Krajina České republiky

Žáci ve čtvrté třídě poznávají krajinu podle tvaru povrchu a podle toho, jak ji lidé využívají. Na mapě České republiky vyhledávají nížiny, vysočiny, pohoří a údolí řek; na mapě, fotografiích a v okolí školy rozlišují také zemědělskou a městskou krajinu. Tato označení se mohou překrývat: údolím může vést zemědělská krajina i zástavba. Žáci porovnávají, co v krajině pozorují a jak ji lidé využívají.

Cílem je umět na konkrétním místě, například v obci, kraji nebo na mapě ČR, krajinu popsat a doložit její znaky. Žáci mohou například porovnat nížinu s poli a řekou s pohořím, kde převládají svahy a lesy a lidé se věnují také turistice. Výstup CJS-CJS-001-ZV5-001 se zde rozvíjí na místní a celostátní úrovni; srovnání se světem může zůstat jen orientační.

Práce vychází z mapy, fotografií a pozorování okolí školy. Žáci čtou výškopis a mapové značky a odlišují typ krajiny od názvu kraje či obce: jedno území může zahrnovat různé podoby krajiny.

Předpoklady

• Čtení mapy České republiky: vyhledání obce, řeky a pohoří a orientační porovnání nadmořské výšky míst.
• Světové strany a základní značky mapy pro vodstvo, lesy, sídla a výškové údaje.
• Představa, že lidé bydlí v sídlech a krajinu kolem sebe mění například stavbou domů, cest a polí.

Klíčové pojmy

Krajina

Území, které tvoří přírodní prvky, například povrch, voda a rostliny, i to, co v něm vytvořili lidé. Krajinu tvoří město, pole, les i hory.

Nížina

Území v nižší nadmořské výšce, které bývá převážně ploché nebo mírně zvlněné. Často se zde nacházejí řeky, pole a hustěji osídlená místa, například v Polabí.

Vysočina

Rozsáhlejší výše položená, zvlněná až kopcovitá krajina. Mohou se v ní střídat lesy, pole, pastviny a menší obce; příkladem je Českomoravská vrchovina.

Pohoří

Krajina s výrazně vyvýšenými horskými hřebeny a údolími. Svahy, nadmořská výška a místní počasí ovlivňují přírodu i činnosti lidí; příklady jsou Krkonoše a Šumava.

Údolí řeky

Protáhlá sníženina v krajině, kterou protéká řeka. V její nivě může voda při povodni vystoupit z koryta, což ovlivňuje využití okolních pozemků i umístění sídel.

Zemědělská krajina

Krajina, kterou lidé výrazně využívají k pěstování plodin a chovu zvířat. Patří k ní pole, louky a sady; mohou v ní být také vesnice, lesy a další přírodní prvky.

Městská krajina

Krajina, v níž převládá zástavba a dopravní infrastruktura; její součástí jsou také parky a další zeleň. Lidé zde bydlí, pracují, nakupují a cestují.

Časté miskoncepce

• Častá chyba

  Žák označí Českomoravskou vrchovinu za pohoří, protože na mapě vidí hnědé zbarvení nebo kopce.

  Jak na to

  Porovnejte mapu a fotografii vrchoviny s pohořím. Žák u každého místa uvede pozorovaný znak povrchu a podle něj krajinu zařadí; samotná barva na mapě nestačí.

• Častá chyba

  Žák si myslí, že město není krajina a že krajinu tvoří jen přírodní prostředí za městem.

  Jak na to

  Porovnejte fotografii města s parkem a fotografii pole. Žáci popíší, které přírodní a lidské prvky na obou místech vidí a jak se liší jejich využití.

• Častá chyba

  Žák usoudí, že v Česku nejsou hory, protože je ze svého bydliště nevidí.

  Jak na to

  Žák na mapě ČR vyhledá své bydliště i pohoří a vysvětlí, že podoba krajiny v okolí obce nemusí odpovídat podobě krajiny v celé zemi.

• Častá chyba

  Žák zamění název kraje za typ krajiny, například usoudí, že celý Jihomoravský kraj tvoří nížina.

  Jak na to

  Na mapě kraje vyhledejte dvě místa s různými znaky povrchu. Žák je popíše podle krajiny a vysvětlí, že hranice kraje neurčuje její typ.

Jak učit

2–3 hodiny

1. Evokace: Žáci prohlížejí fotografie z okolí školy a z jiných míst ČR a podle pozorovaných znaků odhadují, zda zachycují nížinu, vysočinu, pohoří, údolí, zemědělskou nebo městskou krajinu.
2. Uvědomění: Na mapě ČR žáci vyhledávají různé podoby krajiny a u vybraných příkladů popisují pozorované přírodní znaky i to, jak krajinu lidé využívají.
3. Reflexe: Žák vybere jedno místo na mapě a zdůvodní, podle čeho určil jeho podobu krajiny a čím se liší od okolí svého bydliště.

Nápady na aktivity

• Přiřazovačka: Žáci propojují fotografie krajiny s mapovými výřezy a stručnými popisy přírodních znaků a lidského využití.
• Pozorování okolí školy: Žáci popíší znaky krajiny, které vidí z okna nebo při vycházce, a na mapě ČR vyhledají místo, kde by pozorovali jinou podobu krajiny.

Hodnocení

Žák na mapě ČR vyhledá nebo označí alespoň tři místa s různými typy krajiny a u dvou popíše rozdíl v přírodních znacích a způsobu, jakým je lidé využívají.

Při rozhovoru nad mapou žák na konkrétních příkladech rozliší vysočinu od pohoří a městskou krajinu od zemědělské; své zařazení opře o pozorované znaky.

Zdroje

• Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
• Český úřad zeměměřický a katastrální
• Geoportál ČÚZK

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Krajina České republiky

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Krajina České republiky jedním klikem.

Základní materiály

• Příprava na hodinu

  Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.

• Pracovní list

  List s úlohami, klíčem a variantou.

• Písemka

  Časovaná písemka s body a variantami.

• Aktivita

  Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.

• Prezentace

  Sada slajdů k výkladu a procvičení.

• Kartičky

  Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).

• QR hra

  Interaktivní hra k procvičení tématu.

Interaktivní aktivity 15

• Křížovka s tajenkou

  Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.

  10–20 min

• Kartičky

  Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.

  5–20 min

• Pexeso a spojovačka

  Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.

  10–25 min

• Poslechové cvičení

  Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.

  5–30 min

• Rozhodovačka

  Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.

  5–12 min

• Otázky

  Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.

  5–15 min

• Vpisování

  Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.

  5–15 min

• Rozřazovačka

  Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.

  5–15 min

• Rozbory

  Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.

  10–20 min

• Označování

  Žáci označují správná slova přímo v textu.

  5–15 min

• Doplňování textu

  Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.

  5–15 min

• Krok po kroku

  Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.

  5–15 min

• Popis obrázku

  Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.

  5–15 min

• Přesouvání

  Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.

  5–15 min

• Čtení s porozuměním

  Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.

  10–25 min

K tisku a rozstříhání 8

• Páry

  Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.

  10–20 min

• Výběr z možností (s tajenkou)

  Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.

  10–20 min

• Doplňování do vět

  Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.

  10–20 min

• Hra Riskuj

  Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.

  15–30 min

• Hra AZ kvíz

  28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.

  15–35 min

• Označ správnou možnost

  Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).

  10–20 min

• Já mám, kdo má …?

  Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.

  10–25 min

• Hádej, kdo jsem

  Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.

  10–25 min

Hry pro celou třídu 4

• AZ kvíz

  28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.

  15–35 min

• Riskuj

  Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.

  15–40 min

• Pexeso

  Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.

  10–25 min

• Šarády

  Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.

  15–30 min

Očekávané výstupy