Krytosemenné rostliny

Žáci se seznámí s krytosemennými rostlinami, porovnají běžné znaky jednoděložných a dvouděložných a na několika příkladech si vyzkoušejí rozpoznávání vybraných čeledí.

Průvodce tématem Krytosemenné rostliny v předmětu Biologie pro 6. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.

Připravit hodinu Všechny formáty

Klikněte a tvořte

Získejte přípravu zdarma

Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Krytosemenné rostliny (6. třída) — ScioBot ho připraví za vás.

Připravit hodinu

Další formáty na jedno kliknutí

Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.

Krytosemenné rostliny jsou semenné rostliny, jejichž vajíčka jsou uzavřena v semeníku. Po oplození se z vajíček vyvíjejí semena a ze semeníku vzniká plod, někdy i za účasti dalších částí květu. U nahosemenných nejsou vajíčka uzavřena v semeníku a jejich semena se nevyvíjejí v plodu. V 6. třídě žáci tyto znaky poznávají na známých rostlinách, například na jabloni, pšenici nebo tulipánu, a navazují na poznávání stavby květu, plodu a semene.

Krytosemenné se tradičně rozdělují na jednoděložné a dvouděložné podle počtu děloh v semeni. Žáci porovnávají také žilnatinu listů, kořeny, stonky a květy; jednotlivé znaky berou jako vodítka, protože neplatí bez výjimky. Na několika běžných čeledích, například lipnicovitých, lilkovitých, růžovitých a brukvovitých, si procvičí rozpoznávání typických znaků a zařazování rostlin podle pozorování. Tím si budují základ pro určování organismů podle znaků, které souvisí s výstupem CAP-PRI-004-ZV9-012.

Cílem úvodu je, aby žák na konkrétní rostlině popsal, podle čeho ji poznává jako krytosemennou a zda vykazuje typické znaky jednoděložných, nebo dvouděložných. U vybrané čeledi uvede pozorovaný typický znak. Pozorování částí rostlin a uvažování o jejich stavbě a funkci navazuje na výstup CAP-PRI-001-ZV9-003; téma samo o sobě nepokrývá celý rozsah těchto výstupů.

Předpoklady

  • Květ, plod a semeno — semeník, oplození a vznik plodu
  • Kořen, stonek a list — tvary a žilnatina listů
  • Nahosemenné rostliny — vajíčka nejsou uzavřena v semeníku a semena se nevyvíjejí v plodu
  • Životní cykly rostlin — semeno a klíčení

Klíčové pojmy

Krytosemenná rostlina
Semenná rostlina s květem, jejíž vajíčka jsou uzavřena v semeníku. Po oplození se z nich vyvíjejí semena a ze semeníku vzniká plod.
Plod a semeno
Plod vzniká ze semeníku, někdy také za účasti dalších částí květu, a obsahuje semena. Semeno obsahuje zárodek a zásobu živin, která ho může vyživovat při klíčení.
Jednoděložné rostliny
Jejich semeno má jednu dělohu. Často mívají souběžnou žilnatinu listů, svazčité kořeny a květní části po třech; příklady jsou trávy a tulipán.
Dvouděložné rostliny
Jejich semeno má dvě dělohy. Často mívají síťnatou žilnatinu listů, hlavní kořen s postranními kořeny a květní části po čtyřech nebo pěti; příklady jsou jabloň a meruňka.
Děloha
Děloha je součást zárodku v semeni. Při klíčení může předávat zárodku zásobu živin; počet děloh je jedním ze znaků pro rozlišení skupin krytosemenných.
Čeleď — vybrané příklady
Čeleď sdružuje příbuzné rody. V úvodu stačí poznat typické znaky několika běžných čeledí, například stéblo a květenství u lipnicovitých nebo časté pětičetné květy u růžovitých.
Květ jako rozmnožovací orgán
Tyčinky vytvářejí pyl a v pestíku jsou vajíčka. Po opylení a oplození se z vajíček vyvíjejí semena; semeník je předtím uzavírá.

Časté miskoncepce

  • Častá chyba

    Žák tvrdí, že jablko není plod, protože je to ovoce, nebo nepovažuje semena v jádřinci za semena krytosemenné rostliny.

    Jak na to

    Rozkrojte jablko a ukažte semena v jádřinci. Vysvětlete, že jablko je botanicky plod a že běžné označení ovoce není totéž co botanický pojem plod.

  • Častá chyba

    Žák si myslí, že pšenice nebo kukuřice nemají květy, protože na rostlině vidí jen klas.

    Jak na to

    Prohlédněte si kvítky v kláscích, případně na obrázku. Ukažte, že obilné zrno je plod obsahující semeno, a porovnejte jeho vznik s plodem jabloně.

  • Častá chyba

    Žák zařadí borovici mezi krytosemenné, protože má semena, nebo jabloň mezi nahosemenné, protože její semena dokáže najít.

    Jak na to

    Porovnejte šišku a jablko: u borovice nejsou vajíčka uzavřena v semeníku a semena se nevyvíjejí v plodu; u jabloně jsou semena uvnitř plodu.

  • Častá chyba

    Žák zařadí tulipán mezi dvouděložné podle širokého listu nebo pampelišku mezi jednoděložné podle jejího trávovitého vzhledu.

    Jak na to

    Porovnejte více znaků, například žilnatinu listů a počet děloh. Prohlédněte si při klíčení nabobtnalou fazoli a pšenici nebo jejich obrázky; samotný tvar listu k určení nestačí.

Jak učit

2–3 hodiny

  1. Evokace: Položte vedle sebe jablko, klas pšenice a šišku. Žáci odhadují, kde jsou semena a zda se vyvíjejí v plodu.
  2. Uvědomění: Žáci porovnávají typické znaky jednoděložných a dvouděložných a hledají je na několika živých rostlinách nebo herbářových ukázkách. Všímají si, že jednotlivé znaky jsou vodítka, ne pravidla bez výjimky.
  3. Reflexe: Každý žák popíše jednu známou rostlinu: uvede, podle čeho ji poznává jako krytosemennou, a připojí jeden pozorovaný znak jednoděložných nebo dvouděložných. Odpovědi společně zpřesněte.

Nápady na aktivity

  • Rozřízněte plody, například jablko, papriku nebo lusk, a prohlédněte si naklíčená semena fazole a pšenice. Žáci zakreslí, kde jsou v plodech semena; počet děloh porovnají na nabobtnalé fazoli a obrázku zárodku pšenice.
  • Připravte stanoviště s ukázkami několika čeledí. Dvojice u každé popíší dva pozorované znaky a navrhnou zařazení; své závěry porovnají se společnou tabulkou.

Hodnocení

Ústně nebo na kartě: žák na vybrané běžné rostlině popíše pozorované znaky, podle kterých ji řadí mezi krytosemenné, a určí, zda vykazuje typické znaky jednoděložných, nebo dvouděložných (CAP-PRI-004-ZV9-012).

Žák zakreslí řez plodem, označí semeno a vlastními slovy popíše, k čemu plod a semeno slouží (CAP-PRI-001-ZV9-003).

Zdroje

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Krytosemenné rostliny

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Krytosemenné rostliny jedním klikem.

Základní materiály

Interaktivní aktivity 15

K tisku a rozstříhání 8

Hry pro celou třídu 4

Očekávané výstupy

  • CAP-PRI-001-ZV9-003 Objasní základní vnější a vnitřní stavbu vybraných organismů včetně člověka a fungování těla jako celku s vysvětlením funkce orgánů a orgánových soustav pomocí modelu.
  • CAP-PRI-004-ZV9-012 Určí vybrané druhy a zdůvodní jejich zařazení do taxonomických skupin na základě typických znaků a popíše evoluci skupin organismů s použitím vhodných vyobrazení vývoje.

Téma v dalších ročnících: 7. třída

Učíte Krytosemenné rostliny trochu jinak?

Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

Napsat ScioBotu

Související témata