Střídání ročních období

Odvodí střídání ročních období ze sklonu zemské osy a oběhu Země a propojí ho s délkou dne, výškou Slunce a počasím v místě.

Průvodce tématem Střídání ročních období v předmětu Zeměpis pro 6. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.

Připravit hodinu Všechny formáty

Klikněte a tvořte

Získejte přípravu zdarma

Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Střídání ročních období (6. třída) — ScioBot ho připraví za vás.

Připravit hodinu

Další formáty na jedno kliknutí

Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.

Žáci v 6. ročníku odvodí střídání ročních období z toho, že zemská osa je skloněná a Země zároveň obíhá kolem Slunce. Sklon osy se při oběhu nemění, proto se během roku mění, která polokoule je více přikloněná ke Slunci: tam dopadá sluneční záření ostřeji a den je delší. Výstup GEO-GEO-002-ZV9-004 se tu opírá o konkrétní místo a čas: žák má umět říct, proč je v daném datu u nás jiná výška Slunce, jiná délka dne a jiné počasí než o půl roku dříve.

Období se na severní a jižní polokouli střídají opačně. V Česku souvisí léto s delším dnem a výše stojícím Sluncem, zima s krátkým dnem a nízkým Sluncem; vzdálenost Země od Slunce toto pořadí neurčuje. Navazující látka o slunečním záření v místě a čase pak stejný mechanismus rozvine do měření a porovnání příjmu záření.

Hodina drží příčinu (sklon + oběh) a důsledky (délka dne, výška Slunce, počasí a lidské činnosti v místě) pohromadě. Žák má umět řetězec vysvětlit vlastními slovy a ukázat ho na glóbu nebo modelu, ne jen vyjmenovat jarní a podzimní rovnodennost a letní a zimní slunovrat.

Předpoklady

Klíčové pojmy

Sklon zemské osy
Zemská osa není kolmá k rovině oběhu; sklon je stálý, proto se během roku střídá, která polokoule je více osvětlená.
Oběh Země kolem Slunce
Za jeden oběh se čtyřikrát výrazně změní geometrie osvětlení: dvě rovnodennosti a dva slunovraty.
Rovnodennost
Den a noc trvají přibližně stejně; Slunce vychází zhruba na východě a zapadá na západě. Jarní a podzimní rovnodennost oddělují teplejší a chladnější část roku u nás.
Slunovrat
Letní slunovrat: u nás nejdelší den a nejvyšší polední Slunce. Zimní slunovrat: nejkratší den a nejnižší polední Slunce.
Délka dne a výška Slunce
Čím výš Slunce v poledne stojí a čím déle je nad obzorem, tím víc tepla místo dostane; to spojuje období s počasím v obci.
Opačná období na polokoulích
Když je na severní polokouli léto, na jižní je zima, protože ke Slunci je přikloněná vždy jen jedna z nich.
Příjem záření v místě a čase
Stejné místo má v červnu a v prosinci jiný příjem slunečního záření; to ovlivňuje přírodu i činnosti lidí (GEO-GEO-002-ZV9-004).

Časté miskoncepce

  • Častá chyba

    Léto je, protože je Země blíž ke Slunci, zima protože je dál.

    Jak na to

    Na glóbu nechte porovnat vzdálenost v lednu a v červenci a hned vedle sklon osy: žáci sami uvidí, že u nás je zima v době, kdy je Země Slunci blíž.

  • Častá chyba

    Na celé Zemi je ve stejný měsíc stejné roční období.

    Jak na to

    Ukažte současně Česko a místo v jižní Africe nebo v Argentině: stejné datum, opačné období; žáci zapíšou dvojici „u nás / tam“.

  • Častá chyba

    Země se na léto ke Slunci přikloní celá, osa se proto každých půl roku překlápí.

    Jak na to

    Držte osu modelu pořád stejným směrem a oběhněte lampu: období se změní bez překlopení osy.

  • Častá chyba

    V zimě je zima jen proto, že Slunce svítí slaběji, den má všude stejnou délku.

    Jak na to

    Porovnejte východ a západ Slunce v prosinci a v červnu pro vaši obec a změřte stín tyče v poledne; rozdíl délky dne i výšky Slunce musí zůstat ve vysvětlení.

Jak učit

2–3 hodiny

  1. Evokace: žáci odhadnou, proč je v červnu u školy delší den a vyšší Slunce než v prosinci, a zapíšou svůj tip na příčinu.
  2. Jádro: modelem Země a lampy odvodíte sklon osy a oběh, rovnodennosti a slunovraty a propojíte je s délkou dne, výškou Slunce a počasím v místě.
  3. Reflexe: žák jednou větou spojí sklon osy, datum a důsledky pro konkrétní obec a opraví svůj původní tip.

Nápady na aktivity

  • Model „lampa = Slunce, špejle = osa“: čtyři zastávky na oběžné dráze, u každé zápis délky dne a výšky Slunce v Česku a na jižní polokouli.
  • Měření poledního stínu školní tyče a porovnání s kalendářem východů a západů Slunce pro vaši zeměpisnou šířku.

Hodnocení

Ústně nebo písemně: žák na nákresu Země, osy a Slunce vysvětlí, proč je v daném datu v Česku konkrétní období a jaká je přibližně délka dne.

Krátká úloha GEO-GEO-002-ZV9-004: ze sklonu a oběhu odvodí rozdíl příjmu záření v místě v červnu a v prosinci a uvede jeden důsledek pro přírodu nebo činnost lidí.

Související témata

Zdroje

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Střídání ročních období

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Střídání ročních období jedním klikem.

Základní materiály

Interaktivní aktivity 14

K tisku a rozstříhání 8

Hry pro celou třídu 4

Očekávané výstupy

  • GEO-GEO-002-ZV9-004 Odvodí příjem slunečního záření pro konkrétní místo a čas, jeho příčiny a důsledky na přírodní procesy a lidské aktivity.

Učíte Střídání ročních období trochu jinak?

Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

Napsat ScioBotu

Související témata