Jak se utváří zemský povrch

Tvary zemského povrchu jsou výškové a tvarové rozdíly krajiny, například pohoří, vysočiny, pahorkatiny, nížiny, údolí, kotliny a krasové jevy. Utvářejí je vnitřní síly, jako pohyby litosférických desek, vrásnění, sopečná činnost, zdvihy a poklesy, i vnější činitelé, například voda, led, vítr, zvětrávání a svahové pohyby. Rozmístění tvarů na Zemi i v Česku souvisí se stavbou zemské kůry a s tím, jak dlouho a jakými způsoby na ni působí vnitřní a vnější činitelé.

Reliéf ovlivňuje, kudy odtéká voda, kde se daří zemědělství a kudy vedou cesty. V nížinách se často snáze staví sídla a dopravní tahy, zatímco v členitém terénu se osídlení může soustředit do údolí a kotlin. Krasové tvary, například závrty, ponory a jeskyně, souvisejí s odtokem vody do podzemí a s místními vodními zdroji.

Cílem je, aby žák dokázal na mapě a v místní krajině rozpoznat základní tvary, jednoduše vysvětlit jejich vznik a uvést, jak ovlivňují vodu nebo lidské činnosti. Tím si osvojuje část výstupu GEO-GEO-002-ZV9-006, který propojuje vznik a rozmístění tvarů povrchu s přírodními procesy a lidskými aktivitami.

Předpoklady

• Stavba Země — zemská kůra, plášť a jádro
• Litosféra — desky, zemětřesení a sopečná činnost
• Vrstevnice a výška terénu — čtení výšek a sklonu na mapě

Klíčové pojmy

Nadmořská výška a členitost

Nadmořská výška udává výšku místa nad hladinou moře. Členitost popisuje, jak se v krajině střídají vyvýšená a snížená místa a jak jsou jejich svahy strmé. Podle výšky a členitosti rozlišujeme například nížiny, pahorkatiny, vrchoviny a hornatiny.

Vnitřní síly

Pohyby litosférických desek, vrásnění, zdvihy, poklesy a sopečná činnost mění zemskou kůru. Podílejí se například na vzniku pohoří, sopečných kuželů a sníženin.

Vnější síly

Tekoucí voda, led, vítr, déšť a zvětrávání rozrušují a přemísťují materiál. Voda a led mohou zařezávat údolí, vítr i voda ukládat nánosy. Jejich působením se tvary krajiny postupně mění.

Hory, vysočiny a nížiny

Hory a pohoří jsou výrazně vyvýšené části krajiny, často s velkými výškovými rozdíly. Vysočiny leží výše než nížiny, ale jejich povrch může být mírně zvlněný i členitý. Nížiny jsou níže položené oblasti; jejich povrch může být různě členitý.

Údolí a kotlina

Údolí je protáhlá sníženina, kterou často utvářela řeka nebo ledovec. Kotlina je sníženina obklopená vyššími částmi krajiny. Obě mohou ovlivňovat odtok vody, vedení cest i rozmístění sídel.

Kras

Kras vzniká rozpouštěním hornin, nejčastěji vápence, vodou. Na povrchu i v podzemí se mohou tvořit závrty, ponory, vyvěračky a jeskyně; část vody odtéká pod zemí.

Vliv reliéfu na vodu a lidi

Výška, sklon a tvar krajiny ovlivňují odtok vody, možnosti zemědělství a vedení silnic i železnic. Ve strmém a členitém terénu může být výstavba náročnější; v nížinách a údolích se často snáze staví sídla a cesty.

Časté miskoncepce

• Častá chyba

  Žák se domnívá, že hory musí být špičaté jako Alpy, a proto české zaoblené hřebeny za hory nepovažuje.

  Jak na to

  Porovnejte výškopisné mapy Alp a Česka a nechte žáky popsat rozdíly v tvarech. Vysvětlete, že vzhled hřebene závisí mimo jiné na dlouhodobém působení vnějších činitelů a že hory nemusí mít špičaté vrcholy.

• Častá chyba

  Žák umístí řeku na hřeben a myslí si, že voda teče po nejvyšších místech.

  Jak na to

  Na vrstevnicové mapě nebo modelu z papíru sledujte, kam terén klesá. Voda obvykle odtéká ze svahů do nižších míst a potoky a řeky často protékají údolím.

• Častá chyba

  Žák se domnívá, že jeskyně vytvořil vítr nebo že všechny dutiny v zemi jsou sopečného původu.

  Jak na to

  Připomeňte, že krasové jeskyně vznikají rozpouštěním vápence vodou. Na fotografii odlište krasové tvary od sopečného kužele, který souvisí se sopečnou činností. Jednoduchá ukázka reakce octa s kouskem vápence nebo křídy může rozpouštění přiblížit.

• Častá chyba

  Žák tvrdí, že v horách nikdo nebydlí, a předpokládá, že města mohou vznikat jen v nížinách.

  Jak na to

  Na mapě sídel Česka nebo místního kraje hledejte sídla v kotlinách a údolích. Společně uvažujte, jak jejich polohu ovlivňují terén, dostupnost vody a vedení cest.

Jak učit

2–3 hodiny

1. Evokace: Žáci na výškopisné mapě Česka nebo okolí školy označí, kde očekávají hory, nížinu a údolí, a navrhnou, kudy by mohla vést silnice.
2. Uvědomění: Na řezu krajinou a vrstevnicové mapě propojte tvary povrchu s působením vnitřních a vnějších činitelů a s odtokem vody či polohou sídel. Uveďte kras jako příklad rozpouštění vápence vodou.
3. Reflexe: Každý žák popíše jedno místo na mapě: jaký tvar tam je, čím mohl vzniknout a jak ovlivňuje vodu nebo pohyb lidí.

Nápady na aktivity

• Model údolí z vlhkého písku nebo zmačkaného papíru: žáci nechají na model „pršet“ vodu z konvičky a pozorují, kudy odtéká a kde se ukládá materiál. Do náčrtu vyznačí směr odtoku a možné místo pro sídlo.
• Ve dvojicích žáci porovnají výškopisnou mapu s mapou sídel. U jednoho pohoří, jedné nížiny a jednoho údolí popíší, jaké činitele mohly utvářet zdejší povrch, a uvedou jeden možný důsledek pro dopravu nebo zemědělství.

Hodnocení

Žák u tří označených míst na mapě pojmenuje tvar povrchu, stručně uvede, jak mohl vzniknout, a popíše jeden jeho vliv na vodu, sídlo nebo cestu (GEO-GEO-002-ZV9-006).

Žák doplní do jednoduchého řezu krajinou směr odtoku vody a vysvětlí, jak může poloha v údolí ovlivnit umístění sídla.

Zdroje

• Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
• Geoportál ČÚZK — výškopis a mapy
• Natural Earth — výškopisná data Země

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Jak se utváří zemský povrch

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Jak se utváří zemský povrch jedním klikem.

Základní materiály

• Příprava na hodinu

  Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.

• Pracovní list

  List s úlohami, klíčem a variantou.

• Písemka

  Časovaná písemka s body a variantami.

• Aktivita

  Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.

• Prezentace

  Sada slajdů k výkladu a procvičení.

• Kartičky

  Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).

• QR hra

  Interaktivní hra k procvičení tématu.

Interaktivní aktivity 15

• Křížovka s tajenkou

  Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.

  10–20 min

• Kartičky

  Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.

  5–20 min

• Pexeso a spojovačka

  Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.

  10–25 min

• Poslechové cvičení

  Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.

  5–30 min

• Rozhodovačka

  Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.

  5–12 min

• Otázky

  Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.

  5–15 min

• Vpisování

  Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.

  5–15 min

• Rozřazovačka

  Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.

  5–15 min

• Rozbory

  Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.

  10–20 min

• Označování

  Žáci označují správná slova přímo v textu.

  5–15 min

• Doplňování textu

  Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.

  5–15 min

• Krok po kroku

  Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.

  5–15 min

• Popis obrázku

  Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.

  5–15 min

• Přesouvání

  Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.

  5–15 min

• Čtení s porozuměním

  Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.

  10–25 min

K tisku a rozstříhání 8

• Páry

  Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.

  10–20 min

• Výběr z možností (s tajenkou)

  Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.

  10–20 min

• Doplňování do vět

  Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.

  10–20 min

• Hra Riskuj

  Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.

  15–30 min

• Hra AZ kvíz

  28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.

  15–35 min

• Označ správnou možnost

  Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).

  10–20 min

• Já mám, kdo má …?

  Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.

  10–25 min

• Hádej, kdo jsem

  Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.

  10–25 min

Hry pro celou třídu 4

• AZ kvíz

  28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.

  15–35 min

• Riskuj

  Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.

  15–40 min

• Pexeso

  Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.

  10–25 min

• Šarády

  Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.

  15–30 min

Očekávané výstupy