Československo: cesta k samostatnosti

Československo vzniklo v roce 1918 v důsledku rozpadu Rakouska-Uherska na konci první světové války, domácího i zahraničního odboje a diplomatické podpory spojenců. Žáci v 9. ročníku sledují cestu ke vzniku státu: válečné vyčerpání, národnostní spory v monarchii, politický program zahraničního odboje a vojenské působení československých legií.

Nový stát se hlásil k parlamentní republice a občanským právům a spojoval české země se Slovenskem. Žili v něm také Němci, Maďaři, Rusíni a další skupiny. Hranice se ještě ustalovaly a obyvatelé měli různé představy o uspořádání republiky i o svém postavení v ní.

Výstup CAS-DEJ-001-ZV9-009 žáci rozvíjejí, když rozliší příčiny vzniku státu, podoby konfliktu i spolupráce a jejich důsledky. Na tomto příkladu mohou sledovat válečné a národnostní napětí, spolupráci odboje se spojenci i domácí převzetí správy a jejich bezprostřední dopady na obyvatele nového státu.

Předpoklady

• Průběh a konec první světové války, vyčerpání válčících zemí a rozpad rakousko-uherské armády
• Národní hnutí a politické požadavky v českých zemích v 19. století
• České země v habsburské monarchii před válkou: autonomie, dualismus a národnostní spory

Klíčové pojmy

Zahraniční odboj

Politická a diplomatická činnost T. G. Masaryka, E. Beneše a M. R. Štefánika usilovala o vznik samostatného Československa a podporu spojenců, nikoli jen o reformu monarchie.

Washingtonská deklarace (18. 10. 1918)

Prohlášení T. G. Masaryka vyhlásilo nezávislost československého národa a přihlásilo se k republikánskému zřízení. Vzniklo v době, kdy se Rakousko-Uhersko vojensky rozpadalo a zahraniční odboj získával podporu spojenců.

28. říjen 1918

V Praze převzal Národní výbor správu po zprávě, že Rakousko-Uhersko přijalo Wilsonovy podmínky pro jednání o příměří. Vznik Československa souvisel se zahraničním odbojem i s domácím převzetím moci.

Legie

Československé vojenské jednotky bojovaly na straně Dohody, zejména v Rusku, Francii a Itálii. Jejich působení přispělo k podpoře zahraničního odboje a jeho snah o uznání samostatného státu.

Martinská deklarace (30. 10. 1918)

Slovenští politici se v Turčianském Svätém Martině přihlásili ke společnému státu s Čechy. Vznik Československa tak podpořilo také politické rozhodnutí slovenských představitelů.

Pittsburská dohoda (květen 1918)

Dohoda českých a slovenských krajanských organizací v USA s T. G. Masarykem počítala se společným státem a slibovala Slovensku autonomní správu. Později se stala předmětem sporů o podobu postavení Slovenska v republice.

Národnostní složení nového státu

V republice žili vedle Čechů a Slováků také početní Němci, Maďaři, Rusíni a další skupiny. Deklarovaná občanská rovnost se v praxi střetávala s otázkou postavení národnostních menšin.

Hranice a Těšínsko

Při vzniku státu nebyly všechny hranice ustálené. O Těšínsko se vedl spor s Polskem a na Slovensku i Podkarpatské Rusi se teprve upevňovala československá správa.

Časté miskoncepce

• Častá chyba

  Žáci říkají, že Masaryk 28. října v Praze vyhlásil republiku.

  Jak na to

  Rozlište tři místa a události: Washingtonskou deklaraci zahraničního odboje, převzetí správy Národním výborem v Praze 28. října a Martinskou deklaraci z 30. října. Připomeňte, že Masaryk se do Československa vrátil až v prosinci.

• Častá chyba

  Žáci zaměňují legionáře za české vojáky v rakousko-uherské armádě a nevědí, proč na legiích spojencům záleželo.

  Jak na to

  Porovnejte postavení vojáka rakousko-uherské armády a legionáře bojujícího na straně Dohody. Ujasněte, že působení legií podporovalo zahraniční odboj a jeho snahu získat uznání spojenců.

• Častá chyba

  Žáci vnímají Československo jako stát pouze Čechů, Slovensko jako pozdější přírůstek nebo obě země jako zcela totožné.

  Jak na to

  Porovnejte úryvek Martinské deklarace s mapou a připomeňte odlišnou uherskou zkušenost Slovenska i slib autonomie v Pittsburské dohodě. Uvažujte, jaké místo měly tyto představy v novém státě.

• Častá chyba

  Žáci předpokládají, že po 28. říjnu nastal klid a všichni obyvatelé byli spokojení.

  Jak na to

  Ukažte příklady německojazyčného pohraničí, Slovenska a Těšínska. U každého pojmenujte jeden bezprostřední problém spojený se správou, jazykem nebo hranicemi.

Jak učit

2–3 hodiny

1. Evokace: Žáci z mapy Rakouska-Uherska z roku 1914 odhadují, jak mohlo válečné vyčerpání a národnostní napětí přispět k rozpadu monarchie a proč čeští a slovenští představitelé hledali podporu v zahraničí.
2. Uvědomění: Časová osa let 1914–1918 propojí zahraniční odboj, legie, Washingtonskou deklaraci, převzetí správy 28. října a Martinskou deklaraci. Žáci sledují, jaké politické uspořádání nový stát sliboval a jaké otázky přinášelo jeho národnostní složení.
3. Reflexe: Žáci jednou větou rozliší příčinu vzniku státu, podobu jedné události na cestě k němu a její důsledek pro obyvatele, kteří nebyli Čechy v Praze.

Nápady na aktivity

• Práce s pramenem: Žáci porovnají krátký úryvek Washingtonské deklarace a záznam o událostech 28. října v Praze. Sledují, kdo jedná, kde a jménem koho.
• Mapa rolí: Skupiny představující zahraniční odboj, Národní výbor, slovenské představitele v Martině a obyvatele německojazyčného pohraničí formulují jeden požadavek a jednu obavu z podzimu 1918.

Hodnocení

Žák na časové ose uvede alespoň tři kroky ke vzniku státu a u každého rozliší jeho příčinu, podobu nebo důsledek (CAS-DEJ-001-ZV9-009).

Krátký text: Jaké politické uspořádání nový stát sliboval a jaké otázky vyvstaly v souvislosti s obyvateli českých zemí a Slovenska a národnostním složením republiky?

Zdroje

• RVP ZV — prohlednout.rvp.cz
• Národní pedagogický institut — otevřená data
• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Československo: cesta k samostatnosti

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Československo: cesta k samostatnosti jedním klikem.

Základní materiály

• Příprava na hodinu

  Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.

• Pracovní list

  List s úlohami, klíčem a variantou.

• Písemka

  Časovaná písemka s body a variantami.

• Aktivita

  Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.

• Prezentace

  Sada slajdů k výkladu a procvičení.

• Kartičky

  Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).

• QR hra

  Interaktivní hra k procvičení tématu.

Interaktivní aktivity 15

• Křížovka s tajenkou

  Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.

  10–20 min

• Kartičky

  Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.

  5–20 min

• Pexeso a spojovačka

  Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.

  10–25 min

• Poslechové cvičení

  Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.

  5–30 min

• Rozhodovačka

  Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.

  5–12 min

• Otázky

  Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.

  5–15 min

• Vpisování

  Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.

  5–15 min

• Rozřazovačka

  Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.

  5–15 min

• Rozbory

  Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.

  10–20 min

• Označování

  Žáci označují správná slova přímo v textu.

  5–15 min

• Doplňování textu

  Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.

  5–15 min

• Krok po kroku

  Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.

  5–15 min

• Popis obrázku

  Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.

  5–15 min

• Přesouvání

  Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.

  5–15 min

• Čtení s porozuměním

  Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.

  10–25 min

K tisku a rozstříhání 8

• Páry

  Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.

  10–20 min

• Výběr z možností (s tajenkou)

  Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.

  10–20 min

• Doplňování do vět

  Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.

  10–20 min

• Hra Riskuj

  Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.

  15–30 min

• Hra AZ kvíz

  28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.

  15–35 min

• Označ správnou možnost

  Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).

  10–20 min

• Já mám, kdo má …?

  Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.

  10–25 min

• Hádej, kdo jsem

  Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.

  10–25 min

Hry pro celou třídu 4

• AZ kvíz

  28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.

  15–35 min

• Riskuj

  Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.

  15–40 min

• Pexeso

  Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.

  10–25 min

• Šarády

  Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.

  15–30 min

Očekávané výstupy