České země v revolučním roce 1848

Téma navazuje na evropské revoluce roku 1848. Žáci sledují, jak se politické požadavky v Praze a ve Vídni lišily podle politických cílů a jazykového či sociálního prostředí. Zaměřují se na shromáždění ve Svatováclavských lázních, Slovanský sjezd a svatodušní bouře a na spory o postavení českých zemí v habsburské monarchii a v případném sjednoceném Německu.

Po potlačení pražského povstání následovalo v monarchii období posilování panovnické moci. Ústavní uspořádání z revolučních let bylo v roce 1851 zrušeno. Ve vztahu k výstupům CAS-DEJ-001-ZV9-004 a CAS-DEJ-001-ZV9-009 žáci rozlišují příčiny a důsledky konfliktů i projevy spolupráce, například petici a Slovanský sjezd, a na mapě určují polohu Prahy a Vídně v rámci monarchie.

Žáci porovnávají různé politické požadavky a vysvětlují, proč porážka revoluce v Praze neukončila české národní hnutí, ale ovlivnila jeho další podobu.

Předpoklady

• Evropské revoluce roku 1848: Vídeň, Paříž a Uhry a jejich požadavky
• Národní obrození: český jazyk, spolky a politické cíle před rokem 1848
• Absolutismus a osvícenství jako rámec vlády habsburské monarchie
• Práce s prameny: petice, provolání a novinová zpráva jako historické prameny

Klíčové pojmy

Svatováclavské lázně

Místo pražského shromáždění z března 1848, z něhož vzešla petice s požadavky na politické zastoupení, občanská práva a zrušení poddanských povinností.

České politické požadavky

Zahrnovaly občanské svobody, rovnoprávnost češtiny a těsnější politické spojení českých zemí v rámci habsburské monarchie. Významná část českých politiků podporovala austroslavismus; český program proto nelze ztotožnit s požadavkem na samostatnost.

Německé národní hnutí v českých zemích

Část německy mluvících obyvatel podporovala sjednocení německých zemí a účast na frankfurtském parlamentu. Postavení českých zemí v případném německém státě bylo předmětem sporu a názory německy mluvících obyvatel se různily.

Požadavky ve Vídni

Demonstranti a političtí představitelé žádali ústavní změny, občanské svobody a konec Metternichova systému. Panovnický dvůr na revoluční tlak reagoval ústupky i vojenským potlačováním.

Slovanský sjezd

Setkání zástupců slovanských národů, které se konalo v Praze v červnu 1848. Účastníci jednali o postavení slovanských národů v monarchii; jejich názory na její budoucí uspořádání se lišily.

Svatodušní bouře

Pražské povstání a pouliční boje, které vypukly o Letnicích v červnu 1848. Vojsko pod velením Alfreda Windischgrätze povstání potlačilo.

Důsledky porážky revoluce

V monarchii následovalo posílení panovnické moci a omezení politických svobod. Česká politika se dál rozvíjela v podmínkách, které ovlivnily také tisk, spolkový život a pozdější parlamentní činnost.

Časté miskoncepce

• Častá chyba

  Žáci se domnívají, že Češi v roce 1848 požadovali samostatný stát stejně jako v roce 1918.

  Jak na to

  Porovnejte požadavky petice ze Svatováclavských lázní s vyhlášením republiky v roce 1918 a určete, jaké politické uspořádání české požadavky roku 1848 předpokládaly.

• Častá chyba

  Žáci si Slovanský sjezd pletou se zemským sněmem nebo s vládou, která rozhodovala o českých zemích.

  Jak na to

  Rozlište, kdo sjezd svolal, kdo se ho účastnil a jaké měl pravomoci. Zdůrazněte, že sjezd nebyl výkonným orgánem a jeho jednání přerušilo povstání.

• Častá chyba

  Žáci považují svatodušní bouře za celomonarchickou válku a myslí si, že revoluce všude skončila ve stejný den.

  Jak na to

  Uspořádejte události v Praze, Vídni a Uhrách na společnou časovou osu a ukažte, že potlačení povstání v Praze neukončilo revoluční boje v celé monarchii.

• Častá chyba

  Žáci považují německy mluvící obyvatele českých zemí za jednotný politický tábor a za protivníky Čechů.

  Jak na to

  Porovnejte českou petici, výzvu k volbám do frankfurtského parlamentu a vídeňský požadavek ústavy. Rozlište politické cíle a připomeňte, že postoje obyvatel nebyly jednotné.

Jak učit

2–3 hodiny

1. Evokace: Ukažte mapu habsburské monarchie a nechte žáky určit polohu Prahy a Vídně. Zeptejte se, jaké požadavky mohli v březnu 1848 prosazovat různí političtí představitelé.
2. Uvědomění: Žáci čtou úryvky petice, dokumentu Slovanského sjezdu a zprávy o svatodušních bouřích. Porovnávají politické požadavky a sledují, jak se konflikt vyhrotil.
3. Reflexe: Žáci jednou větou shrnou důsledek porážky revoluce pro české země a jednou větou vysvětlí, co se s českými politickými cíli dělo v dalších desetiletích.

Nápady na aktivity

• Skupiny porovnají pět požadavků spojovaných s českými, německými a vídeňskými politickými proudy, vyhledají mezi nimi průniky a rozpory a své závěry zapíší do společné tabulky.
• Žáci na mapě vyhledají Prahu a Vídeň a k událostem přiřadí Svatováclavské lázně, Slovanský sjezd a svatodušní bouře.

Hodnocení

Žák na mapě určí polohu Prahy a Vídně v habsburské monarchii, z krátkého textu rozliší české, německé a vídeňské politické požadavky a uvede alespoň jeden důsledek porážky revoluce (CAS-DEJ-001-ZV9-004, CAS-DEJ-001-ZV9-009).

Žák určí, zda ukázka pochází z petice, dokumentu Slovanského sjezdu, nebo zprávy o pouličních bojích, a propojí ji s příčinou či důsledkem konfliktu.

Zdroje

• RVP ZV — prohlednout.rvp.cz
• Otevřená data NPI
• Ministerstvo školství ČR

Co pro vás ScioBot připraví k tématu České země v revolučním roce 1848

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma České země v revolučním roce 1848 jedním klikem.

Základní materiály

• Příprava na hodinu

  Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.

• Pracovní list

  List s úlohami, klíčem a variantou.

• Písemka

  Časovaná písemka s body a variantami.

• Aktivita

  Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.

• Prezentace

  Sada slajdů k výkladu a procvičení.

• Kartičky

  Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).

• QR hra

  Interaktivní hra k procvičení tématu.

Interaktivní aktivity 15

• Křížovka s tajenkou

  Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.

  10–20 min

• Kartičky

  Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.

  5–20 min

• Pexeso a spojovačka

  Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.

  10–25 min

• Poslechové cvičení

  Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.

  5–30 min

• Rozhodovačka

  Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.

  5–12 min

• Otázky

  Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.

  5–15 min

• Vpisování

  Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.

  5–15 min

• Rozřazovačka

  Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.

  5–15 min

• Rozbory

  Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.

  10–20 min

• Označování

  Žáci označují správná slova přímo v textu.

  5–15 min

• Doplňování textu

  Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.

  5–15 min

• Krok po kroku

  Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.

  5–15 min

• Popis obrázku

  Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.

  5–15 min

• Přesouvání

  Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.

  5–15 min

• Čtení s porozuměním

  Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.

  10–25 min

K tisku a rozstříhání 8

• Páry

  Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.

  10–20 min

• Výběr z možností (s tajenkou)

  Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.

  10–20 min

• Doplňování do vět

  Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.

  10–20 min

• Hra Riskuj

  Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.

  15–30 min

• Hra AZ kvíz

  28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.

  15–35 min

• Označ správnou možnost

  Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).

  10–20 min

• Já mám, kdo má …?

  Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.

  10–25 min

• Hádej, kdo jsem

  Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.

  10–25 min

Hry pro celou třídu 4

• AZ kvíz

  28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.

  15–35 min

• Riskuj

  Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.

  15–40 min

• Pexeso

  Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.

  10–25 min

• Šarády

  Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.

  15–30 min

Očekávané výstupy