Paměťové instituce a připomínání minulosti
Žáci poznávají, jak paměťové instituce a veřejná místa zpřístupňují minulost, a po aktivizačním programu vytvoří vlastní výstup a posoudí, jak připomínání událostí souvisí s jejich identitou i identitou lidí v okolí.
Průvodce tématem Paměťové instituce a připomínání minulosti v předmětu Dějepis pro 9. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.
Připravit hodinu Všechny formáty
Klikněte a tvořte
Získejte přípravu zdarma
Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Paměťové instituce a připomínání minulosti (9. třída) — ScioBot ho připraví za vás.
Další formáty na jedno kliknutí
- Vytvořit: Pracovní list
- Vytvořit: Písemka
- Vytvořit: Aktivita
- Vytvořit: Prezentace
- Vytvořit: Kartičky
- Vytvořit: QR hra
Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.
Muzea, archivy, památníky, některé knihovny a galerie uchovávají, zkoumají nebo zpřístupňují různé stopy minulosti a nabízejí k nim výklad. Podobně lze minulost poznávat ve veřejném prostoru. V 9. ročníku žáci po aktivizačním edukačním programu v paměťové instituci nebo ve veřejném prostoru vytvoří vlastní výstup. Mohou v něm zachytit, co poznali, s jakými prameny či předměty pracovali a jak bylo téma představeno. Tím rozvíjejí výstup CAS-DEJ-002-ZV9-014, který propojuje zkušenost z programu s vlastní tvorbou.
Připomínání událostí prostřednictvím výročí, pomníků, výstav nebo pietních aktů vybírá, čemu se věnuje pozornost a jak se o minulosti vypráví. Žáci posoudí, jak se takové připomínání podílí na jejich osobní identitě a identitě lidí v okolí (CAS-DEJ-001-ZV9-005). Mohou si všímat, kdo připomínku pořádá, koho oslovuje a čí zkušenosti v ní zaznívají. Při poznávání rozlišují mezi pramenem, jeho popiskem či jiným výkladem a vlastní interpretací.
Téma propojuje zkušenost z návštěvy s reflexí toho, jak instituce nebo veřejné místo minulost představuje a jak se stejné téma připomíná ve škole, obci či rodině. Návštěvu lze podle možností doplnit prací s digitalizovaným pramenem nebo dokumentací výstavy. Znalosti o pramenech, veřejném prostoru a dějepisném výstupu zde žáci využívají při poznávání konkrétního místa či programu.
Předpoklady
- Rozlišovat historický pramen a jeho výklad a umět položit otázku k předmětu nebo dokumentu.
- Umět připravit krátký dějepisný výstup a uvést, odkud použité informace pocházejí.
- Všímat si, jak pomníky, pamětní desky nebo názvy ulic připomínají vybrané části minulosti.
Klíčové pojmy
- Paměťová instituce
- Instituce, která uchovává, zkoumá nebo zpřístupňuje prameny a další stopy minulosti a nabízí k nim výklad. Patří k nim například muzea, archivy a památníky; historické sbírky uchovávají také některé knihovny a galerie.
- Edukační program
- Připravený vzdělávací program paměťové instituce nebo programu ve veřejném prostoru, při němž žáci aktivně poznávají minulost například prostřednictvím pramenů, předmětů nebo samotného místa.
- Expozice a výběr
- Expozice představuje minulost prostřednictvím vybraných předmětů, pramenů, popisků a jejich uspořádání. Nabízí určitý výklad, nikoli úplný obraz minulosti.
- Připomínání
- Veřejné připomínání události či osobnosti, například prostřednictvím výročí, pietního aktu nebo výstavy. Jeho podoba se může v různých skupinách a dobách lišit.
- Osobní a skupinová identita
- Představa o tom, kým člověk je a ke kterým skupinám patří. Utvářejí ji mimo jiné příběhy o minulosti, které si lidé, rodiny, školy nebo obce připomínají.
- Vlastní výstup z návštěvy
- Žákovská práce, například plakát, zvukový záznam nebo komentovaná fotografie, která zachycuje poznatky z programu či návštěvy a vyjadřuje, co si z nich žák odnáší.
- Původ a kontext pramene
- Informace o tom, kdy a za jakých okolností pramen vznikl, odkud pochází a jak se dostal do sbírky. Pomáhají porozumět jeho významu a tomu, co z něj lze vyvodit.
Časté miskoncepce
Častá chyba
„V muzeu je pravda, ve škole jen učebnice“ — žák považuje popisek u exponátu za jediný možný výklad a neptá se, z čeho vychází.
Jak na to
U vybraného exponátu rozlište, co je na něm přímo patrné, co uvádí popisek a na co by se žáci chtěli zeptat. Porovnejte jejich závěry.
Častá chyba
„Archiv je jen sklep plný prachu, nic tam pro nás není“ — žáci si pletou archivní depozitář s badatelnou a nevědí, že archivy mohou nabízet veřejnosti zdroje i vzdělávací programy.
Jak na to
Ukažte dostupný online záznam archivního fondu, digitalizovaný pramen nebo vzdělávací program. Žáci mohou uvést, co by v archivu hledali k tématu z výuky.
Častá chyba
„Pomník a výstava k výročí říkají o minulosti všechno“ — žák přehlíží, že každá připomínka vybírá, co zdůrazní a komu je určena.
Jak na to
U připomínky nebo její fotografie společně zvažte, co zdůrazňuje, koho oslovuje a čí zkušenosti v ní zaznívají. Propojte úvahu s tím, jak připomínání souvisí s identitou žáka a lidí v jeho okolí.
Častá chyba
„Výstup z muzea je fotka selfíčka před vitrínou“ — žák zamění doklad o návštěvě za vlastní výstup založený na poznatcích z programu.
Jak na to
Při hodnocení sledujte, zda žák výstupem zachytil poznatek z programu nebo návštěvy a zda dokáže vysvětlit, co pro něj znamená. Fotografie může práci doplnit.
Jak učit
2–3 hodiny (+ návštěva mimo školu)
- Evokace: Žáci si vybaví navštívenou instituci nebo místo a rozliší, co tam sami pozorovali a jaký výklad k tomu dostali.
- Uvědomění: Po aktivizačním programu v paměťové instituci nebo ve veřejném prostoru žáci připraví vlastní výstup založený na zkušenostech a poznatcích z programu.
- Reflexe: Žáci zvažují, jak různé instituce, škola nebo rodina připomínají minulost a jak se tyto připomínky vztahují k nim a lidem v jejich okolí.
Nápady na aktivity
- Žáci zachytí ve vlastním výstupu jeden pramen, předmět nebo poznatek z programu a doplní, jak jim pomohl porozumět představovanému tématu.
- Žáci představí spolužákům vybraný poznatek z návštěvy a vysvětlí, jak se téma připomíná a koho může tato připomínka oslovit.
Hodnocení
Žák vytvoří výstup založený na zkušenosti z aktivizačního programu v paměťové instituci nebo ve veřejném prostoru a dokáže vysvětlit, co se z něj dozvěděl (CAS-DEJ-002-ZV9-014).
Žák posoudí, jak vybraná připomínka minulosti souvisí s jeho identitou nebo identitou lidí v jeho okolí (CAS-DEJ-001-ZV9-005).
Zdroje
Co pro vás ScioBot připraví k tématu Paměťové instituce a připomínání minulosti
Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Paměťové instituce a připomínání minulosti jedním klikem.
Základní materiály
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Kartičky
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
QR hra
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Interaktivní aktivity 15
-
Křížovka s tajenkou
Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.
10–20 min
-
Kartičky
Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.
5–20 min
-
Pexeso a spojovačka
Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.
10–25 min
-
Poslechové cvičení
Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.
5–30 min
-
Rozhodovačka
Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.
5–12 min
-
Otázky
Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.
5–15 min
-
Vpisování
Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.
5–15 min
-
Rozřazovačka
Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.
5–15 min
-
Rozbory
Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.
10–20 min
-
Označování
Žáci označují správná slova přímo v textu.
5–15 min
-
Doplňování textu
Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.
5–15 min
-
Krok po kroku
Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.
5–15 min
-
Popis obrázku
Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.
5–15 min
-
Přesouvání
Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.
5–15 min
-
Čtení s porozuměním
Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.
10–25 min
K tisku a rozstříhání 8
-
Páry
Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.
10–20 min
-
Výběr z možností (s tajenkou)
Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.
10–20 min
-
Doplňování do vět
Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.
10–20 min
-
Hra Riskuj
Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.
15–30 min
-
Hra AZ kvíz
28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.
15–35 min
-
Označ správnou možnost
Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).
10–20 min
-
Já mám, kdo má …?
Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.
10–25 min
-
Hádej, kdo jsem
Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.
10–25 min
Hry pro celou třídu 4
-
AZ kvíz
28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.
15–35 min
-
Riskuj
Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.
15–40 min
-
Pexeso
Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.
10–25 min
-
Šarády
Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.
15–30 min
Očekávané výstupy
- CAS-DEJ-001-ZV9-005 Posoudí, jak se připomínání historických událostí a tradic podílí na utváření jeho osobní identity a identity lidí v jeho okolí.
- CAS-DEJ-002-ZV9-014 Vytvoří vlastní výstup na základě absolvování aktivizačního edukačního programu v paměťové instituci nebo ve veřejném prostoru.
Učíte Paměťové instituce a připomínání minulosti trochu jinak?
Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.
Související témata
-
Meziválečná Evropa
Žáci propojí versailleský řád, hospodářskou krizi a vzestup diktatur v meziválečné Evropě a posoudí, proč se z poválečného uspořádání zrodily nové konflikty i autoritativní režimy.
-
Raný středověk v Evropě
Žáci vymezí raný středověk na časové ose, lokalizují první křesťanské státy, vikinské výpravy i vznik Anglie a doloží, jak šíření křesťanství měnilo politické útvary.
-
Řím od království k republice
Na mapě Apeninského poloostrova sledují vznik Říma, přechod od království k republice, punské války i krizi triumvirátů a hospodářství založené na půdě, obchodu a otrocích.
-
Svět po roce 1945 a dekolonizace
Žáci posoudí poválečné uspořádání světa, Norimberk a rozpad koloniálních říší a ukážou, jaké dopady měly kolonialismus, imperialismus a dekolonizace na různé skupiny lidí.
-
Sjednocování národů v 19. století
Cavour, Garibaldi a Bismarck skládají Itálii a Německo; žáci sledují východní Evropu a vývoj po roce 1848 na mapě nových politických útvarů.
-
Pozdní středověk: Byzanc, Osmané a stoletá válka
Žáci na mapě sledují zánik Byzance, osmanský postup na východě a stoletou válku na západě a rozliší příčiny i důsledky těchto pozdně středověkých konfliktů.
-
Československo po roce 1945
Žáci popíší cestu od osvobození k únoru 1948 a k budování komunistického režimu v 50. a 60. letech a posoudí, jak se diktatura dotkla každodennosti, práva i paměti.
-
Meziválečné Československo
Žáci porovnají demokratický vývoj první republiky s krizí 30. let a Mnichovem a posoudí, jak se měnily každodennost, národnostní otázka i limity demokracie v meziválečném Československu.