Mimoevropský svět v 19. století

Téma propojuje mimoevropské dějiny 19. století: expanzi USA na západ, spor Severu a Jihu a občanskou válku, vznik nezávislých států Latinské Ameriky a reformy i tlak velmocí v Osmanské říši, Číně a Japonsku. Žáci porovnávají proměny hospodářství (plantáže, železnice, přístavy, průmysl) i politických útvarů (federace, císařství, reformované monarchie).

Na mapách sledují posuny hranic, vznik států a obchodní trasy a rozlišují příčiny konfliktů, například otrokářství a spor o pravomoci států v USA či tlak velmocí na asijské říše, od jejich důsledků. Navazují na vznik USA, průmyslovou revoluci a sjednocování evropských států. Kolonialismus probírají jako samostatné téma; zde se soustředí na proměny mimo Evropu.

Výstupy CAS-DEJ-001-ZV9-004, CAS-DEJ-001-ZV9-008 a CAS-DEJ-001-ZV9-009 téma rozvíjí prostřednictvím práce s mapami, poznávání hospodářských změn a určování příčin a důsledků konfliktů i spolupráce.

Předpoklady

• Vznik USA, ústava a federalismus — tyto znalosti pomohou vysvětlit spory o otroctví a pravomoci jednotlivých států.
• Průmyslová revoluce — železnice, tovární výroba a světový obchod pomáhají zasadit expanzi a rozdíly mezi Severem a Jihem do souvislostí.
• Evropa po Vídeňském kongresu — předchozí znalosti o mocenské rovnováze usnadní srovnání evropského a mimoevropského vývoje.

Klíčové pojmy

19. století mimo Evropu

Období, kdy se v USA, Latinské Americe a Asii proměňovaly státy, hranice i hospodářství; v tomto tématu se tyto změny srovnávají s vývojem probíraným v evropských dějinách.

Expanze USA na západ

Rozšiřování území USA nákupy i válkami a postup osídlení na západ. Proměny hranic a dopravy provázelo vytlačování původních obyvatel.

Otroctví a rozdíly mezi Severem a Jihem

Hospodářství Jihu se opíralo o plantáže a práci zotročených lidí, zatímco na Severu se více rozvíjela průmyslová výroba a práce za mzdu. Spor o otroctví, zejména o jeho rozšiřování do nových států, souvisel také se sporem o pravomoci federální vlády a jednotlivých států.

Občanská válka v USA

Válka mezi Unií a Konfederací v letech 1861–1865, která vypukla po odtržení jižních států; ústřední příčinou byl spor o otroctví. Vítězství Unie vedlo ke zrušení otroctví a následovala rekonstrukce Jihu.

Latinská Amerika po získání nezávislosti

Většina bývalých španělských držav se osamostatnila a vytvořila republiky. Brazílie se osamostatnila jako císařství a republikou se stala až roku 1889. Ekonomiky mnoha států zůstávaly závislé na vývozu surovin.

Tlak velmocí a reformy v Asii

Čína a Osmanská říše čelily tlaku velmocí i vnitřním krizím. Japonsko po otevření přístavů zahájilo reformy Meidži a budovalo moderní stát a průmysl.

Proměna hospodářství

Plantáže, doly, přístavy a železnice zapojovaly mimoevropské oblasti do světového obchodu. Průmyslová výroba se rozvíjela také mimo Evropu.

Časté miskoncepce

• Častá chyba

  „Občanská válka vypukla, protože Lincoln ze dne na den zrušil otroctví.“

  Jak na to

  Na časové ose porovnejte zvolení Lincolna, odtržení jižních států, začátek války a Prohlášení o osvobození z roku 1863. Žáci tak rozliší příčiny války od pozdějších kroků k osvobození zotročených lidí.

• Častá chyba

  „Západ USA byl prázdný a téměř nikdo tam nežil.“

  Jak na to

  Porovnejte mapu území původních obyvatel s mapou pozdějšího osídlení a železnic. Pramen, například smlouva nebo záznam o nuceném vystěhování, může doložit, jak expanze zasáhla jejich životy.

• Častá chyba

  „Japonsko se v 19. století stalo stejně průmyslovou velmocí jako Británie.“

  Jak na to

  Porovnejte vyobrazení Japonska za šógunátu a po reformách Meidži, například se zaměřením na armádu, továrny a ústavu. Žáci pojmenují, co se změnilo a co přetrvalo.

• Častá chyba

  „Amerika znamená jen USA a zbytek kontinentu v 19. století nic neovlivňovalo.“

  Jak na to

  Na příkladech Brazílie a Mexika žáci pojmenují politickou i hospodářskou proměnu Latinské Ameriky a porovnají ji s vývojem USA.

Jak učit

2–3 hodiny

1. Evokace: Na slepé mapě žáci odhadnou rozsah USA kolem roku 1800 a na konci 19. století a navrhnou, jaké změny mohly proběhnout také v dalších částech světa.
2. Uvědomění: Sledujte expanzi USA, otroctví a občanskou válku; poté porovnejte vybrané politické a hospodářské proměny Latinské Ameriky a Asie.
3. Reflexe: Žáci vlastními slovy vysvětlí příčinu a důsledek jednoho konfliktu a na mapě ukážou jednu hospodářskou proměnu.

Nápady na aktivity

• Ve dvojicích porovnají mapy USA kolem roku 1800 a 1865, zaznamenají tři změny politických hranic a na mapě se zakreslenými sídly či železnicemi také jednu změnu osídlení nebo dopravy (CAS-DEJ-001-ZV9-004).
• Roztřídí karty s příčinami, průběhem a důsledky občanské války a tlaku velmocí na Čínu nebo Japonsko. V samostatné skupině karet přiřadí příklady k plantážím, tovární výrobě a přístavům (CAS-DEJ-001-ZV9-008, CAS-DEJ-001-ZV9-009).

Hodnocení

Ústně nebo písemně: Žák na mapě ukáže proměnu politických hranic mimo Evropu a popíše jednu hospodářskou změnu.

Krátký úkol: U občanské války nebo konfliktu spojeného s tlakem velmocí na asijský stát žák rozliší příčinu, podobu a důsledek (CAS-DEJ-001-ZV9-009).

Zdroje

• RVP ZV — vzdělávací oblast Člověk a společnost, Dějepis
• Národní pedagogický institut — otevřená data
• Wikidata — strukturované údaje k historickým entitám (CC0)

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Mimoevropský svět v 19. století

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Mimoevropský svět v 19. století jedním klikem.

Základní materiály

• Příprava na hodinu

  Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.

• Pracovní list

  List s úlohami, klíčem a variantou.

• Písemka

  Časovaná písemka s body a variantami.

• Aktivita

  Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.

• Prezentace

  Sada slajdů k výkladu a procvičení.

• Kartičky

  Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).

• QR hra

  Interaktivní hra k procvičení tématu.

Interaktivní aktivity 15

• Křížovka s tajenkou

  Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.

  10–20 min

• Kartičky

  Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.

  5–20 min

• Pexeso a spojovačka

  Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.

  10–25 min

• Poslechové cvičení

  Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.

  5–30 min

• Rozhodovačka

  Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.

  5–12 min

• Otázky

  Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.

  5–15 min

• Vpisování

  Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.

  5–15 min

• Rozřazovačka

  Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.

  5–15 min

• Rozbory

  Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.

  10–20 min

• Označování

  Žáci označují správná slova přímo v textu.

  5–15 min

• Doplňování textu

  Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.

  5–15 min

• Krok po kroku

  Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.

  5–15 min

• Popis obrázku

  Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.

  5–15 min

• Přesouvání

  Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.

  5–15 min

• Čtení s porozuměním

  Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.

  10–25 min

K tisku a rozstříhání 8

• Páry

  Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.

  10–20 min

• Výběr z možností (s tajenkou)

  Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.

  10–20 min

• Doplňování do vět

  Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.

  10–20 min

• Hra Riskuj

  Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.

  15–30 min

• Hra AZ kvíz

  28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.

  15–35 min

• Označ správnou možnost

  Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).

  10–20 min

• Já mám, kdo má …?

  Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.

  10–25 min

• Hádej, kdo jsem

  Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.

  10–25 min

Hry pro celou třídu 4

• AZ kvíz

  28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.

  15–35 min

• Riskuj

  Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.

  15–40 min

• Pexeso

  Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.

  10–25 min

• Šarády

  Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.

  15–30 min

Očekávané výstupy