Vybrané státy Evropy a světa

Žáci v 5. ročníku na mapě lokalizují vybrané státy Evropy i dalších částí světa a porovnávají je podle polohy, povrchu, podnebí a života lidí. Výstup CJS-CJS-001-ZV5-004 se zaměřuje na to, aby žáci na základě lokalizace posoudili specifika území a jejich vliv na život v něm. Mohou například uvažovat, jak místní podmínky souvisejí s pěstováním plodin, dopravou nebo trávením volného času. Téma navazuje na práci s mapami Evropy a světa i na poznávání sousedních států Česka. Žáci rozšiřují své znalosti o vybrané příklady z Evropy a dalších částí světa a učí se je popsat konkrétně.

Při porovnávání se žáci opírají o stejná kritéria: kde stát leží, zda má pobřeží nebo je vnitrozemský, jaký má povrch a podnebí a jak tyto podmínky souvisejí se sídly, prací a každodenním životem. Rozdíly zdůvodňují vlastními slovy a na příkladech, například souvislostí mezi horami a možnostmi zimních sportů, pobřežím a přístavy nebo suchým podnebím a dostupností vody. Při vysvětlování berou v úvahu, že život lidí ovlivňují také další okolnosti.

Učitel vybírá státy tak, aby mezi příklady byly evropské státy i stát z jiné části světa. Žáci si uvědomují, že lidé v jednom státě nežijí všichni stejně, a hledají rozdíly například mezi městem a venkovem nebo mezi pobřežím a vnitrozemím.

Předpoklady

• Číst politickou a fyzickou mapu Evropy a světa a najít na ní stát i jeho hlavní město.
• Lokalizovat sousední státy Česka a popsat jejich polohu vůči Česku.
• Určit světové strany a využít mapové značky při popisu polohy.
• Rozlišit typy krajiny a popsat, jak mohou ovlivňovat život lidí.

Klíčové pojmy

Lokalizace státu

Určení, kde stát leží: v které části Evropy nebo světa, u jakého moře či pohoří a které státy s ním sousedí.

Specifika polohy

Znaky související s polohou státu, například zda leží ve vnitrozemí, na pobřeží nebo na ostrově, případně zda se v něm nachází pohoří či nížina.

Přírodní podmínky

Povrch, vodstvo a podnebí, které spolu s dalšími okolnostmi ovlivňují možnosti pěstování, výstavby i pohybu lidí.

Způsob života

Každodenní život lidí v daném místě, například práce, bydlení, stravování, doprava a volný čas; ovlivňují ho místní podmínky i další okolnosti.

Hlavní město a stát

Hlavní město je město, v němž sídlí hlavní státní instituce. Název hlavního města se nesmí zaměňovat za název státu.

Porovnání podle stejných kritérií

Dva státy se porovnávají podle stejných znaků, například polohy, přírodních podmínek a jejich souvislostí se životem lidí.

Vliv specifik na život

Poloha a přírodní podmínky mohou ovlivňovat možnosti a omezení v daném místě, a tím i život lidí (CJS-CJS-001-ZV5-004).

Časté miskoncepce

• Častá chyba

  Žák zamění stát a jeho hlavní město, například označí Paříž za stát.

  Jak na to

  Porovnejte na mapě názvy států a jejich hlavních měst a upevněte jejich rozdílné role.

• Častá chyba

  Žák zamění Rakousko a Austrálii nebo Slovensko a Slovinsko, protože jejich názvy znějí podobně.

  Jak na to

  Ukažte oba státy na mapě a porovnejte jejich polohu, světadíl a sousedy; opřete rozlišení o spolehlivý znak, například polohu Rakouska v Alpách nebo polohu Slovinska u Jaderského moře.

• Častá chyba

  Žák předpokládá, že život u moře vypadá všude stejně, například že pobřeží Norska i Španělska vždy znamená teplé počasí a pláže.

  Jak na to

  Porovnejte pobřeží Norska a Španělska na mapě a fotografiích a všimněte si rozdílů v podnebí i v tom, jak lidé pobřeží využívají.

• Častá chyba

  Žák zobecní jeden obraz života v zemi mimo Evropu na všechny její obyvatele, například předpokládá, že všichni žijí v chýších nebo jsou chudí.

  Jak na to

  Porovnejte dvě místa v témže státě, například velkoměsto a venkov, a pojmenujte, co mají společné a v čem se liší.

Jak učit

2–3 hodiny

1. Evokace: žáci na slepé mapě ukážou Česko a jeden vzdálenější stát a odhadnou, jak by se v nich mohl lišit život lidí vzhledem k poloze.
2. Uvědomění: žáci podle stejných kritérií porovnají dva evropské státy a jeden stát z jiné části světa a vysvětlí, jak místní podmínky mohou ovlivňovat každodenní život.
3. Reflexe: každý žák řekne jednu větu o vybraném státu ve tvaru „Protože …, lidé tam mohou …“ a spolužák ověří jeho polohu na mapě.

Nápady na aktivity

• U mapy skupina vybere stát, popíše jeho specifika a ostatní zkoušejí stát určit podle těchto znaků a jejich souvislostí se životem lidí.
• Dvojice porovná dva obrázky z téhož státu, například pobřeží a vnitrozemí nebo město a venkov, a ústně popíše, co je na nich společné a co se liší.

Hodnocení

Žák lokalizuje vybraný stát na mapě, odliší ho od jeho hlavního města a uvede dvě specifika jeho polohy nebo přírodních podmínek.

Žák porovná dva státy podle stejných kritérií a vysvětlí, jak může jedno z jejich specifik ovlivňovat život lidí (CJS-CJS-001-ZV5-004).

Zdroje

• RVP ZV — prohlednout.rvp.cz
• NPI otevřená data
• Natural Earth — mapová data
• Eurostat

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Vybrané státy Evropy a světa

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Vybrané státy Evropy a světa jedním klikem.

Základní materiály

• Příprava na hodinu

  Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.

• Pracovní list

  List s úlohami, klíčem a variantou.

• Písemka

  Časovaná písemka s body a variantami.

• Aktivita

  Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.

• Prezentace

  Sada slajdů k výkladu a procvičení.

• Kartičky

  Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).

• QR hra

  Interaktivní hra k procvičení tématu.

Interaktivní aktivity 15

• Křížovka s tajenkou

  Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.

  10–20 min

• Kartičky

  Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.

  5–20 min

• Pexeso a spojovačka

  Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.

  10–25 min

• Poslechové cvičení

  Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.

  5–30 min

• Rozhodovačka

  Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.

  5–12 min

• Otázky

  Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.

  5–15 min

• Vpisování

  Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.

  5–15 min

• Rozřazovačka

  Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.

  5–15 min

• Rozbory

  Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.

  10–20 min

• Označování

  Žáci označují správná slova přímo v textu.

  5–15 min

• Doplňování textu

  Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.

  5–15 min

• Krok po kroku

  Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.

  5–15 min

• Popis obrázku

  Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.

  5–15 min

• Přesouvání

  Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.

  5–15 min

• Čtení s porozuměním

  Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.

  10–25 min

K tisku a rozstříhání 8

• Páry

  Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.

  10–20 min

• Výběr z možností (s tajenkou)

  Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.

  10–20 min

• Doplňování do vět

  Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.

  10–20 min

• Hra Riskuj

  Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.

  15–30 min

• Hra AZ kvíz

  28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.

  15–35 min

• Označ správnou možnost

  Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).

  10–20 min

• Já mám, kdo má …?

  Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.

  10–25 min

• Hádej, kdo jsem

  Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.

  10–25 min

Hry pro celou třídu 4

• AZ kvíz

  28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.

  15–35 min

• Riskuj

  Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.

  15–40 min

• Pexeso

  Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.

  10–25 min

• Šarády

  Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.

  15–30 min

Očekávané výstupy