Plavuně, kapradiny a přesličky

Žáci porovnají cévnaté výtrusné rostliny se stélkatými, popíší rodozměnu kapraďorostů a poznají významné plavuně, kapradiny a přesličky.

Průvodce tématem Plavuně, kapradiny a přesličky v předmětu Biologie pro II. ročník: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.

Připravit hodinu Všechny formáty

Klikněte a tvořte

Získejte přípravu zdarma

Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Plavuně, kapradiny a přesličky (II. ročník) — ScioBot ho připraví za vás.

Připravit hodinu

Další formáty na jedno kliknutí

Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.

Kapraďorosty jsou cévnaté výtrusné rostliny: mají pravé orgány (kořen, stonek, list) a vodivá pletiva, ale nerozmnožují semenem. Od stélkatých řas a od mechorostů se liší právě cévními svazky a rozlišením těla; od semenných rostlin tím, že sporofyt uvolňuje výtrusy a gametofyt je samostatná, často drobná rostlinka.

Rodozměna je heteromorfní a sporofyt převládá: na sporofytu vznikají výtrusnice (často ve výtrusných kupkách nebo výtrusnicových klasech), z výtrusu vyklíčí prokel (gametangium nese gamety) a po oplození vyrůstá nový sporofyt. U mnoha kapradin a přesliček je sporofyt dvoudomý jen nepřímo — haploidní prokely mohou být jednopohlavné nebo oboupohlavné.

Ve školním přehledu se oddělují plavuně ( Lycopodiopsida; drobné listy, výtrusnice v klasech), přesličky (článkovaný stonek, přesleny, jarní a letní lodyhy u některých druhů) a kapradiny (zpeřené listy, výtrusné kupky na rubu listu). Žáci spojují znaky s ekologickými nároky (stín, vlhko, kyselé substráty, rašeliniště) a s významem v lesním podrostu a v paleobotanice (uhlí, kalamity).

Předpoklady

Klíčové pojmy

Cévnatá výtrusná rostlina
Tělo je kormus s vodivými pletivy; šíření a vznik nové generace probíhá výtrusem, nikoli semenem.
Sporofyt a gametofyt
Diploidní sporofyt je viditelná plavuň, přeslička nebo kapradina; haploidní gametofyt je prokel (prothalium) s pohlavními orgány.
Výtrusnice a kupka
Meiosporangium uvolňuje výtrusy; u kapradin se výtrusnice často sdružují do kupek na rubu listu, někdy s ostěrou.
Plavuně
Vytrvalé byliny s drobnými listy, vidličnatě větveným stonkem a výtrusnicovými klasy; zástupci např. plavuň vidlačka, vranec jedlový — často stínomilné, na kyselých lesních půdách.
Přesličky
Dutý článkovaný stonek, přeslenité větve, výtrusnicový klas; přeslička rolní má jarní nezelenou lodyhu s klasem a letní zelenou lodyhu; přeslička lesní roste ve vlhkých lesích.
Kapradiny
Listy (frondy) často zpeřené, mladé svinuté; kapraď samec, papratka samičí, hasivka orličí, sleziník — podrost, paseky, skály podle druhu.
Homosporie a heterosporie
Stejnotvárné výtrusy u většiny kapradin a plavuní; nestejnotvárné (mikro- a megaspory) u některých plavuní (vrance, šídlatky) — příprava k semenným rostlinám.
Ekologický a historický význam
Součást lesního podrostu a vlhkých stanovišť; fosilní stromovité kapraďorosty se podílely na tvorbě černého uhlí; některé druhy jsou zákonem chráněné.

Časté miskoncepce

  • Častá chyba

    Žáci řadí kapradinu k mechorostům, protože „nemá květ ani semeno“.

    Jak na to

    Na stejném stole položit mech a kapradinu: ukázat kořeny a žilnatinu listu u kapradiny a stélkovité lodyžky mechu bez pravých cév.

  • Častá chyba

    Výtrusné kupky na rubu listu považují za „plíseň“ nebo chorobu.

    Jak na to

    Lupou prohlédnout ostěru a výtrusnice; porovnat zdravý list s kupkami a skutečně napadený list (skvrny, mycelium) a zapsat rozdíl.

  • Častá chyba

    Jarní lodyhu přesličky rolní berou za jiný druh než letní zelenou lodyhu.

    Jak na to

    Nakreslit obě lodyhy z jednoho oddenku a popsat, která nese klas a která asimilační přesleny.

  • Častá chyba

    Prokel si pletou s „mladou kapradinou“ nebo s klíčícím semenem.

    Jak na to

    Schéma rodozměny: výtrus → srdčitý prokel s pelatkami a zárodečníky → teprve po oplození vyrůstá sporofyt se zpeřeným listem.

Jak učit

2–3 hodiny

  1. Evokace: srovnat fotografii řasy, mechu a kapradiny a nechat žáky seřadit podle přítomnosti cév a orgánů.
  2. Jádro: schéma rodozměny a určování 4–6 domácích zástupců (plavuň, vranec, přeslička rolní/lesní, kapraď, hasivka) podle listu, klasu a stanoviště.
  3. Reflexe: žáci v jedné větě oddělí kapraďorosty od mechorostů a od nahosemenných a uvedou jeden ekologický nárok vybraného druhu.

Nápady na aktivity

  • Stanovištní karta: u herbáře nebo fotografie doplnit taxon (plavuň / přeslička / kapradina), orgán nesoucí výtrusnice a typ stanoviště.
  • Řazení životního cyklu na kartách (výtrus – prokel – oplození – sporofyt – kupka) a oprava záměny sporofytu s gametofytem.

Hodnocení

Ústně nebo písemně: porovnej stélkatou řasu, mech a kapradinu (tělo, cévní pletiva, převládající generace).

Urči 3 uvedené zástupce a ke každému přiřaď nárok na vlhkost nebo světlo a orgán s výtrusnicemi.

Související témata

Zdroje

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Plavuně, kapradiny a přesličky

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Plavuně, kapradiny a přesličky jedním klikem.

Základní materiály

Interaktivní aktivity 14

K tisku a rozstříhání 8

Hry pro celou třídu 4

Očekávané výstupy

  • G-BIO-06-003 žák porovná společné a rozdílné vlastnosti stélkatých a cévnatých rostlin
  • G-BIO-06-004 žák pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné rostlinné druhy a uvede jejich ekologické nároky
  • G-BIO-06-010 systém a evoluce rostlin

Učíte Plavuně, kapradiny a přesličky trochu jinak?

Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

Napsat ScioBotu

Související témata