Vztahy a situace v dramatické hře

Žáci pomocí dramatických postupů zkoumají situace a vztahy mezi postavami, vytvářejí krátké scény a střídají se v roli hráčů a diváků; při reflexi pojmenovávají, co se ve hře dozvěděli o sobě i o druhých.

Průvodce tématem Vztahy a situace v dramatické hře v předmětu Hudební výchova pro 6. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.

Připravit hodinu Všechny formáty

Klikněte a tvořte

Získejte přípravu zdarma

Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Vztahy a situace v dramatické hře (6. třída) — ScioBot ho připraví za vás.

Připravit hodinu

Další formáty na jedno kliknutí

Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.

V 6. ročníku žáci používají jednoduché dramatické postupy, aby prozkoumali konkrétní mezilidskou situaci a vztahy mezi postavami. Tvoří krátké scény k vybranému tématu, střídají se v roli hráčů a diváků a po hře pojmenovávají, co při ní zjistili o sobě i o druhých. Tím přispívají k naplňování výstupu UAK-HTD-001-ZV9-004, který zahrnuje vlastní tvorbu a její sdílení.

Scéna vychází z jednání postav: co chtějí, jak se k sobě vztahují a co se v situaci mění. Slovo, pohyb i hudební nebo zvukový doprovod mohou pomoci vztah či proměnu situace vyjádřit. V reflexi žáci popisují, co konkrétně viděli a slyšeli, a své postřehy vztahují k jednání postav.

Téma navazuje na zkušenosti s hrou v roli a scénkou propojující slovo, pohyb a hudbu. Žáci při něm sami vytvářejí situaci a vztahy mezi postavami a učí se je popisovat například pojmy role, jednání, konflikt a prostor.

Předpoklady

  • Zkušenost s krátkou scénkou, která propojuje slovo, pohyb a hudbu v jedné situaci.
  • Základní rozlišení prostředků hudby, tance a divadla při společné tvorbě.
  • Zkušenost se střídáním rolí ve tvůrčí skupině, například při navrhování, hraní a pozorování.

Klíčové pojmy

Situace
Chvíle ve hře, v níž je zřejmé, kdo je přítomen, co se děje a co se může změnit nebo o čem se rozhoduje.
Vztah
To, jak se k sobě postavy mají, například zda spolupracují, soupeří nebo si udržují odstup. Vztah se ukazuje jejich jednáním i tím, jak spolu mluví.
Role
Postava, kterou žák ve hře ztvárňuje. Při tvorbě může žák také zastávat roli diváka a sledovat, co se ve scéně děje.
Jednání
To, co postava dělá, aby dosáhla svého záměru, například žádá, brání se nebo ustupuje. Jednat může slovy i pohybem.
Konflikt
Střet rozdílných cílů, potřeb nebo postojů postav, který ovlivňuje průběh situace. Nemusí jít o hádku.
Prostor a mizanscéna
Rozmístění a pohyb postav a předmětů v prostoru scény. Vzdálenost, směr a postoj mohou divákovi napovědět, jaký je mezi postavami vztah.
Hráč a divák
Žák se může střídat v hraní scény a jejím pozorování. Jako divák popisuje konkrétní jednání postav a to, co z něj lze vyčíst.

Časté miskoncepce

  • Častá chyba

    Žák řekne: „My nemáme konflikt, jen si povídáme o škole,“ a scéna zůstane řadou replik bez zřetelného záměru.

    Jak na to

    Zaměř pozornost na to, co postava v dané chvíli chce a jak na její jednání reaguje druhá postava. Konflikt může vzniknout i z rozdílných přání, nemusí jít o hádku.

  • Častá chyba

    Žák v roli diváka hodnotí scénu slovy „Bylo to vtipné“ nebo „Bylo to trapné“, aniž uvede, co postavy udělaly.

    Jak na to

    Vyzvi žáka, aby doplnil větu „Viděl jsem, že…“ nebo „Slyšel jsem, že…“ a popsal konkrétní jednání nebo uspořádání scény.

  • Častá chyba

    Skupina se pokusí zahrát celý příběh a v krátké scéně se ztratí konkrétní situace.

    Jak na to

    Pomoz skupině vymezit jednu chvíli, místo a změnu, k níž má dojít; ostatní části příběhu mohou vypustit.

  • Častá chyba

    Žák považuje rekvizitu nebo kostým za dostatečné vyjádření role, ale jednáním neukáže, jak jeho postava jedná vůči ostatním.

    Jak na to

    Vyzvi ho, aby vztah postav ukázal také postojem, pohybem nebo reakcí na druhou postavu.

Jak učit

2–3 hodiny

  1. Evokace: Žáci zaujmou ve dvojicích různé postoje vůči sobě a z jejich vzdálenosti a držení těla odhadují, jaký vztah by mezi postavami mohl být.
  2. Uvědomění: Skupiny vytvoří krátkou scénu, v níž postavy sledují různé záměry; spolužáci scénu pozorují se zaměřením na jednání a vztahy.
  3. Reflexe: Žáci pojmenují, co ve scéně jako hráči nebo diváci zjistili o postavách, jejich vztazích a vlastním způsobu vyjádření.

Nápady na aktivity

  • Horká židle: Po scéně zůstane jeden žák v roli postavy a odpovídá na otázky spolužáků o jejím záměru a vztazích.
  • Stejná situace dvakrát: Žáci zahrají situaci jednou se zvukovým či hudebním doprovodem a jednou bez něj a porovnají, jak doprovod ovlivnil vyznění vztahu nebo tempo jednání.

Hodnocení

Žák v krátké scéně vyjadřuje vztah mezi postavami jejich jednáním a po zhlédnutí jiné scény uvede konkrétní postřeh o tom, co viděl nebo slyšel.

Při reflexi popíše situaci nebo vztah ve hře a pojmenuje, co při tvorbě či pozorování zjistil o sobě nebo o druhých.

Zdroje

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Vztahy a situace v dramatické hře

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Vztahy a situace v dramatické hře jedním klikem.

Základní materiály

Interaktivní aktivity 15

K tisku a rozstříhání 8

Hry pro celou třídu 4

Očekávané výstupy

  • UAK-HTD-001-ZV9-004 Využívá postupy a prostředky divadla k vlastní tvorbě, prozkoumávání témat, mezilidských vztahů a situací, poznávání sebe sama.

Učíte Vztahy a situace v dramatické hře trochu jinak?

Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

Napsat ScioBotu

Související témata