnes, tam).
- Určení způsobu a míry
- Způsob odpovídá na otázky jak a jakým způsobem, míra na do jaké míry a jak moc. Typickými příklady jsou příslovce rychle a velmi nebo přirovnání běžel jako blesk.
- Určení příčiny a účelu
- Příčina vyjadřuje důvod a odpovídá na otázky proč a z jakého důvodu (kvůli dešti, z únavy). Účel vyjadřuje zamýšlený cíl a odpovídá na otázky za jakým účelem a k čemu (pro radost, na nákup, aby pomohl).
- Určení podmínky a přípustky
- Podmínka vyjadřuje, za jakých okolností něco platí (při dešti, bez pomoci); přípustka vyjadřuje okolnost, která ději nebrání (i přes zákaz, přestože pršelo).
- Otázková zkouška
- Otázka pomáhá určit, jakou okolnost výraz vyjadřuje, ale sama nemusí rozhodnout. Záleží i na tom, k čemu výraz ve větě patří: v sousloví dům na kopci skupina rozvíjí jméno, ve větě Stojí na kopci určuje místo děje.
- Vyjádření příslovečného určení
- Příslovečné určení může být vyjádřeno příslovcem, předložkovým pádem, infinitivem (šla nakoupit) nebo vedlejší větou. Příslovce jako slovní druh a příslovečné určení jako větný člen nejsou totéž.
Časté miskoncepce
Častá chyba
Ve větě „Potkal kamaráda u školy“ žáci označí „kamaráda“ i „u školy“ jako příslovečné určení, protože obojí rozvíjí význam slovesa.
Jak na to
Porovnejte, jakou funkci výrazy mají: „kamaráda“ označuje, koho potkal, zatímco „u školy“ určuje místo setkání. Otázky pomohou, rozhodující je ale význam výrazu ve větě.
Častá chyba
Ve spojení „chata u lesa“ žáci určí „u lesa“ jako příslovečné určení místa, protože se lze zeptat „kde?“.
Jak na to
Sledujte, k čemu skupina patří: ve spojení „chata u lesa“ rozvíjí jméno „chata“ (jaká?), ve větě „Stojíme u lesa“ určuje místo děje (kde stojíme?).
Častá chyba
Výrazy „šel nakoupit“ a „nepřišel kvůli nemoci“ žáci označí oba jako příslovečné určení účelu, protože oba odpovídají na otázku „proč?“.
Jak na to
Rozlište zamýšlený cíl a skutečný důvod: „nakoupit“ vyjadřuje účel, „kvůli nemoci“ příčinu. Pomůže přeformulování na otázky „za jakým účelem?“ a „z jakého důvodu?“.
Častá chyba
Větu „I když pršelo, šli jsme ven“ žáci určí jako podmínkovou, protože si ji spojují s možností, že pršet nemusí.
Jak na to
Porovnejte význam spojovacích výrazů: „jestliže“ a „pokud“ uvádějí podmínku, „přestože“ a „i když“ přípustku. Záměna spojky může změnit smysl věty.
Jak učit
2–3 hodiny
- Evokace: Žáci doplní ke slovesu „čekali“ okolnosti (kde, kdy, jak, proč) a popíší, jaké informace o ději přidali.
- Uvědomění: Na modelových větách žáci přiřazují k příslovečnému určení otázku a druh; porovnávají je s předmětem a přívlastkem. Příčinu s účelem a podmínku s přípustkou rozlišují na dvojicích příkladů.
- Reflexe: Žáci ve dvojici určí příslovečné určení ve větě, položí vhodnou otázku a vysvětlí, jakou okolnost výraz vyjadřuje.
Nápady na aktivity
- Karty s otázkami (kde, kdy, jak, do jaké míry, proč, za jakým účelem, za jaké podmínky, navzdory čemu): žáci přiřazují otázky k výrazům ve větách a zdůvodňují určený druh.
- Dvojice vět se stejnou předložkovou skupinou u jména a u slovesa (dům na kopci / stojí na kopci): žáci rozhodnou, zda skupina rozvíjí jméno, nebo určuje místo děje.
Hodnocení
Žák v zadané větě určí příslovečné určení, položí vhodnou otázku a pojmenuje jeho druh (místo, čas, způsob, míra, příčina, účel, podmínka, přípustka).
Žák na dvojici vět se stejnou předložkovou skupinou rozliší příslovečné určení od předmětu a přívlastku neshodného a vysvětlí svou volbu.
Zdroje
Co pro vás ScioBot připraví k tématu Druhy příslovečného určení
Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Druhy příslovečného určení jedním klikem.
Základní materiály
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Kartičky
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
QR hra
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Interaktivní aktivity 15
-
Křížovka s tajenkou
Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.
10–20 min
-
Kartičky
Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.
5–20 min
-
Pexeso a spojovačka
Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.
10–25 min
-
Poslechové cvičení
Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.
5–30 min
-
Rozhodovačka
Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.
5–12 min
-
Otázky
Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.
5–15 min
-
Vpisování
Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.
5–15 min
-
Rozřazovačka
Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.
5–15 min
-
Rozbory
Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.
10–20 min
-
Označování
Žáci označují správná slova přímo v textu.
5–15 min
-
Doplňování textu
Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.
5–15 min
-
Krok po kroku
Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.
5–15 min
-
Popis obrázku
Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.
5–15 min
-
Přesouvání
Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.
5–15 min
-
Čtení s porozuměním
Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.
10–25 min
K tisku a rozstříhání 8
-
Páry
Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.
10–20 min
-
Výběr z možností (s tajenkou)
Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.
10–20 min
-
Doplňování do vět
Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.
10–20 min
-
Hra Riskuj
Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.
15–30 min
-
Hra AZ kvíz
28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.
15–35 min
-
Označ správnou možnost
Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).
10–20 min
-
Já mám, kdo má …?
Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.
10–25 min
-
Hádej, kdo jsem
Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.
10–25 min
Hry pro celou třídu 4
-
AZ kvíz
28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.
15–35 min
-
Riskuj
Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.
15–40 min
-
Pexeso
Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.
10–25 min
-
Šarády
Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.
15–30 min
Očekávané výstupy
- JJK-CJL-001-ZV9-005 Rozvíjí své znalosti o skladbě a funkčně je využívá.
Téma v dalších ročnících: 8. třída
Učíte Druhy příslovečného určení trochu jinak?
Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.
Související témata
-
Slovní zásoba, synonyma a antonyma
Žáci rozšiřují slovní zásobu, rozlišují synonyma, antonyma, homonyma a slova nadřazená i podřazená a využívají je v mluveném i písemném projevu.
-
Čtení prvních slov
Žáci čtou krátká slova po slabikách i jako celek, nejprve z malých a později i z velkých tiskacích písmen.
-
Obecná slova a termíny
Obecná slova a termíny: význam, přesnost a vhodnost v naučném i publicistickém textu. Žáci nahrazují nepřesná slova odbornými pojmy a naopak vysvětlují termín obecným jazykem.
-
Delší slova a shluky souhlásek
Žáci čtou trojslabičná slova a slova se shlukem souhlásek, neuhádnou je jen z obrázku a rozloží je na slabiky.
-
Slovní zásoba školy a domova
Žáci pojmenovávají věci ve škole, doma i na těle, řadí slova k obrázkům, třídí je do skupin a nová slova použijí v krátké větě.
-
Vyjmenovaná slova po B, L, M, P, S, V, Z
Žáci se učí vyjmenovaná slova po obojetných souhláskách, poznávají příbuzná slova a volí y/i podle paměti i významu. Jde o stěžejní pravopisné téma třetího ročníku.
-
Sloh: charakteristika
Žáci napíší charakteristiku osoby: vyberou podstatné vlastnosti, volí výstižná přídavná jména a příklady chování a dodrží stavbu útvaru.
-
Slovesa: osoba, číslo, čas a způsob
Prohloubení slovesných kategorií: osoba, číslo, čas a způsob. Slovesný rod a vid necháváme vyšším ročníkům; zde časování a určování v textu.