Věty s podmětem, bez podmětu a větné ekvivalenty

Žáci rozlišují dvojčlenné a jednočlenné věty i větné ekvivalenty podle jejich stavby a vysvětlují, kdy lze určit podmět.

Dvojčlenná věta má podmět a přísudek. Podmět může být vyjádřený (Pes štěká.) nebo nevyjádřený, ale určitelný z tvaru slovesa či souvislosti (Jdu domů. – já). V jednočlenné větě podmět určit nelze (Prší. Je tma. Je mi zima.). Její základ tvoří sloveso nebo slovesný tvar, který se může pojit s dalšími slovy.