Války řeckých obcí a vzestup Makedonie

V 6. ročníku žáci navazují na poznatky o řeckých obcích (polis) a společnosti a sledují tři významné konflikty: řecko-perské války, peloponéskou válku a výboje Alexandra Makedonského. Učí se rozlišit příčinu, podobu a důsledek konfliktu a rozpoznat, kdy řecké obce spolupracovaly proti společnému nebezpečí a kdy bojovaly mezi sebou.

Perská říše ovládla řecká města na pobřeží Malé Asie a zaútočila také na řecké obce v Evropě. Athény a Sparta se spolu s dalšími obcemi podílely na obraně, po vítězství však jejich zájmy rozešly. Peloponéská válka ukázala, jak soupeření Athén a Sparty oslabilo řecké obce. Filip II. Makedonský získal nad řeckými obcemi převahu, kterou po něm upevnil Alexandr. Jeho výboje rozšířily řecký jazyk a kulturu do rozsáhlých oblastí východního Středomoří a Asie; po jeho smrti se říše rozdělila mezi nástupce.

Výstup CAS-DEJ-001-ZV9-009 se tu procvičuje na konkrétních příkladech konfliktu a spolupráce: na společné obraně proti Persii, pozdějším střetu Athén a Sparty a makedonském podmanění řeckých obcí. Žáci porovnávají mapu, jednoduchou časovou osu a krátký pramen, například zprávu o Dáreiově požadavku „země a vody“.

Předpoklady

• Řecké obce (polis), občané, Athény a Sparta a význam Středozemního moře
• Řecké náboženství, olympijské hry a představa o společné řecké kultuře
• Orientace na časové ose starověku a rozlišení příčiny od následku

Klíčové pojmy

Řecko-perské války

Střety řeckých obcí s Perskou říší, která podnikla výpravy do Řecka za Dáreia I. a Xerxa I. K jejich příčinám patřilo povstání iónských měst proti perské nadvládě a perská snaha rozšířit moc. Řeckým obcím se podařilo perské výpravy odrazit; po válkách vzrostl vliv Athén.

Marathón, Thermopyly a Salamína

Tři známé události řecko-perských válek: vítězství Athéňanů u Marathónu, odpor řeckých obránců v Thermopylách a vítězství řeckého loďstva u Salamíny. Události ukazují, že konflikt měl pozemní i námořní podobu.

Spolupráce obcí proti Persii

Athény, Sparta a další řecké obce se dočasně spojily proti perské hrozbě. Spojenectví nevydrželo a řecké obce se později dostaly do vzájemného konfliktu.

Peloponéská válka

Dlouhý konflikt mezi Athénami a jejich spojenci a Spartou a jejím peloponéským spolkem. Soupeření o moc a vliv přispělo k oslabení řeckých obcí a usnadnilo vzestup Makedonie.

Makedonie a Filip II.

Království na sever od řeckých obcí. Filip II. si po vítězství u Chairóneie podřídil většinu řeckých obcí a připravil půdu pro výpravu proti Perské říši.

Alexandr Makedonský

Syn Filipa II., který dobyl Perskou říši a se svým vojskem došel až k řece Indus. Jeho výboje rozšířily řecký jazyk a kulturu na Východě. Po jeho smrti se říše rozdělila mezi nástupce.

Příčina, podoba a důsledek

U každého konfliktu žáci rozlišují, proč začal, jak probíhal (například jako bitva, obléhání nebo vojenské tažení) a co z něj vzešlo (například spojenectví, zničení obcí nebo změna nadvlády).

Časté miskoncepce

• Častá chyba

  Žáci slučují řecko-perské a peloponéské války do jednoho konfliktu a zaměňují jejich účastníky.

  Jak na to

  Použít tabulku se sloupci „proti komu“, „kdo s kým“ a „výsledek“ a společně do ní zařadit řecko-perské války, peloponéskou válku a Alexandrovu výpravu proti Persii.

• Častá chyba

  Athény a Sparta podle žáků vždy spolupracovaly, protože obě patřily ke starověkému Řecku.

  Jak na to

  Porovnat na stejné mapě společnou obranu proti Xerxovi s pozdější peloponéskou válkou a určit, kdy obce spolupracovaly a kdy spolu bojovaly.

• Častá chyba

  Žáci považují Makedonii za polis podobnou Athénám nebo připisují Alexandrovi vznik řeckého světa.

  Jak na to

  Porovnat politické uspořádání Athén jako polis s Makedonií jako královstvím.

• Častá chyba

  Žáci si představují, že po Alexandrových výbojích zůstala jeho říše jednotná až do příchodu Říma.

  Jak na to

  Na časové ose vyznačit Alexandrovu smrt, rozdělení jeho říše a pozdější příchod Říma.

Jak učit

2–3 hodiny

1. Evokace: Na slepé mapě Egejského moře žáci odhadují, odkud přišli Peršané a kde leží Athény, Sparta a Makedonie; třídí příklady spolupráce a střetu.
2. Uvědomění: Tři stručné příběhy o řecko-perských válkách, peloponéské válce a Alexandrovi žáci porovnají podle příčiny, podoby a důsledku; zaměří se na rozdíl mezi spojenectvím proti Persii a pozdější válkou řeckých obcí.
3. Reflexe: Žák ústně nebo na lístek dokončí věty „Obce spolupracovaly, když…“ a „Obce se střetly, když…“ a uvede jeden důsledek Alexandrova tažení.

Nápady na aktivity

• Žáci řadí karty s bitvami a událostmi na časovou osu a přiřazují je k jednomu ze tří konfliktů; chybné zařazení ve dvojici zdůvodní a opraví.
• V rolích poslů jedné řecké obce žáci nejprve žádají o pomoc proti Persii a později vyjadřují nesouhlas s athénskou nadvládou; třída určí, kdy jde o spolupráci a kdy o střet.

Hodnocení

U dvou ze tří probíraných konfliktů žák uvede jednu příčinu a jeden důsledek a správně určí jeho účastníky.

Na příkladu Athén a Sparty žák rozliší dočasnou spolupráci proti Persii od pozdějšího vzájemného střetu.

Zdroje

• RVP ZV — prohlednout.rvp.cz
• Otevřená data NPI
• MŠMT — edu.gov.cz

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Války řeckých obcí a vzestup Makedonie

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Války řeckých obcí a vzestup Makedonie jedním klikem.

Základní materiály

• Příprava na hodinu

  Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.

• Pracovní list

  List s úlohami, klíčem a variantou.

• Písemka

  Časovaná písemka s body a variantami.

• Aktivita

  Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.

• Prezentace

  Sada slajdů k výkladu a procvičení.

• Kartičky

  Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).

• QR hra

  Interaktivní hra k procvičení tématu.

Interaktivní aktivity 15

• Křížovka s tajenkou

  Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.

  10–20 min

• Kartičky

  Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.

  5–20 min

• Pexeso a spojovačka

  Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.

  10–25 min

• Poslechové cvičení

  Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.

  5–30 min

• Rozhodovačka

  Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.

  5–12 min

• Otázky

  Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.

  5–15 min

• Vpisování

  Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.

  5–15 min

• Rozřazovačka

  Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.

  5–15 min

• Rozbory

  Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.

  10–20 min

• Označování

  Žáci označují správná slova přímo v textu.

  5–15 min

• Doplňování textu

  Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.

  5–15 min

• Krok po kroku

  Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.

  5–15 min

• Popis obrázku

  Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.

  5–15 min

• Přesouvání

  Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.

  5–15 min

• Čtení s porozuměním

  Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.

  10–25 min

K tisku a rozstříhání 8

• Páry

  Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.

  10–20 min

• Výběr z možností (s tajenkou)

  Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.

  10–20 min

• Doplňování do vět

  Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.

  10–20 min

• Hra Riskuj

  Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.

  15–30 min

• Hra AZ kvíz

  28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.

  15–35 min

• Označ správnou možnost

  Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).

  10–20 min

• Já mám, kdo má …?

  Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.

  10–25 min

• Hádej, kdo jsem

  Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.

  10–25 min

Hry pro celou třídu 4

• AZ kvíz

  28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.

  15–35 min

• Riskuj

  Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.

  15–40 min

• Pexeso

  Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.

  10–25 min

• Šarády

  Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.

  15–30 min

Očekávané výstupy