Biologie na ZUŠ
Vyberte ročník a téma — od buňky po ekosystémy — nebo popište hodinu v terénu. ScioBot zná očekávané výstupy biologie v RVP ZV i RVP G, pracuje s taxonomií, anatomií, fyziologií a ekologií a staví badatelské úlohy do přípravy, pracovního listu, testu i prezentace. Zadání umí diferencovat pro SVP.
Vytvořit materiál Procházet témata
Témata podle ročníků
Okruhy učiva v souladu s novým RVP. ScioBot z nich připraví přípravu — i z tématu, které tu zatím není.
6. třída (19)
-
Začínáme s mikroskopem
Žáci se učí bezpečně používat školní mikroskop, připravit jednoduchý preparát a zaznamenat to, co při pozorování skutečně vidí.
-
Buňka a její části
Žáci pozorují buňky v preparátu, poznávají funkce jejich vybraných částí a porovnávají rostlinnou a živočišnou buňku.
-
Jak žijí rostliny, živočichové a člověk
Rostliny, živočichové i člověk mají společné životní projevy, jejichž průběh ovlivňují podmínky prostředí.
-
Život a význam bakterií
Bakterie jsou jednobuněčné organismy, jejichž stavba a způsob života souvisejí s jejich významem v přírodě i pro člověka.
-
Stavba a množení virů
Viry jsou nebuněčné částice, které vytvářejí nové virové částice v hostitelských buňkách; žáci je odlišují od bakterií a poznávají jejich význam pro zdraví.
-
Život prvoků pod mikroskopem
Pozorování prvoků ukazuje, jak jediná buňka zajišťuje pohyb, příjem potravy a další životní funkce.
-
Stavba, život a význam hub
Stavba hub souvisí s tím, jak získávají živiny, rozmnožují se a jaký mají význam v přírodě i pro člověka.
-
Jak žijí lišejníky
Lišejníky tvoří houba a fotosyntetický partner; jejich soužití jim umožňuje růst i na chudých stanovištích a některé druhy pomáhají sledovat stav ovzduší.
-
Kořen rostliny
Žáci poznávají stavbu kořene a různé podoby kořenové soustavy a vysvětlují, jak kořen přijímá vodu a minerální látky, upevňuje rostlinu a někdy ukládá zásoby.
-
Stonek a list: stavba a funkce
Stonek rozvádí látky mezi kořenem a listy; listy zachycují světlo, probíhá v nich fotosyntéza a odpařuje se z nich voda.
-
Jak z květu vzniká plod a semena
Žáci poznávají stavbu květu, rozlišují opylení a oplození a sledují, jak vznikají plody a semena a jak se šíří.
-
Růst a rozmnožování rostlin
Rostliny rostou a vytvářejí další generaci; žáci porovnávají životní cykly výtrusných a semenných rostlin a pozorují, jak voda ovlivňuje klíčení.
-
Stavba a význam řas
Řasy mají rozmanitou stavbu, fotosyntetizují a jsou důležitou součástí potravních vztahů ve vodě.
-
Mechy a další mechorosty
Žáci poznávají stavbu mechů, sledují jejich rozmnožování výtrusy a porovnávají mechorosty s dalšími skupinami rostlin.
-
Výtrusné cévnaté rostliny
Plavuně, přesličky a kapradiny mají vodivá pletiva a rozmnožují se výtrusy; podle stavby těla a výtrusnic lze rozpoznat jejich hlavní skupiny.
-
Jehličnany a jejich semena
Žáci poznávají jehličnany podle jehlic a šišek, zjišťují, kde se vyvíjejí jejich semena, a seznamují se s jejich významem v lese.
-
Krytosemenné rostliny
Krytosemenné rostliny mají semena uložená v plodech; žáci porovnávají znaky jednoděložných a dvouděložných rostlin a podle pozorování poznávají vybrané čeledi.
-
Poznávání a zařazování organismů
Žáci pozorují znaky organismů, podle nich je zařazují do skupin a s pomocí klíče nebo atlasu určují vybrané druhy.
-
Pozorování ekosystému v okolí
Žáci v lese, parku nebo školní zahradě pozorují organismy a prostředí, zaznamenávají vybrané vztahy a zvažují vliv člověka na dané místo.
7. třída (18)
-
Jak poznat živočichy podle stavby těla
Společné znaky živočichů a rozdíly ve stavbě těla pomáhají žákům porovnávat jejich způsob života a zdůvodňovat zařazení vybraných druhů.
-
Žahavci, ploštěnci a hlístice
Žahavci, ploštěnci a hlístice se liší stavbou těla i způsobem života; jejich typické znaky pomáhají vysvětlit, jak získávají potravu a rozmnožují se.
-
Žížaly a pijavice: kroužkovci
Žížaly a pijavice spojuje článkované tělo, ale stavbou a způsobem života se liší; žáci poznávají jejich znaky a význam v půdě a ve vodě.
-
Měkkýši
Plži, mlži a hlavonožci se liší stavbou těla; jejich typické znaky pomáhají určit skupinu a vysvětlit způsob pohybu i získávání potravy.
-
Jak rozlišit korýše, pavoukovce a stonožkovce
Korýše, pavoukovce a stonožkovce žáci rozlišují podle stavby těla a na vybraných znacích poznávají souvislost mezi tělesnou stavbou a způsobem života.
-
Stavba těla a proměna hmyzu
Žáci poznávají stavbu těla hmyzu, porovnávají proměnu dokonalou a nedokonalou a podle typických znaků zařazují vybrané zástupce do skupin.
-
Žraloci a rejnoci
Žraloci a rejnoci patří mezi paryby; podle stavby těla je žáci odlišují od kostnatých ryb a vysvětlují souvislost vybraných znaků se způsobem života.
-
Ryby
Žáci poznávají stavbu paprskoploutvých ryb, vysvětlují souvislost jejich znaků se životem ve vodě a podle typických znaků určují vybrané sladkovodní druhy.
-
Žáby a čolci: život obojživelníků
Žáci sledují proměnu žáby, vysvětlují vazbu mnoha obojživelníků na vodu a podle typických znaků rozlišují žáby a čolky.
-
Plazi: znaky a způsob života
Žáci poznávají typické znaky plazů, vysvětlují jejich význam pro život na souši a podle společných znaků zařazují vybrané zástupce.
-
Stavba těla a život ptáků
Stavba těla ptáků souvisí s jejich pohybem, získáváním potravy a péčí o mláďata; typické znaky pomáhají rozlišovat jejich skupiny.
-
Savci
Žáci poznávají savce podle společných znaků, řadí vybrané druhy do skupin a vysvětlují, jak jejich stavba těla souvisí se způsobem života.
-
Člověk mezi živočichy
Člověk patří mezi savce; srovnání jeho těla, vývoje a chování s jinými živočichy ukazuje společné znaky, rozdíly i evoluční příbuznost.
-
Organismy a jejich prostředí
Žáci znázorňují vztahy mezi organismy a podmínkami prostředí a na příkladech zkoumají, jak ekosystém ovlivňuje člověk.
-
Život v lesním ekosystému
Žáci poznávají vztahy mezi organismy a prostředím v lese a na konkrétních příkladech zvažují význam lesa pro člověka i dopady hospodaření.
-
Život ve vodě
Žáci porovnávají stojaté a tekoucí vody, poznávají vztahy vodních organismů k prostředí a posuzují dopady lidských zásahů.
-
Péče o cenná a narušená místa
Žáci zvažují, jak chránit cenná místa a obnovovat území změněná člověkem, a posuzují možné dopady opatření na organismy i lidi.
-
Péče o přírodu kolem školy
Žáci poznávají přírodu v okolí školy, podílejí se na péči o vybrané místo a na příkladech vysvětlují jeho význam pro organismy i lidi.
8. třída (17)
-
Stavba lidského těla
Buňky tvoří tkáně, z nich vznikají orgány a orgánové soustavy; stavba člověka má mnoho společných znaků se stavbou ostatních savců.
-
Lidská kostra a pohyb
Žáci poznávají hlavní části kostry a na modelu vysvětlují, jak kosti, klouby a svaly společně zajišťují oporu, ochranu orgánů a pohyb.
-
Jak svaly umožňují pohyb
Žáci poznají tři typy svalové tkáně, vysvětlí spolupráci svalů s kostmi a klouby a sledují, jak se při opakované činnosti a odpočinku mění svalový výkon.
-
Trávení a výživa
Žáci poznávají cestu potravy tělem, její trávení a vstřebávání živin a vysvětlují, jak s funkcí trávicí soustavy souvisejí strava, pitný režim a hygiena.
-
Jak dýcháme
Cesta vzduchu do plic, výměna plynů a pohyby hrudníku vysvětlují, jak tělo získává kyslík a proč se dýchání mění při zátěži.
-
Cesta krve tělem
Krev proudí mezi srdcem, plícemi a ostatními částmi těla dvěma navazujícími oběhy; její proudění souvisí s činností srdce, výměnou látek i změnami tepu při pohybu.
-
Složení a funkce krve
Krevní plazma a krevní elementy společně zajišťují přenos látek, obranu organismu a srážení krve; krevní skupiny jsou důležité při transfuzi.
-
Ledviny a močové cesty
Ledviny tvoří moč, pomáhají udržovat složení tělních tekutin a spolu s močovými cestami zajišťují odvod odpadních látek z těla.
-
Stavba a funkce kůže
Stavba pokožky, škáry a podkožního vaziva pomáhá vysvětlit, jak kůže chrání tělo, zachycuje podněty a podílí se na udržování tělesné teploty.
-
Mízní soustava a obrana těla
Mízní soustava vrací tkáňovou tekutinu do krevního oběhu a podílí se na obraně těla; žáci poznávají vrozenou a získanou imunitu i význam očkování a prevence nákaz.
-
Jak nervová soustava řídí tělo
Žáci poznávají stavbu neuronu, úlohu mozku a míchy i dráhu obranného reflexu; při chytání pravítka zkoumají, jak rozptylování souvisí s rychlostí reakce.
-
Oko a vidění
Stavba oka vysvětluje vznik obrazu na sítnici, zaostřování na různé vzdálenosti i běžné vady zraku; téma zahrnuje také péči o zrak při čtení a práci s obrazovkou.
-
Sluch, čich, chuť a hmat
Stavba ucha vysvětluje vznik sluchového vjemu; čich, chuť a kožní čití ukazují další způsoby vnímání okolí a téma zahrnuje i ochranu sluchu.
-
Hormony a řízení těla
Hormony přenášené krví ovlivňují růst, metabolismus i reakce na zátěž; spolu s nervovou soustavou pomáhají řídit činnost těla.
-
Pohlavní soustava člověka
Stavba pohlavních orgánů souvisí s tvorbou a cestou pohlavních buněk, oplozením a genetickou rozmanitostí potomků.
-
Těhotenství a sexuální zdraví
Těhotenství od oplození po porod souvisí s péčí o sexuální zdraví, respektem k souhlasu a ochranou před nechtěným otěhotněním a pohlavně přenosnými infekcemi.
-
Životní etapy člověka
Vývoj člověka od oplození po stáří zahrnuje proměny těla i životních potřeb; péče o lidské dítě se v některých ohledech liší od péče o mláďata jiných savců.
9. třída (18)
-
Rozmnožování a znaky potomků
Pohlavní a nepohlavní rozmnožování se liší tím, jak vznikají potomci a jak rozmanité mohou být jejich dědičné znaky.
-
DNA a možnosti jejího pozměňování
DNA nese dědičnou informaci, která se podílí na vzniku znaků jedince; její pozměňování v šlechtění a medicíně přináší možnosti i rizika.
-
Dědičné znaky a genetická onemocnění
Žáci zkoumají, jak se předávají dědičné znaky, proč se sourozenci liší a jak mohou genetické změny souviset s onemocněním.
-
Jak vzniká přizpůsobení organismů
Na příkladu vybraného druhu žáci poznávají, jak dědičné rozdíly mezi jedinci a přírodní výběr souvisejí s přizpůsobením prostředí.
-
Příbuznost a vývoj skupin organismů
Žáci podle typických znaků zařazují známé organismy do skupin a z vyobrazení vyvozují jejich příbuznost a vývoj.
-
Vývoj lidské linie
Fosilní nálezy a časová osa ukazují větvení lidské linie a pomáhají vysvětlit, jak vybrané znaky předků člověka souvisely s jejich způsobem života.
-
Jak poznáváme a využíváme minerály
Žáci zkoumají vlastnosti vybraných minerálů a z pozorování i informačních zdrojů vyvozují, k čemu se využívají a jaký mají význam v přírodě.
-
Jak vznikají a mění se horniny
Žáci rozlišují horniny podle vzniku, zkoumají jejich vlastnosti a na příkladech propojují horninový cyklus s pohybem litosférických desek a využitím hornin.
-
Jak vzniká půda a proč je důležitá
Půda vzniká působením zvětrávání a organismů; její složení a vlastnosti ovlivňují růst rostlin, pohyb vody v krajině i možnosti využití člověkem.
-
Pohyb litosférických desek
Pohyb litosférických desek pomáhá vysvětlit rozmístění zemětřesení a sopek i vznik a přeměnu hornin.
-
Zvětrávání, eroze a usazování
Zvětrávání, eroze a usazování mění zemský povrch a poskytují materiál, z něhož mohou vznikat usazené horniny.
-
Stavba Země a pohyb litosférických desek
Vrstvy Země a pohyb litosférických desek pomáhají vysvětlit vznik pohoří, sopečnou činnost i vznik a přeměnu hornin.
-
Dějiny Země a vývoj života
Časová osa, horniny a zkameněliny pomáhají vysvětlit hlavní události ve vývoji života, dávná vymírání i současný úbytek druhů.
-
Co horniny a zkameněliny prozrazují o minulosti Česka
Horniny a zkameněliny z českých regionů pomáhají zařadit místní geologické události na časovou osu a poznat někdejší prostředí i vývoj života.
-
Změna klimatu a živá příroda
Přírodní procesy a lidská činnost ovlivňují klima; změny teplot a srážek zasahují organismy a krajinu, zatímco různá opatření působí na příčiny změny nebo pomáhají zvládat její dopady.
-
Nerostné suroviny a podzemní voda
Žáci poznávají, proč jsou ložiska nerostných surovin rozmístěna nerovnoměrně, proč se vytěžené zásoby v lidském časovém měřítku nedoplňují a jak získávání a využívání zdrojů ovlivňuje přírodu i zdraví lidí.
-
Vztah k přírodě
Žáci poznávají přírodu smysly, všímají si rozmanitosti organismů a přemýšlejí o svém vztahu k nim i o evoluční příbuznosti člověka s ostatními organismy.
-
Souvislosti v biologii 9. ročníku
Dědičnost, evoluce, fosilie a změny prostředí pomáhají vysvětlit rozmanitost organismů i místo člověka v přírodě.
Nástroje ScioBotu pro předmět Biologie
Funkce, které se hodí právě v tomto předmětu. Každou si vyzkoušíte jedním klikem – zadání předvyplníme.
Poznávačka
Šest běžných druhů české fauny a flóry na jedné desce. Žák vybere jméno, hned uvidí latinský název a jeden biologický fakt — stejný formát, jaký bot skládá do aktivity.
Ježek západníErinaceus europaeusNoční hmyzožravec. V ohrožení se sroluje do koule — u nás je to ježek západní, na východě potkáte i východního.
Veverka obecnáSciurus vulgarisHlodavec se zimními zásobami. Srst bývá rezavá i černá — černá je u nás běžnější ve vyšších polohách.
Čáp bílýCiconia ciconiaTahavý brodivý pták. Hnízdí na komínech a sloupech, na zimu odlétá do Afriky — bioindikátor otevřené krajiny.
Liška obecnáVulpes vulpesPsovitá šelma. Výborný sluch — pod sněhem slyší hraboše. Žije od vesnice po les, potravu přizpůsobí místu.
Konvalinka vonnáConvallaria majalisJedovatá lesní bylina (konvalatoxin). Kvete v květnu ve stínu — vonné zvonečky visí v jednostranném hroznu.
Mák vlčíPapaver rhoeasPolní plevel s červenými korunními lístky a černou skvrnou u báze. Opylují ho hmyz — klasický entomogam.
Příklad zadání: Sestav poznávačku šesti běžných druhů české přírody pro 6. třídu — zvířata i rostliny, s latinským názvem a jednou větou k čemu slouží.
Kostra člověka
Popisovaná deska: deset bodů na přední pohled kostry. Každý bod má české jméno, latinu a jednu větu o funkci — jako nákres v učebnici, který jde proklikávat.
- 1. Lebka Cranium — Chrání mozek a smyslové orgány. Švy mezi kostmi v dospělosti srůstají.
- 2. Lopatka Scapula — Plochá kost hřbetu. S klíční kostí tvoří ramenní pletenec — velký rozsah pohybu paže.
- 3. Hrudní kost Sternum — Plochá kost uprostřed hrudníku. Upínají se k ní žebra chrupavkami — chrání srdce.
- 4. Žebra Costae — Dvanáct párů. S páteří a hrudní kostí tvoří hrudník — dýchací pohyby a ochrana orgánů.
- 5. Páteř Columna vertebralis — Obratle od krku po kostrč. Nese hlavu a trup, v kanálu vede míchu.
- 6. Pažní kost Humerus — Jediná kost paže. Nahoře ramenní kloub, dole loket — páka pro zdvih a rotaci.
- 7. Pánev Pelvis — Tři srostlé kosti po každé straně plus křížová kost. Nese trup a spojuje ho s dolními končetinami.
- 8. Stehenní kost Femur — Nejdelší a nejpevnější kost těla. Hlavice v kyčli, dole koleno.
- 9. Čéška Patella — Sezamská kost v šlaše čtyřhlavého svalu. Chrání koleno a zvětšuje rameno páky.
- 10. Holenní kost Tibia — Hlavní nosná kost bérce. Vedle ní tenčí lýtková kost — spolu kotník.
Příklad zadání: Připrav popsanou kostru člověka pro 8. třídu: lebka, hrudník, pánev a dlouhé kosti, u každé latinský název a k čemu slouží.
Fotosyntéza — průběh
Flowchart světelné fáze a Calvinova cyklu. Vstupy a výstupy jsou vidět najednou.
Příklad zadání: Nakresli schéma fotosyntézy: světelná fáze, Calvinův cyklus, glukóza a kyslík.
Sumární rovnice fotosyntézy
6 CO₂ + 6 H₂O → C₆H₁₂O₆ + 6 O₂ vysázené v KaTeXu. Doplňuje schéma, nenahrazuje ho.
Příklad zadání: Napiš sumární rovnici fotosyntézy a připrav úlohu na dopočítání koeficientů.
Schéma buňky
Najde reálný popsaný nákres živočišné buňky (ne AI obrázek). V chatu se otevře jako karta s náhledem.
Příklad zadání: Najdi popsané schéma živočišné buňky a připrav k němu 5 otázek.
Části buňky
Rychlý flowchart organel, když nechcete čekat na fotografii. Doplňuje image-search, nenahrazuje ho.
Příklad zadání: Nakresli schéma částí živočišné buňky pro 8. třídu.
Co pro vás ScioBot připraví
Jeden předmět, řada formátů. Vyberte typ materiálu a doplňte téma nebo ročník.
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Kartičky
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
QR hra
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Související předměty
Učíte něco, co tu není?
Témata na této stránce jsou příklady. Napište ScioBotu, co v předmětu Biologie učíte a pro koho – materiál připraví i mimo uvedené okruhy.
Časté dotazy
- Podle jakého RVP jsou témata řazena?
- RVP ZV (revize 2025) platí od 1. 9. 2025. Povinný náběh 1. a 6. ročník 2028, všechny ročníky 2032.
- Kolik očekávaných výstupů má Biologie na základní škole?
- V datech je 18 očekávaných výstupů.
- Ve kterých ročnících se Biologie učí?
- V katalogu je předmět pokryt v 6.–9. ročníku.
- Kolik očekávaných výstupů má Biologie na 2. stupni?
- Na 2. stupni (6.–9. ročník) je 18 očekávaných výstupů.
Rámce
-
RVP ZV (revize 2025)
Povinný náběh 1. a 6. ročník 2028, všechny ročníky 2032.