Biologie – 6. třída
Pod mikroskopem žáci sledují pohyb trepky a porovnávají stavbu rostlinné a živočišné buňky. Houby, rostliny a bezobratlé poznávají podle stavby těla, způsobu výživy a rozmnožování.
Nejčastější témata. Nové nápady do výuky.
6. třída
-
Buňka
Buňka tvoří základ stavby organismů; její části společně zajišťují životní děje a jejich uspořádání se u různých organismů liší.
-
Houby
Houby získávají organické látky ze svého okolí; jejich stavba a způsob výživy vysvětlují jejich úlohu při rozkladu, soužití s rostlinami i využití člověkem.
-
Fotosyntéza
Při fotosyntéze rostliny využívají světelnou energii k tvorbě cukrů z vody a oxidu uhličitého a uvolňují kyslík.
-
Viry
Viry se množí pouze s pomocí hostitelských buněk; jejich stavba a způsob množení vysvětlují rozdíl oproti bakteriím i některé možnosti ochrany před nákazou.
-
Bakterie
Bakterie jsou jednobuněčné organismy, které se podílejí na rozkladu látek, žijí ve vztazích s dalšími organismy a mohou člověku prospívat i způsobovat nemoci.
-
Prvoci
Prvoci na příkladu trepky a měňavky ukazují, jak jediná buňka zajišťuje pohyb, získávání potravy i rozmnožování celého organismu.
-
Žahavci
Žahavce spojují žahavé buňky a tělní dutina zvaná láčka; na nezmarovi, medúze a korálových polypech lze porovnat stavbu těla i způsob získávání potravy.
-
Vznik života na Zemi
Vznik života z neživých látek zkoumáme pomocí stop v horninách a pokusů; rozlišujeme přitom vznik stavebních látek organismů od vzniku první živé soustavy.
-
Stavba buňky
Stavba rostlinné a živočišné buňky propojuje uspořádání jejích částí s funkcemi, které společně zajišťují život buňky.
-
Vztahy mezi organismy
Organismy se navzájem ovlivňují získáváním potravy, soupeřením o omezené zdroje i oboustranně prospěšnými vztahy; každý vztah posuzujeme podle jeho dopadu na oba účastníky.
-
Ploštěnci
Ploštěnky, motolice a tasemnice spojuje zploštělé tělo; jejich způsob získávání potravy ukazuje rozdíly mezi volným životem a parazitismem.
-
Projevy života
Živé organismy přijímají a přeměňují látky a energii, rostou, reagují na okolí a rozmnožují se; život rozpoznáváme podle souvislosti těchto projevů.
-
Rostlinná a živočišná buňka
Rostlinné a živočišné buňky mají společný základ stavby; buněčná stěna, chloroplasty a velká vakuola pomáhají vysvětlit zvláštnosti rostlinných buněk.
-
Sinice
Sinice jsou bakterie schopné fotosyntézy; stavba jejich buněk je odlišuje od řas a jejich přemnožení může ovlivnit vodní prostředí.
-
Korýši
Stavba raka ukazuje, jak korýšům slouží vnější kostra a rozmanité končetiny; perloočka a stínka doplňují pohled na jejich prostředí a potravu.
-
Viry a bakterie
Bakterie jsou jednobuněčné organismy, zatímco viry se množí pouze uvnitř hostitelských buněk; tento rozdíl pomáhá vysvětlit jejich působení i možnosti léčby infekcí.
-
Vznik života
Vznik života zkoumáme jako přechod od neživých látek k prvním živým soustavám; pokusy pomáhají ověřovat možné dílčí kroky tohoto procesu.
-
Ostnokožci
Hvězdice, ježovky a další ostnokožci jsou mořští bezobratlí, jejichž stavbu těla a pohyb spojuje paprsčité uspořádání, vápenitá kostra a soustava kanálků s panožkami.
-
Pavoukovci
Pavoukovce spojují znaky stavby těla, ale liší se způsobem života: pavouci loví kořist, zatímco mezi roztoči najdeme i parazity nebo obyvatele půdy.
-
Živá a neživá příroda
Živé organismy rozlišujeme podle souboru znaků života; voda, vzduch, světlo a další neživé složky prostředí vytvářejí podmínky pro jejich existenci.
-
Hmyz s proměnou nedokonalou
Při proměně nedokonalé se z vajíčka líhne nymfa, která se během růstu svléká a dospívá bez stadia kukly; její podobu a způsob života lze porovnat například u saranče a vážky.
-
Potravní řetězec
Potravní řetězec zachycuje, kdo komu slouží za potravu a jak se mezi organismy předávají látky a energie.
-
Vývoj života na Zemi
Vývoj života na Zemi zahrnuje miliardy let proměn organismů, větvení jejich příbuzenských linií i vymírání; jeho průběh pomáhají poznávat zkameněliny.
-
Hlístice
Hlístice mají válcovité nečlánkované tělo; zahrnují volně žijící i parazitické druhy, u nichž lze způsob přenosu propojit s prevencí nákazy.
-
Mikroskop
Školní světelný mikroskop umožňuje pozorovat drobné struktury; při práci s ním záleží na přípravě vzorku, osvětlení, zaostření i volbě zvětšení.
-
Třídění organismů
Organismy zařazujeme do skupin podle znaků a příbuznosti; samotná podobnost vzhledu nebo stejné prostředí k jejich zařazení nestačí.
-
Hlavonožci
Stavba těla chobotnice, sépie a olihně ukazuje, jak hlavonožci loví, pohybují se a unikají predátorům.
-
Evoluce
Evoluce označuje změny dědičných znaků populací v průběhu generací; přírodní výběr a společný původ pomáhají vysvětlit přizpůsobení i rozmanitost organismů.
-
Mikroskopování
Příprava tenkého preparátu, správné zaostření a volba zvětšení umožňují pozorovat drobné struktury a zaznamenat, co je v mikroskopu skutečně vidět.
-
Bakterie a viry
Bakterie jsou jednobuněčné organismy, zatímco viry se množí pouze uvnitř hostitelských buněk; tento rozdíl pomáhá vysvětlit jejich působení i účinek antibiotik.
-
Láčkovci
Stavba těla nezmara, medúz a korálů ukazuje, jak tito vodní živočichové zachycují a tráví potravu a jak se liší přisedlá a plovoucí forma těla.
-
Potravní vztahy
Potravní řetězce a sítě zachycují, odkud organismy získávají potravu a jak změna jednoho druhu může ovlivnit další.
-
Hlísti
Hlísti mají protáhlé nečlánkované tělo; na volně žijících a parazitických zástupcích lze porovnat jejich způsob života a vysvětlit souvislost mezi přenosem parazitů a hygienou.
-
Fotosyntéza a dýchání
Fotosyntéza umožňuje rostlinám vytvářet cukry s využitím světla, buněčné dýchání z nich uvolňuje energii pro životní děje; na světle mohou oba procesy probíhat současně.
-
Biosféra
Biosféra zahrnuje všechny organismy a obývané části Země; rozšíření života závisí na podmínkách ve vodě, na souši, v půdě i v ovzduší.
-
Vegetativní orgány rostlin
Kořen, stonek a list zajišťují příjem a transport látek, fotosyntézu i růst rostliny; jejich stavba souvisí s funkcí a může se přizpůsobovat ukládání zásob.
-
Houby a lišejníky
Houby získávají organické látky ze svého okolí; lišejníky spojují houbu s řasou nebo sinicí, která vytváří organické látky fotosyntézou.
-
Pavouci
Stavba těla pavouků, lov kořisti a různé způsoby využití vlákna vysvětlují, jak tito pavoukovci žijí a čím se liší od hmyzu.
-
Brouci
Brouky od ostatního hmyzu odlišují krovky; jejich stavbu těla, proměnu dokonalou a potravní vztahy lze ukázat na slunéčku, chroustovi a mandelince.
-
Kočky
Na kočce domácí lze vysvětlit, jak chrup, drápy, smysly a způsob pohybu souvisejí s lovem, a porovnat ji s dalšími kočkovitými šelmami.
-
Léčivé rostliny
Poznávání vybraných léčivých rostlin propojuje jejich určovací znaky a využívané části s vysvětlením, proč přírodní původ nezaručuje bezpečné použití.
-
Plži
Plže poznáváme podle hlavy s tykadly a svalnaté nohy; porovnání hlemýždě, plzáka a plovatky ukazuje rozdíly ve schránce i způsobu života.
-
Bezobratlí
Bezobratlí nemají páteř; podle stavby těla lze rozlišit jejich hlavní skupiny a vysvětlit, jak se pohybují, získávají potravu a chrání.
-
Biomy
Biomy jsou rozsáhlé přírodní celky, jejichž podobu utvářejí zejména teplota a dostupnost vody; podle těchto podmínek lze vysvětlit rozdíly mezi jejich rostlinstvem.
-
Podmínky života na Zemi
Život na Zemi závisí na dostupnosti vody, energie a potřebných látek i na vhodné teplotě; jednotlivé organismy mají na prostředí různé nároky.
-
Buňka a její části
Žáci pozorují buňky v preparátu, poznávají funkce jejich vybraných částí a porovnávají rostlinnou a živočišnou buňku.
-
Jak z květu vzniká plod a semena
Žáci poznávají stavbu květu, rozlišují opylení a oplození a sledují, jak vznikají plody a semena a jak se šíří.
-
Jak žijí lišejníky
Lišejníky tvoří houba a fotosyntetický partner; jejich soužití jim umožňuje růst i na chudých stanovištích a některé druhy pomáhají sledovat stav ovzduší.
-
Jak žijí rostliny, živočichové a člověk
Rostliny, živočichové i člověk mají společné životní projevy, jejichž průběh ovlivňují podmínky prostředí.
-
Jehličnany a jejich semena
Žáci poznávají jehličnany podle jehlic a šišek, zjišťují, kde se vyvíjejí jejich semena, a seznamují se s jejich významem v lese.
-
Kořen rostliny
Žáci poznávají stavbu kořene a různé podoby kořenové soustavy a vysvětlují, jak kořen přijímá vodu a minerální látky, upevňuje rostlinu a někdy ukládá zásoby.
-
Krytosemenné rostliny
Krytosemenné rostliny mají semena uložená v plodech; žáci porovnávají znaky jednoděložných a dvouděložných rostlin a podle pozorování poznávají vybrané čeledi.
-
Mechy a další mechorosty
Žáci poznávají stavbu mechů, sledují jejich rozmnožování výtrusy a porovnávají mechorosty s dalšími skupinami rostlin.
-
Poznávání a zařazování organismů
Žáci pozorují znaky organismů, podle nich je zařazují do skupin a s pomocí klíče nebo atlasu určují vybrané druhy.
-
Pozorování ekosystému v okolí
Žáci v lese, parku nebo školní zahradě pozorují organismy a prostředí, zaznamenávají vybrané vztahy a zvažují vliv člověka na dané místo.
-
Růst a rozmnožování rostlin
Rostliny rostou a vytvářejí další generaci; žáci porovnávají životní cykly výtrusných a semenných rostlin a pozorují, jak voda ovlivňuje klíčení.
-
Stavba a množení virů
Viry jsou nebuněčné částice, které vytvářejí nové virové částice v hostitelských buňkách; žáci je odlišují od bakterií a poznávají jejich význam pro zdraví.
-
Stavba a význam řas
Řasy mají rozmanitou stavbu, fotosyntetizují a jsou důležitou součástí potravních vztahů ve vodě.
-
Stavba, život a význam hub
Stavba hub souvisí s tím, jak získávají živiny, rozmnožují se a jaký mají význam v přírodě i pro člověka.
-
Stonek a list: stavba a funkce
Stonek rozvádí látky mezi kořenem a listy; listy zachycují světlo, probíhá v nich fotosyntéza a odpařuje se z nich voda.
-
Výtrusné cévnaté rostliny
Plavuně, přesličky a kapradiny mají vodivá pletiva a rozmnožují se výtrusy; podle stavby těla a výtrusnic lze rozpoznat jejich hlavní skupiny.
-
Začínáme s mikroskopem
Žáci se učí bezpečně používat školní mikroskop, připravit jednoduchý preparát a zaznamenat to, co při pozorování skutečně vidí.
-
Život a význam bakterií
Bakterie jsou jednobuněčné organismy, jejichž stavba a způsob života souvisejí s jejich významem v přírodě i pro člověka.
-
Život prvoků pod mikroskopem
Pozorování prvoků ukazuje, jak jediná buňka zajišťuje pohyb, příjem potravy a další životní funkce.
7. třída
-
Paryby
Paryby jsou vodní obratlovci s chrupavčitou kostrou; na žralocích a rejnocích lze porovnat společné znaky i souvislost tvaru těla s pohybem a získáváním potravy.
-
Strunatci
Strunatce spojují znaky tělní stavby přítomné alespoň v části vývoje; obratlovci tvoří jednu z jejich skupin vedle pláštěnců a bezlebečných.
-
Obratlovci
Obratlovce spojuje vnitřní kostra s lebkou a páteří; porovnání tělního pokryvu, dýchání a rozmnožování pomáhá rozlišovat jejich skupiny a vysvětlovat přizpůsobení prostředí.
-
Rostliny
Stavba rostlinného těla souvisí s příjmem vody, tvorbou organických látek a rozmnožováním; podle těchto znaků lze porovnat hlavní skupiny rostlin.
-
Kruhoústí
Kruhoústí zahrnují mihule a sliznatky; jejich stavbu těla spojuje nepřítomnost čelistí, zatímco způsob získávání potravy se mezi skupinami i druhy liší.
-
Výtrusné rostliny
Mechorosty, plavuně, přesličky a kapradiny spojuje tvorba výtrusů a závislost oplození na vodě; liší se stavbou těla i podobou životního cyklu.
-
Rozmnožování rostlin
Rostliny vytvářejí potomstvo pohlavním i nepohlavním způsobem; přenos pylu, vznik semen, tvorba výtrusů a růst nové rostliny z části mateřského těla mají odlišné role.
-
Kořen
Kořen upevňuje rostlinu a přijímá vodu s minerálními látkami; jeho větvení a kořenové vlásky zvětšují plochu pro příjem.
-
Semenné rostliny
Semenné rostliny vytvářejí semena se zárodkem nové rostliny; nahosemenné a krytosemenné se liší tím, zda jsou jejich semena uzavřena v plodu.
-
Květ
Stavba květu souvisí s pohlavním rozmnožováním rostlin; na skutečném květu lze rozlišit ochranné obaly, tyčinky s pylem a pestík s vajíčky.
-
Jehličnany
Jehličnany rozlišujeme podle tvaru a uspořádání jehlic i podle šišek; jejich stavba zároveň ukazuje, jak získávají živiny a rozmnožují se semeny.
-
Bezobratlí živočichové
Bezobratlé spojuje nepřítomnost páteře; jejich skupiny rozlišujeme podle stavby těla, která souvisí s pohybem, ochranou a získáváním potravy.
-
Sladkovodní ryby
Sladkovodní ryby českých vod lze rozlišovat podle stavby těla; jejich výskyt souvisí s prouděním, obsahem kyslíku, úkryty a dostupnou potravou.
-
Povrch těla stavovců
Kůže a její útvary chrání tělo stavovců; jejich stavba souvisí s omezením ztrát vody, udržením tepla i způsobem života.
-
List
Stavba listu souvisí se zachycováním světla, tvorbou cukrů, výměnou plynů a odpařováním vody; na příkladech lze rozlišit jednoduché a složené listy.
-
Kruhoústí a paryby
Kruhoústí a paryby se liší přítomností čelistí a párových ploutví; na mihuli, žralokovi a rejnokovi lze porovnat stavbu těla i způsob získávání potravy.
-
DNA
DNA uchovává dědičnou informaci; pořadí jejích stavebních jednotek souvisí s fungováním buněk a předáváním znaků mezi generacemi.
-
Dýchací soustava stavovců
Žábry, plíce a kůže umožňují stavovcům přijímat kyslík a odvádět oxid uhličitý; způsob dýchání souvisí s prostředím, stavbou těla i vývojovým stadiem.
-
Člověk mezi živočichy
Člověk patří mezi savce; srovnání jeho těla, vývoje a chování s jinými živočichy ukazuje společné znaky, rozdíly i evoluční příbuznost.
-
Jak poznat živočichy podle stavby těla
Společné znaky živočichů a rozdíly ve stavbě těla pomáhají žákům porovnávat jejich způsob života a zdůvodňovat zařazení vybraných druhů.
-
Jak rozlišit korýše, pavoukovce a stonožkovce
Korýše, pavoukovce a stonožkovce žáci rozlišují podle stavby těla a na vybraných znacích poznávají souvislost mezi tělesnou stavbou a způsobem života.
-
Měkkýši
Plži, mlži a hlavonožci se liší stavbou těla; jejich typické znaky pomáhají určit skupinu a vysvětlit způsob pohybu i získávání potravy.
-
Organismy a jejich prostředí
Žáci znázorňují vztahy mezi organismy a podmínkami prostředí a na příkladech zkoumají, jak ekosystém ovlivňuje člověk.
-
Péče o cenná a narušená místa
Žáci zvažují, jak chránit cenná místa a obnovovat území změněná člověkem, a posuzují možné dopady opatření na organismy i lidi.
-
Péče o přírodu kolem školy
Žáci poznávají přírodu v okolí školy, podílejí se na péči o vybrané místo a na příkladech vysvětlují jeho význam pro organismy i lidi.
-
Plazi: znaky a způsob života
Žáci poznávají typické znaky plazů, vysvětlují jejich význam pro život na souši a podle společných znaků zařazují vybrané zástupce.
-
Ryby
Žáci poznávají stavbu paprskoploutvých ryb, vysvětlují souvislost jejich znaků se životem ve vodě a podle typických znaků určují vybrané sladkovodní druhy.
-
Savci
Žáci poznávají savce podle společných znaků, řadí vybrané druhy do skupin a vysvětlují, jak jejich stavba těla souvisí se způsobem života.
-
Stavba těla a proměna hmyzu
Žáci poznávají stavbu těla hmyzu, porovnávají proměnu dokonalou a nedokonalou a podle typických znaků zařazují vybrané zástupce do skupin.
-
Stavba těla a život ptáků
Stavba těla ptáků souvisí s jejich pohybem, získáváním potravy a péčí o mláďata; typické znaky pomáhají rozlišovat jejich skupiny.
-
Žáby a čolci: život obojživelníků
Žáci sledují proměnu žáby, vysvětlují vazbu mnoha obojživelníků na vodu a podle typických znaků rozlišují žáby a čolky.
-
Žahavci, ploštěnci a hlístice
Žahavci, ploštěnci a hlístice se liší stavbou těla i způsobem života; jejich typické znaky pomáhají vysvětlit, jak získávají potravu a rozmnožují se.
-
Život v lesním ekosystému
Žáci poznávají vztahy mezi organismy a prostředím v lese a na konkrétních příkladech zvažují význam lesa pro člověka i dopady hospodaření.
-
Život ve vodě
Žáci porovnávají stojaté a tekoucí vody, poznávají vztahy vodních organismů k prostředí a posuzují dopady lidských zásahů.
-
Žížaly a pijavice: kroužkovci
Žížaly a pijavice spojuje článkované tělo, ale stavbou a způsobem života se liší; žáci poznávají jejich znaky a význam v půdě a ve vodě.
-
Žraloci a rejnoci
Žraloci a rejnoci patří mezi paryby; podle stavby těla je žáci odlišují od kostnatých ryb a vysvětlují souvislost vybraných znaků se způsobem života.
Co se žáci naučí.
Očekávané výstupy
Člověk a příroda · Přírodopis
- RVP · CAP-PRI-001-ZV9-001 Rozpozná složení organismů z buněk s použitím mikroskopu a při další práci s informačními zdroji objasní funkci buňky jako komplexního živého celku.
- RVP · CAP-PRI-001-ZV9-002 Na základě pokusu popíše faktory ovlivňující základní životní procesy v organismech včetně člověka.
- RVP · CAP-PRI-001-ZV9-003 Objasní základní vnější a vnitřní stavbu vybraných organismů včetně člověka a fungování těla jako celku s vysvětlením funkce orgánů a orgánových soustav pomocí modelu.
- RVP · CAP-PRI-002-ZV9-004 Vytvoří zjednodušující model vztahů mezi organismy navzájem a prostředím v ekosystému na základě vlastního pozorování a práce s informačními zdroji a na konkrétních příkladech posoudí udržitelnost využívání ekosystému člověkem.
- RVP · CAP-PRI-002-ZV9-005 Podílí se na návrhu způsobu obnovy nebo ochrany cenného nebo člověkem narušeného území v regionu a posoudí možné dopady navrženého opatření.
- RVP · CAP-PRI-002-ZV9-006 Zapojí se do péče o přírodu ve svém okolí nebo do aktivit pro její obnovu.
- RVP · CAP-PRI-002-ZV9-007 Objasní roli přírodních procesů v příčinách, dopadech a opatřeních týkajících se změn klimatu.
- RVP · CAP-PRI-002-ZV9-008 Zhodnotí význam přírody pro život člověka na základě vědeckých důkazů a s využitím konkrétních příkladů.
- RVP · CAP-PRI-003-ZV9-009 Zhodnotí výhody a nevýhody pohlavního a nepohlavního rozmnožování pro projevení se konkrétních znaků s ohledem na dané prostředí.
- RVP · CAP-PRI-003-ZV9-010 Vysvětlí význam DNA pro jedince a diskutuje o výhodách a rizikách jejího pozměňování.
- RVP · CAP-PRI-004-ZV9-011 Vysvětlí, jak vlastnosti vybraného organismu souvisejí s jeho vývojem a umožňují mu přežít a rozmnožit se.
- RVP · CAP-PRI-004-ZV9-012 Určí vybrané druhy a zdůvodní jejich zařazení do taxonomických skupin na základě typických znaků a popíše evoluci skupin organismů s použitím vhodných vyobrazení vývoje.
- RVP · CAP-PRI-004-ZV9-013 Na základě pozorování a společných diskusí analyzuje shody a rozdíly ve vývoji a životních projevech mezi člověkem a ostatními živočichy.
- RVP · CAP-PRI-004-ZV9-014 Reflektuje svůj vztah k přírodě na základě aktivit podporujících environmentální senzitivitu, ocenění rozmanitosti a chápání evoluční příbuznosti lidí a ostatních organismů.
- RVP · CAP-PRI-005-ZV9-015 Odvozuje význam minerálů, hornin a půdy na základě charakteristik zjištěných z informačních zdrojů a pomocí zkoumání jejich vlastností.
- RVP · CAP-PRI-005-ZV9-016 Vysvětlí vztah mezi pohyby litosférických desek a vznikem a přeměnou hornin na základě studia informačních zdrojů a modelů.
- RVP · CAP-PRI-005-ZV9-017 Objasní příčiny neobnovitelnosti a nerovnoměrného rozložení zdrojů minerálů, energie, podzemní vody a dopady jejich těžby a využití na zdraví lidí a přírodu.
- RVP · CAP-PRI-005-ZV9-018 Objasní události významné pro vznik a vývoj života v jednotlivých geologických érách (včetně vymírání v současnosti) s využitím časové osy a informačních zdrojů; vybrané události dokládá na příkladech hornin a zkamenělin z regionu.
Připravte vaši hodinu.
Mějte příští hodinu připravenou už dnes. ScioBot vám vytvoří plán, pracovní listy i prezentaci k vašemu tématu. Klidně i z vašich podkladů.
Vytvořit materiál
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Tisknutelné materiály
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
Interaktivní hry
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Rámce
-
RVP ZV (revize 2025)
Povinný náběh 1. a 6. ročník 2028, všechny ročníky 2032.