Dějepis na ZUŠ

Svatý Václav patří k symbolům české státnosti; svátek 28. září propojuje připomínku jeho života s dlouhou tradicí českého státu.

Pravěk přibližuje proměny lidského života od lovu a sběru k zemědělství a ukazuje, co o obživě, bydlení a nástrojích prozrazují archeologické nálezy.

Přemyslovci vládli v českých zemích jako knížata a později králové; jejich rod spojuje počátky českého státu s rozvojem středověkého království.

Kníže Václav patří k přemyslovským panovníkům 10. století; jeho život a pozdější uctívání přibližují rozdíl mezi historickou osobností a jejím obrazem v legendách a památkách.

Keltové obývali část Evropy včetně českých zemí; jejich sídla a nálezy nástrojů, šperků a mincí vypovídají o zemědělství, řemeslech i obchodu.

Velkomoravská říše spojovala vládu knížat, život na hradištích a šíření křesťanství, k němuž přispěla misie Konstantina a Metoděje.

Lidé ve starší době kamenné získávali potravu lovem a sběrem; jejich nástroje a pozůstatky tábořišť pomáhají poznat, jak se přizpůsobovali prostředí.

Marie Terezie vládla habsburské monarchii v letech 1740–1780 a reformami správy, vojska a školství posilovala stát i měnila život jeho obyvatel.

Jan Amos Komenský prosazoval srozumitelné vzdělávání přístupné všem; jeho učitelskou a spisovatelskou práci poznamenovalo náboženské pronásledování a život v exilu.

Marie Terezie a její syn Josef II. vládli habsburské monarchii; jejich rozhodnutí měnila školní vzdělávání, náboženské poměry i osobní svobodu poddaných.

Porážka stavovského vojska na Bílé hoře 8. listopadu 1620 umožnila Habsburkům upevnit vládu v českých zemích a prosadit změny náboženských poměrů.

Revoluce roku 1848 spojovaly požadavky na občanské svobody, změnu vlády a práva národů; v habsburské monarchii přinesly trvalé zrušení poddanství a roboty.

Habsburkové spojili české země s dalšími zeměmi pod vládou jednoho rodu; jejich panování přiblíží nástup Ferdinanda I., dvůr Rudolfa II. a reformy Marie Terezie a Josefa II.

Žáci řadí pravěké a starověké děje na časovou osu, čtou letopočty a na mapě hledají oblasti prvních měst a států.

Žáci zkoumají hmotné a písemné prameny, porovnávají je s pozdějším výkladem a rozlišují, co zdroje dokládají a co zůstává domněnkou.

Archeologické nálezy a metody datování pomáhají poznávat pravěk; jejich výklad závisí na místě nálezu a může se s novými důkazy měnit.

V době kamenné se vedle lovu a sběru postupně rozšířilo zemědělství, které změnilo způsob obživy, podobu sídel i využívání krajiny.

Oheň, kamenné nástroje, keramika a tkaniny pomáhají poznat každodenní život pravěkých lidí i proměny jejich obživy.

Výroba bronzových a železných předmětů proměňovala řemesla a směnu; archeologické nálezy a mapy pomáhají poznávat život lidí v těchto obdobích.

Přesuny germánských skupin a pozdější osídlování Slovany pomáhají vysvětlit, jak se v pozdní antice měnila politická mapa Evropy.

Po zániku západořímské říše se v Evropě utvářela království, šířilo se křesťanství a vikinské výpravy přinášely nájezdy, obchod i osidlování.

Byzantská a Francká říše utvářely raně středověkou Evropu svou mocí, správou i šířením křesťanství.

Vznik islámu na Arabském poloostrově a rozšíření kalifátů ukazují, jak se v raném středověku měnila politická mapa a jak víra ovlivňovala jednání lidí.

Sámův svaz a Velká Morava vznikly v různých obdobích raného středověku; jejich srovnání ukazuje proměny moci ve střední Evropě i význam cyrilometodějské mise.

První Přemyslovci utvářeli knížectví v Čechách; jeho podobu ovlivnilo šíření křesťanství a vzpomínka na knížete Václava.

Výpravy na přelomu 15. a 16. století propojily kontinenty novými námořními trasami a zahájily evropskou kolonizaci Ameriky s rozdílnými důsledky pro její obyvatele i evropské hospodářství.

Žáci poznávají renesanční umění a humanismus, porovnávají vybrané kulturní projevy s gotikou a sledují, jak knihtisk pomáhal šířit texty.

Reformace a katolická obnova proměnily západní křesťanství a ovlivnily život lidí, vztahy mezi panovníky i náboženské konflikty v Evropě 16. století.

Moc Habsburků, zámořský obchod a spory o vyznání i vládu proměňovaly Evropu 16. a 17. století od nizozemského povstání po anglickou revoluci.

Stavovské povstání v českých zemích vyrostlo ze sporů o náboženská a politická práva; porážka na Bílé hoře otevřela cestu k zásadním změnám vlády i vyznání.

Třicetiletá válka spojila náboženské spory s mocenským soupeřením evropských států a výrazně změnila poměry v českých zemích i ve Svaté říši římské.

První světová válka změnila život na frontě i v zázemí a po jejím skončení také mapu Evropy; žáci rozlišují její příčiny, podobu a důsledky.

Vznik Československa v roce 1918 souvisel s rozpadem Rakouska-Uherska, domácím a zahraničním odbojem i spoluprací se spojenci; nový stát zároveň řešil své hranice a postavení obyvatel.

První republika spojovala demokratické instituce s národnostními a sociálními spory; hospodářská krize a tlak nacistického Německa vyústily v roce 1938 v Mnichovskou dohodu.

Poválečné uspořádání Evropy, hospodářská krize a nástup diktatur pomáhají vysvětlit napětí mezi státy i proměny života jejich obyvatel.

Příčiny, průběh a důsledky druhé světové války ukazují, jak se měnila spojenectví a jak válka zasáhla civilisty i české země.

Nacistická diktatura, její rasová politika a holokaust ukazují důsledky extremistické ideologie i význam připomínání obětí.