Poslední králové Přemyslovců
Žáci sledují vzestup a proměny přemyslovské moci od Přemysla Otakara II. po vymření mužské linie rodu a hledají jejich stopy na mapě.
Průvodce tématem Poslední králové Přemyslovců v předmětu Dějepis pro 7. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.
Připravit hodinu Všechny formáty
Klikněte a tvořte
Získejte přípravu zdarma
Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Poslední králové Přemyslovců (7. třída) — ScioBot ho připraví za vás.
Další formáty na jedno kliknutí
- Vytvořit: Pracovní list
- Vytvořit: Písemka
- Vytvořit: Aktivita
- Vytvořit: Prezentace
- Vytvořit: Kartičky
- Vytvořit: QR hra
Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.
Žáci v 7. ročníku sledují, jak se přemyslovské království za Přemysla Otakara II. rozšířilo do střední Evropy a jak se jeho území a postavení dále měnily až do vymření mužské linie rodu. Při práci s mapou hledají Čechy a Moravu, rakouské a alpské državy Otakara II., oblast těžby stříbra u Kutné Hory a místa důležitých událostí, například Moravské pole a Olomouc. Tím si osvojují, jak mapa pomáhá poznávat změny politických útvarů v minulosti (CAS-DEJ-001-ZV9-004).
Výstup CAS-DEJ-001-ZV9-009 podporuje rozbor příčin a důsledků sporů s římským králem Rudolfem Habsburským, ztráty části mimočeských držav po roce 1278 a soupeření o český trůn po smrti Václava III. Žáci rozlišují válečný konflikt, sňatkovou a dynastickou politiku i hospodářské zázemí, které představovala těžba stříbra v Kutné Hoře.
Téma navazuje na přemyslovská knížata a vrcholný středověk a připravuje přechod k Lucemburkům. Po vymření mužské linie Přemyslovců se o český trůn ucházely další rody a začala nová dynastická etapa.
Předpoklady
- Přemyslovská knížata, sjednocení Čech a vznik království za Přemysla Otakara I.
- Vrcholný středověk: královská moc, města a kolonizace
- Práce s mapou politických útvarů a hranic
- Rozlišení příčiny a důsledku středověkého konfliktu
Klíčové pojmy
- Přemysl Otakar II.
- Český král, který rozšířil svou moc do rakouských a alpských zemí. V bitvě na Moravském poli roku 1278 padl v boji s Rudolfem Habsburským a české království přišlo o část mimočeských držav.
- Král železný a zlatý
- Tradiční přezdívka Přemysla Otakara II.; „železný“ se spojuje s jeho vojenskou mocí a „zlatý“ s bohatstvím a leskem dvora.
- Bitva na Moravském poli
- Bitva roku 1278 u Dürnkrutu v dnešním Rakousku, v níž Přemysl Otakar II. padl. Její důsledky ukončily jeho územní expanzi a oslabily postavení českého království v říši.
- Václav II.
- Syn Přemysla Otakara II. Za jeho vlády se rozvíjela těžba stříbra u Kutné Hory a český král získal polskou korunu; šlo o výsledek dynastické politiky, nejen vojenských výbojů.
- Václav III.
- Poslední přemyslovský král po meči. Roku 1306 byl zavražděn v Olomouci a jeho smrtí vymřela mužská linie panujícího rodu.
- Vymření po meči
- Vymření mužské linie rodu. Přemyslovské ženy, například Eliška Přemyslovna, zůstaly a jejich příbuzenství později spojilo Přemyslovce s Lucemburky.
- Proměna území na mapě
- Porovnání rozsahu držav Přemysla Otakara II. před rokem 1278 s územním jádrem Čech a Moravy a pozdějšími nároky Václava II. v Polsku ukazuje, že politické útvary a jejich hranice se v čase měnily.
Časté miskoncepce
Častá chyba
Žáci zaměňují Přemysla Otakara I., který získal dědičný královský titul, s Přemyslem Otakarem II., jenž rozšířil moc českého království a padl na Moravském poli.
Jak na to
Porovnejte dva sloupce: Otakar I. a Otakar II. Žáci ke každému přiřadí příslušnou událost a jejich vlády oddělí na časové ose.
Častá chyba
Žáci se domnívají, že po bitvě na Moravském poli Habsburkové okamžitě a natrvalo převzali vládu v Čechách.
Jak na to
Na mapě vyznačte ztrátu části mimočeských držav a odlište ji od vlády v Čechách: po Přemyslu Otakarovi II. nastoupil jeho syn Václav II.
Častá chyba
Žáci zaměňují Václava II. a Václava III. a připisují králi zavražděnému v Olomouci také polskou korunu.
Jak na to
Ke kartě Václava II. přiřaďte Kutnou Horu a polskou korunu, ke kartě Václava III. Olomouc roku 1306 a vymření po meči; jména porovnejte bez letopočtů v jejich označení.
Častá chyba
Žáci si vykládají vymření Přemyslovců tak, že po rodu nezůstal nikdo.
Jak na to
Ukažte na stručném rodokmenu, že vymřela mužská linie panujícího rodu; Eliška Přemyslovna představuje příbuzenskou spojku k Lucemburkům.
Jak učit
2–3 hodiny
- Evokace: Žáci na slepé mapě střední Evropy odhadnou, kam sahala moc českého krále Přemysla Otakara II., a své tipy stručně zdůvodní.
- Uvědomění: Společně v mapě vyhledají državy Přemysla Otakara II., Moravské pole a Olomouc. U důležitých míst pojmenují související události a jejich příčiny či důsledky.
- Reflexe: Žáci jednou větou porovnají rozsah moci Přemysla Otakara II. před rokem 1278 se situací po smrti Václava III. a uvedou, co se na mapě změnilo.
Nápady na aktivity
- Ve dvojicích porovnejte dvě mapy stejného měřítka a územního rozsahu: před rokem 1278 a po roce 1306. Vyznačte na nich rozšíření a ztrátu držav a popište změny dohodnutými pojmy.
- Seřaďte karty událostí: bitva na Moravském poli, rozvoj těžby stříbra u Kutné Hory, zisk polské koruny a zavraždění Václava III. v Olomouci. Ke každé stručně doplňte příčinu nebo důsledek.
Hodnocení
Žák na mapě lokalizuje alespoň tři uvedená místa nebo oblasti a propojí je s příslušným králem, konfliktem či územní změnou (CAS-DEJ-001-ZV9-004).
Žák vlastními slovy rozliší příčinu a důsledek bitvy na Moravském poli nebo vymření mužské linie Přemyslovců (CAS-DEJ-001-ZV9-009).
Zdroje
Co pro vás ScioBot připraví k tématu Poslední králové Přemyslovců
Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Poslední králové Přemyslovců jedním klikem.
Základní materiály
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Kartičky
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
QR hra
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Interaktivní aktivity 15
-
Křížovka s tajenkou
Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.
10–20 min
-
Kartičky
Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.
5–20 min
-
Pexeso a spojovačka
Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.
10–25 min
-
Poslechové cvičení
Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.
5–30 min
-
Rozhodovačka
Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.
5–12 min
-
Otázky
Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.
5–15 min
-
Vpisování
Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.
5–15 min
-
Rozřazovačka
Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.
5–15 min
-
Rozbory
Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.
10–20 min
-
Označování
Žáci označují správná slova přímo v textu.
5–15 min
-
Doplňování textu
Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.
5–15 min
-
Krok po kroku
Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.
5–15 min
-
Popis obrázku
Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.
5–15 min
-
Přesouvání
Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.
5–15 min
-
Čtení s porozuměním
Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.
10–25 min
K tisku a rozstříhání 8
-
Páry
Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.
10–20 min
-
Výběr z možností (s tajenkou)
Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.
10–20 min
-
Doplňování do vět
Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.
10–20 min
-
Hra Riskuj
Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.
15–30 min
-
Hra AZ kvíz
28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.
15–35 min
-
Označ správnou možnost
Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).
10–20 min
-
Já mám, kdo má …?
Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.
10–25 min
-
Hádej, kdo jsem
Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.
10–25 min
Hry pro celou třídu 4
-
AZ kvíz
28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.
15–35 min
-
Riskuj
Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.
15–40 min
-
Pexeso
Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.
10–25 min
-
Šarády
Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.
15–30 min
Očekávané výstupy
- CAS-DEJ-001-ZV9-004 Specifikuje proměnu politických útvarů, krajiny a lidských sídel od pravěku po současnost pomocí map a dalších informačních zdrojů.
- CAS-DEJ-001-ZV9-009 Rozliší příčiny, důsledky a podobu konfliktů a spolupráce v minulosti.
Učíte Poslední králové Přemyslovců trochu jinak?
Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.
Související témata
-
Meziválečná Evropa
Žáci propojí versailleský řád, hospodářskou krizi a vzestup diktatur v meziválečné Evropě a posoudí, proč se z poválečného uspořádání zrodily nové konflikty i autoritativní režimy.
-
Raný středověk v Evropě
Žáci vymezí raný středověk na časové ose, lokalizují první křesťanské státy, vikinské výpravy i vznik Anglie a doloží, jak šíření křesťanství měnilo politické útvary.
-
Řím od království k republice
Na mapě Apeninského poloostrova sledují vznik Říma, přechod od království k republice, punské války i krizi triumvirátů a hospodářství založené na půdě, obchodu a otrocích.
-
Svět po roce 1945 a dekolonizace
Žáci posoudí poválečné uspořádání světa, Norimberk a rozpad koloniálních říší a ukážou, jaké dopady měly kolonialismus, imperialismus a dekolonizace na různé skupiny lidí.
-
Sjednocování národů v 19. století
Cavour, Garibaldi a Bismarck skládají Itálii a Německo; žáci sledují východní Evropu a vývoj po roce 1848 na mapě nových politických útvarů.
-
Pozdní středověk: Byzanc, Osmané a stoletá válka
Žáci na mapě sledují zánik Byzance, osmanský postup na východě a stoletou válku na západě a rozliší příčiny i důsledky těchto pozdně středověkých konfliktů.
-
Československo po roce 1945
Žáci popíší cestu od osvobození k únoru 1948 a k budování komunistického režimu v 50. a 60. letech a posoudí, jak se diktatura dotkla každodennosti, práva i paměti.
-
Meziválečné Československo
Žáci porovnají demokratický vývoj první republiky s krizí 30. let a Mnichovem a posoudí, jak se měnily každodennost, národnostní otázka i limity demokracie v meziválečném Československu.