Řecké městské státy a jejich obyvatelé
Téma představuje polis jako samostatnou řeckou obec a na příkladu Athén a Sparty ukazuje rozdíly ve správě, postavení obyvatel i hospodaření; mapová práce přibližuje řeckou kolonizaci.
Průvodce tématem Řecké městské státy a jejich obyvatelé v předmětu Dějepis pro 6. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.
Připravit hodinu Všechny formáty
Klikněte a tvořte
Získejte přípravu zdarma
Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Řecké městské státy a jejich obyvatelé (6. třída) — ScioBot ho připraví za vás.
Další formáty na jedno kliknutí
- Vytvořit: Pracovní list
- Vytvořit: Písemka
- Vytvořit: Aktivita
- Vytvořit: Prezentace
- Vytvořit: Kartičky
- Vytvořit: QR hra
Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.
Žáci v 6. ročníku poznávají řeckou polis jako samostatnou obec s vlastním územím a zákony, nikoli jako součást jednoho řeckého státu. Na mapě Egejského a Středozemního moře vyhledají oblasti, kam Řekové zakládali osady, a uvažují o souvislostech s obchodem a nedostatkem půdy. Téma přispívá k výstupu CAS-DEJ-001-ZV9-004 poznáváním politických útvarů a prací s mapou; k výstupu CAS-DEJ-001-ZV9-008 přispívá srovnáním hospodaření v řeckých obcích.
Athény a Sparta ukazují různé způsoby správy a hospodaření. V Athénách se po reformách postupně rozšířila účast svobodných mužů-občanů na sněmu a soudech; důležitý byl také obchod a řemesla. Ve Spartě měla rozhodující postavení úzká skupina plnoprávných Sparťanů a významnou část práce vykonávali helóti. Žáci rozlišují občany, cizince (metoiky) a nesvobodné obyvatele a všimnou si, že účast na rozhodování se nevztahovala na všechny.
Řecká kolonizace znamenala zakládání nových obcí, které byly politicky samostatné, i když udržovaly styky s obcí, z níž osadníci přišli. Polis se od rozsáhlé říše, například Egypta, lišila především rozsahem a politickým uspořádáním; způsob vlády se mohl lišit i mezi jednotlivými polis.
Předpoklady
- Staroorientální despocie: centralizovaná moc panovníka a rozsáhlá říše
- Práce s mapou a časovou osou: umístění období a čtení jednoduché historické mapy
- Rozlišení historického pramene a výkladu; čtení krátkého popisu obce nebo zákona
Klíčové pojmy
- Polis
- Samostatná řecká obec s vlastním územím, které zahrnovalo město i okolí, a vlastními zákony. Starověké Řecko netvořilo jeden stát.
- Občan, metoikos, otrok a helót
- Politická práva měla jen část obyvatel, zejména svobodní muži-občané. Cizinci a nesvobodní obyvatelé se na správě obce nepodíleli, přesto byli důležitou součástí jejího života a hospodářství.
- Athénská správa
- O záležitostech obce rozhodoval sněm občanů a působily zde také rady a soudy. Reformy Solóna a Kleisthena postupně rozšířily účast občanů; práva však neměli všichni obyvatelé.
- Sparta
- Ve Spartě působili dva králové, rada starších a sněm Sparťanů. Périokové neměli plná občanská práva a helóti byli podrobeni Sparťanům a obdělávali půdu; významnou roli měla vojenská výchova.
- Hospodářství obce
- Athény těžily z obchodu, řemesel, přístavu a těžby stříbra. Ve Spartě se hospodářství opíralo především o zemědělství na půdě obdělávané helóty.
- Kolonizace
- Zakládání nových řeckých obcí u moře, mimo jiné v jižní Itálii, na Sicílii a u Černého moře. Důvodem mohl být nedostatek půdy, obchod nebo vnitřní spory; nové obce byly politicky samostatné.
- Polis a rozsáhlá říše
- Polis byla samostatná obec s vlastním územím a správou, zatímco říše zahrnovala rozsáhlé území pod centrální vládou. Způsoby vlády se mohly lišit v říších i v jednotlivých polis.
Časté miskoncepce
Častá chyba
Žáci usoudí, že v athénské demokracii mohli hlasovat všichni obyvatelé, včetně žen, dětí, metoiků a otroků.
Jak na to
Porovnat postavení skupin obyvatel a vyjasnit, že o záležitostech obce hlasovali pouze svobodní muži-občané.
Častá chyba
Athény a Sparta byly dva státy celého Řecka podobné dnešním zemím.
Jak na to
Na mapě ukázat více samostatných řeckých obcí a zařadit mezi ně Athény a Spartu.
Častá chyba
Řecká kolonizace znamenala, že Athény nebo Sparta dobyly Středomoří a vládly osadám jako provinciím.
Jak na to
Odlišit založení nové obce od dobytí území a zdůraznit, že nová obec měla vlastní správu.
Častá chyba
Faraon a řecký tyran či král měli stejné postavení a každý vládl celému národu.
Jak na to
Odlišit rozsáhlou říši pod panovníkem od samostatné polis a připomenout, že způsoby vlády se v jednotlivých polis lišily.
Jak učit
2–3 hodiny
- Evokace: Mapa Středomoří bez popisků podnítí otázku, proč Řekové zakládali obce u moře.
- Uvědomění: Srovnání Athén a Sparty podle správy, postavení obyvatel a hospodaření; práce s mapou řecké kolonizace a srovnání s rozsáhlou říší.
- Reflexe: Žáci shrnou, čím se polis lišila od rozsáhlé říše a v čem se Athény a Sparta odlišovaly.
Nápady na aktivity
- Ve dvojicích přiřadit pojmy sněm, helót, přístav, vojenská výchova a metoikos k Athénám, Spartě nebo oběma obcím a zařazení stručně zdůvodnit.
- Na mapě Egejského a Středozemního moře vyznačit oblasti řecké kolonizace a spojit je s důvody, jako byly půda, obchod a spory v obci.
Hodnocení
Žák na mapě ukáže oblasti řecké kolonizace a vysvětlí, že nově založené obce byly politicky samostatné.
Žák uvede rozdíl mezi Athénami a Spartou ve správě nebo hospodaření a odliší polis od rozsáhlé říše.
Zdroje
Co pro vás ScioBot připraví k tématu Řecké městské státy a jejich obyvatelé
Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Řecké městské státy a jejich obyvatelé jedním klikem.
Základní materiály
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Kartičky
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
QR hra
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Interaktivní aktivity 15
-
Křížovka s tajenkou
Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.
10–20 min
-
Kartičky
Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.
5–20 min
-
Pexeso a spojovačka
Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.
10–25 min
-
Poslechové cvičení
Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.
5–30 min
-
Rozhodovačka
Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.
5–12 min
-
Otázky
Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.
5–15 min
-
Vpisování
Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.
5–15 min
-
Rozřazovačka
Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.
5–15 min
-
Rozbory
Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.
10–20 min
-
Označování
Žáci označují správná slova přímo v textu.
5–15 min
-
Doplňování textu
Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.
5–15 min
-
Krok po kroku
Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.
5–15 min
-
Popis obrázku
Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.
5–15 min
-
Přesouvání
Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.
5–15 min
-
Čtení s porozuměním
Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.
10–25 min
K tisku a rozstříhání 8
-
Páry
Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.
10–20 min
-
Výběr z možností (s tajenkou)
Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.
10–20 min
-
Doplňování do vět
Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.
10–20 min
-
Hra Riskuj
Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.
15–30 min
-
Hra AZ kvíz
28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.
15–35 min
-
Označ správnou možnost
Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).
10–20 min
-
Já mám, kdo má …?
Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.
10–25 min
-
Hádej, kdo jsem
Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.
10–25 min
Hry pro celou třídu 4
-
AZ kvíz
28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.
15–35 min
-
Riskuj
Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.
15–40 min
-
Pexeso
Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.
10–25 min
-
Šarády
Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.
15–30 min
Očekávané výstupy
- CAS-DEJ-001-ZV9-004 Specifikuje proměnu politických útvarů, krajiny a lidských sídel od pravěku po současnost pomocí map a dalších informačních zdrojů.
- CAS-DEJ-001-ZV9-008 Vysvětlí proměny fungování hospodářství od pravěku po současnost.
Učíte Řecké městské státy a jejich obyvatelé trochu jinak?
Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.
Související témata
-
Meziválečná Evropa
Žáci propojí versailleský řád, hospodářskou krizi a vzestup diktatur v meziválečné Evropě a posoudí, proč se z poválečného uspořádání zrodily nové konflikty i autoritativní režimy.
-
Raný středověk v Evropě
Žáci vymezí raný středověk na časové ose, lokalizují první křesťanské státy, vikinské výpravy i vznik Anglie a doloží, jak šíření křesťanství měnilo politické útvary.
-
Řím od království k republice
Na mapě Apeninského poloostrova sledují vznik Říma, přechod od království k republice, punské války i krizi triumvirátů a hospodářství založené na půdě, obchodu a otrocích.
-
Svět po roce 1945 a dekolonizace
Žáci posoudí poválečné uspořádání světa, Norimberk a rozpad koloniálních říší a ukážou, jaké dopady měly kolonialismus, imperialismus a dekolonizace na různé skupiny lidí.
-
Sjednocování národů v 19. století
Cavour, Garibaldi a Bismarck skládají Itálii a Německo; žáci sledují východní Evropu a vývoj po roce 1848 na mapě nových politických útvarů.
-
Pozdní středověk: Byzanc, Osmané a stoletá válka
Žáci na mapě sledují zánik Byzance, osmanský postup na východě a stoletou válku na západě a rozliší příčiny i důsledky těchto pozdně středověkých konfliktů.
-
Československo po roce 1945
Žáci popíší cestu od osvobození k únoru 1948 a k budování komunistického režimu v 50. a 60. letech a posoudí, jak se diktatura dotkla každodennosti, práva i paměti.
-
Meziválečné Československo
Žáci porovnají demokratický vývoj první republiky s krizí 30. let a Mnichovem a posoudí, jak se měnily každodennost, národnostní otázka i limity demokracie v meziválečném Československu.