Řím za císařů: města a každodenní život
Žáci poznají, jak císařská vláda ovlivnila města, každodenní život a hospodářství římské říše, a příklady zařadí do období starověku.
Průvodce tématem Řím za císařů: města a každodenní život v předmětu Dějepis pro 6. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.
Připravit hodinu Všechny formáty
Klikněte a tvořte
Získejte přípravu zdarma
Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Řím za císařů: města a každodenní život (6. třída) — ScioBot ho připraví za vás.
Další formáty na jedno kliknutí
- Vytvořit: Pracovní list
- Vytvořit: Písemka
- Vytvořit: Aktivita
- Vytvořit: Prezentace
- Vytvořit: Kartičky
- Vytvořit: QR hra
Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.
Žáci v 6. ročníku navazují na učivo o římské republice a poznávají kulturní projevy císařské doby, například fóra, amfiteátry, akvadukty a silnice, stejně jako římské právo a městský život. Tím si procvičují přiřazování kulturních projevů k dějinné epoše (CAS-DEJ-001-ZV9-001) a seznamují se s proměnami sídel a hospodářství (CAS-DEJ-001-ZV9-004 a CAS-DEJ-001-ZV9-008).
Za principátu, který se rozvíjel od vlády Augusta, zůstaly v činnosti republikánské úřady i senát, ale největší moc měl císař. Provincie spravovali římští úředníci a říše vybírala daně; obchod po moři a po silnicích spojoval města i vzdálené oblasti. Mapa pomůže ukázat, že římská říše zahrnovala vedle města Říma také rozsáhlá území od Británie po Egypt.
Každodenní život se lišil podle společenského postavení a místa, kde lidé žili: jiný byl život svobodného občana ve městě, rolníka na venkově a člověka v otroctví. Lázně, hry a císařský kult byly součástí života některých měst; hospodářství se opíralo o zemědělství, obchod i práci svobodných lidí a otroků.
Předpoklady
- Krize republiky, senát a konzulové; rozdíl mezi republikou a vládou jednoho muže.
- Město jako politické a hospodářské centrum; srovnání s řeckou polis.
- Zařazení starověku na časovou osu a orientace v historických mapách.
- Rozlišení historického pramene, například nápisu, mince nebo stavby, a jeho výkladu.
Klíčové pojmy
- Principát
- Forma vlády zavedená za Augusta. Císař měl rozhodující moc, zatímco senát a některé republikánské úřady zůstaly zachovány.
- Císař a provincie
- Římská říše se dělila na provincie, které spravovali úředníci. Z provincií se vybíraly daně a jejich obyvatelé i zdroje se podíleli na fungování říše.
- Římské právo
- Pravidla upravovala například majetek, smlouvy a tresty. Právní postavení lidí se lišilo; svobodní občané měli jiná práva než otroci a lidé bez římského občanství.
- Město v císařské době
- Římská města mohla mít fórum, chrámy, lázně, amfiteátr či akvadukt. Jejich podoba se lišila podle velikosti a významu.
- Silnice a obchod
- Silnice, přístavy a společná měna usnadňovaly spojení mezi částmi říše. Obchodovalo se například s obilím, olejem, vínem a řemeslnými výrobky.
- Každodenní život a společenské postavení
- Život ve městě, na venkovském statku i v otroctví měl odlišnou podobu a nabízel různé možnosti a práva.
- Pax Romana
- Označení pro období relativního klidu a stability v mnoha částech říše, zejména v prvních dvou stoletích našeho letopočtu. Na hranicích přesto docházelo ke konfliktům a působila tam armáda.
Časté miskoncepce
Častá chyba
„Prvním římským císařem byl Julius Caesar.“
Jak na to
Uspořádat události a osobnosti: Caesarova diktatura, občanská válka a nástup Augusta, který je považován za prvního císaře.
Častá chyba
„Římská říše byla jen město Řím.“
Jak na to
Na mapě najít Řím a několik provincií a jejich měst; podle mapy a dalších podkladů uvést, jak byly části říše propojené.
Častá chyba
„Všichni obyvatelé říše byli římští občané a žili v lázních a arénách.“
Jak na to
Porovnat život svobodného občana ve městě, rolníka v provincii a člověka v otroctví; všimnout si rozdílů v práci, bydlení a právním postavení.
Častá chyba
„Za císařů přestal existovat senát, a proto neexistovalo ani právo.“
Jak na to
Porovnat doklad z císařské doby, například minci či nápis, s příkladem právního pravidla. Vysvětlit, že senát zůstal, císař měl rozhodující moc a právo se dál uplatňovalo.
Jak učit
2–3 hodiny
- Evokace: žáci prohlédnou obrázky Kolosea, akvaduktu a silnice a zařadí je do starověku; připomenou, co už vědí o římské republice.
- Uvědomění: na mapě a pomocí příkladů staveb, práva a obchodu žáci zkoumají, jak císařská vláda souvisela se správou a životem ve městech.
- Reflexe: každý vlastními slovy uvede jeden rys města v císařské době a jeden příklad, jak obchod nebo zemědělství spojovaly různé části říše.
Nápady na aktivity
- Stanoviště „římské město“: skupiny sestaví plán města z prvků, jako jsou fórum, lázně a silnice, a ke každému uvedou jeho využití a možný zdroj financování.
- Práce s mapou: žáci podle mapy a doplňujících podkladů vyznačí hlavní obchodní spojení mezi Římem a dalšími oblastmi a vysvětlí, co tato spojení vypovídají o hospodářství říše (CAS-DEJ-001-ZV9-008).
Hodnocení
Žák přiřadí příklady staveb, právních pravidel a městského života k císařské době a na mapě určí Řím i vybraná sídla v provinciích (CAS-DEJ-001-ZV9-001, CAS-DEJ-001-ZV9-004).
Žák vlastními slovy vysvětlí, jak zemědělství, obchod a síť měst přispívaly k fungování římské říše za císařů (CAS-DEJ-001-ZV9-008).
Zdroje
Co pro vás ScioBot připraví k tématu Řím za císařů: města a každodenní život
Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Řím za císařů: města a každodenní život jedním klikem.
Základní materiály
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Kartičky
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
QR hra
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Interaktivní aktivity 15
-
Křížovka s tajenkou
Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.
10–20 min
-
Kartičky
Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.
5–20 min
-
Pexeso a spojovačka
Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.
10–25 min
-
Poslechové cvičení
Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.
5–30 min
-
Rozhodovačka
Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.
5–12 min
-
Otázky
Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.
5–15 min
-
Vpisování
Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.
5–15 min
-
Rozřazovačka
Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.
5–15 min
-
Rozbory
Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.
10–20 min
-
Označování
Žáci označují správná slova přímo v textu.
5–15 min
-
Doplňování textu
Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.
5–15 min
-
Krok po kroku
Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.
5–15 min
-
Popis obrázku
Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.
5–15 min
-
Přesouvání
Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.
5–15 min
-
Čtení s porozuměním
Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.
10–25 min
K tisku a rozstříhání 8
-
Páry
Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.
10–20 min
-
Výběr z možností (s tajenkou)
Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.
10–20 min
-
Doplňování do vět
Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.
10–20 min
-
Hra Riskuj
Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.
15–30 min
-
Hra AZ kvíz
28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.
15–35 min
-
Označ správnou možnost
Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).
10–20 min
-
Já mám, kdo má …?
Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.
10–25 min
-
Hádej, kdo jsem
Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.
10–25 min
Hry pro celou třídu 4
-
AZ kvíz
28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.
15–35 min
-
Riskuj
Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.
15–40 min
-
Pexeso
Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.
10–25 min
-
Šarády
Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.
15–30 min
Očekávané výstupy
- CAS-DEJ-001-ZV9-001 Přiřadí kulturní projevy k jednotlivým dějinným epochám.
- CAS-DEJ-001-ZV9-004 Specifikuje proměnu politických útvarů, krajiny a lidských sídel od pravěku po současnost pomocí map a dalších informačních zdrojů.
- CAS-DEJ-001-ZV9-008 Vysvětlí proměny fungování hospodářství od pravěku po současnost.
Učíte Řím za císařů: města a každodenní život trochu jinak?
Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.
Související témata
-
Meziválečná Evropa
Žáci propojí versailleský řád, hospodářskou krizi a vzestup diktatur v meziválečné Evropě a posoudí, proč se z poválečného uspořádání zrodily nové konflikty i autoritativní režimy.
-
Raný středověk v Evropě
Žáci vymezí raný středověk na časové ose, lokalizují první křesťanské státy, vikinské výpravy i vznik Anglie a doloží, jak šíření křesťanství měnilo politické útvary.
-
Řím od království k republice
Na mapě Apeninského poloostrova sledují vznik Říma, přechod od království k republice, punské války i krizi triumvirátů a hospodářství založené na půdě, obchodu a otrocích.
-
Svět po roce 1945 a dekolonizace
Žáci posoudí poválečné uspořádání světa, Norimberk a rozpad koloniálních říší a ukážou, jaké dopady měly kolonialismus, imperialismus a dekolonizace na různé skupiny lidí.
-
Sjednocování národů v 19. století
Cavour, Garibaldi a Bismarck skládají Itálii a Německo; žáci sledují východní Evropu a vývoj po roce 1848 na mapě nových politických útvarů.
-
Pozdní středověk: Byzanc, Osmané a stoletá válka
Žáci na mapě sledují zánik Byzance, osmanský postup na východě a stoletou válku na západě a rozliší příčiny i důsledky těchto pozdně středověkých konfliktů.
-
Československo po roce 1945
Žáci popíší cestu od osvobození k únoru 1948 a k budování komunistického režimu v 50. a 60. letech a posoudí, jak se diktatura dotkla každodennosti, práva i paměti.
-
Meziválečné Československo
Žáci porovnají demokratický vývoj první republiky s krizí 30. let a Mnichovem a posoudí, jak se měnily každodennost, národnostní otázka i limity demokracie v meziválečném Československu.