Zeměpis na základní škole

Přehled hlavních českých pohoří, jejich polohy na mapě a rozdílu mezi pohořím, jednotlivou horou a jejím vrcholem.

Podnebné pásy ukazují, jak se od rovníku k pólům mění dlouhodobé teplotní podmínky a jak tyto rozdíly souvisejí s dopadem slunečního záření.

Země má přibližně kulovitý tvar; globus pomáhá vysvětlit zakřivení jejího povrchu i to, proč se nám okolní krajina jeví jako rovná.

Hlavní města Evropy propojujeme s příslušnými státy a polohou na mapě; jejich význam vyplývá z role ve správě státu, nikoli z velikosti.

Sopky vznikají v místech, kde magma vystupuje na zemský povrch; láva a další vyvržený materiál pak mění okolní krajinu.

Přehled hlavních českých pohoří, jejich polohy na mapě a rozdílu mezi pohořím, jednotlivým vrcholem a jeho nadmořskou výškou.

Počasí popisuje stav ovzduší v určitém místě a čase, zatímco podnebí vystihuje obvyklý průběh počasí a jeho proměnlivost za mnoho let.

Žáci zkoumají známá místa, jejich proměny a souvislosti mezi přírodními jevy a lidskou činností.

Žáci čtou značky, měřítko a světové strany na mapě a využívají je k orientaci ve škole, jejím okolí i v terénu.

Žáci podle vrstevnic čtou nadmořskou výšku a poznávají sklon svahu i tvary terénu, aby si dokázali lépe představit průběh trasy.

Žáci čtou tematické mapy pomocí názvu a legendy, porovnávají zobrazené hodnoty a vybírají mapu podle otázky, na kterou hledají odpověď.

Žáci čtou zeměpisnou síť na glóbu a v mapě, zapisují zeměpisnou šířku a délku a podle souřadnic vyhledávají místa.

Žáci v mapové aplikaci vyhledají známé místo, porovnají údaje v mapových vrstvách a použijí je při rozhodování o okolí školy.

Žáci načrtnou svou představu o poloze světadílů a oceánů, porovnají ji s atlasem a zpřesní vzájemné vztahy mezi místy.

Žáci si vytvářejí představu o poloze a rozloze světadílů a oceánů a na příkladu Eurasie rozlišují světadíl od kontinentu.

Žáci poznávají polohu a povrch Afriky, sledují její velké řeky a vysvětlují rozdíly mezi pouštěmi, savanami a rovníkovými lesy.

Žáci si na mapě vytvářejí představu o poloze vybraných afrických států a měst a spojují je s přírodními a společenskými podmínkami.

Žáci poznávají hlavní pohoří, plošiny, nížiny a řeky Asie a z mapy odvozují, jak přírodní podmínky souvisejí s životem v různých oblastech.

Žáci poznávají polohu vybraných asijských států a měst a na mapách porovnávají oblasti s rozdílnou hustotou zalidnění.

Žáci si vytvářejí představu o poloze Evropy a na mapě propojují evropské státy a jejich hlavní města s konkrétními místy.

Žáci vyhledávají na fyzické mapě evropská pohoří a nížiny, porovnávají jejich polohu a poznávají, jak povrch ovlivňuje osídlení a dopravu.

Žáci se orientují v evropských mořích a velkých řekách, určují směr odtoku a porovnávají, jak řeky propojují regiony a souvisejí s dopravou, zemědělstvím a sídly.

Žáci porovnávají podnebí a přírodní krajiny evropských regionů a vysvětlují, jak jejich rozdíly souvisejí s polohou, mořem, pohořími a životem lidí.

Žáci vymezují střední Evropu a podle polohy, přírodních podmínek a sídel porovnávají Česko s Německem, Rakouskem, Slovenskem, Polskem a Maďarskem.

Žáci se orientují v západní Evropě a porovnávají Francii, státy Beneluxu, Spojené království a Irsko podle přírodních podmínek, měst, jazyků a polohy vůči moři.

Přírodní podmínky a společenské poměry ovlivňují, kde lidé žijí, proč se stěhují a jak se mění počet i složení obyvatel.

Věkové, vzdělanostní a kulturní složení obyvatelstva i přírodní a společenské podmínky pomáhají vysvětlit, kde lidé žijí a jak se počet obyvatel mění.

Žáci porovnávají vesnice, města a městské aglomerace a zkoumají, jak poloha, funkce a rozšiřování zástavby ovlivňují jejich podobu a rozvoj.

Poloha, funkce a uspořádání sídla ovlivňují jeho podobu i možnosti dalšího rozvoje.

Světová města propojují vzdálené regiony; jejich poloha, funkce a uspořádání ovlivňují život obyvatel i rozvoj okolí.

Přírodní a společenské podmínky ovlivňují, kde se rozvíjejí různé hospodářské činnosti a jak mění okolní region.