Vlastní bloky: od opakování k parametrům

V sedmé třídě žáci navazují na práci s pojmenovanými úseky programu a učí se z nich vytvářet vlastní bloky. Opakující se postup zapíší jednou, pojmenují ho a na potřebných místech zavolají. Tím zpřehledňují program a rozdělují úlohu na řešitelné části, což rozvíjí výstupy INF-INF-002-ZV9-007 a INF-INF-002-ZV9-006.

Žáci nejprve vyčleňují úseky bez parametrů, které mají při každém volání stejné chování, například „nakresli dům“. Poté stejný postup zobecní parametrem: jedna definice tak může například nakreslit čtverce různých délek stran nebo určitý počet opakování. Parametr je vstup, jehož hodnota může být při jednotlivých voláních různá.

Porovnáním kopírovaných úseků a vlastních bloků žáci zjišťují, že změnu postupu lze provést na jednom místě. Rozlišují také definici bloku, která popisuje jeho činnost, a volání, které tuto činnost spustí.

Předpoklady

• Pojmenování a volání podprogramů v blocích bez parametrů
• Rozklad úlohy na části, které lze řešit zvlášť
• Opakování a vnořené bloky v blokovém jazyce
• Čtení postupu a diagramu před úpravou programu

Klíčové pojmy

Podprogram (definice)

Pojmenovaný úsek příkazů, který popisuje, co se má stát při jeho zavolání. Samotná definice příkazy nespustí.

Volání

Blok, který spustí definovaný úsek příkazů, ať už v hlavním skriptu, nebo v jiném podprogramu.

Znovupoužití

Stejný postup se na více místech spouští voláním místo opakovaného kopírování. Úpravu postupu pak lze provést v jeho definici.

Parametr

Vstup podprogramu, například číslo nebo barva, jehož hodnota může být při jednotlivých voláních různá.

Zobecnění

Úprava konkrétního postupu tak, aby pomocí parametru mohl řešit více podobných případů, například kreslit čtverce s různě dlouhými stranami.

Rozklad na části

Rozdělení úlohy na menší celky, které lze řešit samostatně a případně popsat podprogramy. Tím žáci rozvíjejí výstup INF-INF-002-ZV9-006.

Přehlednost programu

Hlavní skript ukazuje důležité kroky úlohy, například „střecha, stěna, okno“, zatímco podrobnosti jejich provedení jsou v podprogramech. To souvisí s výstupem INF-INF-002-ZV9-007.

Časté miskoncepce

• Častá chyba

  Žák zkopíruje stejný úsek programu několikrát a nevidí důvod pro podprogram.

  Jak na to

  Vyzvěte ho, aby změnil stejný detail ve všech kopiích. Pak porovnejte, jak se tato úprava provede v jedné definici používané několika voláními.

• Častá chyba

  Žák vytvoří definici podprogramu, ale nezavolá ji, a proto se činnost nespustí.

  Jak na to

  Porovnejte spuštění skriptu obsahujícího jen definici se skriptem, který ji také volá. Žáci určí, který blok spustí popsanou činnost.

• Častá chyba

  Žák zapíše do podprogramu pevnou hodnotu, například délku strany 50, a pro jiné čtverce kopíruje celou definici místo použití parametru.

  Jak na to

  V zadání „tři čtverce o stranách 30, 60 a 90 jednou definicí“ se žáků zeptejte, čím se volání liší. Pokud vzniknou tři definice, vraťte se k roli parametru.

• Častá chyba

  Žák zamění název podprogramu s parametrem nebo parametr sice přidá, ale v definici ho nepoužije.

  Jak na to

  Ukažte, že název popisuje činnost podprogramu a parametr určuje, čím se jeho jednotlivá volání liší. V definici má parametr nahradit pevnou hodnotu tam, kde má měnit výsledek.

Jak učit

2–3 hodiny

1. Evokace: Ukažte dva podobné skripty, které kreslí tři stejné domy, a zeptejte se, co se stane, když bude třeba změnit jedno okno.
2. Uvědomění: Společně vyčleňte opakující se úsek do podprogramu bez parametrů a ověřte ho voláním. Pak přidejte parametr a použijte ho v definici místo pevné hodnoty.
3. Reflexe: Žáci na hotovém projektu ukážou definici, její volání a místo, kde parametr mění výsledek. Vysvětlí také, jak by provedli úpravu společnou pro všechna volání.

Nápady na aktivity

• Kreslení vzorů perem nebo postavou: nejprve vytvořte podprogram pro jeden motiv bez parametru, potom pomocí parametru upravte jeho velikost nebo počet opakování.
• Stavba scény z částí, jako jsou strom, dům a plot: hlavní skript volá příslušné podprogramy; jedna část může mít parametr, například výšku stromu.

Hodnocení

Žák v projektu ukáže podprogram bez parametru i podprogram s parametrem a jejich volání z hlavního skriptu. Vysvětlí, jak jejich použití zpřehledňuje program oproti kopírování stejných úseků.

Po změně zadání, například velikosti nebo barvy, žák upraví hodnotu při volání nebo příslušnou definici podle toho, co se má změnit, místo aby upravoval několik stejných kopií.

Zdroje

• RVP ZV — Informatika, algoritmizace a programování
• Archiv iMyšlení — materiály k blokovému programování
• Národní pedagogický institut — otevřená data a metodická podpora

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Vlastní bloky: od opakování k parametrům

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Vlastní bloky: od opakování k parametrům jedním klikem.

Základní materiály

• Příprava na hodinu

  Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.

• Pracovní list

  List s úlohami, klíčem a variantou.

• Písemka

  Časovaná písemka s body a variantami.

• Aktivita

  Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.

• Prezentace

  Sada slajdů k výkladu a procvičení.

• Kartičky

  Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).

• QR hra

  Interaktivní hra k procvičení tématu.

Interaktivní aktivity 15

• Křížovka s tajenkou

  Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.

  10–20 min

• Kartičky

  Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.

  5–20 min

• Pexeso a spojovačka

  Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.

  10–25 min

• Poslechové cvičení

  Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.

  5–30 min

• Rozhodovačka

  Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.

  5–12 min

• Otázky

  Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.

  5–15 min

• Vpisování

  Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.

  5–15 min

• Rozřazovačka

  Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.

  5–15 min

• Rozbory

  Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.

  10–20 min

• Označování

  Žáci označují správná slova přímo v textu.

  5–15 min

• Doplňování textu

  Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.

  5–15 min

• Krok po kroku

  Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.

  5–15 min

• Popis obrázku

  Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.

  5–15 min

• Přesouvání

  Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.

  5–15 min

• Čtení s porozuměním

  Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.

  10–25 min

K tisku a rozstříhání 8

• Páry

  Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.

  10–20 min

• Výběr z možností (s tajenkou)

  Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.

  10–20 min

• Doplňování do vět

  Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.

  10–20 min

• Hra Riskuj

  Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.

  15–30 min

• Hra AZ kvíz

  28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.

  15–35 min

• Označ správnou možnost

  Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).

  10–20 min

• Já mám, kdo má …?

  Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.

  10–25 min

• Hádej, kdo jsem

  Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.

  10–25 min

Hry pro celou třídu 4

• AZ kvíz

  28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.

  15–35 min

• Riskuj

  Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.

  15–40 min

• Pexeso

  Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.

  10–25 min

• Šarády

  Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.

  15–30 min

Očekávané výstupy