Kořen rostliny

Kořen obvykle vyrůstá z radikuly zárodku v semeni a zakládá kořenovou soustavu. V 6. třídě žáci poznávají jeho vnější stavbu: kořenovou čepičku, zónu dělení a prodlužování, oblast s kořenovými vlásky a postranní kořeny. Na modelu nebo podélném řezu přiřazují základní vnitřní pletiva k jejich funkcím, například krycí vrstvu k ochraně a vodivá pletiva k přenosu látek. Výstup CAP-PRI-001-ZV9-003 se zde naplňuje na úrovni jednoho rostlinného orgánu: žáci propojují jeho stavbu s funkcí v těle rostliny.

Rozlišují dvě základní podoby kořenové soustavy: allorhizní, s výrazným hlavním kořenem a postranními kořeny, a homorhizní, obvykle svazčitou, bez výrazného hlavního kořene. První typ je běžný u mnoha dvouděložných rostlin, například mrkve a pampelišky, druhý u trav a dalších jednoděložných rostlin. Kořen upevňuje rostlinu, přijímá z půdy vodu a minerální látky a u některých rostlin ukládá zásoby. Kořenové vlásky zvětšují povrch pro příjem vody a minerálních látek. Mrkev a řepa jsou příklady rostlin se ztlustlým zásobním kořenem; bramborová hlíza je naopak přeměněný stonek. Vzdušné a příčepivé kořeny nebo haustoria lze uvést jen jako příklady přeměn kořene.

Pozorování klíčenců řeřichy nebo fazole a porovnání vytrženého trsu trávy s mrkví pomáhá žákům spojit tvar kořenové soustavy s upevněním rostliny a příjmem látek z půdy. Stonek, list a květ se probírají v navazujících lekcích.

Předpoklady

• Buňka — buněčná stěna, vakuola a pletiva jako soubory buněk s podobnou funkcí
• Životní procesy: příjem látek, výživa rostlin a pohyb vody v organismu
• Půda jako prostředí kořene: voda, vzduch a minerální látky

Klíčové pojmy

Kořen

Rostlinný orgán, který obvykle vyrůstá z radikuly zárodku; upevňuje rostlinu, přijímá z půdy vodu a minerální látky a u některých rostlin ukládá zásoby.

Kořenová čepička

Kryje špičku kořene a chrání dělivé pletivo, když kořen prorůstá půdou.

Kořenové vlásky

Vychlípeniny pokožkových buněk v oblasti příjmu, které zvětšují povrch kořene pro příjem vody a minerálních látek.

Allorhizní kořenová soustava

Soustava s výrazným hlavním kořenem a postranními kořeny; běžná například u mrkve a pampelišky.

Homorhizní kořenová soustava

Soustava bez výrazného hlavního kořene, obvykle tvořená svazkem podobně silných kořenů; běžná u trav a dalších jednoděložných rostlin.

Zóny kořene

Za kořenovou čepičkou leží zóna dělení a zóna prodlužování buněk; výše je oblast s kořenovými vlásky, z níž vyrůstají také postranní kořeny.

Zásobní kořen

Ztlustlý kořen, který ukládá zásobní látky; příkladem je mrkev nebo řepa. Bramborová hlíza je přeměněný stonek, nikoli kořen.

Časté miskoncepce

• Častá chyba

  Brambor je kořen, protože roste v zemi.

  Jak na to

  Porovnat bramborovou hlízu s mrkví: očka bramboru jsou pupeny na přeměněném stonku, zatímco mrkev je zásobní kořen. Podzemní poloha sama o sobě neznamená, že jde o kořen.

• Častá chyba

  Vodu přijímají listy a kořen rostlinu jen drží.

  Jak na to

  Na obrázku nebo modelu sledovat cestu vody od půdy přes kořenové vlásky a vodivá pletiva dál do rostliny; pojmenovat příjem jako jednu z funkcí kořene.

• Častá chyba

  Tráva nemá kořen, protože po vytržení nemá jeden silný hlavní kořen.

  Jak na to

  Porovnat kořenovou soustavu trávy s mrkví: žáci zakreslí svazek kořenů a výrazný hlavní kořen a pojmenují homorhizní a allorhizní soustavu.

• Častá chyba

  Kořenové vlásky jsou malé postranní kořeny, které lze na klíčenci počítat.

  Jak na to

  S lupou pozorovat oblast s kořenovými vlásky. Vysvětlit, že vlásky jsou drobné výběžky jednotlivých pokožkových buněk, zatímco postranní kořen má vlastní špičku s kořenovou čepičkou.

Jak učit

2–3 hodiny

1. Evokace: žáci nakreslí, co podle nich roste pod zemí u trávy a mrkve, a porovnají nákresy se skutečnými rostlinami.
2. Uvědomění: na modelu a klíčenci žáci popíší základní zóny kořene, kořenové vlásky a dva typy kořenových soustav a propojí jejich stavbu s upevněním rostliny, příjmem látek a ukládáním zásob.
3. Reflexe: každý žák doplní větu „Kdyby rostlina neměla kořenové vlásky…“ a opraví jednu záměnu z hodiny, například kořen s hlízou bramboru.

Nápady na aktivity

• Klíčit řeřichu na vatě a průběžně kreslit pozorovatelnou špičku kořene a případné kořenové vlásky či postranní kořeny; zaznamenat, kdy a kde se objeví.
• Stanoviště „Kořen, nebo jiný podzemní orgán?“: žáci prohlédnou mrkev, řepu, brambor, cibuli a zakořeněný řízek a podle pozorovatelných znaků určí, které části jsou kořeny a které jiné podzemní orgány nebo zakořeněné části rostlin.

Hodnocení

Na neoznačeném nákresu kořene žák pojmenuje kořenovou čepičku, oblast s kořenovými vlásky a postranní kořen a ke každé části uvede jednu funkci.

Z fotografií trávy a mrkve žák určí typ kořenové soustavy a vysvětlí, jak její stavba pomáhá rostlinu upevnit v půdě.

Zdroje

• RVP ZV — Člověk a příroda, Přírodopis
• Národní pedagogický institut — otevřená data

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Kořen rostliny

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Kořen rostliny jedním klikem.

Základní materiály

• Příprava na hodinu

  Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.

• Pracovní list

  List s úlohami, klíčem a variantou.

• Písemka

  Časovaná písemka s body a variantami.

• Aktivita

  Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.

• Prezentace

  Sada slajdů k výkladu a procvičení.

• Kartičky

  Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).

• QR hra

  Interaktivní hra k procvičení tématu.

Interaktivní aktivity 15

• Křížovka s tajenkou

  Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.

  10–20 min

• Kartičky

  Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.

  5–20 min

• Pexeso a spojovačka

  Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.

  10–25 min

• Poslechové cvičení

  Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.

  5–30 min

• Rozhodovačka

  Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.

  5–12 min

• Otázky

  Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.

  5–15 min

• Vpisování

  Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.

  5–15 min

• Rozřazovačka

  Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.

  5–15 min

• Rozbory

  Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.

  10–20 min

• Označování

  Žáci označují správná slova přímo v textu.

  5–15 min

• Doplňování textu

  Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.

  5–15 min

• Krok po kroku

  Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.

  5–15 min

• Popis obrázku

  Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.

  5–15 min

• Přesouvání

  Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.

  5–15 min

• Čtení s porozuměním

  Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.

  10–25 min

K tisku a rozstříhání 8

• Páry

  Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.

  10–20 min

• Výběr z možností (s tajenkou)

  Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.

  10–20 min

• Doplňování do vět

  Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.

  10–20 min

• Hra Riskuj

  Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.

  15–30 min

• Hra AZ kvíz

  28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.

  15–35 min

• Označ správnou možnost

  Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).

  10–20 min

• Já mám, kdo má …?

  Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.

  10–25 min

• Hádej, kdo jsem

  Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.

  10–25 min

Hry pro celou třídu 4

• AZ kvíz

  28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.

  15–35 min

• Riskuj

  Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.

  15–40 min

• Pexeso

  Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.

  10–25 min

• Šarády

  Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.

  15–30 min

Očekávané výstupy