Zeměpis na ZUŠ
Vyberte ročník a téma — od práce s atlasem po socioekonomickou geografii — nebo popište hodinu. ScioBot zná očekávané výstupy zeměpisu v RVP ZV i RVP G, cvičí kartografickou gramotnost, regionální přehled i čtení dat a připraví přípravu, pracovní list s mapou, test i prezentaci. Zadání umí odstupňovat pro SVP.
Vytvořit materiál Procházet témata
Témata podle ročníků
Okruhy učiva v souladu s novým RVP. ScioBot z nich připraví přípravu — i z tématu, které tu zatím není.
6. třída (19)
-
Geografické myšlení
Žáci se poprvé učí geograficky myslet: ptají se na příčiny a důsledky změn v místě, rozlišují zemské sféry a nepopisují ještě světadíly ani Česko.
-
Mapy a orientace
Kriticky čtou mapu i turistickou značku, určí světové strany, použijí legendu a měřítko a ověří údaj z mapy ve škole i v terénu.
-
Vrstevnice a výška terénu
Z vrstevnic odečtou výšku, sklon a tvar terénu, rozpoznají horu, údolí i plošinu a propojí výškopis s pohybem v krajině.
-
Tematické mapy
Rozliší obecně zeměpisnou a tematickou mapu, vyčtou z ní jeden jev (srážky, teplotu, hustotu) a posoudí, k jakému účelu se mapa hodí.
-
Zeměpisná síť a souřadnice
Najdou místo podle zeměpisné šířky a délky, čtou poledníky a rovnoběžky a zapíší souřadnice školy i vybraného bodu na glóbu.
-
Geografické informační systémy
Vyzkouší základní práci s mapovou aplikací: vyhledají místo, zapnou vrstvu a použijí geoinformaci k jednoduchému rozhodnutí v okolí školy.
-
Země jako vesmírné těleso
Charakterizují Zemi jako planetu Sluneční soustavy: tvar, velikost, postavení vůči Slunci a Měsíci a podmínky pro život na povrchu.
-
Pohyby Země
Vysvětlí otáčení Země kolem osy a oběh kolem Slunce a odvodí z nich střídání dne a noci i nestejnou délku dne v průběhu roku.
-
Střídání ročních období
Odvodí střídání ročních období ze sklonu zemské osy a oběhu Země a propojí ho s délkou dne, výškou Slunce a počasím v místě.
-
Sluneční záření v místě a čase
Odvodí příjem slunečního záření pro konkrétní místo a čas: výšku Slunce, sklon paprsků, roční dobu a důsledky pro teplo, světlo i lidské činnosti.
-
Měsíc a slapové jevy
Popíší Měsíc jako zemský satelit a vysvětlí slapové jevy jako důsledek přitažlivosti; spojí je s mořským pobřežím, ne s vnitrozemským potokem.
-
Stavba Země
Popíší stavbu Země od jádra po kůru a odliší ji od povrchových tvarů; používají jen zeměpisné, nikoli biologické klíče.
-
Litosféra
Zavedou litosféru jako kamenný obal Země, propojí desky a zemětřesení s tvary povrchu a neprobírají ještě regionální pohoří světadílů.
-
Tvary zemského povrchu
Vysvětlí vznik a rozmístění hor, nížin, údolí a krasu a posoudí, jak tvary povrchu ovlivňují vodu, osídlení a pohyb lidí v místě.
-
Atmosféra a počasí
Popíší vrstvy atmosféry a odvodí počasí v místě ze slunečního záření, teploty, srážek a větru, bez klimatických pásem světadílů.
-
Hydrosféra
Rozliší oceány, moře, řeky, jezera a podzemní vodu jako části hydrosféry a uvedou, kudy voda na Zemi obíhá.
-
Voda v místě během roku
Odvodí dostupnost vody v konkrétním místě během roku: srážky, odtok, vsak a sezónní nedostatek, a posoudí vliv na krajinu i lidi.
-
Pedosféra a půdy
Odvodí charakter půdy v místě z matečné horniny, klimatu a organismů a posoudí, jak půda ovlivňuje rostliny, vodu i hospodaření.
-
Biosféra
Zavedou biosféru jako sféru živých organismů, propojí ji s půdou, vodou a podnebím v místě a nechají regionální biomy na další ročníky.
7. třída (18)
-
Mentální mapa světa
Žáci si sestaví mentální mapu světa: umístí světadíly, oceány a vybraná významná místa a porovnají svou představu se skutečnou mapou.
-
Světadíly a oceány
Žáci pojmenují sedm světadílů a světové oceány, porovnají jejich rozlohu i polohu a vysvětlí rozdíl mezi světadílem a kontinentem.
-
Afrika: poloha, povrch a vodstvo
Žáci určí polohu Afriky, popíší hlavní tvary povrchu a řeky a propojí podnebí s přírodními podmínkami regionů od Sahary po rovníkovou Afriku.
-
Afrika: státy a města
Žáci lokalizují významné africké státy a města na slepé mapě a spojí je s přírodními i společenskými podmínkami daného regionu.
-
Asie: pohoří a řeky
Žáci lokalizují asijská pohoří a řeky, popíší kontrast mezi Himalájemi, Sibiří a monzunovou jižní Asií a vysvětlí, jak povrch a vodstvo ovlivňují život v regionech.
-
Asie: státy a města
Žáci určí významné asijské státy a města na mapě a porovnají hustotu osídlení i polohu megalopolí od Blízkého východu po východní Asii.
-
Severní Amerika: povrch a řeky
Žáci popíší polohu Severní Ameriky, Kordillery a významné řeky a vysvětlí, jak povrch a vodstvo formují přírodní regiony od Arktidy po Mexiko.
-
Severní Amerika: státy, města a USA
Žáci lokalizují státy a města Severní Ameriky včetně USA a Kanady a propojí je s přírodními i sídelními podmínkami jednotlivých regionů.
-
Jižní Amerika
Žáci určí polohu Jižní Ameriky, Andy a Amazonskou nížinu, lokalizují státy i města a vysvětlí, jak povrch odděluje pacifické a atlantické regiony.
-
Austrálie a Oceánie
Žáci popíší polohu Austrálie a Oceánie, ostrovní charakter Tichomoří a izolaci kontinentu a lokalizují Austrálii, Nový Zéland a vybrané ostrovní státy.
-
Antarktida
Žáci charakterizují Antarktidu jako ledovcový světadíl, vysvětlí extrémní přírodní podmínky a uvedou, proč tu nejsou stálé státy, ale jen výzkumné stanice.
-
Významné státy světa
Žáci lokalizují nejvýznamnější státy a města světa, rozpoznají vybrané vlajky a porovnají, čím se tyto státy liší rozlohou, počtem obyvatel i polohou.
-
Řeky, pohoří a jezera světa
Žáci umístí nejdelší řeky, pohoří a velká jezera světa na mapu podle světadílů a propojí je s přírodními regiony, kterými protékají nebo které ohraničují.
-
Biomy jako obraz regionů
Žáci odvodí z podnebí a půd charakter biomu konkrétního místa a ukážou, jak tropický les, savana nebo tundra určují život lidí v daném regionu.
-
Tropický les, savana a pouště
Žáci porovnají tropický deštný les, opadavý tropický les, savanu a pouště a vysvětlí, proč se stejné biomy opakují v Africe, Asii i Americe.
-
Biomy mírného a polárního pásu
Žáci porovnají stepi, opadavé lesy, tajgu, tundru a středomořskou vegetaci a spojí je s mírnými a polárními regiony Asie a Ameriky.
-
Shody a rozdíly regionů světa
Žáci identifikují shodné a rozdílné znaky vybraných regionů světa — pouště, velkoměsta, monzunové oblasti — a ukážou, jak jeden region ovlivňuje život v jiném.
-
Změny míst a regionů světa
Žáci na příkladech z Afriky, Asie a Ameriky vysvětlí příčiny a důsledky změn míst, například odlesňování, desertifikaci nebo růst měst.
8. třída (18)
-
Evropa: poloha, státy a hlavní města
Žáci na mapě vymezí Evropu, určí její polohu vůči jiným světadílům a oceánům, pojmenují státy a hlavní města a vlajkami i slepou mapou upevní mentální obraz kontinentu.
-
Hory a povrch Evropy
Žáci na fyzické mapě lokalizují hlavní pohoří a nížiny Evropy, porovnají jejich vliv na osídlení a dopravu a vysvětlí, proč se tvary povrchu v různých částech kontinentu liší.
-
Moře a řeky Evropy
Žáci pojmenují moře, poloostrovy a velké evropské řeky, určí úmoří a na příkladech ukážou, jak vodstvo spojuje regiony a ovlivňuje úrodnost i sídla.
-
Podnebí a krajiny Evropy
Žáci porovnají podnebné pásy a typy krajin Evropy od Skandinávie po Středomoří a odvodí, jak zeměpisná šířka, moře a pohoří mění počasí, zemědělství i život lidí.
-
Střední Evropa
Žáci vymezí střední Evropu, porovnají polohu, přírodu a sídla Česka s Německem, Rakouskem a Slovenskem (i Polskem a Maďarskem) a ukážou, co region spojuje i čím se sousedé liší.
-
Západní Evropa
Žáci vymezí západní Evropu, porovnají přímořské státy od Francie po Britské ostrovy a Nizozemsko a identifikují shodné i rozdílné znaky přírody, sídel a jazyků.
-
Severní Evropa
Žáci vymezí severní Evropu a Skandinávii, porovnají fjordy, tundry a Baltské moře s mírnou střední Evropou a ukážou, jak poloha ovlivňuje sídla i způsob života.
-
Jižní Evropa
Žáci vymezí jižní Evropu kolem Středozemního moře, porovnají Pyrenejský, Apeninský a řecký prostor a identifikují vliv klimatu a moře na sídla i způsob života.
-
Východní a jihovýchodní Evropa
Žáci porovnají východní a jihovýchodní Evropu, lokalizují státy od Ukrajiny po Balkán a identifikují společné i rozdílné charakteristiky přírody, sídel a sousedství s Českem.
-
Jazyky a společenské prostředí Evropy
Žáci na mapě jazyků Evropy rozliší hlavní jazykové skupiny, uvedou příklady národů a kultur a vysvětlí, jak jazyk a historie ovlivňují charakter regionů.
-
Sídla Evropy
Žáci rozliší typy sídel, posoudí polohu a funkce evropských měst od metropolí po malá sídla a na mapě měst Evropy porovnají možnosti jejich rozvoje.
-
Poloha Česka
Žáci určí zeměpisnou, geometrickou i dopravní polohu Česka ve střední Evropě, pojmenují sousední státy a odůvodní, jak poloha ovlivňuje vazby i identitu obyvatel.
-
Povrch, hory a řeky Česka
Žáci na mapě lokalizují České vysočiny, Karpaty, hlavní pohoří i řeky, určí úmoří a vysvětlí vliv povrchu a vodní sítě na sídla, dopravu i krajinu bydliště.
-
CHKO, národní parky a jeskyně Česka
Žáci lokalizují národní parky, CHKO a známé jeskyně Česka, porovnají jejich krajinný ráz a odůvodní, proč právě tato místa tvoří část regionální identity.
-
Kraje a okresy Česka
Žáci na mapě vymezí kraje a okresy Česka, určí kraj a okres bydliště a porovnají, čím se jednotlivé kraje liší přírodou, sídly i spádovostí.
-
Města a sídla Česka
Žáci posoudí polohu, funkce a vnitřní strukturu českých měst, rozliší hierarchii sídel od Prahy po obce a porovnají možnosti rozvoje vybraného sídla.
-
Mentální mapa Česka
Žáci sestaví a ověří vlastní mentální mapu Česka (kraje, města, hory, řeky) a použijí ji k orientaci v místech různého měřítka od obce po stát.
-
Identita s místem a regionem
Žáci odůvodní svou identifikaci s obcí, krajem i Českem, uvedou znaky místa, které je formují, a porovnají, jak se identita mění s měřítkem regionu.
9. třída (18)
-
Obyvatelstvo a migrace
Žáci vysvětlí, jak přírodní a společenské faktory ovlivňují přirozený i migrační pohyb obyvatel a porovnají rozmístění obyvatelstva v různých regionech světa i v Česku.
-
Struktura a rozmístění obyvatelstva
Žáci popíší věkovou, vzdělanostní a kulturní strukturu obyvatelstva a odvodí, proč se hustota zalidnění a tempo růstu liší mezi regiony.
-
Typy sídel a urbanizace
Žáci rozliší vesnice, města a aglomerace, popíší urbanizaci i suburbanizaci a posoudí, jak poloha sídla ovlivňuje jeho růst a každodenní život.
-
Funkce a rozvoj sídel
Žáci posoudí geografickou polohu, funkce a vnitřní strukturu vybraného sídla a navrhnou realistické možnosti jeho dalšího rozvoje.
-
Světová města
Žáci na příkladech světových měst ukážou hierarchii sídel, jejich globální funkce a důsledky růstu pro okolní region i kvalitu života.
-
Faktory rozmístění hospodářství
Žáci identifikují přírodní i společenské faktory, které ovlivňují rozmístění hospodářských aktivit, a ukážou jejich vliv na rozvoj konkrétního regionu.
-
Sektory hospodářství
Žáci rozliší primární, sekundární a terciární sektor, zařadí běžné hospodářské činnosti a porovnají podíl sektorů v různých typech zemí.
-
Zemědělství a těžba
Žáci vysvětlí, kde a proč se daří zemědělství a těžbě surovin a jak primární sektor ovlivňuje krajinu i další rozvoj regionu.
-
Průmysl a nerostné zdroje
Žáci spojí rozmístění průmyslu s dostupností surovin, energie, práce a trhu a posoudí důsledky průmyslové výroby pro konkrétní region.
-
Služby, doprava a obchod
Žáci ukážou, jak služby, doprava a obchod propojují místa a jak jejich dostupnost ovlivňuje rozvoj regionu i každodenní život obyvatel.
-
Hospodářství Česka
Žáci aplikují faktory rozmístění hospodářství na Česko: porovnají kraje podle sektorů, průmyslu, služeb a dopravní polohy a posoudí vyhlídky dalšího rozvoje.
-
Globalizace a její důsledky
Žáci na konkrétním místě doloží příčiny a průběh globalizace a uvedou její pozitivní i negativní důsledky pro přírodu i společnost daného regionu.
-
Konflikty a mírová řešení
Žáci na příkladu mezinárodního nebo regionálního konfliktu rozliší podobné i rozdílné příčiny, důsledky a pokusy o mírové řešení.
-
Mezinárodní spolupráce
Žáci uvedou příklady mezinárodní spolupráce a organizací, které se podílejí na řešení konfliktů, humanitární pomoci a udržitelného rozvoje regionů.
-
Mediální obraz míst
Žáci porovnají, jak média a sociální sítě představují totéž místo, a doloží, jak rozdílná prezentace ovlivňuje vnímání daného regionu.
-
Udržitelnost naplňování potřeb
Žáci zhodnotí, jak naplňování potřeb jedince, společnosti a přírody v konkrétním místě pomáhá, nebo naopak brání udržitelnosti života na Zemi.
-
Odpovědné jednání v prostoru
Žáci uplatní zásady udržitelnosti při vlastním rozhodování v prostoru: doprava, spotřeba, bydlení a péče o místo, kde žijí.
-
Souhrn zeměpisu 9
Žáci propojí obyvatelstvo, sídla, hospodářství, globalizaci a konflikty s mediálním obrazem míst a navrhnou udržitelné jednání v konkrétním regionu.
Nástroje ScioBotu pro předmět Zeměpis
Funkce, které se hodí právě v tomto předmětu. Každou si vyzkoušíte jedním klikem – zadání předvyplníme.
Glóbus světa
Otočný glóbus s body, které žáci znají z atlasu. Klepnutí otevře kartu — ne statický obrázek mapy.
Otočte glóbus a klepněte na svítící bod. Otevře se karta s místem, které žáci znají z atlasu.
- Praha — Česko, Evropa. Souřadnice: 50.1° N 14.4° E. Hlavní město leží na Vltavě ve středu Evropy. Na glóbu ho hledejte mezi Alpami a Baltem — odsud se porovnávají vzdálenosti k moři i k jiným metropolím.
- Kilimandžáro — Tanzanie, Afrika. Souřadnice: 3.1° S 37.4° E. Nejvyšší hora Afriky je sopka skoro na rovníku. Na vrcholu drží sníh — žáci na tom vidí, že výška mění podnebí víc než zeměpisná šířka.
- Pyramidy v Gíze — Egypt, Afrika. Souřadnice: 30.0° N 31.1° E. Stojí na okraji Sahary u Nilu, ne uprostřed pouště. Řeka a delta živily město — poušť začíná hned za nimi.
- Mount Everest — Nepál / Čína, Asie. Souřadnice: 28.0° N 86.9° E. Nejvyšší bod planety leží v Himálaji, kde se srazila Indie s Eurasií. Pohoří pořád roste — desky se ještě neuklidnily.
- Amazonka — Brazílie, Jižní Amerika. Souřadnice: 3.5° S 62.2° W. Nejvodnatější řeka světa teče rovníkovým pralesem k Atlantiku. Na glóbu je to zelený pás, ne čára — povodí je větší než celá Evropa bez Ruska.
- Grand Canyon — USA, Severní Amerika. Souřadnice: 36.1° N 112.1° W. Colorado vyřízlo kaňon do náhorní plošiny. Vrstevnaté stěny jsou učebnice času — nahoře mladší horniny, dole starší.
- Velká čínská zeď — Čína, Asie. Souřadnice: 40.4° N 116.6° E. Pás hradeb se vine po hřebenech severní Číny, ne jako rovná čára přes mapu. Na glóbu je to krátký úsek u Pekingu — celek by byl tenká nit.
- Viktoriiny vodopády — Zambie / Zimbabwe, Afrika. Souřadnice: 17.9° S 25.9° E. Zambezi se tu láme z plošiny do soutěsky. Šířka paddlí je větší než u Niagary — proto se říká „kouř, který hřmí“.
- Fudži — Japonsko, Asie. Souřadnice: 35.4° N 138.7° E. Pravidelný kužel je sopka na ostrově, kde se stýkají desky. Japonsko je řetěz ostrovů v Pacifiku, ne pevnina přilepená k Asii.
- Iguazú — Argentina / Brazílie, Jižní Amerika. Souřadnice: 25.7° S 54.4° W. Řeka se tříští do desítek ramen v pralese na hranici. Není to jeden sloup vody — je to hřeben, který přetíná dva státy.
- Sahara — severní Afrika, Afrika. Souřadnice: 23.4° N 25.7° E. Největší horká poušť světa sahá od Atlantiku k Rudému moři. Na glóbu je to světlý pás — ne jeden stát, ale několik podnebných zemí najednou.
- Sydney — Nový Jižní Wales, Austrálie. Souřadnice: 33.9° S 151.2° E. Přístav na jihovýchodě ostrovního světadílu. Austrálie je od Evropy nejdál — proto se na glóbu otáčí „dolů“ a žáci vidí, že jih není dole ve vesmíru.
- Aconcagua — Argentina, Jižní Amerika. Souřadnice: 32.7° S 70.0° W. Nejvyšší hora Ameriky stojí v Andách, kde se Pacifická deska zasouvá pod Jihoamerickou. Pohoří je dlouhé jako celý světadíl.
NASA Earth Observatory · Public domain
Příklad zadání: Připrav hodinu zeměpisu o světadílech na glóbu pro 6. třídu, 8 míst k porovnání.
Obyvatelstvo světadílů
Sloupcový Vega-Lite graf v milionech. Žáci porovnají Asii a Evropu z jedné sady čísel.
Příklad zadání: Udělej sloupcový graf obyvatelstva světadílů a tři otázky k němu.
Litosférické desky
Flowchart rozestupování, srážka, posun. Tři pohyby desek jako schéma — glóbus ukáže, kde pohoří vznikla.
Příklad zadání: Nakresli schéma pohybů litosférických desek a uveď příklad pohoří.
Školní mapa
Najde skutečnou mapu (řeky Evropy, podnebné pásy). Není to vygenerovaný obrázek.
Příklad zadání: Najdi mapu podnebných pásů a připrav 6 úloh pro 6. třídu.
Teplotní chod
Měsíční teploty jako čára. Hodí se k podnebí mírného pásu, ne k tematické mapě.
Příklad zadání: Udělej graf teplotního chodu Prahy a porovnej ho se Savanou.
RVP / ŠVP kompetence
Vyhledá oficiální očekávané výstupy pro předmět a ročník. Učitel dostane kódy a znění, ne neoficiální PDF z webu.
Příklad zadání: Najdi výstupy RVP ZV pro zlomky v 6. ročníku a napiš k nim cíle hodiny.
Co pro vás ScioBot připraví
Jeden předmět, řada formátů. Vyberte typ materiálu a doplňte téma nebo ročník.
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Kartičky
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
QR hra
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Související předměty
Učíte něco, co tu není?
Témata na této stránce jsou příklady. Napište ScioBotu, co v předmětu Zeměpis učíte a pro koho – materiál připraví i mimo uvedené okruhy.
Časté dotazy
- Podle jakého RVP jsou témata řazena?
- RVP ZV (revize 2025) platí od 1. 9. 2025. Povinný náběh 1. a 6. ročník 2028, všechny ročníky 2032.
- Kolik očekávaných výstupů má Zeměpis na základní škole?
- V datech je 18 očekávaných výstupů.
- Ve kterých ročnících se Zeměpis učí?
- V katalogu je předmět pokryt v 6.–9. ročníku.
- Kolik očekávaných výstupů má Zeměpis na 2. stupni?
- Na 2. stupni (6.–9. ročník) je 18 očekávaných výstupů.
Rámce
-
RVP ZV (revize 2025)
Povinný náběh 1. a 6. ročník 2028, všechny ročníky 2032.