Jak se minulost připomíná ve veřejném prostoru
Žáci zkoumají pomník, název ulice nebo jiný historický motiv ve veřejném prostoru a vyjadřují, co připomíná, jakou má funkci a jak může ovlivňovat identitu lidí.
Průvodce tématem Jak se minulost připomíná ve veřejném prostoru v předmětu Dějepis pro 9. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.
Připravit hodinu Všechny formáty
Klikněte a tvořte
Získejte přípravu zdarma
Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Jak se minulost připomíná ve veřejném prostoru (9. třída) — ScioBot ho připraví za vás.
Další formáty na jedno kliknutí
- Vytvořit: Pracovní list
- Vytvořit: Písemka
- Vytvořit: Aktivita
- Vytvořit: Prezentace
- Vytvořit: Kartičky
- Vytvořit: QR hra
Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.
Žáci v 9. ročníku zjišťují, že minulost poznáváme i z veřejného prostoru: pomník na náměstí, název ulice, pamětní deska, socha nebo výroční slavnost odkazují k určitým lidem a událostem. Vybraný objekt či motiv popíší a vyjádří vlastní představu o tom, co připomíná, komu slouží a jakou má funkci (CAS-DEJ-002-ZV9-015).
Připomínání událostí a tradic může ovlivňovat, jak lidé vnímají sebe, své okolí a skupiny, k nimž se hlásí. Žáci posoudí, proč může stejný pomník nebo svátek pro některé lidi posilovat sounáležitost a pro jiné mít jiný, případně bolestný význam, a vztáhnou to k vlastní identitě i identitě lidí kolem sebe (CAS-DEJ-001-ZV9-005).
Jednotka navazuje na práci s prameny a na dřívější setkání s památkami v obci. Zaměřuje se na to, jak se ve veřejném prostoru připomíná minulost a jak se její výklad může proměňovat.
Předpoklady
- Rozlišit pramen a výklad a ptát se, kdo pramen vytvořil a za jakým účelem.
- Popsat středověkou stavbu nebo historický motiv ve veřejném prostoru a rozlišit konkrétní stavební sloh od obecného označení „starý“.
- Propojit osobní zkušenost s činností instituce, která uchovává nebo zprostředkovává paměť, například muzea, archivu či památníku.
Klíčové pojmy
- Veřejný prostor
- Místa v obci přístupná lidem nebo sdílená veřejností, například náměstí, ulice, park, škola či hřbitov. Minulost se v nich připomíná názvy, objekty i obřady.
- Historický objekt a motiv
- Například pomník, pamětní deska, socha, budova, název ulice, znak, výročí nebo rituál, které odkazují k osobě, události či tradici.
- Připomínání (komemorace)
- Udržování vzpomínky na minulost, například odhalením pomníku, položením věnce, pořádáním školní akademie nebo přejmenováním ulice.
- Funkce připomínky
- Úloha, kterou objekt nebo motiv plní: může vzdávat úctu, varovat, posilovat sounáležitost, přitahovat návštěvníky nebo vyvolávat spor o výklad minulosti.
- Kolektivní a osobní identita
- Představa jednotlivce či skupiny o tom, kdo jsou a ke komu se hlásí, například v rodině, obci nebo škole. Utvářejí ji také příběhy a veřejné připomínky minulosti.
- Výběr a vynechání
- Každý pomník či název vybírá, koho nebo co připomíná. Změna doby nebo politického režimu může vést ke změně nápisů, názvů i umístění soch.
- Konflikt pamětí
- Situace, kdy lidé přisuzují stejnému místu nebo připomínce odlišný význam. Spor o pomník může být také sporem o to, které příběhy mají ve veřejném prostoru zaznít.
Časté miskoncepce
Častá chyba
„Název ulice je jen adresa, s dějinami nesouvisí.“ Žák například u Masarykovy nebo Gottwaldovy ulice vnímá pouze její orientační funkci.
Jak na to
U jednoho názvu žáci uvedou, koho nebo co připomíná a jak by se vnímání ulice mohlo změnit po přejmenování. Poté své úvahy porovnají s mapou obce.
Častá chyba
„Pomník říká úplnou pravdu o minulosti.“ Žák například považuje nápis „padlým hrdinům“ za úplný přehled toho, co se stalo.
Jak na to
U jedné desky se žáci ptají, kdo ji nechal vytvořit, koho jmenuje a koho nezmiňuje. K nápisu porovnají jeden další pramen, například seznam padlých nebo zprávu o odhalení.
Častá chyba
„Když se socha odstraní, minulost se smaže.“ Žák při debatě o odstraněném pomníku tvrdí, že bez sochy už událost neexistuje.
Jak na to
Žáci porovnají fotografii sochy s fotografií prázdného podstavce a uvedou, co zůstává, například událost či spor, a co se mění, například viditelnost připomínky ve městě.
Častá chyba
„Identita znamená jen občanství nebo národnost; pomník s ní nesouvisí.“ Žák nevidí souvislost mezi místní slavností či pomníkem a tím, ke komu se lidé hlásí.
Jak na to
Ve dvojici žáci mluví o tom, která místní slavnost nebo připomínka je jim blízká či cizí a proč. Závěry shrnou bez posuzování, která identita je „správná“.
Jak učit
2–3 hodiny
- Evokace: Ukažte fotografii známého místa v obci bez popisku. Žáci odhadují, co se tam připomíná a podle čeho to poznali.
- Uvědomění: Při procházce nebo nad virtuální prohlídkou žáci zkoumají jeden objekt: kdo či co je na něm zachyceno, kdy mohl vzniknout a jakou funkci může mít. Své domněnky vztáhnou k výstupům CAS-DEJ-002-ZV9-015 a CAS-DEJ-001-ZV9-005.
- Reflexe: Žáci jednou větou vyjádří, jak vybraná připomínka může působit na lidi v obci a na ně samotné. Rozdílné pohledy společně zváží, aniž by hlasovali o jediné „pravdě pomníku“.
Nápady na aktivity
- Mapa obce: Každý žák označí jeden historický motiv a uvede jeho možnou funkci, například vzdávat úctu, varovat, posilovat sounáležitost nebo přitahovat návštěvníky. Doplní, kdo může jeho význam vnímat jinak.
- Krátký rozhovor v rodině nebo se sousedy: „Který pomník nebo svátek u nás považujete za smysluplný?“ Žáci porovnají dvě odpovědi se svým názorem, aniž by uváděli jména.
Hodnocení
Žák ústně nebo písemně vyjádří vlastní představu o funkci a významu konkrétního historického objektu či motivu ve veřejném prostoru (CAS-DEJ-002-ZV9-015).
Na zvoleném příkladu žák posoudí, jak připomínání události nebo tradice může ovlivňovat jeho identitu a identitu lidí v okolí (CAS-DEJ-001-ZV9-005).
Zdroje
Co pro vás ScioBot připraví k tématu Jak se minulost připomíná ve veřejném prostoru
Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Jak se minulost připomíná ve veřejném prostoru jedním klikem.
Základní materiály
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Kartičky
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
QR hra
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Interaktivní aktivity 15
-
Křížovka s tajenkou
Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.
10–20 min
-
Kartičky
Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.
5–20 min
-
Pexeso a spojovačka
Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.
10–25 min
-
Poslechové cvičení
Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.
5–30 min
-
Rozhodovačka
Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.
5–12 min
-
Otázky
Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.
5–15 min
-
Vpisování
Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.
5–15 min
-
Rozřazovačka
Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.
5–15 min
-
Rozbory
Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.
10–20 min
-
Označování
Žáci označují správná slova přímo v textu.
5–15 min
-
Doplňování textu
Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.
5–15 min
-
Krok po kroku
Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.
5–15 min
-
Popis obrázku
Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.
5–15 min
-
Přesouvání
Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.
5–15 min
-
Čtení s porozuměním
Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.
10–25 min
K tisku a rozstříhání 8
-
Páry
Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.
10–20 min
-
Výběr z možností (s tajenkou)
Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.
10–20 min
-
Doplňování do vět
Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.
10–20 min
-
Hra Riskuj
Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.
15–30 min
-
Hra AZ kvíz
28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.
15–35 min
-
Označ správnou možnost
Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).
10–20 min
-
Já mám, kdo má …?
Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.
10–25 min
-
Hádej, kdo jsem
Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.
10–25 min
Hry pro celou třídu 4
-
AZ kvíz
28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.
15–35 min
-
Riskuj
Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.
15–40 min
-
Pexeso
Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.
10–25 min
-
Šarády
Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.
15–30 min
Očekávané výstupy
- CAS-DEJ-001-ZV9-005 Posoudí, jak se připomínání historických událostí a tradic podílí na utváření jeho osobní identity a identity lidí v jeho okolí.
- CAS-DEJ-002-ZV9-015 Vyjádří vlastní představu o funkci a významu historických objektů a motivů ve veřejném prostoru.
Učíte Jak se minulost připomíná ve veřejném prostoru trochu jinak?
Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.
Související témata
-
Meziválečná Evropa
Žáci propojí versailleský řád, hospodářskou krizi a vzestup diktatur v meziválečné Evropě a posoudí, proč se z poválečného uspořádání zrodily nové konflikty i autoritativní režimy.
-
Raný středověk v Evropě
Žáci vymezí raný středověk na časové ose, lokalizují první křesťanské státy, vikinské výpravy i vznik Anglie a doloží, jak šíření křesťanství měnilo politické útvary.
-
Řím od království k republice
Na mapě Apeninského poloostrova sledují vznik Říma, přechod od království k republice, punské války i krizi triumvirátů a hospodářství založené na půdě, obchodu a otrocích.
-
Svět po roce 1945 a dekolonizace
Žáci posoudí poválečné uspořádání světa, Norimberk a rozpad koloniálních říší a ukážou, jaké dopady měly kolonialismus, imperialismus a dekolonizace na různé skupiny lidí.
-
Sjednocování národů v 19. století
Cavour, Garibaldi a Bismarck skládají Itálii a Německo; žáci sledují východní Evropu a vývoj po roce 1848 na mapě nových politických útvarů.
-
Pozdní středověk: Byzanc, Osmané a stoletá válka
Žáci na mapě sledují zánik Byzance, osmanský postup na východě a stoletou válku na západě a rozliší příčiny i důsledky těchto pozdně středověkých konfliktů.
-
Československo po roce 1945
Žáci popíší cestu od osvobození k únoru 1948 a k budování komunistického režimu v 50. a 60. letech a posoudí, jak se diktatura dotkla každodennosti, práva i paměti.
-
Meziválečné Československo
Žáci porovnají demokratický vývoj první republiky s krizí 30. let a Mnichovem a posoudí, jak se měnily každodennost, národnostní otázka i limity demokracie v meziválečném Československu.