Nacistická diktatura a holokaust

Žáci zkoumají nacistickou diktaturu a holokaust, porovnávají vybrané rysy dalších diktatur a uvažují o tom, jak připomínání nacistických zločinů ovlivňuje osobní a společenskou identitu.

Průvodce tématem Nacistická diktatura a holokaust v předmětu Dějepis pro 9. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.

Připravit hodinu Všechny formáty

Klikněte a tvořte

Získejte přípravu zdarma

Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Nacistická diktatura a holokaust (9. třída) — ScioBot ho připraví za vás.

Připravit hodinu

Další formáty na jedno kliknutí

Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.

V 9. ročníku žáci navazují na výuku druhé světové války a meziválečné Evropy. Na příkladu nacistického Německa rozlišují rysy diktatury a totalitního režimu, například soustředění moci, ideologii, propagandu a potlačování opozice. Vybrané rysy porovnávají s dalšími režimy 20. století, například s fašistickou Itálií a stalinistickým Sovětským svazem, a všímají si také jejich rozdílů.

Holokaust označuje genocidu evropských Židů za druhé světové války. Nacistický režim zároveň pronásledoval a vraždil Romy, lidi s postižením, politické odpůrce a další skupiny. Žáci sledují, jak k pronásledování Židů přispívaly diskriminační zákony, ghetta, deportace a vyhlazovací centra, a poznávají také další způsoby vraždění, například hromadné popravy střelbou. Uvědomují si, že šlo o zločiny uskutečňované lidmi a institucemi.

Výstup CAS-DEJ-001-ZV9-005 se vztahuje k tomu, jak připomínání historických událostí utváří identitu. Žáci proto uvažují o významu památníků, svědectví, rodinných příběhů a veřejných připomínek holokaustu. Výstup CAS-DEJ-001-ZV9-012 podporuje diskusi o diktaturách a extremismu, která vychází z historických pramenů a rozlišuje dobový kontext od dnešních politických hodnocení.

Předpoklady

  • Průběh druhé světové války v Evropě včetně okupace a kapitulace.
  • Krize demokracií a nástup autoritativních a totalitních režimů v meziválečné Evropě.
  • Práce s prameny: rozlišování svědectví, úředního dokumentu a pozdější interpretace.
  • Život v Protektorátu jako místní kontext rasového a politického pronásledování.

Klíčové pojmy

Diktatura a totalitní režim
Diktatura soustřeďuje politickou moc a omezuje její demokratickou kontrolu. Totalitní režim usiluje o rozsáhlé ovládání společnosti prostřednictvím ideologie, propagandy a represí. Autoritativní režim omezuje politickou soutěž, ale nemusí usilovat o kontrolu všech oblastí života.
Nacismus a rasová ideologie
Nacismus spojil diktaturu s rasismem a antisemitismem. Židy, Romy a další skupiny označoval za méněcenné a pronásledoval je diskriminačními opatřeními, násilím a vražděním.
Holokaust a šoa
Holokaust, hebrejsky šoa, je označení genocidy evropských Židů nacistickým Německem a jeho spolupracovníky za druhé světové války.
Pronásledování a vraždění
Pronásledování Židů zahrnovalo diskriminaci, ghetta, deportace, hromadné popravy i vraždění ve vyhlazovacích centrech. Jeho průběh se v různých zemích a obdobích lišil.
Koncentrační tábory, vyhlazovací centra a ghetta
Koncentrační tábory sloužily k věznění, teroru a nucené práci; v nich také umírali vězni. Vyhlazovací centra byla zřízena především k hromadnému vraždění. Ghetta byla uzavřené části měst, kam nacisté soustřeďovali Židy; odtud byli mnozí deportováni.
Pachatelé, přihlížející a pomoc pronásledovaným
Na pronásledování se podíleli nacistické instituce i konkrétní lidé v různých rolích. Jiní lidé přihlíželi nebo pomáhali ohroženým. Žáci rozlišují odpovědnost institucí a jednání jednotlivců.
Připomínání minulosti a identita
Památníky, svědectví přeživších a výročí připomínají historické události a zločiny. Žáci uvažují, jak takové připomínání ovlivňuje jejich osobní identitu i identitu lidí a skupin v jejich okolí (CAS-DEJ-001-ZV9-005).

Časté miskoncepce

  • Častá chyba

    „Holokaust se odehrával jen v táborech v Polsku; u nás se nic takového nedělo.“

    Jak na to

    Ukažte na mapě deportace z Protektorátu a v prameni představte místní oběti. Vysvětlete, že Terezín byl ghettem a přestupním místem, nikoli vyhlazovacím centrem.

  • Častá chyba

    „Hitler všechno nařídil sám a ostatní jen poslouchali.“

    Jak na to

    Na příkladu úřední vyhlášky, záznamu o arizaci nebo transportního seznamu sledujte doložené role různých lidí a institucí. Ptejte se, kdo se podílel na přípravě a uskutečnění pronásledování.

  • Častá chyba

    „Diktatura znamená jen nacistické Německo; v Sovětském svazu se pouze bojovalo proti fašismu.“

    Jak na to

    Porovnejte Německo, Itálii a Sovětský svaz za Stalina podle způsobu vlády, ideologie a potlačování odpůrců. Vysvětlete jejich rozdíly a nezastírejte diktátorskou povahu Stalinova režimu.

  • Častá chyba

    „Připomínání holokaustu je jen současná politika nebo zbytečné opakování.“

    Jak na to

    Porovnejte pamětní desku se svědectvím a veďte žáky k úvaze, jak připomínka souvisí s identitou jejich rodiny, obce či školy (CAS-DEJ-001-ZV9-005).

Jak učit

2–3 hodiny

  1. Evokace: Žáci zařadí anonymní tvrzení z hodiny, například „nás se to netýkalo“ nebo „stačil jeden muž“, na škálu souhlas–nesouhlas a zatím svá stanoviska nezdůvodňují.
  2. Uvědomění: Žáci si na časové ose uspořádají vybrané kroky pronásledování, porovnají rysy diktatur a zkoumají jeden pramen spolu s mapou deportací.
  3. Reflexe: Žáci jednou větou popíší, jak konkrétní připomínka, například místo, jméno nebo svědectví, souvisí s identitou jejich nebo lidí v jejich okolí.

Nápady na aktivity

  • Stanoviště „etapy“: Žáci seřadí karty s vybranými kroky pronásledování, například zákon, ghetto, deportace a vyhlazovací centrum, a ke každému přiřadí pramen. Upozorní také na hromadné vraždění střelbou a vysvětlí, proč označení „náhodné válečné oběti“ neodpovídá záměrnému pronásledování.
  • Dvojice připraví krátký vstup o jednom místě paměti nebo jménu z obce či regionu: co připomíná, kdo se na připomínání podílí a proč je důležité dnes.

Hodnocení

V diskusi žák na příkladech popíše rysy diktatury či autoritativního režimu a vysvětlí příčinu nebo důsledek holokaustu (CAS-DEJ-001-ZV9-012).

V krátkém textu žák na konkrétní připomínce vysvětlí, jak se podílí na utváření jeho identity nebo identity lidí v jeho okolí (CAS-DEJ-001-ZV9-005).

Zdroje

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Nacistická diktatura a holokaust

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Nacistická diktatura a holokaust jedním klikem.

Základní materiály

Interaktivní aktivity 15

K tisku a rozstříhání 8

Hry pro celou třídu 4

Očekávané výstupy

  • CAS-DEJ-001-ZV9-005 Posoudí, jak se připomínání historických událostí a tradic podílí na utváření jeho osobní identity a identity lidí v jeho okolí.
  • CAS-DEJ-001-ZV9-012 Diskutuje o projevech moderního politického extremismu a o povaze, příčinách vzniku a důsledcích nastolení diktatur a autoritativních režimů.

Učíte Nacistická diktatura a holokaust trochu jinak?

Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

Napsat ScioBotu

Související témata