Proměny české literatury ve 20. století

V 9. ročníku se žáci prostřednictvím ukázek seznamují s hlavními obdobími a autory české literatury 20. století. Učí se popsat, co v textu vnímají a jak na ně působí, a svá tvrzení opírají o konkrétní místa v ukázce. Tím rozvíjejí vyjadřování prožitků z uměleckých děl podle výstupu JJK-CJL-001-ZV9-014 i interpretaci textu podle JJK-CJL-001-ZV9-015.

Literaturu 20. století lze představit v souvislostech: od moderny přes meziválečnou tvorbu a literaturu válečného a poválečného období až po 60. léta, samizdat a exil a tvorbu po roce 1989. U každého období mohou žáci poznávat několik konkrétních textů, například báseň, povídku či úryvek románu, případně jejich divadelní nebo filmové zpracování. Při čtení sledují vypravěče, postavy, jazyk a to, jak text zachycuje svou dobu.

Při interpretaci žáci nejprve pojmenují svůj dojem, podloží ho citací a poté zkoumají, co text sděluje a jak souvisí se svou dobou. Tak propojí osobní čtenářský prožitek s porozuměním textu a jeho kontextu.

Předpoklady

• Česká literatura 19. století: romantismus, realismus a národní obrození jako východiska pro literaturu následujícího století.
• Interpretace uměleckého textu: práce s citací, vypravěčem, postavou a motivem.
• Jazykové prostředky uměleckého textu: obraznost, opakování a nespisovné vyjadřování v dialogu.
• Literární směry a práce s ukázkou.

Klíčové pojmy

Moderna a avantgarda

Na přelomu 19. a 20. století se v české literatuře uplatňuje například symbolismus a civilismus. V meziválečné avantgardě se rozvíjí mimo jiné poetismus a surrealismus; autoři pracují s obrazností, volným veršem a nečekanými asociacemi.

Meziválečná próza a drama

Literatura první republiky zahrnuje společenskou prózu, válečná a legionářská témata, humor a satiru i nové podoby dramatu. Žáci zkoumají, jak texty zachycují město, politiku a každodenní život.

Válečná a poválečná literatura

Literární texty se věnují okupaci, holocaustu, odboji i poválečným proměnám. Při četbě žáci rozlišují, co text vypovídá o skutečnosti a jak je jeho výpověď literárně ztvárněna.

Literatura a filmová nová vlna 60. let

Tvorba 60. let často pracuje s ironií a hovorovým jazykem a zaměřuje se na každodennost a zkušenost jednotlivce. Žáci mohou porovnat, jak na ně působí literární text a jeho filmové zpracování, čímž rozvíjejí vyjadřování prožitku podle výstupu JJK-CJL-001-ZV9-014.

Samizdat, exil a oficiálně vydávaná literatura

Od 70. let vznikaly texty vydávané oficiálně, šířené v opisech i publikované v zahraničí. Žáci zkoumají, jak dobové okolnosti a způsob vydávání souvisejí s podobou a vyzněním textů.

Interpretace ukázky

Žák pojmenuje téma, všímá si postoje vypravěče a účinku jazyka a svá tvrzení dokládá krátkou citací. Tím rozvíjí interpretaci díla podle výstupu JJK-CJL-001-ZV9-015.

Literatura po roce 1989

Po roce 1989 se změnily podmínky vydávání, vycházela také dříve zakazovaná díla a rozšířila se pestrost literárních směrů a žánrů. Žáci mohou porovnat různé literární zpracování motivu, například města, rodiny, viny nebo svobody.

Časté miskoncepce

• Častá chyba

  Žák u Haška nebo Čapka řekne, že text je „jen vtipný“, a přehlédne jeho vážnější téma.

  Jak na to

  Žák pojmenuje, čemu se text směje a na co zároveň upozorňuje, a obě tvrzení doloží místem v ukázce.

• Častá chyba

  U básně Nezvala nebo Halase žák prohlásí, že „nedává smysl“, protože v ní nenachází příběh jako v próze.

  Jak na to

  Žák vybere výrazný obraz nebo slovo a popíše, jaký pocit či představu v něm vyvolává; potom hledá, jak jednotlivé obrazy souvisejí s tématem básně.

• Častá chyba

  U Hrabala nebo Škvoreckého žák považuje hovorovou řeč postav za „špatnou češtinu“ a text kvůli ní odmítne.

  Jak na to

  Žáci rozliší řeč vypravěče a postav a zkoumají, jak hovorové vyjadřování působí a co by se změnilo jeho převedením do spisovné češtiny.

• Častá chyba

  Žák spojuje „zakázanou literaturu“ pouze s tím, že „nesměla vyjít“, ale nevšímá si, co v textu mohlo být pro tehdejší moc nepřijatelné.

  Jak na to

  Žák označí místo v ukázce, které mohlo být z hlediska cenzury problematické, a vysvětlí proč s oporou o text.

Jak učit

6–8 hodin

1. Evokace: Přečtěte krátkou báseň nebo pusťte ukázku z filmového zpracování; žáci stručně zaznamenají svůj dojem a otázku k dílu.
2. Uvědomění: Při společném čtení ukázky žáci sledují vypravěče a vybírají místa, která dokládají jejich interpretaci. Dílo zařazují do dobových souvislostí.
3. Reflexe: Žák propojí svůj prožitek s interpretací a uvede, které místo v textu jeho dojem vyvolalo.

Nápady na aktivity

• Dvojice pracuje se stejnou povídkou nebo básní. Jeden žák zapíše svůj čtenářský prožitek, druhý vyloží, co text vypovídá o své době; potom si zápisy vymění a doplní k nim citaci.
• Při porovnání prózy s její filmovou nebo divadelní adaptací žáci zapíší tři shody a jeden rozdíl v tom, jak na ně obě podoby působí (JJK-CJL-001-ZV9-014).

Hodnocení

Ústně nebo písemně žák vyjádří prožitek z krátké ukázky a dvě tvrzení o jejím smyslu doloží citacemi (JJK-CJL-001-ZV9-014, JJK-CJL-001-ZV9-015).

V krátké úvaze žák zařadí dílo do jednoho z období 20. století a své zařazení zdůvodní s oporou o znaky ukázky a dobové souvislosti.

Zdroje

• Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
• Jednotná přijímací zkouška — CERMAT

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Proměny české literatury ve 20. století

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Proměny české literatury ve 20. století jedním klikem.

Základní materiály

• Příprava na hodinu

  Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.

• Pracovní list

  List s úlohami, klíčem a variantou.

• Písemka

  Časovaná písemka s body a variantami.

• Aktivita

  Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.

• Prezentace

  Sada slajdů k výkladu a procvičení.

• Kartičky

  Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).

• QR hra

  Interaktivní hra k procvičení tématu.

Interaktivní aktivity 15

• Křížovka s tajenkou

  Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.

  10–20 min

• Kartičky

  Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.

  5–20 min

• Pexeso a spojovačka

  Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.

  10–25 min

• Poslechové cvičení

  Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.

  5–30 min

• Rozhodovačka

  Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.

  5–12 min

• Otázky

  Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.

  5–15 min

• Vpisování

  Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.

  5–15 min

• Rozřazovačka

  Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.

  5–15 min

• Rozbory

  Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.

  10–20 min

• Označování

  Žáci označují správná slova přímo v textu.

  5–15 min

• Doplňování textu

  Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.

  5–15 min

• Krok po kroku

  Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.

  5–15 min

• Popis obrázku

  Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.

  5–15 min

• Přesouvání

  Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.

  5–15 min

• Čtení s porozuměním

  Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.

  10–25 min

K tisku a rozstříhání 8

• Páry

  Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.

  10–20 min

• Výběr z možností (s tajenkou)

  Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.

  10–20 min

• Doplňování do vět

  Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.

  10–20 min

• Hra Riskuj

  Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.

  15–30 min

• Hra AZ kvíz

  28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.

  15–35 min

• Označ správnou možnost

  Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).

  10–20 min

• Já mám, kdo má …?

  Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.

  10–25 min

• Hádej, kdo jsem

  Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.

  10–25 min

Hry pro celou třídu 4

• AZ kvíz

  28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.

  15–35 min

• Riskuj

  Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.

  15–40 min

• Pexeso

  Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.

  10–25 min

• Šarády

  Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.

  15–30 min

Očekávané výstupy