Fyzika – 7. třída
Žáci určují rychlost z dráhy a času a zkoumají, jak síly mění pohyb těles. Archimédův zákon vysvětluje plování ve vodě, odraz a lom světla pomáhají popsat obraz v zrcadle i zdánlivě zalomenou tužku.
Nejčastější témata. Nové nápady do výuky.
6. třída
-
Fyzikální veličiny
Fyzikální veličiny popisují měřitelné vlastnosti těles a dějů; jejich hodnoty zapisujeme číslem a jednotkou.
-
Hustota
Hustota vyjadřuje hmotnost jednotkového objemu látky; z měření hmotnosti a objemu ji lze určit a porovnat různé materiály.
-
Tělesa a látky
Těleso je konkrétní předmět nebo vymezené množství látky; rozlišení tělesa a jeho složení pomáhá popsat pevné předměty, kapaliny i plyny.
-
Skupenství látek
Pevné látky, kapaliny a plyny se liší tvarem, objemem a stlačitelností; podle těchto vlastností lze skupenství rozpoznat a porovnat.
-
Látka a těleso
Těleso je konkrétní objekt, látka je to, z čeho je tvořen; toto rozlišení platí pro pevné předměty i vymezené množství kapaliny nebo plynu.
-
Látky a tělesa
Rozlišení tělesa a látky podle toho, jaký objekt popisujeme a z čeho se skládá, včetně příkladů pevných, kapalných a plynných těles.
-
Magnetismus
Permanentní magnety působí na některé materiály i na sebe navzájem; jejich přitahování, odpuzování a působení na magnetku umožňuje zkoumat magnetické pole.
-
Gravitační síla
Gravitační síla působí mezi tělesy na dálku; u povrchu Země lze její velikost přibližně určit z hmotnosti tělesa a její směr míří k zemskému středu.
-
Hmotnost
Hmotnost těles zjišťujeme vážením; při měření volíme vhodné váhy, zohledňujeme hmotnost nádoby a zapisujeme výsledek s jednotkou.
-
Měření délky
Měření délky zahrnuje volbu vhodného měřidla, správné přiložení a odečet stupnice i zápis výsledku s jednotkou a s ohledem na možnosti měření.
-
Atomy a molekuly
Atom a molekula označují různé částice látek; na modelech vody a kyslíku lze ukázat, jak se atomy spojují a jak poznat jednotlivé molekuly.
-
Vesmír
Hvězdy, planety a galaxie tvoří různé části vesmíru; jejich rozlišení pomáhá pochopit místo Sluneční soustavy i význam astronomických vzdáleností.
-
Teplota
Teplotu určujeme teploměrem; při měření záleží na rozsahu přístroje, správném odečtení stupnice a ustálení údaje.
-
Těleso a látka
Těleso je konkrétní předmět nebo vymezené množství látky; při jejich rozlišování pomáhá porovnat, co pozorujeme a z čeho je to tvořeno.
-
Elektrické pole
Elektrické pole umožňuje elektricky nabitým tělesům působit na dálku; jeho přítomnost poznáváme podle přitažlivých nebo odpudivých sil.
-
Částicové složení látek
Částicový model vysvětluje vlastnosti pevných látek, kapalin a plynů pomocí uspořádání, pohybu a vzájemného působení jejich částic.
-
Gravitace
Gravitace je vzájemné přitahování těles; u povrchu Země vysvětluje pád předmětů a určuje směr svisle dolů.
-
Elektrické vlastnosti látek
Elektrické vlastnosti látek se projevují při zelektrování těles, jejich přitahování a odpuzování i při vedení elektrického proudu.
-
Vlastnosti látek
Vlastnosti látek lze porovnávat pozorováním a pokusy: podle zachování tvaru a objemu, stlačitelnosti, pružnosti nebo přitahování magnetem.
-
Magnetické vlastnosti látek
Přitahování různých materiálů magnetem pomáhá rozlišit jejich magnetické vlastnosti a vysvětlit, proč přitažený předmět nemusí být trvalým magnetem.
-
Měření teploty
Měření teploty vyžaduje vhodný teploměr, správné umístění jeho měřicí části a odečet ustáleného údaje s jednotkou.
-
Stavba atomu
Atom tvoří malé jádro a elektronový obal; rozmístění protonů, neutronů a elektronů pomáhá vysvětlit jeho hmotnost i elektrickou neutralitu.
-
Objem
Objem vyjadřuje velikost prostoru, který těleso zaujímá; žáci jej určují odměrným válcem, ponořením tělesa do vody a u kvádru výpočtem z rozměrů.
-
Elektrický obvod
Elektrický obvod propojuje zdroj se spotřebičem; na zapojení se žárovkou lze ukázat, proč proud prochází jen při uzavřené vodivé cestě.
-
Čas
Rozlišení časového okamžiku a doby trvání, jednotky času a měření stopkami s ohledem na reakci měřícího.
-
Atom
Atom tvoří malé kladně nabité jádro a elektronový obal; jeho elektrická neutralita vyplývá ze stejného počtu protonů a elektronů.
-
Měření času
Měření časových intervalů stopkami, převody sekund, minut a hodin a posouzení toho, jak výsledek ovlivňuje reakce při spuštění a zastavení měření.
-
Úvod do fyziky
Fyzika zkoumá například pohyb, světlo nebo tepelné děje; při prvních pokusech žáci rozlišují pozorování od vysvětlení a ověřují své předpovědi.
-
Vzájemné působení těles
Tělesa na sebe působí při dotyku i na dálku; jejich vzájemné působení může změnit pohyb nebo tvar těles.
-
Délka
Délku určujeme porovnáním se zvolenou jednotkou; při měření rozhoduje vhodné měřidlo, správné přiložení a odečet stupnice.
-
Měření hmotnosti
Měření hmotnosti zahrnuje výběr vhodných vah, kontrolu nuly, zohlednění nádoby a zápis výsledku s jednotkou a rozlišením odpovídajícím měřidlu.
-
Vzájemné působení těles a síla
Síla popisuje vzájemné působení těles při dotyku i na dálku; jeho projevy lze pozorovat jako změnu pohybu nebo tvaru.
-
Magnetické pole Země
Magnetické pole Země natáčí střelku kompasu přibližně do směru sever–jih; přesnost orientace ovlivňuje rozdíl mezi zeměpisným a magnetickým směrem i okolní předměty.
-
Stavba látek
Částicový model látek vysvětluje, proč pevná tělesa drží tvar, kapaliny tečou a plyny lze snadno stlačit.
-
Hustota látek
Hustota vyjadřuje hmotnost jednotkového objemu látky; její určení z měření umožňuje porovnávat materiály nezávisle na velikosti vzorků.
-
Teplota a její měření
Teplotu měříme teploměrem; spolehlivý výsledek vyžaduje vhodný rozsah přístroje, správné odečtení stupnice a vyčkání na ustálení údaje.
-
Částicová stavba látek
Částicový model vysvětluje vlastnosti pevných látek, kapalin a plynů pomocí uspořádání, pohybu a vzájemného působení jejich částic.
-
Magnety
Magnet přitahuje jen některé materiály; dva magnety se podle natočení pólů přitahují nebo odpuzují a působí na sebe i bez dotyku.
-
Čtení a tvorba grafů z měření
Žáci převádějí naměřené hodnoty z tabulky do grafu, volí vhodný typ a měřítko, označují osy a čtou údaje.
-
Hustota látek a plování těles
Žáci určují hustotu z hmotnosti a objemu a porovnávají ji s hustotou vody, aby vysvětlili, proč některá tělesa plavou a jiná klesají.
-
Jak se látky rozpínají při zahřátí
Na konstrukčních spárách, kapalinovém teploměru a vzduchu v láhvi žáci poznávají, jak změna teploty ovlivňuje rozměry pevných látek a objem kapalin a plynů.
-
Jak se mění skupenství látek
Žáci poznávají tání, tuhnutí, vypařování, var a kondenzaci na příkladech vody a vosku a učí se změnu skupenství pozorovat a popsat.
-
Které látky přitahuje magnet
Žáci pokusem zjišťují, které předměty magnet přitahuje, a poznávají využití magnetů v kompasu a při třídění odpadu.
-
Měření času a teploty
Žáci měří časové intervaly a teplotu, zapisují výsledky s jednotkami a porovnávají měření se svým odhadem.
-
Měření délky a objemu
Žáci odhadují a měří délku a objem, volí vhodná měřidla a jednotky a zvažují, jak přesně mohou výsledek uvést.
-
Pevné látky, kapaliny a plyny
Žáci porovnávají pevné látky, kapaliny a plyny podle tvaru, objemu a stlačitelnosti a poznávají jejich vlastnosti na příkladech ze svého okolí.
-
Přitahování a odpuzování magnetů
Žáci pokusem zjišťují, jak na sebe působí póly dvou tyčových magnetů, a podle přitahování či odpuzování je rozlišují.
-
Síla a její účinky
Síla popisuje působení mezi tělesy; žáci se učí rozpoznat jeho projevy, určit směr síly a spojit ji se změnou pohybu nebo tvaru tělesa.
-
Stejná veličina v různých jednotkách
Délku, hmotnost, čas a objem lze vyjádřit v různých jednotkách; žáci je převádějí a volí jednotku vhodnou pro zápis měření.
-
Tíha tělesa a měření siloměrem
Žáci rozlišují hmotnost tělesa od jeho tíhy a na siloměru měří sílu v newtonech.
-
Vážení a porovnávání hmotnosti
Žáci odhadují a měří hmotnost pomocí rovnoramenných a digitálních vah, zapisují výsledek s jednotkou a porovnávají hmotnost stejného objemu různých látek.
-
Veličiny a jednotky měření
Žáci rozlišují fyzikální veličiny, jejich značky a jednotky a učí se zapisovat údaje tak, aby jim bylo možné porozumět a porovnávat je.
-
Volba měřidla a nejistota měření
Žáci vybírají měřidlo podle očekávané hodnoty, čtou jeho stupnici či displej a zapisují výsledek s jednotkou a přiměřeným odhadem nejistoty.
-
Z čeho jsou tělesa
Žáci rozlišují tělesa a látky, z nichž jsou tvořena, a na známých příkladech poznávají vlastnosti látek, které mohou ověřit pokusem.
7. třída
-
Síla
Síla popisuje vzájemné působení těles; její účinky závisejí na velikosti, směru a působišti i na dalších silách působících na těleso.
-
Archimédův zákon
Archimédův zákon určuje vztlakovou sílu podle hustoty kapaliny a objemu ponořené části tělesa; jeho význam lze ověřit měřením siloměrem.
-
Newtonovy zákony
Newtonovy zákony vysvětlují, kdy se pohyb tělesa zachovává, jak jej mění výsledná síla a proč při vzájemném působení vznikají síly ve dvojicích.
-
Pascalův zákon
Pascalův zákon popisuje přenos změny tlaku v uzavřené kapalině a vysvětluje, proč lze v hydraulickém zařízení získat na větším pístu větší sílu.
-
Rychlost
Rychlost spojuje uraženou dráhu s dobou pohybu; žáci ji určují z měření, převádějí její jednotky a rozlišují průměrnou rychlost od okamžité.
-
Pohyb těles
Pohyb těles popisujeme vzhledem ke zvolenému tělesu; z průběhu dráhy a času rozlišujeme rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb a určujeme rychlost.
-
Skládání sil
Výslednice vyjadřuje společný účinek sil působících na jedno těleso; její velikost a směr závisejí na velikostech i směrech skládaných sil.
-
Pohyb
Pohyb popisujeme vzhledem ke zvolenému tělesu; podle tvaru trajektorie a změn rychlosti rozlišujeme různé druhy pohybu.
-
Světlo
Světlo umožňuje vidění; jeho přímočaré šíření, odraz, průchod a lom vysvětlují, proč předměty vidíme a jak se jejich vzhled mění při pozorování přes různá prostředí.
-
Vlastnosti kapalin
Kapaliny tečou a přizpůsobují svůj tvar nádobě, přitom si při přelévání zachovávají objem a jsou jen málo stlačitelné.
-
Lom světla
Lom světla vysvětluje změnu směru paprsku na rozhraní průhledných prostředí i to, proč předměty pod vodou vidíme v jiné poloze.
-
Klid a pohyb tělesa
Klid a pohyb určujeme podle toho, zda se poloha tělesa v čase mění vzhledem ke zvolenému vztažnému tělesu.
-
Páka
Otáčivý účinek síly na páku závisí na velikosti síly a jejím rameni; tento vztah vysvětluje rovnováhu páky i možnost působit menší silou.
-
Tlak
Tlak závisí na velikosti kolmé tlakové síly a ploše, na kterou působí; tento vztah vysvětluje účinek sněžnic i úzkého ostří.
-
Tření
Tření brání vzájemnému klouzání povrchů; na pokusech se siloměrem žáci rozliší klidové a smykové tření a vysvětlí, kdy je užitečné a kdy je vhodné je zmenšit.
-
Druhy pohybů
Pohyb rozlišujeme podle tvaru trajektorie a podle toho, zda těleso urazí za stejné časové intervaly stejné dráhy; obě hlediska můžeme kombinovat.
-
Pohyb tělesa
Pohyb tělesa popisujeme vzhledem ke zvolenému tělesu; sledujeme tvar jeho trajektorie, uraženou dráhu a čas, za který ji překoná.
-
Atmosférický tlak
Atmosférický tlak souvisí s tíhou vzduchu; porovnání tlaků na obou stranách pístu nebo přísavky pomáhá vysvětlit jejich chování.
-
Průměrná rychlost
Průměrnou rychlost určujeme z celkové uražené dráhy a celkové doby cesty; při výpočtu záleží na zahrnutí zastávek a správné volbě jednotek.
-
Rychlost, dráha a čas
Vztah rychlosti, dráhy a času umožňuje porovnávat pohyby a počítat jejich průběh; při výpočtech záleží na jednotkách i na tom, zda je rychlost stálá.
-
Těžiště
Poloha těžiště závisí na rozložení hmotnosti tělesa a pomáhá vysvětlit, kde těleso podepřít a kdy se začne překlápět.
-
Těžiště tělesa
Poloha těžiště závisí na rozložení hmotnosti tělesa; pomocí zavěšování ji lze určit a využít k vysvětlení rovnováhy a převrácení.
-
Světelné jevy
Přímočaré šíření, odraz a lom světla vysvětlují vznik stínu, obraz v zrcadle i zdánlivé posunutí předmětů pod vodou.
-
Třecí síla
Třecí síla brání vzájemnému posouvání dotýkajících se povrchů; její směr a velikost lze zkoumat při tažení kvádru siloměrem.
-
Moment síly
Moment síly vyjadřuje otáčivý účinek síly kolem osy; závisí na velikosti síly a kolmé vzdálenosti její přímky působení od osy.
-
Rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb
Rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb rozlišujeme podle toho, zda se velikost rychlosti zachovává, nebo mění; pomáhá porovnání drah za stejně dlouhé časové intervaly.
-
Čočky
Spojka a rozptylka mění směr světelných paprsků; podle druhu čočky a polohy předmětu vzniká obraz s různými vlastnostmi.
-
Otáčivé účinky síly
Otáčivý účinek síly závisí na její velikosti, směru a vzdálenosti přímky jejího působení od osy otáčení; tyto vztahy popisuje moment síly.
-
Kapaliny
Kapaliny přejímají tvar nádoby, při přelévání si zachovávají objem a jsou málo stlačitelné; tyto vlastnosti lze ověřit měřením a porovnáním se vzduchem.
-
Plyny
Plyny vyplňují dostupný prostor, dají se stlačit a působí tlakem na stěny nádoby; tyto vlastnosti lze vysvětlit pohybem a rozestupy jejich částic.
-
Měření rychlosti
Z naměřené dráhy a doby pohybu určujeme průměrnou rychlost; spolehlivost výsledku závisí na vymezení úseku i způsobu měření času.
-
Výpočet rychlosti
Rychlost vypočítáme z uražené dráhy a doby pohybu; při výpočtu záleží na jednotkách i na tom, zda určujeme stálou, nebo průměrnou rychlost.
-
Pohyb a klid tělesa
Pohyb a klid určujeme podle toho, zda se poloha tělesa v čase mění vzhledem ke zvolenému vztažnému tělesu.
-
Odraz světla
Zákon odrazu umožňuje předpovědět směr odraženého světla; rozdíl mezi hladkým a drsným povrchem vysvětluje odraz v jednom směru i rozptýlení světla.
-
Vztlaková síla
Vztlaková síla působí na ponořené těleso vzhůru; její velikost závisí na objemu ponořené části a hustotě okolní kapaliny nebo plynu.
-
Tlak v kapalinách
Tlak v klidné kapalině závisí na hloubce a hustotě; tlak vyvolaný vnější silou se přenáší kapalinou a umožňuje fungování hydraulických zařízení.
-
Klid a pohyb těles
Klid a pohyb tělesa určujeme podle toho, zda se jeho poloha v čase mění vzhledem ke zvolenému vztažnému tělesu.
-
Pohyb a klid
Pohyb a klid určujeme podle toho, zda se poloha tělesa v čase mění vzhledem ke zvolenému vztažnému tělesu.
-
Rychlost rovnoměrného pohybu
Rychlost rovnoměrného pohybu vyjadřuje dráhu uraženou za jednotku času; její výpočet vychází z poměru dráhy a doby pohybu.
-
Pohyb a klid těles
Pohyb a klid těles určujeme podle toho, zda se jejich poloha v čase mění vzhledem ke zvolenému vztažnému tělesu.
-
Vlastnosti plynů
Plyny vyplňují dostupný prostor, snadno mění objem a působí tlakem na stěny nádoby; jejich chování lze vysvětlit pohybem a vzdálenostmi částic.
-
Tlaková síla a tlak
Tlak závisí na velikosti síly působící kolmo na plochu a na velikosti této plochy; stejná síla vyvolá na menší ploše větší tlak.
-
Spojené nádoby
Hladiny stejné kapaliny ve spojených nádobách se při stejném tlaku nad hladinami ustálí ve stejné výšce bez ohledu na tvar a šířku nádob.
-
Tlak a tlaková síla
Tlak závisí na velikosti síly působící kolmo na plochu a na obsahu této plochy; stejná síla vyvolá na menší ploše větší tlak.
-
Dráha, rychlost a čas
Vztah dráhy, rychlosti a doby pohybu umožňuje porovnávat pohyb těles a vypočítat chybějící veličinu při správné volbě jednotek.
-
Rychlost pohybu
Rychlost vyjadřuje vztah mezi uraženou dráhou a dobou pohybu; při jejím určování záleží na jednotkách i na tom, zda popisujeme celý úsek, nebo určitý okamžik.
-
Tíhová síla
Tíhová síla působí na tělesa u povrchu Země svisle dolů; její velikost závisí na hmotnosti tělesa a místním tíhovém zrychlení.
-
Kladka
Kladka usnadňuje zvedání břemene změnou směru tahu nebo zmenšením potřebné síly; její účinek závisí na způsobu upevnění a vedení lana.
-
Pohyb a rychlost
Pohyb popisujeme vzhledem ke zvolenému tělesu a rychlost určujeme z uražené dráhy a času; rozlišujeme přitom rovnoměrný pohyb a průměrnou rychlost.
-
Gravitační síla, tíhová síla a tíha
Žáci rozlišují sílu, kterou Země přitahuje těleso, tíhovou sílu a sílu, kterou těleso působí na podložku nebo závěs.
-
Hydrostatický tlak
Hydrostatický tlak v klidné kapalině roste s hloubkou a hustotou kapaliny; žáci tuto závislost pozorují a vyjadřují vztahem p = hρg.
-
Jak číst grafy pohybu
Žáci z grafů dráhy a rychlosti v závislosti na čase popisují pohyb, odečítají údaje a určují rychlost nebo uraženou dráhu.
-
Jak funguje páka
Poloha síly vůči ose rozhoduje o otáčivém účinku páky; rovnováhu i použití běžných nástrojů pomáhá vysvětlit moment síly.
-
Jak se mění rychlost
Žáci sledují změny rychlosti, poznávají pohyb se stálým zrychlením a pomocí jednoduchého modelu předpovídají rychlost a dráhu.
-
Mechanická energie
Žáci rozlišují pohybovou a tíhovou polohovou energii, počítají je v jednoduchých situacích a na kyvadle či rampě vysvětlují jejich přeměnu.
-
Mechanická práce
Žáci určují mechanickou práci stálé síly působící ve směru posunutí a rozlišují ji od námahy při držení tělesa v klidu.
-
Mechanický výkon
Mechanický výkon vyjadřuje, jak rychle člověk nebo stroj vykoná práci; žáci jej počítají a na příkonu spotřebiče poznávají vztah mezi výkonem, spotřebou energie a cenou.
-
Pevná kladka, volná kladka a kladkostroj
Žáci porovnají, jak pevná a volná kladka mění tah potřebný ke zvednutí břemene, a použití kladkostroje předvedou na modelu.
-
Pohyb stálou a proměnlivou rychlostí
Žáci podle pozorování a měření rozlišují pohyb se stálou a měnící se velikostí rychlosti a odhadují, jak bude pokračovat.
-
Popis a měření pohybu
Žáci určují pohyb vzhledem ke zvolenému tělesu, měří uraženou dráhu a čas a z naměřených údajů vypočítají průměrnou rychlost.
-
Přenos tlaku v kapalině
Žáci pozorují přenos změny tlaku v uzavřené kapalině a vysvětlují, proč může hydraulický lis působit na větší píst větší silou.
-
Síly a změny pohybu
Žáci na pozorováních a pokusech zkoumají, kdy síly mění rychlost či směr pohybu, a seznamují se s Newtonovými pohybovými zákony.
-
Tlak mezi tělesy
Žáci poznají, jak tlak závisí na tlakové síle a velikosti styčné plochy, vypočítají ho a vysvětlí využití ostrých hrotů i širokých podložek.
-
Tlak vzduchu v atmosféře
Žáci poznávají, proč vzduch vyvíjí tlak, jak se tento tlak měří a jak rozdíl tlaků souvisí s přísavkou, pitím brčkem a dýcháním.
-
Tření a pohyb
Žáci porovnávají smykové tření a odpor při valení, měří sílu při vlečení a vysvětlují, jak tření souvisí s brzděním, chůzí a rozjezdem.
-
Výslednice sil na jedné přímce
Žáci určují výslednici dvou sil působících na jedné přímce a vysvětlují, jak souvisí s rovnováhou sil a změnou pohybu tělesa.
-
Vztlaková síla a Archimédův zákon
Žáci měřením poznávají vztlakovou sílu a z porovnání sil a hustot vysvětlují, proč těleso v kapalině klesá, vznáší se nebo plave.
8. třída
-
Ohmův zákon
Ohmův zákon spojuje napětí, proud a odpor a umožňuje předpovědět, jak se změní proud při změně napětí nebo odporu.
-
Elektrický proud
Elektrický proud je uspořádaný pohyb nabitých částic; jeho velikost vyjadřuje, jaký náboj projde průřezem vodiče za jednotku času.
-
Výkon
Výkon vyjadřuje práci vykonanou za jednotku času; při jeho určování a porovnávání záleží na množství práce i době jejího vykonání.
-
Optika
Šíření, odraz a lom světla vysvětlují vznik stínu, obrazu v zrcadle i zobrazení čočkami; paprskový náčrt pomáhá sledovat cestu světla až do oka.
-
Práce
Mechanická práce závisí na působící síle a posunutí tělesa; při stálé síle ve směru pohybu ji vypočítáme jako součin síly a dráhy.
-
Elektrický náboj
Elektrický náboj tělesa závisí na převaze kladných či záporných nábojů jeho částic; přenos elektronů vysvětluje nabití tělesa i zachování celkového náboje.
-
Teplo
Teplo je energie předaná při tepelné výměně; jeho velikost při ohřívání závisí na hmotnosti tělesa, druhu látky a změně teploty.
-
Elektrostatika
Elektrostatika vysvětluje zelektrování těles, jejich přitahování a odpuzování i to, proč nabité těleso přitahuje elektricky neutrální předměty.
-
Energie
Energie se při fyzikálních dějích přenáší mezi tělesy a mění svou formu; její zachování pomáhá vysvětlit pohyb, zahřívání i fungování zařízení.
-
Mechanická práce a výkon
Mechanická práce závisí na síle a posunutí tělesa; výkon vyjadřuje, kolik práce se vykoná za jednotku času.
-
Jednoduché stroje
Páka, kladky a nakloněná rovina umožňují měnit velikost nebo směr působící síly; menší sílu při zvedání břemene vyvažuje delší dráha.
-
Účinnost
Účinnost vyjadřuje, jaká část dodané energie se využije k požadovanému účelu; její výpočet spojuje poměr energií se zákonem zachování energie.
-
Práce, výkon a účinnost
Mechanická práce závisí na síle a posunutí tělesa, výkon vyjadřuje rychlost konání práce a účinnost podíl užitečně využité dodané energie.
-
Změny skupenství
Změny skupenství souvisejí s přijímáním a odevzdáváním tepla; na vodě lze ukázat, proč dodávání energie nemusí vždy zvyšovat teplotu a čím se vypařování liší od varu.
-
Polohová a pohybová energie
Polohová energie závisí na hmotnosti a výšce nad zvolenou hladinou, pohybová na hmotnosti a rychlosti; při pádu se jedna přeměňuje v druhou.
-
Elektrické napětí
Elektrické napětí popisuje energetický rozdíl mezi dvěma místy elektrického obvodu; přehled vysvětluje jeho význam, jednotku volt a měření voltmetrem.
-
Kalorimetrická rovnice
Kalorimetrická rovnice vyjadřuje rovnost odevzdaného a přijatého tepla v tepelně izolované soustavě a umožňuje určit společnou výslednou teplotu těles.
-
Polohová energie
Tíhová polohová energie závisí na hmotnosti tělesa a jeho výšce nad zvolenou nulovou hladinou; její přírůstek souvisí s prací při zvedání.
-
Skupenské přeměny
Tání, vypařování a další skupenské přeměny spojuje příjem nebo odevzdávání energie; při přeměně přitom může teplota látky zůstávat stálá.
-
Spalovací motory
Spalovací motor mění část chemické energie paliva na mechanickou práci; čtyřdobý cyklus ukazuje, jak spolu souvisejí spalování, tlak plynů a pohyb pístu.
-
Akustika
Zvuk vzniká kmitáním a šíří se látkovým prostředím; akustika vysvětluje výšku a hlasitost zvuku, ozvěnu i možnosti tlumení hluku.
-
Elektrický odpor
Elektrický odpor určuje, jaký proud prochází vodičem při daném napětí; závisí na materiálu, rozměrech vodiče a jeho teplotě.
-
Zvukové jevy
Zvuk vzniká kmitáním těles a šíří se látkovým prostředím; jeho výška, hlasitost a odraz vysvětlují rozdíly mezi tóny i akustiku místností.
-
Tepelné motory
Tepelné motory využívají rozpínání plynu nebo páry ke konání práce; jejich činnost lze vysvětlit na čtyřdobém motoru a porovnat s parní turbínou.
-
Elektrický proud a napětí
Elektrický proud popisuje průchod náboje obvodem, napětí souvisí s přenosem energie; rozdíl mezi nimi ukáže měření ampérmetrem a voltmetrem.
-
Rozklad světla
Bílé světlo lze hranolem rozložit na barevné spektrum, protože se jeho barevné složky při průchodu sklem lámou různě.
-
Elektrická energie
Elektrická energie se přenáší ze zdroje ke spotřebiči, kde se přeměňuje například na světlo, pohyb nebo vnitřní energii; její předané množství vyjadřuje elektrická práce.
-
Pohybová energie
Pohybová energie závisí na hmotnosti tělesa a druhé mocnině jeho rychlosti; tento vztah vysvětluje rozdíly v energii pohybujících se těles i nárocích na jejich zastavení.
-
Elektrický proud a elektrické napětí
Elektrický proud popisuje přenos náboje vodičem, napětí souvisí s energií předávanou náboji; rozdíl mezi veličinami ukáže měření v jednoduchém obvodu.
-
Měrná tepelná kapacita
Měrná tepelná kapacita vyjadřuje, kolik tepla potřebuje kilogram látky k ohřátí o jeden stupeň, a umožňuje porovnávat ohřev různých materiálů.
-
Práce a energie
Mechanická práce vyjadřuje přenos energie; při zvedání, pádu a brzdění lze sledovat změny polohové, pohybové a vnitřní energie.
-
Mechanická práce, výkon a účinnost
Mechanická práce závisí na síle a posunutí tělesa, výkon na době vykonání práce a účinnost na tom, jaká část dodané energie se využije k zamýšlenému účelu.
-
Změny skupenství látek
Změny skupenství souvisejí s přijímáním a odevzdáváním energie; na vodě lze rozlišit jednotlivé děje a vysvětlit, proč dodávání tepla nemusí zvyšovat teplotu.
-
Tání a tuhnutí
Tání a tuhnutí jsou opačné přeměny mezi pevným a kapalným skupenstvím; na ledu lze sledovat, proč se při změně skupenství teplota nemění, přestože látka přijímá nebo odevzdává teplo.
-
Pohybová a polohová energie
Pohybová energie závisí na hmotnosti a rychlosti tělesa, tíhová polohová energie na jeho hmotnosti a výšce nad zvolenou úrovní; při pádu se jedna přeměňuje v druhou.
-
Šíření tepla
Teplo se přenáší vedením, prouděním a zářením; rozlišení těchto dějů pomáhá vysvětlit zahřívání předmětů i účinek tepelné izolace.
-
Kinetická energie
Kinetická energie souvisí s pohybem tělesa; při stejné rychlosti roste přímo úměrně s hmotností, při stejné hmotnosti s druhou mocninou rychlosti.
-
Vnitřní energie tělesa
Vnitřní energie tělesa souvisí s neuspořádaným pohybem a vzájemným působením jeho částic; mění se při tepelné výměně i konání práce.
-
Vnitřní energie a teplo
Vnitřní energie souvisí s pohybem a vzájemným působením částic; teplo vyjadřuje energii předanou mezi tělesy kvůli rozdílu teplot.
-
Šíření zvuku
Zvuk se přenáší látkovým prostředím; jeho rychlost závisí na prostředí a odraz od překážky může způsobit ozvěnu.
-
Účinky síly
Silové působení může změnit rychlost, směr pohybu, otáčení i tvar tělesa; výsledný účinek závisí také na směru a působišti síly a na ostatních působících silách.
-
Teplota a tepelná rovnováha
Žáci měří teplotu a sledují, jak se při tepelné výměně mění teploty těles; na známých situacích rozlišují teplotu od přenášené energie.
-
Vznik a šíření zvuku
Žáci při pokusech pozorují kmitání zdrojů zvuku a zkoumají, jak se zvuk šíří různými látkami; prodlevu mezi bleskem a hromem využijí k odhadu vzdálenosti bouřky.
-
Co slyšíme a jak chránit sluch
Žáci poznají hranice lidského sluchu, rozliší infrazvuk a ultrazvuk a vysvětlí, jak hlasitost a doba působení zvuku souvisejí s ochranou sluchu.
-
Jak se přenáší teplo
Žáci rozlišují vedení, proudění a záření jako způsoby přenosu tepla a vysvětlují, jak tepelná izolace zpomaluje tepelnou výměnu.
-
Jak vzniká obraz v oku a čočkách
Žáci zkoumají obrazy vytvářené čočkami v oku, lupě a fotoaparátu a poznávají, jak brýle pomáhají při krátkozrakosti a dalekozrakosti.
-
Které látky vedou elektrický proud?
Žáci zkoumají vodivost různých látek, rozlišují vodiče, izolanty a polovodiče a poznávají význam izolace elektrických vodičů.
-
Lom světla na rozhraní a průchod čočkami
Světlo se na rozhraní průhledných prostředí láme; spojka a rozptylka mění chod paprsků různým způsobem.
-
Měření elektrického proudu
Žáci poznají, kdy obvodem prochází elektrický proud, a naučí se jej změřit ampérmetrem zapojeným do série.
-
Měření napětí a proudu
Žáci zapojují voltmetr a ampérmetr do jednoduchého obvodu, volí rozsah měřidla a zapisují naměřené napětí a proud s jednotkou a odhadem nejistoty.
-
Nabíjení těles a elektrické síly
Žáci na pokusech zkoumají nabíjení třením, přitahování a odpuzování těles i přenos náboje při dotyku a uzemnění.
-
Napětí v elektrickém obvodu
Žáci poznávají napětí mezi dvěma body obvodu a učí se měřit napětí zdroje i spotřebiče správně připojeným voltmetrem.
-
Napětí, proud a odpor rezistoru
Žáci měří napětí a proud na rezistoru, z jejich vztahu určují elektrický odpor a používají Ohmův zákon.
-
Odraz světla v zrcadlech
Žáci zkoumají odraz světla, porovnávají obrazy v rovinných a kulových zrcadlech a vysvětlují, proč se různá zrcadla používají v koupelně, dopravě či dalekohledu.
-
Přitahování a odpuzování elektrických nábojů
Žáci zkoumají přitahování a odpuzování nabitých těles a poznávají, jak se náboj chová ve vodiči a izolantu a jak souvisí s výboji a elektrostatickým stíněním.
-
Tepelná kapacita a směšování kapalin
Žáci rozlišují tepelnou a měrnou tepelnou kapacitu, počítají teplo při změně teploty a předpovídají výslednou teplotu při směšování kapalin.
-
Teplo při změně skupenství
Při tání, tuhnutí, vypařování a kondenzaci látka přijímá nebo odevzdává teplo; měření ukazuje, jak se při těchto dějích mění teplota.
-
Vnitřní energie
Vnitřní energie souvisí s pohybem a vzájemným působením částic; žáci poznávají, jak se mění při předávání tepla, konání práce a změnách skupenství.
-
Výpočty teplotní roztažnosti
Žáci počítají změnu délky a objemu při změně teploty a výsledky vztahují ke kolejnici, bimetalu a kapalinovému teploměru.
-
Výška, hlasitost a barva tónu
Výška, hlasitost a barva tónu souvisejí s kmitočtem, amplitudou a průběhem kmitání; žáci tyto vztahy zkoumají poslechem a pokusy.
-
Zapojení a schéma elektrického obvodu
Žáci sestaví obvod se zdrojem, spínačem a žárovkou, přečtou jeho schéma a ověří, kdy žárovka svítí.
-
Zdroje světla a vznik stínu
Žáci rozlišují zdroje světla od osvětlených těles, pomocí paprsků vysvětlují vznik stínu a polostínu a porovnávají rychlost světla v různých prostředích.
Co se žáci naučí.
Očekávané výstupy
Člověk a příroda · Fyzika
- RVP · CAP-FYZ-001-ZV9-001 Porovná jednotlivá skupenství látek na základě jejich typických vlastností, vlastnosti ilustruje konkrétními situacemi z vlastní zkušenosti a navrhne a provede experimenty, které umožní zjistit další vlastnosti.
- RVP · CAP-FYZ-001-ZV9-002 Změří vybrané fyzikální veličiny, vyjádří je ve vhodných jednotkách a odhadne chyby (nejistoty) měření; výsledek měření prezentuje v číselné i grafické podobě.
- RVP · CAP-FYZ-002-ZV9-003 Pozoruje, porovná, změří, popíše různé pohyby a předpoví jejich průběh.
- RVP · CAP-FYZ-002-ZV9-004 Popíše některé důležité případy působení sil mezi tělesy, s využitím vlastních pozorování, experimentů a historického pohledu fyziky vysvětlí souvislost silového působení se změnami pohybového stavu těles.
- RVP · CAP-FYZ-002-ZV9-005 Popíše a předvede použití sil a tlaku v konkrétních praktických aplikacích (páka, kladka, tlak v tekutinách, Archimédův zákon).
- RVP · CAP-FYZ-002-ZV9-006 Představí formy a přeměny energie v každé oblasti fyziky, se kterou se setkává, a ukáže také souvislosti různých forem energie v různých oblastech fyziky.
- RVP · CAP-FYZ-002-ZV9-007 Ilustruje roli energie v běžném životě a kvalitativně i kvantitativně s ní pracuje, včetně finanční stránky.
- RVP · CAP-FYZ-003-ZV9-008 Na základě vlastních experimentů popíše, co je zvuk, jeho vznik, vlastnosti a šíření; fyzikální vlastnosti zvuku dá do souvislosti s hudebním pohledem na zvuk.
- RVP · CAP-FYZ-003-ZV9-009 Porovná chování světla v různých prostředích a na jejich rozhraních; popíše důsledky ve vybraných praktických situacích.
- RVP · CAP-FYZ-004-ZV9-010 Experimentálně ukáže vybrané vlastnosti elektrického náboje.
- RVP · CAP-FYZ-004-ZV9-011 Zapojí elektrický obvod, změří v něm vybrané elektrické veličiny a na základě měření mezi nimi najde souvislost.
- RVP · CAP-FYZ-004-ZV9-012 Experimentálně ukáže vzájemné působení permanentních magnetů i magnetu a vodiče s proudem a uvede praktické využití těchto jevů.
- RVP · CAP-FYZ-005-ZV9-013 Popíše základní strukturu látek a relevantní částice při postupu z makrosvěta do mikrosvěta a uvede některé konkrétní příklady dějů, které na dané úrovni probíhají.
- RVP · CAP-FYZ-005-ZV9-014 S využitím informací z různých vhodných zdrojů ilustruje, že Země je součást komplexní struktury vesmíru, a popíše, jak vesmír Zemi ovlivňuje.
Připravte vaši hodinu.
Mějte příští hodinu připravenou už dnes. ScioBot vám vytvoří plán, pracovní listy i prezentaci k vašemu tématu. Klidně i z vašich podkladů.
Vytvořit materiál
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Tisknutelné materiály
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
Interaktivní hry
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Rámce
-
RVP ZV (revize 2025)
Povinný náběh 1. a 6. ročník 2028, všechny ročníky 2032.