Československo mezi válkami

Žáci sledují demokratický vývoj první republiky, hospodářskou a politickou krizi 30. let i Mnichovskou dohodu a posuzují, jak národnostní napětí a každodenní život souvisely s možnostmi a limity demokracie.

Průvodce tématem Československo mezi válkami v předmětu Dějepis pro 9. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.

Připravit hodinu Všechny formáty

Klikněte a tvořte

Získejte přípravu zdarma

Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Československo mezi válkami (9. třída) — ScioBot ho připraví za vás.

Připravit hodinu

Další formáty na jedno kliknutí

Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.

Československo mezi válkami (1918–1938) je v 9. ročníku tématem, v němž žáci porovnávají parlamentní demokracii první republiky s hospodářskou a politickou krizí 30. let a s Mnichovskou dohodou. Navazují na vznik státu v roce 1918 a sledují také evropský kontext autoritářských režimů, aby rozlišili příčiny, podobu i důsledky konfliktů a spolupráce (CAS-DEJ-001-ZV9-009).

Výuka propojuje ústavní pořádek, politické strany, národnostní otázku (zejména česko-německé a česko-slovenské vztahy), každodenní život ve městě i na venkově a postavení žen a menšin s otázkou, jak demokracie fungovala v praxi. Vedle demokratických institucí žáci poznávají také sociální a národnostní napětí, omezení svobody tisku a policejní zásahy v konkrétních případech.

Na pramenech, jako jsou ústava, tisk, statistiky, vzpomínky a mapy, žáci posuzují, proč se stát ve 30. letech ocitl pod tlakem a jak Mnichovská dohoda z roku 1938 vedla k územním ztrátám a politické krizi. Připravují se tak na pozdější učivo o protektorátu a druhé světové válce a vnímají Mnichov v souvislosti se zahraničním tlakem i domácími problémy.

Předpoklady

  • Vznik Československa v roce 1918: hranice, Washingtonská deklarace a rozpad Rakouska-Uherska.
  • První světová válka jako předpoklad poválečného uspořádání Evropy.
  • Meziválečná Evropa: demokracie, hospodářská krize, fašismus a nacismus.
  • Práce s prameny: rozlišování faktů, názorů a propagandistického tónu.

Klíčové pojmy

První republika
Československý stát v letech 1918–1938, uspořádaný jako parlamentní demokracie s prezidentem, vládou a Národním shromážděním. Demokratické instituce fungovaly vedle národnostních a sociálních sporů.
Ústava z roku 1920 a politický systém
Ústava zakotvila občanská práva a parlamentní republiku; volební právo bylo všeobecné a zahrnovalo ženy. Politický život utvářely koaliční vlády, politické strany a prezident, nejprve Masaryk a později Beneš.
Národnostní otázka
Ústavní pojetí Československa vycházelo z československého národa; v zemi žili také Němci, Maďaři, Rusíni a další menšiny. Menšiny měly občanská práva, zároveň se vedly spory například o jazyk, školství a politické zastoupení. Ve 30. letech získala vliv Sudetoněmecká strana a sílil její tlak na změnu postavení pohraničí.
Hospodářský vývoj a krize 30. let
Ve 20. letech pokračoval rozvoj průmyslu a šířily se moderní technologie, například rozhlas a elektrifikace; symbolem průmyslového podnikání se stala firma Baťa. Světová hospodářská krize zvýšila nezaměstnanost, zvlášť v průmyslových oblastech pohraničí, a oslabila důvěru části obyvatel v demokratické strany.
Každodenní život a limity demokracie
Školství, sociální zákonodárství a svobodný tisk patřily k životu v demokratickém státě. V některých případech však stát omezoval tisk nebo zasahoval proti politickým skupinám; přetrvávaly také nerovnosti mezi městem a venkovem a napětí mezi různými skupinami obyvatel.
Mnichovská dohoda z roku 1938
Dohodu o odstoupení pohraničních území Německu podepsaly Německo, Itálie, Francie a Spojené království; Československo se jednání neúčastnilo. Po odstoupení území následovala politická krize a skončilo období první republiky.
Konflikt a spolupráce (CAS-DEJ-001-ZV9-009)
Příklady spolupráce představují Malá dohoda, spojenectví s Francií a koaliční vlády. Mezi konflikty patřilo česko-německé napětí, spory o slovenskou autonomii i mezinárodní tlak, který vyústil v Mnichovskou dohodu. Žáci rozlišují aktéry, příčiny a důsledky těchto situací.

Časté miskoncepce

  • Častá chyba

    Žáci říkají, že první republika byla „čistě český stát“ a že Němci v ní „neměli práva“.

    Jak na to

    Porovnejte ústavní záruky menšinových práv s pramenem o sporech kolem jazyka, školství nebo zastoupení. Žáci rozliší právní postavení menšin od problémů, které lidé v pohraničí vnímali.

  • Častá chyba

    Žáci tvrdí, že Mnichov „udělal jen Západ“ a že Československo „s tím nemělo nic společného“.

    Jak na to

    Rozlište aktéry dohody, nepřítomnost Československa při jednání a domácí okolnosti, například mobilizaci, postoje politických stran a národnostní napětí. Žáci tak mohou posoudit zahraniční tlak i domácí omezení.

  • Častá chyba

    Žáci směšují první republiku s protektorátem: „už za Masaryka vládli Němci“ nebo „Hitler tu byl od roku 1918“.

    Jak na to

    Na ose 1918–1933–září 1938–březen 1939 přiřaďte ke každému bodu pramen (ústavu, zprávu o Hitlerově nástupu k moci, Mnichovskou dohodu nebo zprávu o okupaci). Žáci určí, kdo v dané době vykonával moc v českých zemích.

  • Častá chyba

    Žáci popisují 20. léta jako dobu, kdy „všechno bylo skvělé“, a 30. léta jen jako období chudoby, bez politických souvislostí.

    Jak na to

    Porovnejte pramen o výrobě nebo reklamu z 20. let se zprávou o nezaměstnanosti či Sudetoněmecké straně ve 30. letech. Žáci uvedou hospodářský i politický jev a doloží, co z pramenů vyplývá.

Jak učit

2–3 hodiny

  1. Evokace: fotografie Prahy ve 20. letech a fronty nezaměstnaných ve 30. letech. Žáci navrhnou, co se mohlo změnit v každodenním životě a v důvěře ve stát.
  2. Uvědomění: časová osa 1918–1938 zachytí ústavu, národnostní otázku, hospodářskou krizi, Sudetoněmeckou stranu a Mnichov. Práce s mapou a krátkým pramenem pomůže rozlišit aktéry, příčiny a důsledky konfliktů i spolupráce (CAS-DEJ-001-ZV9-009).
  3. Reflexe: žáci jednou větou rozliší příčinu krize demokracie, podobu Mnichovské dohody a její důsledek pro první republiku.

Nápady na aktivity

  • Skupiny pracují s různými prameny, například s ústavou, novinovým titulkem, statistikou nezaměstnanosti nebo vzpomínkou z pohraničí, a sestaví tabulku „demokracie / napětí / krize“.
  • Krátká debata o situaci v roce 1938: zástupci vlády, Sudetoněmecké strany, slovenského autonomistického proudu a dělník z průmyslového města uvedou každý jeden argument podložený historickým faktem.

Hodnocení

Žák na časové ose 1918–1938 zařadí alespoň čtyři jevy a u Mnichovské dohody rozliší příčiny, její podobu a důsledky pro Československo (CAS-DEJ-001-ZV9-009).

Krátký text (8–12 vět): žák porovná demokratické instituce 20. let s krizí 30. let a vysvětlí jeden limit demokracie související s národnostní otázkou.

Zdroje

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Československo mezi válkami

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Československo mezi válkami jedním klikem.

Základní materiály

Interaktivní aktivity 15

K tisku a rozstříhání 8

Hry pro celou třídu 4

Očekávané výstupy

  • CAS-DEJ-001-ZV9-009 Rozliší příčiny, důsledky a podobu konfliktů a spolupráce v minulosti.

Učíte Československo mezi válkami trochu jinak?

Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

Napsat ScioBotu

Související témata