Moc a soupeření v Evropě 16. a 17. století

V 16. a 17. století se v Evropě proměňovalo rozložení moci i způsoby, jimiž státy získávaly peníze. Španělská větev Habsburků vládla ve Španělsku, držela území v Nizozemí a Itálii a spravovala zámořské državy; rakouská větev spravovala habsburské dědičné země a držela císařský titul v Říši. Mapa politických útvarů a obchodu s drahými kovy pomáhá sledovat tyto proměny (CAS-DEJ-001-ZV9-004) i hospodářství států (CAS-DEJ-001-ZV9-008).

Reformace rozdělila panovníky i města. Povstání v Nizozemí proti Filipovi II., náboženské války ve Francii a spor anglické koruny s parlamentem ukazují, že konflikty měly náboženské i politické a hospodářské příčiny (CAS-DEJ-001-ZV9-009). Obchodní společnosti, cla a soupeření o kolonie měnily, kdo bohatl a jak státy financovaly své vojsko.

Téma představuje evropské proměny moci a obchodu. České stavovské povstání, třicetiletá válka a barokní rekatolizace jsou zařazeny zvlášť. Žáci nejprve rozliší mocenské postavení španělských Habsburků, cestu Nizozemí k nezávislosti a anglickou revoluci, aby tyto události nezaměňovali za jedinou válku.

Předpoklady

• Rozdělení západního křesťanstva a pojem protireformace pomáhají porozumět nizozemskému odboji i náboženským válkám ve Francii.
• Zámořské objevy a přísun drahých kovů do Evropy tvořily jeden ze zdrojů španělské moci a evropského hospodářského soupeření.
• Zařazení novověku na časovou osu a jeho odlišení od středověku i 18. století.
• Humanistické představy o panovníkovi a dvoře pomáhají porozumět reprezentaci moci u Habsburků i ve Francii.

Klíčové pojmy

Dvě habsburské větve

Po rozdělení dědictví Karla V. vládla španělská větev ve Španělsku a jeho zámořských državách i v Nizozemí; rakouská větev spravovala habsburské dědičné země a držela císařský titul. Habsburkové tedy nevládli celé Evropě jako jednomu státu.

Španělská moc a americké stříbro

Příjmy z Ameriky pomáhaly financovat války a královský dvůr, ale příliv stříbra podporoval růst cen a státní dluhy omezovaly možnosti koruny. Mapa obchodu s drahými kovy pomáhá vysvětlit zdroje i meze španělské moci.

Merkantilismus a obchodní společnosti

Merkantilistická politika podporovala vývoz a chránila domácí obchod například cly a obchodními monopoly. Nizozemské a anglické východoindické společnosti získávaly výsadní postavení v zámořském obchodu; hospodářství se tak měnilo i mimo zemědělství.

Nizozemský odboj

Odboj nizozemských provincií proti Filipovi II. spojoval odpor vůči španělské vládě s náboženskými spory a snahou provincií zachovat si samosprávu. Severní provincie vytvořily Spojené provincie, jejichž nezávislost Španělsko uznalo roku 1648.

Náboženské války ve Francii

Střety mezi katolíky a hugenoty souvisely také se soupeřením o moc. Nantský edikt z roku 1598 přinesl kompromis: Jindřich IV. byl katolíkem a hugenotům přiznal omezená práva. Francie proto nebyla jednotná ve vyznání.

Anglická revoluce a parlament

Spor Karla I. s parlamentem o daně, církev a politickou moc přerostl v občanskou válku. Po popravě krále následovalo období republiky a poté návrat monarchie. Konflikt omezil moc koruny; nešlo o revoluci ve Francii z roku 1789.

Vestfálský mír

Mírová ujednání z roku 1648 ukončila třicetiletou válku i nizozemsko-španělský konflikt, upravila postavení vyznání v Říši a potvrdila nezávislost Spojených provincií. Jde o širší evropský rámec k tématu třicetileté války probíranému zvlášť.

Časté miskoncepce

• Častá chyba

  Žáci mohou předpokládat, že Karel V. nebo císař ve Vídni vládl celé Evropě včetně Španělska a Čech jako jedinému státu.

  Jak na to

  Rozlište na mapě državy španělské a rakouské větve Habsburků a nechte žáky přiřadit k větvím několik míst.

• Častá chyba

  Žáci mohou anglickou revoluci zaměňovat za francouzskou nebo připisovat Cromwellovi vznik republiky ve Francii.

  Jak na to

  Porovnejte hlavní aktéry a události anglické revoluce v 17. století s francouzskou revolucí roku 1789.

• Častá chyba

  Žáci mohou předpokládat, že po Lutherově vystoupení byla každá země jednotná ve vyznání a náboženské konflikty skončily.

  Jak na to

  Na příkladu Francie a Nizozemí ukažte, že na jednom území žili lidé různých vyznání a že se náboženské poměry lišily mezi oblastmi.

• Častá chyba

  Žáci mohou považovat Nizozemí za odjakživa svobodné nebo zaměňovat odboj proti Španělsku za válku s Osmanskou říší.

  Jak na to

  Ukažte souvislost mezi španělskou vládou, spory o daně a vyznání, vznikem Spojených provincií a uznáním jejich nezávislosti roku 1648.

Jak učit

2–3 hodiny

1. Evokace: žáci na mapě Evropy 16. století vyznačí, kde očekávají državy Habsburků a kde významná obchodní města; potom své představy porovnají s mapou.
2. Uvědomění: žáci ve třech skupinách zkoumají Španělsko a stříbro, Nizozemí nebo Anglii pomocí mapy či pramene a zaznamenají, kdo rozhodoval o daních, vyznání a válce.
3. Reflexe: žáci jednou větou odliší spor anglické koruny s parlamentem od francouzské revoluce a u jednoho konfliktu určí příčinu a důsledek (CAS-DEJ-001-ZV9-009).

Nápady na aktivity

• Ve dvojicích žáci z mapy a krátkého textu o americkém stříbře vysvětlí, jak příjmy z Ameriky pomáhaly Španělsku financovat války a proč se stát přesto zadlužoval (CAS-DEJ-001-ZV9-008).
• Žáci seřadí karty zachycující příčiny a důsledky nizozemského povstání a anglické občanské války.

Hodnocení

Žák na mapě rozliší državy španělské a rakouské habsburské větve a na příkladu stříbra, cel nebo obchodních společností popíše proměnu financování státu (CAS-DEJ-001-ZV9-004, CAS-DEJ-001-ZV9-008).

Žák u nizozemského nebo anglického konfliktu uvede příčinu, popíše jeho podobu a vysvětlí důsledek pro moc panovníka nebo obchod (CAS-DEJ-001-ZV9-009).

Zdroje

• RVP — prohledávání kurikula
• Ministerstvo školství — edukativní portál
• NPI — otevřená data
• Wikidata

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Moc a soupeření v Evropě 16. a 17. století

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Moc a soupeření v Evropě 16. a 17. století jedním klikem.

Základní materiály

• Příprava na hodinu

  Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.

• Pracovní list

  List s úlohami, klíčem a variantou.

• Písemka

  Časovaná písemka s body a variantami.

• Aktivita

  Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.

• Prezentace

  Sada slajdů k výkladu a procvičení.

• Kartičky

  Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).

• QR hra

  Interaktivní hra k procvičení tématu.

Interaktivní aktivity 15

• Křížovka s tajenkou

  Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.

  10–20 min

• Kartičky

  Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.

  5–20 min

• Pexeso a spojovačka

  Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.

  10–25 min

• Poslechové cvičení

  Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.

  5–30 min

• Rozhodovačka

  Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.

  5–12 min

• Otázky

  Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.

  5–15 min

• Vpisování

  Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.

  5–15 min

• Rozřazovačka

  Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.

  5–15 min

• Rozbory

  Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.

  10–20 min

• Označování

  Žáci označují správná slova přímo v textu.

  5–15 min

• Doplňování textu

  Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.

  5–15 min

• Krok po kroku

  Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.

  5–15 min

• Popis obrázku

  Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.

  5–15 min

• Přesouvání

  Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.

  5–15 min

• Čtení s porozuměním

  Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.

  10–25 min

K tisku a rozstříhání 8

• Páry

  Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.

  10–20 min

• Výběr z možností (s tajenkou)

  Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.

  10–20 min

• Doplňování do vět

  Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.

  10–20 min

• Hra Riskuj

  Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.

  15–30 min

• Hra AZ kvíz

  28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.

  15–35 min

• Označ správnou možnost

  Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).

  10–20 min

• Já mám, kdo má …?

  Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.

  10–25 min

• Hádej, kdo jsem

  Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.

  10–25 min

Hry pro celou třídu 4

• AZ kvíz

  28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.

  15–35 min

• Riskuj

  Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.

  15–40 min

• Pexeso

  Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.

  10–25 min

• Šarády

  Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.

  15–30 min

Očekávané výstupy