Řecká polis a společnost
Porovnají Athény a Spartu jako obce s různou správou i ekonomikou, na mapě ukážou kolonizaci a vysvětlí, čím se polis liší od despocie.
Průvodce tématem Řecká polis a společnost v předmětu Dějepis pro 6. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.
Připravit hodinu Všechny formáty
Klikněte a tvořte
Získejte přípravu zdarma
Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Řecká polis a společnost (6. třída) — ScioBot ho připraví za vás.
Další formáty na jedno kliknutí
- Vytvořit: Pracovní list
- Vytvořit: Písemka
- Vytvořit: Aktivita
- Vytvořit: Prezentace
- Vytvořit: Kartičky
- Vytvořit: QR hra
Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.
Žáci v 6. ročníku poznávají řeckou polis jako obec občanů s vlastním územím, zákony a kultem, nikoli jako jednu velkou říši. Na mapě Egejského moře a Středomoří ukážou, kam Řekové zakládali osady (kolonie), a porovnají, jak se tím šířil jazyk, obchod a představa obce. Výstupy CAS-DEJ-001-ZV9-004 a CAS-DEJ-001-ZV9-008 se tu potkávají: politický útvar i hospodářství se liší od staroorientální despocie i mezi samotnými řeckými obcemi.
Athény a Sparta slouží jako dva srozumitelné typy správy a ekonomiky: v Athénách se po reformách postupně rozšířila účast svobodných mužů-občanů na sněmu a soudech a význam měl námořní obchod i řemeslo; ve Spartě vládla úzká skupina plnoprávných Sparťanů nad helóty a périoky a základem byla půda a vojenská výchova. Žáci výslovně odliší občana, cizince (metoika) a nesvobodného — slovo „demokracie“ nesmí zakrýt, kdo hlasovat nesměl.
Polis se od despocie liší tím, že nejvyšší moc není soustředěna v osobě vládce-boha nad celou říší, ale v pravidlech obce a v účasti (různě široké) občanů. Kolonizace není „dobytí celého Středomoří jedním státem“, ale zakládání nových obcí, které zůstávaly politicky samostatné, i když udržovaly styky s mateřskou polis.
Předpoklady
- Staroorientální despocie: centralizovaná moc vládce, závislost na zavlažování a velkých říších
- Práce s mapou a časovou osou: umístit období a číst jednoduchou historickou mapu
- Rozlišit pramen a výklad, číst krátký popis obce nebo zákona
Klíčové pojmy
- Polis
- Samostatná obec občanů s územím (město a venkov), vlastními zákony, kultem a často hradbami; Řecko nebylo jeden stát.
- Občan, metoikos, otrok / helót
- Plná práva (sněm, úřady) měla jen část svobodných mužů; cizinci a nesvobodní obec nespravovali, přesto tvořili podstatu práce a obyvatelstva.
- Athénská správa
- Sněm občanů, rady a soudy; po Solónovi a Kleisthenovi se rozšířila účast širší vrstvy občanů, ne všech obyvatel.
- Sparta
- Dvojice králů, rada starších a sněm Sparťanů; périokové bez plných práv, helóti vázaní k půdě; důraz na vojenskou výchovu a kontrolu poddaných.
- Hospodářství obce
- Athény: obchod, řemeslo, přístav a stříbro; Sparta: zemědělství na půdě obdělávané helóty, omezený obchod Sparťanů.
- Kolonizace
- Zakládání nových řeckých obcí u moře (např. jižní Itálie, Sicílie, pobřeží Černého moře) z důvodů půdy, obchodu a vnitřních sporů; nové obce byly samostatné.
- Polis proti despocie
- V despocii rozhoduje vládce nad rozsáhlým územím; v polis platí zákony obce a (u občanů) účast na rozhodování, i když omezená na muže určitého původu.
Časté miskoncepce
Častá chyba
Žáci řeknou, že „všichni Athéňané měli demokracii“ a myslí tím i ženy, děti, metoiky a otroky.
Jak na to
Na tabuli tři sloupce (občan – metoikos – otrok) a u každého ano/ne u sněmu, úřadu a vlastnictví půdy; nechat doplnit, kdo v Athénách skutečně hlasoval.
Častá chyba
Sparta a Athény jsou „dva státy Řecka“ jako dnešní země na jedné mapě s hlavním městem.
Jak na to
Ukázat mapu mnoha poleis; žáci zakroužkují Athény a Spartu jako dvě z desítek obcí a napíší, že žádná nevládla celému Řecku.
Častá chyba
Kolonizace = Athény nebo Sparta dobyly Středomoří a vládly koloniím jako provinciím.
Jak na to
Na mapě spojit mateřskou obec s jednou osadou šipkou „založení“; žáci ústně řeknou, že nová obec měla vlastní správu.
Častá chyba
Faraon a řecký tyran / král je totéž: jeden vládce nad celým národem.
Jak na to
Dvě věty vedle sebe: Egypt — vládce nad říší a zavlažováním; polis — zákony jedné obce. Žáci podtrhnou, co je jiné než despocie.
Jak učit
2–3 hodiny
- Evokace: mapa Středomoří bez popisků — žáci hádají, proč Řekové stavěli města u moře, ne ve vnitrozemské poušti.
- Jádro: tabulka Athény × Sparta (kdo vládne, kdo pracuje, odkud jídlo a zboží) a jedna mapa kolonizace; krátké srovnání s despocií.
- Reflexe: žáci jednou větou: čím se polis liší od despocie a proč Athény a Sparta nejsou totéž Řecko.
Nápady na aktivity
- Práce ve dvojicích: z kartiček (sněm, helót, přístav, vojenská výchova, metoikos) třídit k Athénám, Spartě nebo oběma a obhájit zařazení.
- Slepé mapě doplnit 4–5 směrů kolonizace a ke každému napsat jeden důvod (půda, obchod, spor v obci).
Hodnocení
Ústně nebo písemně: na mapě ukázat alespoň dva směry kolonizace a vysvětlit, že nová obec byla samostatná.
Krátký text nebo tabulka: dva rozdíly Athény–Sparta (správa a hospodářství) a jeden rozdíl polis–despocie.
Související témata
- Staroorientální despocie
- Řecké náboženství a kultura
- Řecké války a Makedonie
- Časová osa a epochy
- Práce s prameny
- Klima a prostředí v minulosti
Zdroje
Co pro vás ScioBot připraví k tématu Řecká polis a společnost
Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Řecká polis a společnost jedním klikem.
Základní materiály
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Kartičky
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
QR hra
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Interaktivní aktivity 14
-
Křížovka s tajenkou
Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.
10–20 min
-
Kartičky
Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.
5–20 min
-
Pexeso a spojovačka
Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.
10–25 min
-
Rozhodovačka
Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.
5–12 min
-
Otázky
Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.
5–15 min
-
Vpisování
Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.
5–15 min
-
Rozřazovačka
Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.
5–15 min
-
Rozbory
Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.
10–20 min
-
Označování
Žáci označují správná slova přímo v textu.
5–15 min
-
Doplňování textu
Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.
5–15 min
-
Krok po kroku
Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.
5–15 min
-
Popis obrázku
Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.
5–15 min
-
Přesouvání
Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.
5–15 min
-
Čtení s porozuměním
Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.
10–25 min
K tisku a rozstříhání 8
-
Páry
Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.
10–20 min
-
Výběr z možností (s tajenkou)
Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.
10–20 min
-
Doplňování do vět
Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.
10–20 min
-
Hra Riskuj
Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.
15–30 min
-
Hra AZ kvíz
28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.
15–35 min
-
Označ správnou možnost
Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).
10–20 min
-
Já mám, kdo má …?
Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.
10–25 min
-
Hádej, kdo jsem
Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.
10–25 min
Hry pro celou třídu 4
-
AZ kvíz
28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.
15–35 min
-
Riskuj
Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.
15–40 min
-
Pexeso
Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.
10–25 min
-
Šarády
Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.
15–30 min
Očekávané výstupy
- CAS-DEJ-001-ZV9-004 Specifikuje proměnu politických útvarů, krajiny a lidských sídel od pravěku po současnost pomocí map a dalších informačních zdrojů.
- CAS-DEJ-001-ZV9-008 Vysvětlí proměny fungování hospodářství od pravěku po současnost.
Učíte Řecká polis a společnost trochu jinak?
Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.
Související témata
-
Studená válka
Žáci vysvětlí vznik a podoby studené války, soupeření bloků a život za železnou oponou a rozliší příčiny i důsledky konfliktů, které zůstaly pod prahem třetí světové války.
-
Druhá světová válka
Žáci rozliší příčiny, klíčové fronty a důsledky druhé světové války a na časové ose ukážou, jak se totální válka dotkla civilního obyvatelstva i českých zemí.
-
Meziválečná Evropa
Žáci propojí versailleský řád, hospodářskou krizi a vzestup diktatur v meziválečné Evropě a posoudí, proč se z poválečného uspořádání zrodily nové konflikty i autoritativní režimy.
-
Raný středověk v Evropě
Žáci vymezí raný středověk na časové ose, lokalizují první křesťanské státy, vikinské výpravy i vznik Anglie a doloží, jak šíření křesťanství měnilo politické útvary.
-
Řím od království k republice
Na mapě Apeninského poloostrova sledují vznik Říma, přechod od království k republice, punské války i krizi triumvirátů a hospodářství založené na půdě, obchodu a otrocích.
-
Svět po roce 1945 a dekolonizace
Žáci posoudí poválečné uspořádání světa, Norimberk a rozpad koloniálních říší a ukážou, jaké dopady měly kolonialismus, imperialismus a dekolonizace na různé skupiny lidí.
-
Sjednocování národů v 19. století
Cavour, Garibaldi a Bismarck skládají Itálii a Německo; žáci sledují východní Evropu a vývoj po roce 1848 na mapě nových politických útvarů.
-
První světová válka
Žáci rozliší příčiny, průběh a důsledky první světové války a na mapě i vybraných pramenech ukážou, jak totální konflikt přetvořil Evropu a otevřel cestu ke vzniku Československa.