Vrstvy Země a pohyb desek

Země má vrstevnatou stavbu: tvoří ji kůra, plášť a jádro. Kontinentální a oceánská kůra se liší mocností i složením; jádro se dělí na tekuté vnější a pevné vnitřní. Teplota a tlak s hloubkou rostou, skupenství se však mezi vrstvami liší.

Litosféra zahrnuje zemskou kůru a nejvyšší pevnou část pláště a je rozdělena na desky. Desky se pohybují nad pomalu se deformující astenosférou. Jejich pohyb souvisí se vznikem pohoří, sopečnou činností, zemětřeseními i vznikem a přeměnou hornin, jak popisuje výstup CAP-PRI-005-ZV9-016.

Při práci s řezem Země a modely desek žáci rozlišují vrstvy a jejich vlastnosti a sledují, kde a jak deskové procesy ovlivňují horniny. Přesné hloubky vrstev k tomu není nutné znát zpaměti.

Předpoklady

• Minerály: vlastnosti a význam — hustota, tvrdost a složení pomáhají porovnávat minerály a horniny, z nichž jsou vrstvy Země tvořeny.
• Horniny a horninový cyklus — vyvřelé, usazené a přeměněné horniny se liší způsobem vzniku a proměňují se v horninovém cyklu.
• Umět číst jednoduchý řez nebo schéma a porovnat údaje, například mocnost, skupenství a teplotu.

Klíčové pojmy

Vrstvy Země

Země má soustředné vrstvy: kůru, plášť a jádro. O jejich stavbě víme mimo jiné díky tomu, jak se zemětřesné vlny šíří Zemí; do těchto hloubek se přímo vrtat nedá.

Kůra

Kůra je nejvyšší pevná vrstva Země. Kontinentální kůra bývá mocnější a její složení je převážně žulového typu, zatímco oceánská je tenčí a její složení převážně čedičového typu.

Plášť

Plášť je nejmocnější vrstva Země pod kůrou. Jeho horniny jsou převážně pevné; v astenosféře se však mohou po velmi dlouhou dobu pomalu plasticky deformovat. Plášť proto není moře lávy.

Jádro

Jádro je vnitřní část Země, tvořená převážně železem a niklem. Vnější jádro je tekuté, vnitřní pevné. Pohyb hmoty ve vnějším jádře souvisí se vznikem zemského magnetického pole.

Litosféra a astenosféra

Litosféru tvoří kůra a nejvyšší pevná část pláště; je rozdělená na desky. Pod ní leží v plášti astenosféra, jejíž pomalá deformace umožňuje pohyb desek.

Litosférické desky

Desky se vůči sobě rozestupují, sbíhají nebo posouvají. Procesy na jejich rozhraních mohou vést ke vzniku pohoří a sopečné činnosti, zemětřesením i ke vzniku a přeměně hornin (CAP-PRI-005-ZV9-016).

Vnitřní geologické děje

Teplo z nitra Země přispívá k pohybům v plášti a k pohybu desek. S těmito ději souvisí sopečná činnost a zemětřesení i vznik, tavení a přeměna hornin.

Časté miskoncepce

• Častá chyba

  „Plášť je tekutá láva, po které plavou kontinenty.“

  Jak na to

  Na řezu Země ukažte, že tavenina se vyskytuje jen v určitých místech, zatímco plášť je převážně pevný. Jeho horniny se mohou velmi pomalu deformovat; přirovnat to lze k pevnému tmelu, který pod dlouhodobým tlakem mění tvar.

• Častá chyba

  „Litosférická deska je totéž co kontinent; oceán desku nemá.“

  Jak na to

  Na mapě desek ukažte například převážně oceánskou Tichomořskou desku i desku, která zahrnuje pevninu a oceánské dno. Zdůrazněte, že deska je část litosféry, ne jen pevnina.

• Častá chyba

  „Zemětřesení a sopky vznikají v jádru, protože je tam nejžhavěji.“

  Jak na to

  Na řezu Země vyznačte, že ohniska zemětřesení a místa sopečné činnosti souvisejí s procesy v litosféře a svrchním plášti, nikoli s jádrem. Propojte je s pohyby desek.

• Častá chyba

  „Kůra je všude stejně tlustá a tvoří většinu Země.“

  Jak na to

  Pomocí analogie se slupkou jablka ukažte, že kůra je ve srovnání s celou Zemí tenká. V tabulce porovnejte řádovou mocnost kontinentální a oceánské kůry s poloměrem Země.

Jak učit

2–3 hodiny

1. Evokace: žáci na neoznačeném řezu Země tipují pořadí vrstev a vyznačí, kde podle nich vzniká magma. Jejich nápady zaznamenejte a vraťte se k nim při reflexi.
2. Uvědomění: žáci s využitím informačních zdrojů porovnají kůru, plášť a jádro podle vybraných vlastností. Na modelu desek sledují, jak pohyb desek souvisí se vznikem nebo přeměnou hornin (CAP-PRI-005-ZV9-016).
3. Reflexe: každý žák opraví jeden svůj úvodní tip a na řezu ukáže litosféru jako část Země, v níž probíhají pohyby desek.

Nápady na aktivity

• Práce s řezem Země a mapou desek: dvojice přiřadí k rozhraním rozestup, srážku nebo posun desek a vysvětlí, jaký proces tam probíhá a které horniny mohou vznikat nebo se přeměňovat.
• Model z jablka: žáci označí slupku jako přibližnou analogii kůry a vnitřní část jako analogii hlubších vrstev Země. Uvedou, v čem model neodpovídá skutečné stavbě Země a jejím vlastnostem.

Hodnocení

Žák na neoznačeném řezu pojmenuje kůru, plášť, vnější a vnitřní jádro a s využitím modelu nebo informačního zdroje vysvětlí, jak pohyb desek souvisí se vznikem nebo přeměnou horniny (CAP-PRI-005-ZV9-016).

Při rozboru schématu žák označí litosféru a astenosféru a vysvětlí, proč zemětřesení neumisťuje do jádra.

Zdroje

• Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání — Přírodopis, dynamická planeta
• Otevřená data NPI — kurikulární dokumenty
• MŠMT — vzdělávací portál

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Vrstvy Země a pohyb desek

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Vrstvy Země a pohyb desek jedním klikem.

Základní materiály

• Příprava na hodinu

  Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.

• Pracovní list

  List s úlohami, klíčem a variantou.

• Písemka

  Časovaná písemka s body a variantami.

• Aktivita

  Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.

• Prezentace

  Sada slajdů k výkladu a procvičení.

• Kartičky

  Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).

• QR hra

  Interaktivní hra k procvičení tématu.

Interaktivní aktivity 15

• Křížovka s tajenkou

  Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.

  10–20 min

• Kartičky

  Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.

  5–20 min

• Pexeso a spojovačka

  Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.

  10–25 min

• Poslechové cvičení

  Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.

  5–30 min

• Rozhodovačka

  Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.

  5–12 min

• Otázky

  Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.

  5–15 min

• Vpisování

  Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.

  5–15 min

• Rozřazovačka

  Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.

  5–15 min

• Rozbory

  Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.

  10–20 min

• Označování

  Žáci označují správná slova přímo v textu.

  5–15 min

• Doplňování textu

  Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.

  5–15 min

• Krok po kroku

  Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.

  5–15 min

• Popis obrázku

  Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.

  5–15 min

• Přesouvání

  Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.

  5–15 min

• Čtení s porozuměním

  Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.

  10–25 min

K tisku a rozstříhání 8

• Páry

  Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.

  10–20 min

• Výběr z možností (s tajenkou)

  Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.

  10–20 min

• Doplňování do vět

  Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.

  10–20 min

• Hra Riskuj

  Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.

  15–30 min

• Hra AZ kvíz

  28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.

  15–35 min

• Označ správnou možnost

  Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).

  10–20 min

• Já mám, kdo má …?

  Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.

  10–25 min

• Hádej, kdo jsem

  Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.

  10–25 min

Hry pro celou třídu 4

• AZ kvíz

  28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.

  15–35 min

• Riskuj

  Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.

  15–40 min

• Pexeso

  Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.

  10–25 min

• Šarády

  Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.

  15–30 min

Očekávané výstupy