Český jazyk – 6. třída
Žáci rozlišují tvary zájmen a číslovek a ve větách hledají podmět s přísudkem. Při psaní vyprávění dbají na návaznost událostí, při četbě pohádek a řeckých bájí sledují jednání postav.
Nejčastější témata. Nové nápady do výuky.
5. třída
-
Stavba slova
Kořen, předponu, příponu a koncovku určujeme porovnáváním příbuzných slov a tvarů téhož slova; sledujeme přitom jejich význam i mluvnické změny.
-
Přídavná jména
Přídavná jména blíže určují podstatná jména; přehled propojuje jejich význam, shodu, rozlišení druhů a volbu tvaru podle vzoru.
-
Shoda přísudku s podmětem
Tvar přísudku se řídí podmětem; při psaní koncovek minulého času rozhoduje jeho číslo a rod, u mužského rodu také životnost.
-
Slovesa
Slovesa pojmenovávají děje a stavy; jejich tvary vyjadřují osobu, číslo, způsob a v oznamovacím způsobu také čas.
-
Popis předmětu
Popis předmětu zachycuje jeho vzhled, části a rozlišující znaky v pořadí, které čtenáři pomáhá vytvořit si přesnou představu.
-
Práce s textem
Práce s textem spojuje vyhledávání informací, vystižení hlavního sdělení a vyvozování závěrů, které lze opřít o přečtené věty.
-
Zdvojené souhlásky
Psaní dvou stejných souhlásek vedle sebe vysvětlujeme pomocí stavby slova; samotná výslovnost nemusí správný zápis napovědět.
-
Druhy zájmen
Sedm druhů zájmen rozlišujeme podle jejich významu a úlohy ve větě; stejný výraz může například sloužit k otázce i ke spojení vět.
-
Druhy přídavných jmen
Přídavná jména rozlišujeme na tvrdá, měkká a přivlastňovací; při určování pomáhá porovnání tvarů pro tři rody a rozpoznání přivlastnění konkrétnímu jedinci.
-
Základní skladební dvojice
Základní skladební dvojici tvoří podmět a přísudek; při jejich určování rozhoduje vztah mezi nimi, nikoli pořadí slov ve větě.
-
Předpony s, z a vz
Psaní předpon s-, z- a vz- se opírá o význam slova; u některých slov je třeba si pravopis zapamatovat nebo jej ověřit v příručce.
-
Sloh
Sloh zahrnuje výběr a uspořádání sdělení podle jeho účelu a adresáta; při tvorbě textu pomáhá osnova, návaznost vět a úprava první verze.
-
Koncovky přídavných jmen
Koncovku přídavného jména určujeme podle jeho vzoru a shody s podstatným jménem v rodě, čísle a pádě; u mužského rodu zohledňujeme také životnost.
-
Synonyma a antonyma
Synonyma vyjadřují stejný nebo podobný význam, antonyma význam opačný; při jejich výběru rozhoduje význam slova v konkrétní větě.
-
Odvozování slov
Odvozováním vznikají z již existujících slov nová slova; podle jejich stavby a významu rozlišujeme odvozené slovo od pouhého tvaru téhož slova.
-
Slovesný způsob
Slovesný způsob vyjadřuje, zda mluvčí podává děj jako skutečnost, vybízí k němu, nebo jej představuje jako možný či podmíněný.
-
Reklama
Reklama se snaží ovlivnit naše rozhodování; při čtení reklamních sdělení rozlišujeme údaje o nabídce, hodnotící slova a prostředky, které mají přesvědčit příjemce.
-
Podmiňovací způsob
Podmiňovací způsob vyjadřuje možný nebo přáním představovaný děj; žáci rozpoznávají jeho význam a tvoří spisovné tvary s bych, bys, by, bychom a byste.
-
Přídavná jména přivlastňovací
Přídavná jména přivlastňovací označují vztah k jednotlivé osobě nebo zvířeti; jejich tvoření, skloňování a pravopis se řídí vzory otcův a matčin.
-
Práce s literárním textem
Při čtení literárního textu žáci sledují souvislosti děje, vysvětlují jednání postav a rozlišují, co text přímo sděluje a co z něj vyvozují.
-
Komiks
Čtení komiksu spojuje sledování obrazů, promluv postav a návaznosti okének; čtenář z těchto vodítek skládá příběh a domýšlí vynechaný děj.
-
Předpony s-, z-, vz
Psaní předpon s-, z- a vz- se opírá o význam slova; u některých výrazů je třeba ustálený pravopis zapamatovat nebo ověřit v příručce.
-
Shoda přísudku s několikanásobným podmětem
Koncovku příčestí minulého určuje rod a číslo členů několikanásobného podmětu; záleží také na tom, zda přísudek stojí před podmětem, nebo za ním.
-
Pravopis přídavných jmen
Pravopis koncovek tvrdých a měkkých přídavných jmen se opírá o vzory mladý a jarní a o shodu s podstatným jménem v rodě, čísle a pádě.
-
Oprava textu
Při opravě textu žáci vyhledávají chyby a nejasná místa, zdůvodňují změny a ověřují, zda upravené sdělení zachovává zamýšlený význam.
-
Harry Potter
Četba ukázky z Harryho Pottera nabízí příležitost rozlišit vypravěče a postavy a vysvětlit jednání hrdinů s oporou v textu.
-
Vzory přídavných jmen
Vzory mladý, jarní, otcův a matčin pomáhají zařadit přídavné jméno podle způsobu skloňování a tvořit jeho tvary ve spojení s podstatným jménem.
-
Předpony s-, z- a vz
Psaní předpon s-, z- a vz- se opírá o význam slova; u slov s ustáleným pravopisem pomáhá zapamatování a ověření v jazykové příručce.
-
Předpona, kořen a přípona
Kořen spojuje příbuzná slova významem; předpony a přípony se podílejí na tvoření dalších slov a při rozboru je třeba odlišit příponu od koncovky.
-
Předložky s a z
Při volbě předložek s a z pomáhá určit pád následujícího jména; samotná výslovnost může při psaní mást.
-
Druhy číslovek
Číslovky rozlišujeme podle toho, zda vyjadřují počet, pořadí, počet druhů nebo násobnost; při určování pomáhá význam ve větě a vhodná otázka.
-
Robinson Crusoe
Četba Robinsona Crusoe se zaměřuje na to, jak trosečník řeší obtíže na ostrově a co jeho rozhodnutí prozrazují o jeho povaze.
-
Pravopis i/y
Při psaní i/y pomáhá určit, ve které části slova rozhodujeme, a podle toho využít vyjmenovaná slova, vzor skloňování nebo shodu přísudku s podmětem.
-
Předpony s a z
Psaní předpon s- a z- se opírá o význam slova; vedle směru děje a změny stavu je třeba rozpoznat také ustálené podoby, které ověřujeme v pravopisné příručce.
-
Homonyma
Homonyma mají stejnou podobu, ale nesouvisející významy; při čtení je rozlišujeme podle okolních slov a situace.
-
Próza a poezie
Rozlišení prózy a poezie na krátkých ukázkách podle členění textu, zvuku a způsobu vyjádření, včetně básní bez rýmu.
-
Přídavná jména tvrdá
Tvrdá přídavná jména se skloňují podle vzoru mladý; správnou koncovku volíme podle rodu, čísla a pádu podstatného jména.
-
Slova nadřazená, podřazená a souřadná
Význam slov umožňuje pojmenovat společnou skupinu, rozlišit její členy a uspořádat obecnější a konkrétnější názvy do přehledných vztahů.
-
Rozhovor
Rozhovor stojí na střídání mluvčích, naslouchání a navazování na sdělení druhého; otázky i způsob vyjadřování se řídí účelem a situací.
-
Rozkazovací způsob
Rozkazovací způsob vyjadřuje pokyn, prosbu nebo zákaz; jeho tvary rozlišujeme podle osoby a čísla, nikoli podle vykřičníku na konci věty.
-
Předpony s, z
Psaní předpon s- a z- vychází z významu slova i z ustáleného pravopisu; samotná výslovnost k rozhodnutí nestačí.
-
Osobní zájmena
Osobní zájmena označují účastníky rozhovoru nebo zastupují jména; jejich tvary vybíráme podle zapojení do věty.
-
Souhláskové skupiny
Psaní souhláskových skupin vyžaduje rozlišovat výslovnost a zápis a opírat se o příbuzná slova nebo stavbu slova.
-
Podmět, přísudek a shoda
Žáci poznávají různé podoby podmětu, určují přísudek a při psaní kontrolují jejich shodu, zejména zakončení příčestí minulého.
-
Čárka u oslovení, vsuvky a výčtu
Žáci poznávají, kdy čárka ve větě odděluje oslovení, vsuvku nebo položky výčtu, a používají tato pravidla ve vlastním textu.
-
Číslovky pro počet a pořadí
Žáci ve větách poznávají číslovky vyjadřující počet a pořadí a učí se volit jejich správný tvar při psaní.
-
Dopis, charakteristika a úvaha
Žáci píší dopis, charakteristiku osoby a krátkou úvahu; učí se přizpůsobit obsah účelu sdělení a kontrolovat osvojený pravopis.
-
Druhy a tvary číslovek
Žáci rozlišují číslovky podle významu a při psaní používají správné tvary základních i řadových číslovek.
-
Jak číst naučný text
Žáci v naučném textu vyhledávají důležité informace, objasňují neznámá slova a vysvětlují, co se z textu dozvěděli.
-
Jak poznat manipulaci v komunikaci
Žáci rozpoznávají nátlak a nepodložené sliby v reklamě i běžném rozhovoru a učí se na ně bezpečně reagovat.
-
Jak rozumět sdělení a vhodně odpovědět
Žáci rozpoznávají, co chce mluvčí sdělit, a volí odpověď, která navazuje na jeho slova a odpovídá situaci.
-
Jak spolu souvisejí slova
Žáci poznávají vztahy mezi významy slov a při čtení i vlastním vyjadřování volí výrazy, které odpovídají kontextu.
-
Koncovky podstatných a přídavných jmen
Žáci ve větách a vlastním psaní volí koncovky podstatných jmen podle vzoru a pádu a koncovky přídavných jmen podle shody s podstatným jménem.
-
Koncovky přídavných jmen podle vzorů mladý a jarní
Žáci rozlišují tvrdá a měkká přídavná jména a podle vzorů mladý a jarní volí správné tvary a koncovky při psaní vět.
-
Podstatná jména podle vzorů
Žáci podle rodu a pádových tvarů přiřazují podstatná jména ke vzorům, které jim pomáhají při skloňování a psaní koncovek.
-
Průběh a dokončení děje u sloves
Žáci rozlišují, zda sloveso vyjadřuje děj v průběhu, nebo jako dokončený celek, a porovnávají dvojice jako psát a napsat.
-
Předmět a přívlastek
Žáci poznávají, které slovo ve větě rozvíjí předmět a které přívlastek, a rozlišují přívlastek shodný a neshodný.
-
Přímá řeč
Žáci poznávají přímou řeč ve vypravování a učí se ji zapisovat s uvozovkami a správnými znaménky při různém umístění uvozovací věty.
-
Příslovce ve větě a stupňování
Žáci rozpoznávají příslovce podle významu a užití ve větě, odlišují je od přídavných jmen a používají běžné stupňované tvary.
-
Shoda přísudku s podmětem v minulém čase
Žáci volí koncovku příčestí minulého podle rodu a čísla podmětu a kontrolují ji při psaní vlastních vět.
-
Spojování vět v souvětí souřadném
Žáci poznávají souvětí souřadné podle přísudků a učí se psát čárky mezi větami v základních případech.
-
Věta jednoduchá a souvětí
Žáci podle přísudků rozlišují větu jednoduchou a souvětí a při psaní se učí spojovat věty a oddělovat je čárkou.
-
Zájmena v textu
Žáci v souvislém textu poznávají osobní a přivlastňovací zájmena, zjišťují, ke komu odkazují, a používají jejich běžné tvary ve vlastním psaní.
-
Zájmena v textu: druhy a správné tvary
Žáci rozlišují běžné druhy zájmen, volí jejich tvary podle větné vazby a používají je ve vlastních krátkých sděleních.
6. třída
-
Podstatná jména
Podstatná jména pojmenovávají osoby, zvířata, věci i vlastnosti a děje; při jejich určování rozlišujeme význam slova a jeho mluvnický tvar ve větě.
-
Zájmena
Zájmena zastupují jména nebo na ně odkazují; jejich druh určujeme podle významu a užití ve větě, správný tvar podle větné vazby.
-
Číslovky
Číslovky rozlišujeme podle číselného významu; při jejich užívání záleží také na určitosti údaje, správném skloňování a zápisu pořadí číslicí.
-
Podmět a přísudek
Podmět a přísudek určujeme podle jejich vztahu ve větě; podmět může být nevyjádřený a přísudek může zahrnovat více slov.
-
Pohádka
Pohádku poznáváme podle souhry znaků vyprávění; při četbě sledujeme, jak hrdina překonává překážky, co rozhoduje o výsledku a jak se liší lidová a autorská pohádka.
-
Popis osoby
Popis osoby zachycuje vzhled člověka pomocí výstižných znaků, které autor vybírá a uspořádává tak, aby si čtenář mohl osobu představit.
-
Vyprávění
Vyprávění zachycuje propojené události příběhu; při jeho tvorbě záleží na srozumitelné návaznosti, výběru podrobností a zakončení.
-
Bajka
Bajka prostřednictvím krátkého příběhu, často se zvířecími postavami, ukazuje lidské vlastnosti a nabízí poučení vyplývající z jednání a jeho následků.
-
Popis
Popis zachycuje znaky předmětu, osoby nebo místa v přehledném pořadí, aby si je čtenář dokázal představit a rozpoznat.
-
Bajky
Bajky prostřednictvím stručného příběhu, často se zvířecími postavami, zobrazují lidské jednání a jeho důsledky, z nichž vyplývá ponaučení.
-
Malý princ
Četba Malého prince propojuje příběh o cestování a setkávání s výkladem přátelství, péče a odpovědnosti, který žáci opírají o jednání postav.
-
Ústní lidová slovesnost
Ústní lidová slovesnost zahrnuje vyprávění, písně a drobné slovní útvary předávané mezi lidmi, při jejichž šíření vznikají různé podoby téhož textu.
-
Mluvnické kategorie podstatných jmen
Pád, číslo a rod určujeme u podstatného jména v kontextu věty; u mužského rodu rozlišujeme také životnost a oddělujeme ji od skutečné živosti.
-
Přívlastek
Přívlastek blíže určuje podstatné jméno; při jeho rozpoznávání a rozlišování shodné a neshodné podoby rozhoduje vztah k řídícímu jménu.
-
Stupňování přídavných jmen
Stupňování přídavných jmen vyjadřuje rozdílnou míru vlastnosti; přehled propojuje význam tří stupňů s jejich tvořením a použitím při porovnávání.
-
Komunikace
Význam sdělení závisí na slovech i situaci; žáci přizpůsobují vyjádření adresátovi a ověřují, zda si s druhým rozumějí.
-
Lidová slovesnost
Lidová slovesnost zahrnuje vyprávění, písně i drobné slovní útvary předávané mezi lidmi; ústní šíření vysvětluje jejich obměny i to, proč zpravidla neznáme původního autora.
-
Poezie
Poezie pracuje se zvukem, rytmem a obrazným vyjádřením; při čtení básně žáci zkoumají, jak tyto prostředky utvářejí její náladu a význam.
-
Dopis
Stavba dopisu a volba oslovení, obsahu i tónu podle toho, komu píšeme a co potřebujeme sdělit.
-
Pověst
Pověst spojuje vyprávění s určitým místem, osobou nebo událostí; tato vazba však sama nepotvrzuje pravdivost příběhu.
-
Spisovná a nespisovná čeština
Spisovné a nespisovné prostředky se liší tvary i slovní zásobou; jejich vhodnost posuzujeme podle adresáta, účelu a situace sdělení.
-
Velká a malá písmena
Psaní velkých a malých písmen závisí na postavení slova ve větě, jeho významu a pravidlech pro jednotlivé druhy vlastních jmen.
-
Dobrodružná literatura
Dobrodružná literatura staví na překonávání překážek a nejistém výsledku; při četbě sledujeme, jak rozhodnutí postav a způsob vyprávění vytvářejí napětí.
-
Pověsti
Pověsti spojují vyprávění o určitém místě, osobě či události s tradovanými a smyšlenými prvky; jejich vztah ke skutečnosti žáci posuzují podle textu.
-
Hláskosloví
Hláskosloví popisuje zvuky řeči, jejich tvoření a spojování; při porovnání výslovnosti se zápisem rozlišujeme hlásky, písmena a slabiky.
-
Základní větné členy
Podmět a přísudek tvoří základní skladební dvojici; při jejich určování rozhoduje vztah slov ve větě, nikoli jejich pořadí.
-
Literární druhy
Epiku, lyriku a drama rozlišujeme podle toho, zda v textu převažuje vyprávění příběhu, vyjádření prožitku, nebo jednání postav určené ke scénickému předvedení.
-
Mluvnické kategorie
Mluvnické kategorie popisují vlastnosti slov a jejich tvarů; při určování rozhoduje slovní druh, celý tvar a souvislost ve větě.
-
Druhy rýmů
Sdružený, střídavý, obkročný a přerývaný rým rozlišujeme podle toho, které verše ve sloce se spolu rýmují.
-
Podstatná jména pomnožná, hromadná a látková
Rozlišení pomnožných, hromadných a látkových podstatných jmen vychází z jejich významu a ze vztahu mezi mluvnickým číslem a označovaným množstvím.
-
Pracovní postup
Popis pracovního postupu zachycuje potřebné pomůcky a jednotlivé úkony tak přesně a v takovém pořadí, aby podle něj mohl pracovat další člověk.
-
Přísudek
Přísudek vypovídá o podmětu; při jeho určování žáci rozlišují slovesný a jmenný přísudek se sponou a vyznačují všechny jejich části.
-
Nářečí
Nářečí jsou územní podoby češtiny, které se odlišují výslovností, tvary i slovní zásobou; jejich porovnávání ukazuje vztah mezi jazykem a místem jeho užívání.
-
Staré řecké báje a pověsti
Řecké báje propojují příběhy bohů a hrdinů s představami o světě; při četbě sledujeme motivy jednání postav a následky jejich rozhodnutí.
-
Zpráva
Zpráva stručně a věcně zachycuje událost; při jejím psaní žáci vybírají podstatné údaje, řadí je podle důležitosti a odlišují fakta od vlastního hodnocení.
-
Inzerát
Inzerát stručně sděluje nabídku nebo poptávku a poskytuje čtenáři údaje potřebné k rozhodnutí a odpovědi.
-
Podstatná jména konkrétní a abstraktní
Rozlišení konkrétních a abstraktních podstatných jmen vychází z toho, co slovo v dané větě pojmenovává: osobu, zvíře či věc, nebo vlastnost, pocit, stav či děj.
-
Báje
Báje vyprávěním o bozích a hrdinech vyjadřují představy o původu světa, přírodních jevech a lidském údělu; při četbě žáci dokládají tyto souvislosti textem.
-
Osobní dopis
Osobní dopis spojuje sdělení zážitků, pocitů či přání s ohledem na adresáta; jeho srozumitelnosti pomáhá vhodné oslovení, uspořádání obsahu a rozloučení.
-
Skloňování přídavných jmen
Skloňování tvrdých, měkkých a přivlastňovacích přídavných jmen vychází ze shody s podstatným jménem a z použití vzorů mladý, jarní, otcův a matčin.
-
Popis postavy
Popis postavy zachycuje vzhled člověka nebo literární postavy pomocí výstižných detailů, které autor uspořádá tak, aby si čtenář dokázal vytvořit ucelenou představu.
-
Úřední dopis
Úřední dopis sděluje instituci nebo odpovědné osobě jasný požadavek, jeho důvod a údaje potřebné k vyřízení.
-
Slovotvorný rozbor
Slovotvorný rozbor hledá, ze kterého slova bylo pojmenování bezprostředně utvořeno a jak se při tom změnila jeho podoba a význam.
-
Rozvrstvení národního jazyka
Spisovná čeština, obecná čeština, nářečí a skupinová mluva se liší prostředím užití; při volbě výrazů záleží na adresátovi a účelu sdělení.
-
Práce s jazykovými příručkami
Volba vhodné jazykové příručky, orientace ve slovníkovém hesle a použití nalezeného údaje při ověřování pravopisu, tvaru nebo významu slova.
-
Slovní druhy a mluvnické kategorie
Rozlišení slovního druhu a mluvnických kategorií pomáhá určit, co slovo ve větě vyjadřuje a jaké informace nese jeho tvar.
-
Popis děje
Popis děje zachycuje, jak činnost nebo událost probíhá; srozumitelnost stojí na přesných slovesech, návaznosti jednotlivých fází a rozlišení toho, co se odehrává současně.
-
Podstatná jména obecná a vlastní
Rozlišení obecných a vlastních podstatných jmen podle významu v textu a jeho souvislost s psaním velkých písmen.
-
Slovesné kategorie
Slovesné kategorie vyjadřují osobu, číslo, čas, způsob, rod a vid; jejich určování vychází z celého slovesného tvaru a jeho použití ve větě.
-
Podstatná jména hromadná, pomnožná a látková
Rozlišení hromadných, pomnožných a látkových podstatných jmen stojí na vztahu mezi mluvnickým číslem a tím, co slovo označuje.
-
Spisovný a nespisovný jazyk
Spisovné a nespisovné prostředky rozlišujeme podle jejich podoby; vhodnost jejich použití závisí na adresátovi, účelu a situaci.
-
Vzkaz
Srozumitelný vzkaz předává stručnou informaci nebo prosbu tak, aby adresát poznal, co se dozvídá a co má případně udělat.
-
Báje a mýty
Báje neboli mýty vyprávějí o bozích, původu světa a lidském údělu; při četbě žáci hledají, jak příběh vyjadřuje představy kultury, v níž vznikl.
-
Pranostiky
Pranostiky spojují lidovou zkušenost s počasím a průběhem roku; při jejich čtení rozlišujeme obrazné vyjádření, praktickou radu a předpověď bez zaručené platnosti.
-
Tvorba příběhu
Tvorba příběhu propojuje záměr postavy, překážku a následky jejího jednání do děje, kterému čtenář rozumí.
-
Skloňování zájmen
Tvary zájmen vybíráme podle pádu a větné vazby; u některých zájmen také podle rodu a čísla podstatného jména, k němuž se vztahují.
-
Popis místnosti
Popis místnosti zachycuje její vzhled a uspořádání tak, aby si čtenář dokázal představit rozmístění vybavení i výrazné podrobnosti.
-
Výpisky a výtah
Výpisky zachycují vybrané informace pro další použití, zatímco výtah souvisle shrnuje hlavní myšlenky předlohy a zachovává jejich vztahy.
-
Jazykověda
Jazykověda zkoumá stavbu a užívání jazyka; její základní obory rozlišujeme podle toho, zda sledují zvuky, slova, věty nebo podobu sdělení.
-
Jazykové příručky
Volba jazykové příručky podle otázky, orientace ve slovníkovém hesle a využití nalezeného údaje při psaní a porozumění textu.
-
Skloňování číslovek
Tvary číslovek závisejí na jejich zapojení do věty; pozornost zasluhují zejména číslovky dva, oba, tři, čtyři a spojení číslovek s podstatnými jmény.
-
Výtah a výpisky
Výtah zachycuje hlavní myšlenky textu a jejich souvislosti, zatímco výpisky vybírají informace podle účelu zápisu.
-
Slovesné tvary
Slovesné tvary rozlišujeme podle toho, zda vyjadřují osobu a jak jsou utvořeny; složený tvar přitom může být ve větě rozdělen dalšími slovy.
-
Shoda přívlastku
Přívlastek shodný přejímá rod, číslo a pád podstatného jména, které rozvíjí; tato vazba pomáhá určit jeho správný tvar i koncovku.
-
Nonsensová poezie
Nonsensová poezie si hraje s významem i zvukem slov a porušuje běžnou logiku; při čtení sledujeme, jak tím vzniká překvapení, humor nebo podivuhodná představa.
-
Lyrika
Lyrika zachycuje prožitky, nálady a úvahy; při čtení žáci vysvětlují, jak je vytvářejí slova a obrazy v básni.
-
Osnova vypravování
Osnova vypravování zachycuje hlavní události a jejich návaznost; pomáhá naplánovat příběh i zkontrolovat, zda jeho průběh a zakončení dávají smysl.
-
Úvod do slohu
Sloh zahrnuje výběr slov, informací a jejich uspořádání podle toho, komu je sdělení určeno, k čemu slouží a v jaké situaci vzniká.
-
Literární formy a druhy
Literární forma označuje způsob uspořádání textu, zatímco literární druh rozlišuje lyrické vyjádření, epické vyprávění a dramatické jednání.
-
Jazyk a jeho útvary
Spisovná čeština, obecná čeština a nářečí se liší svými prostředky i užitím; vhodné vyjadřování závisí na adresátovi a situaci.
-
Čtenářské prožitky a vlastní tvorba
Žáci sdílejí dojmy z četby a dalších podob příběhu, opírají je o dílo a zkoušejí napsat a zhodnotit vlastní krátký umělecký text.
-
Neohebné slovní druhy
Žáci rozlišují neohebné slovní druhy podle jejich funkce ve větě a procvičují stupňování příslovcí i užití předložek.
-
Osoba, číslo, čas a způsob sloves v textu
Žáci určují mluvnické kategorie určitých slovesných tvarů v souvislém textu a využívají je při tvoření a úpravě vět.
-
Pohádky, pověsti a báje
Žáci čtou pohádky, pověsti a báje, rozlišují jejich znaky a porovnávají lidovou pohádku s autorskou.
-
Psaní textu podle online zdrojů
Žáci píší krátký text podle elektronických zdrojů, ověřují převzaté údaje a zvažují, zda je vhodné obsah sdílet.
-
Říkadla, hádanky, přísloví, pohádky a pověsti
Žáci poznávají útvary ústní lidové slovesnosti podle jejich znaků a při četbě či poslechu vyjadřují, jak na ně text působí.
-
Volba slov podle situace
Žáci přizpůsobují své vyjadřování adresátovi a účelu sdělení, procvičují výslovnost běžných přejatých slov a hodnotí vlastní mluvený projev.
-
Vypravování a popis
Žáci píší příběh a popis osoby, věci nebo děje; učí se uspořádat informace, volit výstižná slova a při úpravě textu využívat pravopisná pravidla.
7. třída
-
Větné členy
Větné členy určujeme podle jejich úlohy ve větě a vztahů k ostatním slovům; otázku vždy spojujeme s významem a řídícím výrazem.
-
Význam slov
Význam slova upřesňuje kontext; při porovnávání slov rozlišujeme významovou podobnost, protiklad, víceznačnost a shodu podoby u různých slov.
-
Charakteristika postavy
Charakteristika postavy vystihuje její povahu pomocí přesných pojmenování a příkladů jednání, řeči i vztahů k ostatním postavám.
-
Velká písmena
Psaní velkých písmen vychází z rozlišení obecných označení a vlastních jmen; u víceslovných názvů záleží také na druhu pojmenování.
-
Druhy přísudku
Druh přísudku určujeme podle toho, jak je vyjádřen; rozlišujeme především přísudek slovesný a jmenný a sledujeme, která slova tvoří jeden celek.
-
Popis pracovního postupu
Popis pracovního postupu zachycuje činnosti v potřebném pořadí a s takovou přesností, aby podle něj mohl práci provést další člověk.
-
Životopis
Životopis zachycuje podstatné údaje o životě člověka; jejich výběr, uspořádání a způsob podání se řídí účelem textu.
-
Příslovce
Příslovce upřesňují okolnosti děje nebo míru vlastnosti; při jejich určování pomáhá význam, vztah k ostatním slovům a neohebnost.
-
Mluvnické kategorie sloves
Osoba, číslo, čas, způsob, slovesný rod a vid pomáhají popsat význam slovesného tvaru; při jejich určování záleží na celém tvaru i na větě.
-
Psaní velkých písmen
Psaní velkých písmen závisí na významu pojmenování i na typu názvu; přehled se zaměřuje na vlastní jména, víceslovné názvy a rozlišování podle kontextu.
-
Slovotvorba
Slovotvorba vysvětluje, jak vznikají nová slova odvozováním, skládáním a zkracováním a jak jejich podoba souvisí s významem.
-
Ohebné slovní druhy
Podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa tvoří skupinu ohebných slovních druhů; při jejich určování pomáhá význam ve větě i porovnání tvarů.
-
Slovesný rod
Slovesný rod vyjadřuje vztah mezi podmětem a dějem; při rozlišování činného a trpného rodu pomáhá sledovat, kdo děj vykonává a koho nebo co zasahuje.
-
Příslovečné určení
Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje nebo míru vlastnosti; při jeho určování rozhoduje význam a vztah k řídícímu slovu.
-
Rozvíjející větné členy
Předmět, přívlastek, příslovečné určení a doplněk rozlišujeme podle toho, ke kterým slovům se ve větě vztahují a jaký význam doplňují.
-
Podmět
Podmět určujeme podle vztahu k přísudku; může být vyjádřený různými slovními druhy, nevyjádřený nebo několikanásobný.
-
Souvětí
Souvětí spojuje více vět do jednoho celku; porozumění jejich vztahům pomáhá rozlišit věty hlavní a vedlejší, volit spojovací výrazy a zdůvodňovat čárky.
-
Metafora a metonymie
Metafora přenáší pojmenování na základě podobnosti, metonymie na základě věcné souvislosti; rozdíl poznáme podle vztahu mezi původním a zamýšleným významem.
-
Synonyma, antonyma a homonyma
Synonyma, antonyma a homonyma rozlišujeme podle vztahu mezi podobou a významem slov; při jejich určování i použití rozhoduje kontext.
-
Fantasy literatura
Fantasy literatura vytváří světy s nadpřirozenými prvky; při četbě sledujeme, jak jejich pravidla ovlivňují děj a rozhodování postav.
-
Spojky
Spojky propojují větné členy nebo věty a vyjadřují vztahy mezi nimi; jejich volba ovlivňuje význam sdělení.
-
Popis uměleckého díla
Popis uměleckého díla zachycuje jeho podobu v přehledném pořadí a odlišuje viditelné znaky od osobního dojmu či výkladu.
-
Tvorba slov
Odvozování, skládání a zkracování vytvářejí nová pojmenování; při jejich rozpoznávání pomáhá sledovat, z čeho slovo vzniklo a jak se změnil jeho význam.
-
Druhy vět podle postoje mluvčího
Rozlišení vět oznamovacích, tázacích, rozkazovacích a přacích podle postoje mluvčího se opírá o význam, větnou stavbu, intonaci a komunikační situaci.
-
Charakteristika osoby
Charakteristika osoby vystihuje povahu pomocí přesných pojmenování vlastností a příkladů jednání, které čtenáři umožňují vytvořit si o člověku představu.
-
Věta jednočlenná a dvojčlenná
Jednočlennou a dvojčlennou větu rozlišujeme podle stavby jejího základu; dvojčlenná věta může mít i nevyjádřený podmět.
-
Žádost
Písemná žádost srozumitelně sděluje, kdo o co žádá a proč; její podoba a jazyk odpovídají adresátovi a způsobu doručení.
-
Synonyma, homonyma a antonyma
Synonyma, homonyma a antonyma vyjadřují různé vztahy mezi podobou a významem slov; při jejich rozlišování i výběru vhodného výrazu rozhoduje kontext.
-
Román
Román rozvíjí příběh v širších souvislostech; při čtení sledujeme návaznost událostí, vztahy postav a jejich proměny.
-
Větný rozbor
Větný rozbor ukazuje, jak spolu souvisejí slova ve větě a věty v souvětí; určení jednotlivých částí se opírá o jejich význam a vztah k ostatním.
-
Drama
Drama zachycuje děj prostřednictvím promluv a jednání postav; při čtení sledujeme jejich záměry, konflikt a vztah textu k divadelnímu provedení.
-
Určování slovních druhů
Slovní druh určujeme podle významu slova, jeho tvarů a zapojení do věty; otázky pomáhají, ale samy o zařazení nerozhodují.
-
Rod činný a trpný
Slovesný rod ukazuje vztah podmětu k ději; při rozlišování činného a trpného rodu pomáhá sledovat, kdo děj vykonává a koho nebo čeho se týká.
-
Tvůrčí psaní
Tvůrčí psaní propojuje hledání námětu, zkoušení různých podob textu a úpravy podle toho, co má čtenář pochopit nebo si představit.
-
Práce s informacemi
Práce s informacemi spojuje výběr údajů podle otázky, posouzení jejich opory ve zdrojích a přesné shrnutí se zachováním původního významu.
-
Přívlastek shodný a neshodný
Shodný a neshodný přívlastek rozlišíme podle vztahu k řídícímu podstatnému jménu; pomůže změna jeho pádu a sledování tvaru přívlastku.
-
Literární druhy a formy
Rozlišení epiky, lyriky a dramatu a jejich vztahu k próze a verši na krátkých literárních ukázkách.
-
Slovo a sousloví
Jednoslovné pojmenování, sousloví a volné spojení slov rozlišujeme podle toho, jak pojmenovávají skutečnost a jak ustálený význam mají.
-
Příslovečná určení
Příslovečné určení upřesňuje okolnosti děje nebo míru vlastnosti; při jeho určování rozhoduje význam a vztah k rozvíjenému slovu.
-
Druhy podmětu
Podmět rozlišujeme podle toho, zda je ve větě vyjádřený a koho označuje, i podle jeho stavby; při určování pomáhá přísudek a kontext.
-
Určování větných členů
Větné členy určujeme podle jejich vztahů ve větě; otázku vždy spojujeme s řídícím výrazem a ověřujeme ji významem sdělení.
-
Vedlejší věty příslovečné
Vedlejší věty příslovečné vyjadřují okolnosti děje; jejich druh určujeme podle významového vztahu k řídící větě, nikoli pouze podle spojovacího výrazu.
-
Obrazná pojmenování
Obrazná pojmenování přenášejí význam na základě podobnosti nebo věcné souvislosti; při čtení sledujeme, co vyjadřují a jak ovlivňují představu o popisované situaci.
-
Jednočlenné a dvojčlenné věty
Jednočlenné a dvojčlenné věty rozlišujeme podle stavby jejich základu; rozhodující je také odlišit větu bez podmětu od věty s podmětem nevyjádřeným.
-
Frazémy
Frazémy jsou ustálená spojení, jejichž význam a vhodné použití žáci rozpoznávají v kontextu a vysvětlují pomocí neutrálního vyjádření.
-
Sci-fi literatura
Sci-fi literatura rozvíjí představy o vědě, technice či odlišných světech a zkoumá, jak tyto podmínky ovlivňují jednání postav a podobu společnosti.
-
Slovesný rod činný a trpný
Slovesný rod vyjadřuje vztah mezi podmětem a dějem; při rozlišování činného a trpného rodu pomáhá určit, kdo děj vykonává a koho nebo co zasahuje.
-
Literatura faktu
Literatura faktu spojuje poznávání skutečných událostí a osobností s poutavým podáním; při četbě rozlišujeme doložené údaje, autorův výklad a domněnky.
-
Jednoznačné a mnohoznačné výrazy
Jednoznačné výrazy mají jeden ustálený význam, mnohoznačné několik souvisejících významů; při čtení rozhoduje o jejich výkladu kontext.
-
Částice
Částice vyjadřují postoj mluvčího nebo naznačují, jak má být výpověď chápána; při jejich určování rozhoduje funkce slova v konkrétní větě.
-
Sousloví
Sousloví je ustálené víceslovné pojmenování; při jeho rozpoznávání rozhoduje význam celého spojení a rozdíl oproti volnému spojení slov.
-
Příslovečné spřežky
Příslovečné spřežky se píší jako jedno slovo; od podobných předložkových spojení je rozlišujeme podle významu v celé větě.
-
Zájmeno jenž
Zájmeno jenž připojuje vztažnou vedlejší větu; jeho správný tvar vybíráme podle rodu a čísla rozvíjeného jména a podle pádu vyžadovaného ve vedlejší větě.
-
Popis obrázku
Popis obrázku zachycuje hlavní motiv, podstatné detaily a jejich prostorové vztahy v pořadí, které čtenáři umožní představit si zobrazenou scénu.
-
Větný člen předmět
Předmět určujeme podle vztahu k řídícímu slovesu nebo přídavnému jménu; pádová otázka pomáhá, ale sama jej neodliší od příslovečného určení.
-
Rčení
Rčení je ustálené obrazné spojení, jehož význam vykládáme jako celek a při použití zohledňujeme situaci i tón sdělení.
-
Skládání slov
Skládáním vznikají slova ze dvou nebo více slovních základů; jejich rozpoznání pomáhá vysvětlit význam složeniny a odlišit skládání od odvozování.
-
Jmenné tvary přídavných jmen
Jmenné tvary jako zdráv, zdráva či spokojen odlišujeme od složených tvarů přídavných jmen a používáme je ve shodě s podmětem.
-
Slovní zásoba a její obohacování
Slovní zásobu obohacuje tvoření slov, přejímání z jiných jazyků, vznik nových významů i ustálených víceslovných pojmenování.
-
Historismy, archaismy a neologismy
Historismy pojmenovávají zaniklé skutečnosti, archaismy ustoupily jiným výrazům a neologismy přinášejí nová pojmenování nebo významy.
-
Jednočlenná, dvojčlenná věta a větný ekvivalent
Rozlišení jednočlenné a dvojčlenné věty a větného ekvivalentu podle stavby sdělení, s důrazem na věty s nevyjádřeným podmětem.
-
Balada
Balada vypráví zhuštěný příběh s napětím a často tragickým vyústěním; její verše zároveň vytvářejí výraznou náladu.
-
Cestopis
Žáci čtou cestopisný text, rozlišují věcná tvrzení a osobní líčení a sledují, jak autor výběrem detailů zachycuje cestu i svůj prožitek.
-
Doplněk ve větě
Doplněk vyjadřuje vlastnost nebo stav podmětu či předmětu v souvislosti s dějem; žáci jej odlišují od přívlastku, jmenné části přísudku a vedlejší věty doplňkové.
-
Druhy příslovečného určení
Žáci rozlišují, jak příslovečné určení vyjadřuje místo, čas, způsob, míru, příčinu, účel, podmínku a přípustku, a svou volbu zdůvodňují podle významu věty.
-
Jak napsat výklad
Žáci se učí uspořádat informace a srozumitelně vysvětlit odbornější téma čtenáři, který je dosud nezná.
-
Jak poznat druh vedlejší věty
Žáci určují druh vedlejší věty podle jejího vztahu k větě řídící a rozlišují věty podmětné, přísudkové, předmětné, přívlastkové, doplňkové a příslovečné.
-
Jak vystihnout povahu člověka
Žáci vybírají podstatné vlastnosti osoby, dokládají je jejím jednáním a učí se z těchto postřehů napsat výstižnou charakteristiku.
-
Kam patří čárky v podřadném souvětí
Žáci určují hranice vět v podřadném souvětí a podle jejich vztahů zapisují čárky také u vložených vět a vedlejších vět spojených spojkami a nebo nebo.
-
Obrazná pojmenování, zvuk a stavba textu
Žáci zkoumají, jak obrazná pojmenování, zvuk a uspořádání uměleckého textu utvářejí jeho význam a působí na čtenáře.
-
Ověřování informací a rozpoznávání manipulace
Žáci zjišťují původ a věrohodnost informací, zvažují jejich sdílení a rozpoznávají nátlak v reklamě i běžné komunikaci.
-
Porozumění naučnému textu
Žáci v naučném textu rozlišují hlavní myšlenky a podpůrné informace a volí způsob čtení podle toho, co potřebují zjistit.
-
Povídka
Žáci čtou povídku jako celek, sledují vypravěče a jednání postav, vykládají účinek zakončení a vyjadřují svůj čtenářský prožitek.
-
Předmět ve větě
Žáci poznávají předmět podle jeho vztahu k řídícímu slovu, určují jeho pád a rozlišují ho od příslovečného určení a vedlejší věty předmětné.
-
Připravený mluvený projev
Žáci si připraví krátký projev pro určité posluchače, srozumitelně jej přednesou a podle zpětné vazby zhodnotí, co se jim dařilo.
-
Příslovce místa, času, způsobu a dalších významů
Žáci rozlišují příslovce podle významu a používají je k přesnějšímu vyjádření okolností děje.
-
Přívlastek a jeho druhy
Žáci rozlišují druhy přívlastků podle jejich vztahu ke jménu a učí se zdůvodnit čárky u volného přívlastku a přístavku.
-
Přivlastňovací přídavná jména
Žáci tvoří a skloňují přivlastňovací přídavná jména podle vzorů otcův a matčin, rozlišují je od přivlastňovacích zájmen a správně píší jejich tvary.
-
Slovesné třídy a vzory
Žáci porovnávají tvary sloves v přítomném čase, zařazují je ke třídám a vzorům a využívají vzory při tvoření spisovných tvarů.
-
Souvětí podřadné
Žáci poznávají souvětí podřadné, rozlišují větu hlavní a vedlejší a sledují, jak spojovací výraz vyjadřuje vztah mezi nimi.
-
Věty s podmětem, bez podmětu a větné ekvivalenty
Žáci rozlišují dvojčlenné a jednočlenné věty i větné ekvivalenty podle jejich stavby a vysvětlují, kdy lze určit podmět.
-
Vznik nových slov
Žáci poznávají odvozování, skládání a zkracování slov a sledují, jak význam nových pojmenování pomáhá zpřesnit výklad.
Co se žáci naučí.
Očekávané výstupy
Jazyk a jazyková komunikace · Český jazyk a literatura
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-001 Dorozumívá se kultivovaně, výstižně, s jasným komunikačním záměrem a jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-002 Vyslovuje v souladu s jazykovou normou česká a běžně užívaná cizí slova a užívá je vhodně vzhledem ke komunikační situaci.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-003 Rozvíjí své znalosti o tvarosloví a funkčně je využívá.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-004 Funkčně využívá znalosti o slovní zásobě a tvoření slov.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-005 Rozvíjí své znalosti o skladbě a funkčně je využívá.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-006 Vytvoří po formální i obsahové stránce funkční písemný projev s využitím znalostí pravidel pravopisu.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-007 Zhodnotí aktuální úroveň svých jazykových a komunikačních znalostí a dovedností s ohledem na své další jazykové vzdělávání.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-008 Využívá elektronické prostředky a informační zdroje ke tvorbě textu.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-009 Vyhledá, kriticky posoudí a sdílí informace a další obsah, k tomu volí etické postupy, způsoby a prostředky odpovídající konkrétní situaci.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-010 Rozlišuje komunikační funkce výpovědi a porozumí smyslu konkrétního neuměleckého textu.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-011 Využívá poznatky o komunikaci, jazyce a stylu k mluvenému nebo písemnému projevu přiměřenému situaci.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-012 Používá záměrně a promyšleně postupy a strategie umožňující vnímat, chápat a interpretovat text.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-013 Rozpoznává manipulaci v komunikaci, zaujímá k ní kritický postoj a přiměřeně reaguje.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-014 Vyjadřuje svoje prožitky literárního, divadelního a audiovizuálního díla.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-015 Interpretuje literární díla a díla z oblasti dalších druhů umění.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV9-016 Tvoří umělecký text podle svých schopností, reflektuje tvorbu uměleckého textu a z reflexe vyvozuje poznatky.
Připravte vaši hodinu.
Mějte příští hodinu připravenou už dnes. ScioBot vám vytvoří plán, pracovní listy i prezentaci k vašemu tématu. Klidně i z vašich podkladů.
Vytvořit materiál
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Tisknutelné materiály
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
Interaktivní hry
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Rámce
-
RVP ZV (revize 2025)
Povinný náběh 1. a 6. ročník 2028, všechny ročníky 2032.