Žánry lidové slovesnosti

Úvod do ústní lidové slovesnosti: říkadlo, hádanka, přísloví, pohádka a pověst. Žáci rozlišují žánry a propojují je se základními literárními druhy.

Průvodce tématem Žánry lidové slovesnosti v předmětu Český jazyk pro 6. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.

Připravit hodinu Všechny formáty

Klikněte a tvořte

Získejte přípravu zdarma

Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Žánry lidové slovesnosti (6. třída) — ScioBot ho připraví za vás.

Připravit hodinu

Další formáty na jedno kliknutí

Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.

Ústní lidová slovesnost vznikala a šířila se především mluvením a nasloucháním: lidé si texty pamatovali, upravovali je a předávali dál. V 6. třídě žáci poznávají základní žánry — říkadlo, hádanku, přísloví, pohádku a pověst — a učí se je rozpoznat podle toho, k čemu text slouží a jak je postavený, ne podle toho, jestli je „starý“ nebo „veselý“.

Říkadlo a hádanka pracují s rytmem, opakováním a hrou se slovy; přísloví zhušťuje zkušenost do krátké, často obrazné věty. Pohádka a pověst jsou delší vyprávění: pohádka obvykle neslibuje skutečné místo ani čas a má typické postavy a zakončení, pověst se váže k určitému místu, události nebo postavě a tváří se jako vyprávění o tom, „co se tu kdysi stalo“.

Žánry se zároveň propojují se základními literárními druhy: říkadlo a přísloví se blíží lyrice (krátký, často rytmický útvar), pohádka a pověst epice (vyprávění s dějem). Cílem hodiny je, aby žák u konkrétního textu určil žánr, uvedl jeden znak a krátce popsal, jak text působí — v návaznosti na výstupy JJK-CJL-001-ZV9-014 a JJK-CJL-001-ZV9-015.

Předpoklady

Klíčové pojmy

Ústní lidová slovesnost
Texty, které se dlouho předávaly mluvením; nemají jednoho známého autora a v různých krajích se mohou mírně lišit.
Říkadlo
Krátký rytmický text určený k opakování nahlas; často počítá, doprovází hru nebo jen baví zvukem slov.
Hádanka
Krátký útvar, který něco popisuje obrazně a čeká na uhádnutí; řešení bývá předmět, tvor nebo jev.
Přísloví
Stručná, často obrazná věta, která vyjadřuje zkušenost nebo radu (např. o práci, přátelství, opatrnosti).
Pohádka
Vyprávění s typickými postavami a zápletkou, obvykle mimo konkrétní historický čas a místo; často končí spravedlivým nebo „pohádkovým“ zakončením.
Pověst
Vyprávění vázané na konkrétní místo, stavbu, jméno nebo událost; posluchač má pocit, že jde o „místní příběh“.
Literární druh a žánr
Druh říká, zda jde spíš o vyprávění (epika) nebo o krátký rytmický/obrazný útvar (lyrika); žánr je užší označení (pohádka, přísloví…).

Časté miskoncepce

  • Častá chyba

    Žák označí každou pohádku jako pověst, protože „je to staré a o králích“.

    Jak na to

    Dejte vedle sebe stejný motiv (např. zakletý hrad) jednou bez místa a jednou s názvem kopce u vás; zeptejte se: kde se to stalo a můžeme to ověřit?

  • Častá chyba

    Žák považuje přísloví za hádanku, protože „je to krátké a musí se nad tím přemýšlet“.

    Jak na to

    Ukažte jedno přísloví a jednu hádanku; ptejte se, jestli text něco radí, nebo jestli čeká na jedno slovo jako řešení.

  • Častá chyba

    Žák řekne, že říkadlo je „báseň od autora z učebnice“, protože má rýmy.

    Jak na to

    Nechte říkadlo odříkat sborově a zeptejte se, kdo je autor a k čemu se text používal (hra, počítání), ne jen jak zní.

  • Častá chyba

    Žák tvrdí, že pověst „musí být pravda“, protože je o skutečném hradu.

    Jak na to

    Ukázat dvě verze téže místní pověsti; žáci hledají, co je stejné (místo) a co se liší (postavy, zázrak), a zapíší: místo ano, ověřená událost ne.

Jak učit

2–3 hodiny

  1. Evokace: Pusťte nebo přečtěte krátké říkadlo a jednu větu přísloví; žáci hádají, k čemu který text slouží.
  2. Jádro: Společně třídíte ukázky do pěti přihrádek (říkadlo, hádanka, přísloví, pohádka, pověst) podle znaků, ne podle délky.
  3. Reflexe: Každý žák vybere jeden žánr, napíše jeden znak a jednu větu, jak na něj text působil.

Nápady na aktivity

  • Stanoviště s pěti kartami textů: žáci přiřadí žánr, podtrhnou důkaz v textu (místo / rytmus / rada / „bylo nebylo“) a zdůvodní spolužákovi.
  • Dvojice přepíše stejný motiv: jednou jako začátek pohádky bez místa, jednou jako začátek pověsti o konkrétním místě ve městě; třída poznává, který text je který.

Hodnocení

Žák u neoznačené ukázky určí žánr, uvede jeden znak z textu a přiřadí útvar k epice nebo k lyrice.

Krátký ústní komentář (JJK-CJL-001-ZV9-014, JJK-CJL-001-ZV9-015): žák řekne, jak text působil a proč patří k danému žánru.

Související témata

Zdroje

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Žánry lidové slovesnosti

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Žánry lidové slovesnosti jedním klikem.

Základní materiály

Interaktivní aktivity 14

K tisku a rozstříhání 8

Hry pro celou třídu 4

Očekávané výstupy

  • JJK-CJL-001-ZV9-014 Vyjadřuje svoje prožitky literárního, divadelního a audiovizuálního díla.
  • JJK-CJL-001-ZV9-015 Interpretuje literární díla a díla z oblasti dalších druhů umění.

Učíte Žánry lidové slovesnosti trochu jinak?

Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

Napsat ScioBotu

Související témata