Občanská výchova na gymnáziu

Předmět psychologie, podstata lidské psychiky a rozlišení psychických jevů, procesů, stavů a vlastností; žáci uvedou metody, jimiž psychologie zkoumá prožívání a chování.

Jak člověk vnímá, prožívá a poznává skutečnost, sebe i druhé; faktory, které vnímání a poznávání zkreslují, včetně pozornosti, očekávání a emocí.

Typy paměti a metody učení včetně vztahu k mozku; žáci porovnají účinnost metod pro vlastní studium a uplatní zásady duševní hygieny při práci.

Charakteristika osobnosti, faktory chování a typologie včetně pětifaktorového modelu (Big Five); porovnání behavioristického, dynamického a humanistického výkladu osobnosti bez nálepkování spolužáků.

Osobnost v jednotlivých etapách života a vývojové úkoly každého období; Eriksonova teorie psychosociálního vývoje a význam celoživotního učení.

Vznik a funkce emocí, jejich vliv na prožívání i chování a adaptivní regulace; žáci na příkladech odliší zátěž od nezvládnuté emoce.

Předmět, vznik a hlavní směry sociologie; žáci rozlišují makro- a mikropohled a uvedou, k čemu sociologický pohled slouží při čtení společnosti.

Začlenění jedince do sociálních vazeb, primární a sekundární socializace, statusy a role včetně konfliktu rolí v rodině, ve škole i v práci.

Vhodné způsoby komunikace ve formálních i neformálních vztazích, asertivita, rozpoznání manipulace a konstruktivní řešení neshod a konfliktů.

Sociální útvary, vrstvy, instituce a mobilita; význam norem, sankcí a sociální kontroly včetně konformity, poslušnosti a hranic mezi soudržností a tlakem.

Kulturní odlišnosti a rozdíly mezi sociálními skupinami; žáci na příkladech doloží, k jakým důsledkům vedou předsudky, stereotypy a postoje.

Rodina, škola a práce jako společenské instituce: funkce, proměny a vliv na socializaci, vztahy v rodině i mezi vrstevníky a na životní dráhu.

Žáci rozlišují historické i současné typy států a formy vlády, vymezí znaky a funkce státu a uvedou je do souvislosti se státními symboly a svátky ČR.

Žáci vymezí funkci ústavy ve státě, které oblasti života upravuje, a propojí ji s principem právního státu a přehledem základních ustanovení Ústavy ČR.

Žáci objasní, proč je státní moc v ČR rozdělena na tři nezávislé složky, a porovnají funkce a úkoly parlamentu, vlády, prezidenta a soudů.

Žáci vyloží podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení státu a porovnají postavení občana v demokratickém a totalitním režimu.

Žáci rozlišují složky politického spektra, porovnávají přístupy politických seskupení, objasní význam pluralismu a uvedou nebezpečí ideologií a politického extremismu.

Žáci vyloží podstatu komunálních a parlamentních voleb, porovnají volební systémy a uvedou, jak občan ovlivňuje dění v obci i ve státě a zapojuje se do občanské společnosti.

Žáci objasní, v čem se liší morální a právní normy, odůvodní účel sankcí při porušení práva a ve svém jednání respektují platné právní normy.

Žáci uvedou, které orgány vydávají právní předpisy a kde je uveřejňují, rozliší fyzickou a právnickou osobu, vymezí vznik a zánik vlastnictví, pracovního poměru i manželství a na příkladu ukážou důsledky neznalosti smlouvy.

Žáci rozeznají, které spory patří do občanského soudního řízení a které do trestního, rozliší trestný čin a přestupek a vymezí podmínky trestní postižitelnosti i příklady postihů.

Žáci rozliší náplň činnosti soudů, státního zastupitelství, policie, advokacie i občanských poraden a uvedou, s jakými právními problémy se na ně občané obracejí.

Žáci objasní důvody evropské integrace, rozliší funkce orgánů EU, posoudí význam Unie pro každodenní život a uvedou, jak mohou osoby v Unii uplatňovat svá práva.

Žáci uvedou činnost OSN, NATO, Rady Evropy i dalších organizací, zhodnotí význam zapojení Česka a příklady institucí, na něž se lze obrátit při problémech v zahraničí.