Od první světové války k dnešku
Žáci propojí události 20. století od první světové války po současnost, zopakují klíčové pojmy a ukážou, jak historické poznání pomáhá porozumět dnešku.
Průvodce tématem Od první světové války k dnešku v předmětu Dějepis pro 9. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.
Připravit hodinu Všechny formáty
Klikněte a tvořte
Získejte přípravu zdarma
Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Od první světové války k dnešku (9. třída) — ScioBot ho připraví za vás.
Další formáty na jedno kliknutí
- Vytvořit: Pracovní list
- Vytvořit: Písemka
- Vytvořit: Aktivita
- Vytvořit: Prezentace
- Vytvořit: Kartičky
- Vytvořit: QR hra
Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.
Přehled 9. ročníku propojuje události od první světové války přes vznik Československa, meziválečné krize, druhou světovou válku a holocaust, studenou válku a poválečný vývoj až po sametovou revoluci a soudobé dějiny. Žáci si opakují pojmy z jednotlivých tematických celků a rozlišují příčiny, podobu a důsledky konfliktů i spolupráce (CAS-DEJ-001-ZV9-009).
Cílem je ukázat souvislosti: jak se domácí vývoj propojuje s evropským a světovým, jak se střídají demokratické a nedemokratické režimy a jak se proměňuje každodenní život. V modelové situaci žáci uvažují, jak jim historické poznání může pomoci rozhodovat se v současnosti (CAS-DEJ-002-ZV9-018).
Přehled pracuje s časovou osou, krátkými prameny a srovnáním období. Žáci zařazují události, pojmenovávají aktéry a vysvětlují, proč se podobné jevy, jako válka, propaganda, migrace nebo změna režimu, v různých desetiletích projevují odlišně.
Předpoklady
- První světová válka a rozpad velmocenského uspořádání
- Vznik Československa a meziválečný vývoj
- Druhá světová válka, holocaust a protektorát
- Studená válka, Československo po roce 1945 a sametová revoluce
Klíčové pojmy
- Příčina – průběh – důsledek
- U konfliktů i spolupráce žáci rozlišují, co je vyvolalo, jak probíhaly a jaké měly následky pro politiku, hranice a historickou paměť.
- Totalitní režim a demokracie
- Žáci srovnávají meziválečné diktatury, nacistickou okupaci, komunistický režim a obnovu demokratických institucí po roce 1989.
- Holocaust a nacistické pronásledování
- Holocaust byla genocida evropských Židů; nacistický režim pronásledoval a vraždil také další skupiny. Žáci události zasazují do souvislosti s rasovou ideologií a mocí státu.
- Studená válka
- Soupeření Spojených států a Sovětského svazu a jejich spojenců po roce 1945 provázelo rozdělení Evropy, zbrojení a krize, přestože mezi oběma velmocemi nedošlo k přímé válce.
- Dekolonizace a svět po roce 1945
- Rozpad koloniálních říší a vznik nových států změnily politickou mapu a vztahy i mimo Evropu.
- Pražské jaro, normalizace, listopad 1989
- Pokus o reformu komunistického režimu, jeho následné utužení a přechod k demokracii tvoří důležitou osu československých dějin druhé poloviny 20. století.
- Historické poznání v současném životě
- Práce s prameny a ověřování informací pomáhají porozumět současným situacím, například sporům o veřejnou paměť nebo zprávám v médiích.
Časté miskoncepce
Častá chyba
Žáci zaměňují první a druhou světovou válku, pletou si roky 1918 a 1945 nebo zaměňují vznik Československa s koncem protektorátu.
Jak na to
Na časovou osu společně vyznačí období obou válek a roky 1918, 1938/39 a 1945. K těmto rokům přiřadí vznik Československa, Mnichovskou dohodu a konec druhé světové války a vysvětlí jejich rozdíly.
Častá chyba
Žáci chápou holocaust jako běžné válečné ztráty nebo ho spojují jen se závěrem války, bez vazby na diskriminaci, nacistickou politiku a protektorát.
Jak na to
Stručně propojí diskriminaci, vyloučení a deportace s nacistickou genocidou Židů a připomenou, že utrpení vězňů v Terezíně a obětí Lidic mělo odlišný kontext od ztrát na frontě.
Častá chyba
Žáci popisují studenou válku jako přímou válku USA proti SSSR a přehlížejí rozdělení Evropy, soupeření bloků a místní konflikty.
Jak na to
Na mapě Evropy označí železnou oponu a uvedou příklad krize, například berlínské krize nebo invazi do Československa v roce 1968. Vysvětlí, proč studená válka nebyla přímou totální válkou mezi velmocemi.
Častá chyba
Žáci vnímají rok 1989 jako náhlý přechod ke svobodě bez souvislosti s únorem 1948, Pražským jarem a normalizací, nebo mylně zahrnují první republiku do období komunistického Československa.
Jak na to
Seřadí období 1918–1938, 1939–1945, 1948–1989 a dobu po roce 1989. Ke každému přiřadí stručnou charakteristiku: demokracie, okupace, komunistický režim a obnova demokracie.
Jak učit
2–3 hodiny
- Evokace: Žáci na osu let 1900–2000 umístí pět událostí, které si pamatují, a určí, které souvisejí s konfliktem a které se spoluprací.
- Uvědomění: Ve dvojicích propojí domácí a světové události z let 1918, 1938/39, 1948, 1968 a 1989 a stručně popíší jejich souvislosti, příčiny nebo důsledky.
- Reflexe: Na příkladu zprávy v médiích, pomníku nebo rodinné vzpomínky žáci vysvětlí, jak jim historické poznání může pomoci porozumět situaci a vyhnout se nepodloženému úsudku.
Nápady na aktivity
- „Mosty století“: Skupiny propojí například Mnichovskou dohodu a okupaci českých zemí, Pražské jaro a invazi vojsk Varšavské smlouvy nebo studenou válku a rozdělení Evropy. Vztahy přehledně znázorní na časové ose.
- Posouzení historického tvrzení: Každá skupina doloží nebo zpochybní tvrzení z učebnice dvěma konkrétními údaji z dřívějších hodin, například datem nebo informací z pramene.
Hodnocení
Ústně nebo písemně: Žák zařadí pět událostí na časovou osu a u jednoho příkladu konfliktu nebo spolupráce rozliší příčiny, podobu a důsledky (CAS-DEJ-001-ZV9-009).
V krátké modelové situaci žák několika větami vysvětlí, jak mu historické poznání může pomoci porozumět konkrétnímu dilematu současného života (CAS-DEJ-002-ZV9-018).
Zdroje
Co pro vás ScioBot připraví k tématu Od první světové války k dnešku
Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Od první světové války k dnešku jedním klikem.
Základní materiály
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Kartičky
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
QR hra
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Interaktivní aktivity 15
-
Křížovka s tajenkou
Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.
10–20 min
-
Kartičky
Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.
5–20 min
-
Pexeso a spojovačka
Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.
10–25 min
-
Poslechové cvičení
Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.
5–30 min
-
Rozhodovačka
Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.
5–12 min
-
Otázky
Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.
5–15 min
-
Vpisování
Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.
5–15 min
-
Rozřazovačka
Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.
5–15 min
-
Rozbory
Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.
10–20 min
-
Označování
Žáci označují správná slova přímo v textu.
5–15 min
-
Doplňování textu
Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.
5–15 min
-
Krok po kroku
Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.
5–15 min
-
Popis obrázku
Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.
5–15 min
-
Přesouvání
Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.
5–15 min
-
Čtení s porozuměním
Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.
10–25 min
K tisku a rozstříhání 8
-
Páry
Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.
10–20 min
-
Výběr z možností (s tajenkou)
Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.
10–20 min
-
Doplňování do vět
Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.
10–20 min
-
Hra Riskuj
Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.
15–30 min
-
Hra AZ kvíz
28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.
15–35 min
-
Označ správnou možnost
Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).
10–20 min
-
Já mám, kdo má …?
Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.
10–25 min
-
Hádej, kdo jsem
Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.
10–25 min
Hry pro celou třídu 4
-
AZ kvíz
28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.
15–35 min
-
Riskuj
Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.
15–40 min
-
Pexeso
Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.
10–25 min
-
Šarády
Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.
15–30 min
Očekávané výstupy
- CAS-DEJ-001-ZV9-009 Rozliší příčiny, důsledky a podobu konfliktů a spolupráce v minulosti.
- CAS-DEJ-002-ZV9-018 V modelové situaci předvede, jak může historické poznání pomoci v současném životě.
Učíte Od první světové války k dnešku trochu jinak?
Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.
Související témata
-
Meziválečná Evropa
Žáci propojí versailleský řád, hospodářskou krizi a vzestup diktatur v meziválečné Evropě a posoudí, proč se z poválečného uspořádání zrodily nové konflikty i autoritativní režimy.
-
Raný středověk v Evropě
Žáci vymezí raný středověk na časové ose, lokalizují první křesťanské státy, vikinské výpravy i vznik Anglie a doloží, jak šíření křesťanství měnilo politické útvary.
-
Řím od království k republice
Na mapě Apeninského poloostrova sledují vznik Říma, přechod od království k republice, punské války i krizi triumvirátů a hospodářství založené na půdě, obchodu a otrocích.
-
Svět po roce 1945 a dekolonizace
Žáci posoudí poválečné uspořádání světa, Norimberk a rozpad koloniálních říší a ukážou, jaké dopady měly kolonialismus, imperialismus a dekolonizace na různé skupiny lidí.
-
Sjednocování národů v 19. století
Cavour, Garibaldi a Bismarck skládají Itálii a Německo; žáci sledují východní Evropu a vývoj po roce 1848 na mapě nových politických útvarů.
-
Pozdní středověk: Byzanc, Osmané a stoletá válka
Žáci na mapě sledují zánik Byzance, osmanský postup na východě a stoletou válku na západě a rozliší příčiny i důsledky těchto pozdně středověkých konfliktů.
-
Československo po roce 1945
Žáci popíší cestu od osvobození k únoru 1948 a k budování komunistického režimu v 50. a 60. letech a posoudí, jak se diktatura dotkla každodennosti, práva i paměti.
-
Meziválečné Československo
Žáci porovnají demokratický vývoj první republiky s krizí 30. let a Mnichovem a posoudí, jak se měnily každodennost, národnostní otázka i limity demokracie v meziválečném Československu.