Zeměpis na ZUŠ
Vyberte ročník a téma — od práce s atlasem po socioekonomickou geografii — nebo popište hodinu. ScioBot zná očekávané výstupy zeměpisu v RVP ZV i RVP G, cvičí kartografickou gramotnost, regionální přehled i čtení dat a připraví přípravu, pracovní list s mapou, test i prezentaci. Zadání umí odstupňovat pro SVP.
Vytvořit materiál Procházet témata
Témata podle ročníků
Okruhy učiva v souladu s novým RVP. ScioBot z nich připraví přípravu — i z tématu, které tu zatím není.
6. třída (19)
-
Jak zkoumat místa kolem nás
Žáci zkoumají známá místa, jejich proměny a souvislosti mezi přírodními jevy a lidskou činností.
-
Jak číst mapu a najít cestu
Žáci čtou značky, měřítko a světové strany na mapě a využívají je k orientaci ve škole, jejím okolí i v terénu.
-
Jak číst vrstevnice na mapě
Žáci podle vrstevnic čtou nadmořskou výšku a poznávají sklon svahu i tvary terénu, aby si dokázali lépe představit průběh trasy.
-
Co ukazují tematické mapy
Žáci čtou tematické mapy pomocí názvu a legendy, porovnávají zobrazené hodnoty a vybírají mapu podle otázky, na kterou hledají odpověď.
-
Určování polohy podle zeměpisné sítě
Žáci čtou zeměpisnou síť na glóbu a v mapě, zapisují zeměpisnou šířku a délku a podle souřadnic vyhledávají místa.
-
Jak číst informace v mapové aplikaci
Žáci v mapové aplikaci vyhledají známé místo, porovnají údaje v mapových vrstvách a použijí je při rozhodování o okolí školy.
-
Země, Slunce a Měsíc
Země je planeta Sluneční soustavy; její tvar, velikost a vztah ke Slunci a Měsíci pomáhají porozumět podmínkám života na jejím povrchu.
-
Otáčení Země a oběh kolem Slunce
Otáčení Země způsobuje střídání dne a noci; sklon zemské osy při oběhu kolem Slunce mění během roku délku dne i výšku Slunce nad obzorem.
-
Proč se střídají roční období
Sklon zemské osy a oběh Země kolem Slunce mění během roku délku dne a výšku Slunce nad obzorem, a tím i množství záření dopadajícího na dané místo.
-
Jak se mění sluneční záření podle místa a času
Žáci zjišťují, jak zeměpisná šířka, denní doba a roční období mění výšku Slunce a délku dne a jak se tyto rozdíly projevují v přírodě i lidských činnostech.
-
Měsíc a příliv a odliv
Měsíc obíhá kolem Země a jeho gravitační působení spolu s působením Slunce způsobuje příliv a odliv moře.
-
Vrstvy Země
Žáci poznávají vrstvy zemského nitra a rozlišují vnitřní stavbu Země od tvarů jejího povrchu.
-
Pohyb litosférických desek
Litosférické desky se pomalu pohybují; jejich pohyb pomáhá vysvětlit vznik některých pohoří, oceánských příkopů, sopek a zemětřesení.
-
Jak vznikají tvary zemského povrchu
Pohoří, nížiny i údolí vznikají působením vnitřních a vnějších činitelů; jejich tvar ovlivňuje odtok vody, osídlení a dopravu.
-
Atmosféra a počasí
Žáci poznají troposféru, popisují počasí v daném místě a čase a zkoumají, jak sluneční záření ohřívá zemský povrch a vzduch.
-
Voda na Zemi
Žáci poznávají, kde se na Zemi nachází slaná a sladká voda a jak se voda pohybuje mezi oceány, pevninou a atmosférou.
-
Kdy je v krajině dost vody?
Dostupnost vody se během roku mění podle srážek, tání sněhu, výparu a vlastností krajiny; její nedostatek i nadbytek ovlivňují přírodu a život lidí.
-
Jak vzniká půda a co ovlivňuje
Půda vzniká působením hornin, podnebí, reliéfu a organismů; její vlastnosti ovlivňují rostliny, vodu i využití krajiny.
-
Biosféra
Biosféra zahrnuje život na Zemi; žáci poznávají, jak výskyt organismů v určitém místě souvisí s vodou, půdou a podnebím.
7. třída (18)
-
Mapa světa zpaměti
Žáci načrtnou svou představu o poloze světadílů a oceánů, porovnají ji s atlasem a zpřesní vzájemné vztahy mezi místy.
-
Světadíly a oceány na mapě světa
Žáci si vytvářejí představu o poloze a rozloze světadílů a oceánů a na příkladu Eurasie rozlišují světadíl od kontinentu.
-
Přírodní krajiny a řeky Afriky
Žáci poznávají polohu a povrch Afriky, sledují její velké řeky a vysvětlují rozdíly mezi pouštěmi, savanami a rovníkovými lesy.
-
Státy a významná města Afriky
Žáci si na mapě vytvářejí představu o poloze vybraných afrických států a měst a spojují je s přírodními a společenskými podmínkami.
-
Povrch a řeky Asie
Žáci poznávají hlavní pohoří, plošiny, nížiny a řeky Asie a z mapy odvozují, jak přírodní podmínky souvisejí s životem v různých oblastech.
-
Státy, města a osídlení Asie
Žáci poznávají polohu vybraných asijských států a měst a na mapách porovnávají oblasti s rozdílnou hustotou zalidnění.
-
Poloha, povrch a vodstvo Severní Ameriky
Žáci se orientují na mapě Severní Ameriky a poznávají, jak její poloha a povrch souvisejí se směrem toku řek a rozdílnými přírodními podmínkami.
-
Státy a města Severní Ameriky
Žáci si vytvářejí mentální mapu Severní Ameriky: umísťují na ni vybrané státy a města a popisují jejich polohu vůči pobřeží, jezerům a dalším částem krajiny.
-
Jižní Amerika: krajina a státy
Poloha And a Amazonské nížiny pomáhá žákům porozumět směru toku řek; na mapě zároveň poznávají vybrané státy a města Jižní Ameriky.
-
Austrálie a ostrovy Oceánie
Žáci se orientují v poloze Austrálie a ostrovů Oceánie, rozlišují kontinent, stát a region a zkoumají, jak vzdálenosti ovlivňují dopravní spojení.
-
Antarktida
Žáci poznávají polohu Antarktidy, její ledový pokryv a polární podnebí a vysvětlují, jak přírodní podmínky souvisejí s životem u pobřeží a působením výzkumných stanic.
-
Státy světa: poloha, rozloha a obyvatelstvo
Žáci vyhledávají vybrané státy a města na mapě a porovnávají státy podle polohy, rozlohy a počtu obyvatel; poznávají také jejich vlajky.
-
Řeky, jezera a pohoří světa
Žáci vyhledávají významné řeky, jezera a pohoří na mapě světa a poznávají jejich polohu i vztah k okolní krajině.
-
Biomy a život lidí v různých regionech
Žáci poznávají hlavní biomy a porovnávají, jak přírodní podmínky souvisejí s životem lidí v různých regionech.
-
Tropické lesy, savany a pouště
Tropické lesy, savany a pouště se liší hlavně množstvím srážek a délkou období sucha; tyto podmínky ovlivňují vegetaci, půdu i život lidí.
-
Biomy mírného a chladného pásu
Stepi, opadavé lesy, středomořská vegetace, tajga a tundra ukazují, jak podnebí ovlivňuje rostlinstvo, půdy a využití krajiny v Asii a Americe.
-
Jak se liší regiony světa
Vybrané regiony světa se liší přírodními podmínkami, osídlením a hospodářstvím; jejich vzájemné vazby ovlivňují život lidí i za hranicemi regionu.
-
Proměny míst a regionů
Na příkladech z Afriky, Asie a Ameriky žáci zkoumají příčiny odlesňování, zhoršování půdy v suchých oblastech a růstu měst i jejich důsledky pro krajinu a život lidí.
8. třída (18)
-
Evropa na mapě: státy a hlavní města
Žáci si vytvářejí představu o poloze Evropy a na mapě propojují evropské státy a jejich hlavní města s konkrétními místy.
-
Pohoří a nížiny Evropy
Žáci vyhledávají na fyzické mapě evropská pohoří a nížiny, porovnávají jejich polohu a poznávají, jak povrch ovlivňuje osídlení a dopravu.
-
Moře a řeky Evropy
Žáci se orientují v evropských mořích a velkých řekách, určují směr odtoku a porovnávají, jak řeky propojují regiony a souvisejí s dopravou, zemědělstvím a sídly.
-
Podnebí a přírodní krajiny Evropy
Žáci porovnávají podnebí a přírodní krajiny evropských regionů a vysvětlují, jak jejich rozdíly souvisejí s polohou, mořem, pohořími a životem lidí.
-
Státy střední Evropy na mapě
Žáci vymezují střední Evropu a podle polohy, přírodních podmínek a sídel porovnávají Česko s Německem, Rakouskem, Slovenskem, Polskem a Maďarskem.
-
Západní Evropa
Žáci se orientují v západní Evropě a porovnávají Francii, státy Beneluxu, Spojené království a Irsko podle přírodních podmínek, měst, jazyků a polohy vůči moři.
-
Severní Evropa
Severní Evropa zahrnuje rozmanité krajiny od dánských nížin po norské fjordy; poloha a přírodní podmínky pomáhají vysvětlit rozdíly v osídlení a životě regionu.
-
Jižní Evropa
Žáci poznávají polohu a rozmanitost jižní Evropy a porovnávají, jak moře, podnebí a povrch souvisejí se životem lidí.
-
Východní a jihovýchodní Evropa
Žáci si na mapě ujasňují polohu východní a jihovýchodní Evropy a porovnávají přírodní podmínky, sídla a spojení těchto regionů se střední Evropou.
-
Jazyky a kultury Evropy
Žáci čtou mapu evropských jazyků a porovnávají, jak se jazykové a kulturní poměry regionů utvářely v souvislosti s dějinami a migrací.
-
Evropská města a další sídla
Žáci porovnávají evropská sídla podle polohy, funkcí a uspořádání a zvažují, jak tyto okolnosti ovlivňují jejich rozvoj.
-
Poloha Česka
Česko leží ve střední Evropě; jeho sousedé, vnitrozemská poloha a dopravní spojení pomáhají vysvětlit vztahy s okolními státy.
-
Povrch a vodstvo Česka
Žáci poznávají hlavní pohoří a řeky Česka, sledují odtok vody do tří úmoří a vysvětlují, jak povrch a vodní síť ovlivňují sídla a dopravu.
-
Chráněná území a jeskyně v Česku
Žáci vyhledávají české národní parky, vybrané chráněné krajinné oblasti a jeskyně, porovnávají jejich krajinu a uvažují o vztahu lidí k těmto místům.
-
Kraje, okresy a jejich sídla
Kraje a okresy pomáhají určit polohu bydliště; porovnání krajů ukazuje, jak se v nich liší přírodní podmínky, sídla a dojížďka.
-
Sídla v Česku: poloha, funkce a rozvoj
Žáci zkoumají, proč sídla v Česku vznikla na různých místech, jak slouží svým obyvatelům a okolí a co ovlivňuje jejich další rozvoj.
-
Mentální mapa Česka
Žáci zakreslují Česko podle své prostorové představy, porovnávají náčrt s mapou a zpřesňují polohu krajů, měst, řek a pohoří.
-
Vztah k místu a regionu
Žáci zkoumají, proč se cítí být součástí obce, kraje či Česka, a porovnávají znaky míst i vztahy mezi regiony.
9. třída (18)
-
Pohyb a rozmístění obyvatelstva
Přírodní podmínky a společenské poměry ovlivňují, kde lidé žijí, proč se stěhují a jak se mění počet i složení obyvatel.
-
Složení a rozmístění obyvatelstva
Věkové, vzdělanostní a kulturní složení obyvatelstva i přírodní a společenské podmínky pomáhají vysvětlit, kde lidé žijí a jak se počet obyvatel mění.
-
Podoba a proměny sídel
Žáci porovnávají vesnice, města a městské aglomerace a zkoumají, jak poloha, funkce a rozšiřování zástavby ovlivňují jejich podobu a rozvoj.
-
Funkce a rozvoj sídel
Poloha, funkce a uspořádání sídla ovlivňují jeho podobu i možnosti dalšího rozvoje.
-
Světová města a jejich vliv
Světová města propojují vzdálené regiony; jejich poloha, funkce a uspořádání ovlivňují život obyvatel i rozvoj okolí.
-
Proč se hospodářské činnosti soustřeďují na určitá místa
Přírodní a společenské podmínky ovlivňují, kde se rozvíjejí různé hospodářské činnosti a jak mění okolní region.
-
Jak se dělí hospodářské činnosti
Hospodářské činnosti se dělí podle toho, zda získávají suroviny, vyrábějí zboží, nebo poskytují služby; jejich zastoupení se mezi regiony liší.
-
Zemědělství a těžba
Přírodní i společenské podmínky ovlivňují, kde se rozvíjí zemědělství a těžba a jak tyto činnosti mění krajinu a možnosti regionu.
-
Průmysl a nerostné suroviny
Rozmístění průmyslu ovlivňují suroviny, energie, pracovní síla, doprava a trh; jeho přínosy a dopady se v jednotlivých regionech liší.
-
Doprava, obchod a služby
Doprava, obchod a služby propojují místa a jejich rozmístění ovlivňuje dostupnost práce, zboží a služeb i rozvoj regionů.
-
Hospodářství Česka
Hospodářství českých krajů se liší podle přírodních podmínek, dopravní polohy, pracovní síly a dalších faktorů, které ovlivňují také možnosti jejich rozvoje.
-
Jak globalizace mění konkrétní místo
Na příkladu konkrétního místa žáci poznávají příčiny a průběh globalizace i její příznivé a nepříznivé důsledky pro obyvatele a přírodu.
-
Konflikty ve světě a cesty k míru
Žáci porovnávají příčiny a důsledky vybraných konfliktů ve světě a poznávají, jaké kroky mohou přispět k jejich mírovému řešení.
-
Spolupráce při řešení konfliktů a krizí
Státy a organizace spolupracují při mírovém řešení konfliktů, pomoci zasaženým lidem a obnově regionů; jejich možnosti závisejí na úkolech a pravomocích.
-
Jak média zobrazují místa
Žáci porovnávají mediální obrazy stejného místa a na konkrétních příkladech vysvětlují, jak ovlivňují představy o něm.
-
Udržitelnost života v konkrétním místě
Na příkladu obce nebo její části žáci zvažují, jak využívání místa naplňuje potřeby lidí a ovlivňuje přírodní prostředí i podmínky pro život v budoucnu.
-
Udržitelné volby v našem okolí
Žáci zvažují, jak rozhodnutí o dopravě, nákupech, bydlení a péči o okolí ovlivňují místa a lidi, kteří v nich žijí.
-
Lidé a regiony v současném světě
Obyvatelstvo, sídla a hospodářství utvářejí podobu regionů, které zároveň ovlivňují globální vztahy, konflikty, média a rozhodování o udržitelném rozvoji.
Nástroje ScioBotu pro předmět Zeměpis
Funkce, které se hodí právě v tomto předmětu. Každou si vyzkoušíte jedním klikem – zadání předvyplníme.
Glóbus světa
Otočný glóbus s body, které žáci znají z atlasu. Klepnutí otevře kartu — ne statický obrázek mapy.
Otočte glóbus a klepněte na svítící bod. Otevře se karta s místem, které žáci znají z atlasu.
- Praha — Česko, Evropa. Souřadnice: 50.1° N 14.4° E. Hlavní město leží na Vltavě ve středu Evropy. Na glóbu ho hledejte mezi Alpami a Baltem — odsud se porovnávají vzdálenosti k moři i k jiným metropolím.
- Kilimandžáro — Tanzanie, Afrika. Souřadnice: 3.1° S 37.4° E. Nejvyšší hora Afriky je sopka skoro na rovníku. Na vrcholu drží sníh — žáci na tom vidí, že výška mění podnebí víc než zeměpisná šířka.
- Pyramidy v Gíze — Egypt, Afrika. Souřadnice: 30.0° N 31.1° E. Stojí na okraji Sahary u Nilu, ne uprostřed pouště. Řeka a delta živily město — poušť začíná hned za nimi.
- Mount Everest — Nepál / Čína, Asie. Souřadnice: 28.0° N 86.9° E. Nejvyšší bod planety leží v Himálaji, kde se srazila Indie s Eurasií. Pohoří pořád roste — desky se ještě neuklidnily.
- Amazonka — Brazílie, Jižní Amerika. Souřadnice: 3.5° S 62.2° W. Nejvodnatější řeka světa teče rovníkovým pralesem k Atlantiku. Na glóbu je to zelený pás, ne čára — povodí je větší než celá Evropa bez Ruska.
- Grand Canyon — USA, Severní Amerika. Souřadnice: 36.1° N 112.1° W. Colorado vyřízlo kaňon do náhorní plošiny. Vrstevnaté stěny jsou učebnice času — nahoře mladší horniny, dole starší.
- Velká čínská zeď — Čína, Asie. Souřadnice: 40.4° N 116.6° E. Pás hradeb se vine po hřebenech severní Číny, ne jako rovná čára přes mapu. Na glóbu je to krátký úsek u Pekingu — celek by byl tenká nit.
- Viktoriiny vodopády — Zambie / Zimbabwe, Afrika. Souřadnice: 17.9° S 25.9° E. Zambezi se tu láme z plošiny do soutěsky. Šířka paddlí je větší než u Niagary — proto se říká „kouř, který hřmí“.
- Fudži — Japonsko, Asie. Souřadnice: 35.4° N 138.7° E. Pravidelný kužel je sopka na ostrově, kde se stýkají desky. Japonsko je řetěz ostrovů v Pacifiku, ne pevnina přilepená k Asii.
- Iguazú — Argentina / Brazílie, Jižní Amerika. Souřadnice: 25.7° S 54.4° W. Řeka se tříští do desítek ramen v pralese na hranici. Není to jeden sloup vody — je to hřeben, který přetíná dva státy.
- Sahara — severní Afrika, Afrika. Souřadnice: 23.4° N 25.7° E. Největší horká poušť světa sahá od Atlantiku k Rudému moři. Na glóbu je to světlý pás — ne jeden stát, ale několik podnebných zemí najednou.
- Sydney — Nový Jižní Wales, Austrálie. Souřadnice: 33.9° S 151.2° E. Přístav na jihovýchodě ostrovního světadílu. Austrálie je od Evropy nejdál — proto se na glóbu otáčí „dolů“ a žáci vidí, že jih není dole ve vesmíru.
- Aconcagua — Argentina, Jižní Amerika. Souřadnice: 32.7° S 70.0° W. Nejvyšší hora Ameriky stojí v Andách, kde se Pacifická deska zasouvá pod Jihoamerickou. Pohoří je dlouhé jako celý světadíl.
NASA Earth Observatory · Public domain
Příklad zadání: Připrav hodinu zeměpisu o světadílech na glóbu pro 6. třídu, 8 míst k porovnání.
Obyvatelstvo světadílů
Sloupcový Vega-Lite graf v milionech. Žáci porovnají Asii a Evropu z jedné sady čísel.
Příklad zadání: Udělej sloupcový graf obyvatelstva světadílů a tři otázky k němu.
Litosférické desky
Flowchart rozestupování, srážka, posun. Tři pohyby desek jako schéma — glóbus ukáže, kde pohoří vznikla.
Příklad zadání: Nakresli schéma pohybů litosférických desek a uveď příklad pohoří.
Školní mapa
Najde skutečnou mapu (řeky Evropy, podnebné pásy). Není to vygenerovaný obrázek.
Příklad zadání: Najdi mapu podnebných pásů a připrav 6 úloh pro 6. třídu.
Teplotní chod
Měsíční teploty jako čára. Hodí se k podnebí mírného pásu, ne k tematické mapě.
Příklad zadání: Udělej graf teplotního chodu Prahy a porovnej ho se Savanou.
RVP / ŠVP kompetence
Vyhledá oficiální očekávané výstupy pro předmět a ročník. Učitel dostane kódy a znění, ne neoficiální PDF z webu.
Příklad zadání: Najdi výstupy RVP ZV pro zlomky v 6. ročníku a napiš k nim cíle hodiny.
Co pro vás ScioBot připraví
Jeden předmět, řada formátů. Vyberte typ materiálu a doplňte téma nebo ročník.
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Kartičky
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
QR hra
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Související předměty
Učíte něco, co tu není?
Témata na této stránce jsou příklady. Napište ScioBotu, co v předmětu Zeměpis učíte a pro koho – materiál připraví i mimo uvedené okruhy.
Časté dotazy
- Podle jakého RVP jsou témata řazena?
- RVP ZV (revize 2025) platí od 1. 9. 2025. Povinný náběh 1. a 6. ročník 2028, všechny ročníky 2032.
- Kolik očekávaných výstupů má Zeměpis na základní škole?
- V datech je 18 očekávaných výstupů.
- Ve kterých ročnících se Zeměpis učí?
- V katalogu je předmět pokryt v 6.–9. ročníku.
- Kolik očekávaných výstupů má Zeměpis na 2. stupni?
- Na 2. stupni (6.–9. ročník) je 18 očekávaných výstupů.
Rámce
-
RVP ZV (revize 2025)
Povinný náběh 1. a 6. ročník 2028, všechny ročníky 2032.