Pohyby Země

Vysvětlí otáčení Země kolem osy a oběh kolem Slunce a odvodí z nich střídání dne a noci i nestejnou délku dne v průběhu roku.

Průvodce tématem Pohyby Země v předmětu Zeměpis pro 6. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.

Připravit hodinu Všechny formáty

Klikněte a tvořte

Získejte přípravu zdarma

Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Pohyby Země (6. třída) — ScioBot ho připraví za vás.

Připravit hodinu

Další formáty na jedno kliknutí

Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.

Pohyby Země jsou dva základní pohyby, které žáci v 6. ročníku oddělují a propojují s tím, co vidí na obloze a v kalendáři. Otáčení Země kolem osy (rotace) trvá přibližně 24 hodin a vysvětluje střídání dne a noci: místa na osvětlené polokouli mají den, místa na neodsvětlené noc. Oběh Země kolem Slunce (revoluce) trvá přibližně 365 dní; Země se při něm pohybuje po eliptické dráze a její osa je skloněná vůči rovině oběhu.

Ze sklonu osy a oběhu kolem Slunce vyplývá, že stejné místo na Zemi dostává v různých částech roku různé množství slunečního záření a den trvá různě dlouho. V 6. ročníku žáci odvozují, proč je u nás v létě den delší než v zimě a proč se polední výška Slunce nad obzorem během roku mění, aniž by se tím ještě plně probírala roční období jako samostatná jednotka. Výstup GEO-GEO-002-ZV9-004 se tu připravuje: příjem záření v konkrétním místě a čase má příčinu v poloze vůči slunečním paprskům, která se mění otáčením i oběhem.

Model globusu, baterky a jednoduchý nákres osy a roviny oběhu stačí k tomu, aby žáci sami ukázali den a noc i nestejnou délku dne. Cílem hodiny je, aby žáci tyto dva pohyby nepletli a uměli z nich odvodit jevy, které denně pozorují.

Předpoklady

Klíčové pojmy

Rotace Země
Otáčení Země kolem vlastní osy přibližně jednou za 24 hodin; vůči Slunci se tím střídá osvětlená a neodsvětlená strana.
Zemská osa
Pomyslná přímka procházející póly; Země se otáčí kolem ní a osa je skloněná vůči rovině oběhu kolem Slunce.
Střídání dne a noci
Důsledek rotace: den je tam, kam dopadají sluneční paprsky, noc tam, kam nedopadají; hranice se posouvá s otáčením.
Revoluce Země
Oběh Země kolem Slunce přibližně za 365 dní po eliptické dráze; spolu se sklonem osy mění, jak dlouho a jak šikmo paprsky dopadají na dané místo.
Nestejná délka dne v roce
Na stejném místě (např. v Česku) je v části roku den delší a Slunce výše nad obzorem, v jiné části kratší a níže — kvůli sklonu osy při oběhu, ne proto, že by se Země „přiblížila ke Slunci“.
Příjem slunečního záření v místě a čase
Kolik záření místo dostane, závisí na tom, zda je na denní straně a pod jakým úhlem paprsky dopadají; to se mění během dne (rotace) i během roku (oběh a sklon osy). Výstup GEO-GEO-002-ZV9-004.

Časté miskoncepce

  • Častá chyba

    „Slunce ráno vyjde a večer zajde, takže se točí Slunce kolem Země, Země stojí.“

    Jak na to

    Zhasnout, globus s pevnou baterkou (Slunce). Otočit jen Zemí: žáci uvidí, že „východ a západ“ vznikne otáčením Země, zatímco světlo zůstává na stejném místě.

  • Častá chyba

    „V létě je den delší (a tepleji), protože je Země blíž ke Slunci.“

    Jak na to

    Na nákresu dráhy ukázat, že vzdálenost ke Slunci se během roku mění málo a v době našeho léta Země není „nejblíž“. Pak globusem se skloněnou osou ukázat, která polokoule je víc nakloněná ke Slunci.

  • Častá chyba

    „Otáčení kolem osy a oběh kolem Slunce je totéž — Země se točí a tím vznikne i rok.“

    Jak na to

    Dva samostatné pokusy za sebou: nejdřív jen rotace (den/noc za minutu), potom globus obíhá kolem baterky bez rychlého točení a žáci počítají „roky“. Na tabuli dvě šipky s popisky rotace / revoluce.

  • Častá chyba

    „Den a noc trvají všude a vždycky stejně, dvanáct hodin.“

    Jak na to

    Na globusu označit Česko a rovník, otočit osu jako v červnu a v prosinci a porovnat, jak dlouho je značka ve světle. Žáci zapíší: u nás se délka dne v roce mění, u rovníku mnohem méně.

Jak učit

2–3 hodiny

  1. Evokace: žáci řeknou, co se děje se Sluncem od rána do večera a proč je v zimě tma dřív — bez oprav, jen zapsat nápady.
  2. Jádro: globus a baterka — rotace = den a noc; pak oběh se skloněnou osou = nestejná délka dne; oddělit od „blíž/dál ke Slunci“.
  3. Reflexe: každý napíše jednou větou, který pohyb způsobuje střídání dne a noci a který nestejnou délku dne v roce.

Nápady na aktivity

  • Dvojice: jedna otáčí globusem (den/noc), druhá hlásí, kdy má „Česko“ světlo; pak vymění role a globus obíhá kolem baterky se skloněnou osou.
  • Pracovní list: dvě schémata (osa + rotace; dráha + sklon osy) — žáci šipkami přiřadí jev: střídání dne a noci / změna délky dne během roku.

Hodnocení

Ústně u globusu: žák ukáže rotaci a řekne, proč je na jedné straně den; pak ukáže oběh a vysvětlí nestejnou délku dne u nás.

Krátký zápis: dvě věty — příčina dne a noci; příčina toho, že v prosinci u nás zapadá Slunce dřív než v červnu (bez „Země je dál“).

Související témata

Zdroje

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Pohyby Země

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Pohyby Země jedním klikem.

Základní materiály

Interaktivní aktivity 14

K tisku a rozstříhání 8

Hry pro celou třídu 4

Očekávané výstupy

  • GEO-GEO-002-ZV9-004 Odvodí příjem slunečního záření pro konkrétní místo a čas, jeho příčiny a důsledky na přírodní procesy a lidské aktivity.

Učíte Pohyby Země trochu jinak?

Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

Napsat ScioBotu

Související témata